Archiv štítku: Isgärde

Isgärde – Jag enslig skall gå

Isgärde - Jag enslig skall gå

Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 26.6.2016
Label: Symbol of Domination Prod. / Black Plague Records

Hrací doba: 43:44

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Grand Sounds PR

Isgärde je jednočlenným projektem se vším všudy. Za touhle skupinou stojí jistý Somath, který debutovou desku „Jag enslig skall gå“ kompletně složil, nahrál i vyprodukoval. Pouze mastering svěřil do rukou někoho jiného a na nemetalové intro „Isgärde“ a outro „Korpen“ si pozval hosty. Aby toho nebylo málo, tak hned zadní obal nahrávky hrdě křičí do světa, že domovinou Isgärde není kontinentální Švédsko, nýbrž ostrov Öland, jemuž je nakonec celá nahrávka i věnována.

Vcelku amatérský přebal „Jag enslig skall gå“ (vůbec bych se nedivil, kdyby si i ten Somath vyrobil sám) věští, že zde půjde buď o blackmetalovou nudu, anebo nenápadnou podzemní chuťovku, jež v sobě skrývá víc, než se na první pohled může zdát. Poslech ovšem ukáže, že správně je bohužel ta první možnost, jelikož „Jag enslig skall gå“ je vcelku průměrným cvičením na téma severského syrového black metalu.

Potenciál probleskuje jen ve chvílích, kdy se objevují pokusy o nějakou atmosféru. Střední tempo Isgärde sedí mnohonásobně více než vichřice, které jsou v drtivé většině případů velice nepovedené. Ve středních rychlostech se tu a tam daří přijít i se slušným riffem („Ancient Forest of Witchery“) a relativně příjemné jsou občasné klávesové náznaky, jimiž si Somath pomáhá ke zdůraznění atmosféry. Výjimečně se objeví i letmý folkový motiv, jako se tomu děje ve „Funeral Fire“, ale to rozhodně nebývá pravidlem – na rozdíl od kláves, které lze zaslechnout přece jen o něco častěji. Suverénně nejlepší skladbou „Jag enslig skall gå“ je však finální pětiminutovka „Korpen“, již pro Isgärde složil a nahrál Lord AganarothWAN. Jedná se o řekněme medieval ambient, který jako první a jediný na desce skutečně disponuje nějakou náladotvorností, což pro Somatha není úplně nejlepší vizitka.

Nicméně, všechny tyto věci jsou na „Jag enslig skall gå“ pouhým kořením, protože většinovou náplní nahrávky je syrový black metal oscilující mezi průměrem a podprůměrem. Většina alba se nese ve středním tempu, což se ještě dá v pohodě strávit, a ačkoliv i zde se vyskytnou nějaké jalové pasáže, víceméně bezproblémový slabší průměr to stále je. Do regulérního podprůměru ovšem patří rychlé pasáže, které jsou největší slabinou Isgärde.

Vzato kolem a kolem je „Jag enslig skall gå“ obyčejná a nevýrazná nahrávka, jež za poslech nestojí. Sem tam nějaký solidní motiv posluchače nijak nevytrhne, takže ve výsledku je docela adekvátní, že debut Isgärde jen tak prošumí okolo, aniž by vzbudil větší zájem. Popravdě řečeno, cédéčka bylo vylisováno 500 kusů, ale vzhledem k (ne)úrovni „Jag enslig skall gå“ bych se spíš divil, kdyby se fakt našlo 500 lidí, kteří si to s chutí a dobrovolně koupí, takže asi tak…