Archiv štítku: Jess and the Ancient Ones

Jess and the Ancient Ones – The Horse and Other Weird Tales

Jess and the Ancient Ones - The Horse and Other Weird Tales

Země: Finsko
Žánr: psychedelic rock
Datum vydání: 1.12.2017
Label: Svart Records

Tracklist:
01. Death Is the Doors
02. Shining
03. Your Exploding Heads
04. You and Eyes
05. Radio Aquarius
06. Return to Hallucinate
07. (Here Comes) The Rainbow Mouth
08. Minotaure
09. Anyway the Minds Flow

Hrací doba: 34:26

Odkazy:
facebook / bandcamp

Již mnohokrát jsem se v místních recenzích vyznával ke své oblibě retro psychedelic occult rock kapel s holkou za mikrofonem. Formace jako Blood Ceremony, Jex Thoth, Ides of Gemini, Psychedelic Witchcraft a jim podobné mám prostě rád, strašně mě baví ten zvuk a strašně mě baví i ty holky, protože se v tomhle žánru soustředí přesně ten druh zpěvaček, jaký na mě zabírá. Dosud jsem zde však v recenzích nepředstavil jednu z nejzajímavějších takových skupin – finské Jess and the Ancient Ones. I vzhledem k tomu, že přednedávnem vyšla třetí dlouhohrající deska „The Horse and Other Weird Tales“, je nanejvýš vhodný čas to změnit.

Kdyby se mezi vámi čistě náhodou našel někdo, komu tenhle druh muziky také sedí, ale s Jess and the the Ancient Ones se doposud nesetkal, mohu vás ujistit, že tuhle kapelu si také oblíbíte. Finové formálně vzato nevybočují z vlny takto laděných formací a také naplňují veškeré subžánrové předpoklady, jaké byste od toho asi očekávali, ale stejně jako u ostatních podobných skupin – nijak to nevadí. Výsledný retro-koktejl je totiž setsakra lákavý – dost na to, aby si člověk nestěžoval.

Jinými slovy, i na „The Horse and Other Weird Tales“ se můžete těšit na výrazný feeling dávno minulých dekád. Jess and the Ancient Ones frčí na sedmdesátkách víc než domácí socialistická omladina na sbírání céček. Vintage nádech se prolíná celou deskou, ať už jde o typicky zemité rockové kytary anebo podmanivé klávesové linky. Nemůžu si pomoct, ale na mě prostě tenhle zašlý klávesový sound, který kdysi strašně frčel, pak se vytratil, a v posledních letech jej kapely jako právě Jess and the Ancient Ones opět vrátily v plné síle do hry, strašně funguje a prostě se jej nemůžu nabažit. Pokud mi jej tedy někdo servíruje takovým způsobem, jako se tomu děje kupříkladu v písních „You and Eyes“ nebo „Return to Hallucinate“, tak mě prostě má téměř automaticky v hrsti, to přiznávám.

Dalším výrazným a vlastně již také zmíněným prvkem podobných formací a tím pádem i Jess and the Ancient Ones je pak zpěvačka. Jess rozhodně umí a její hlas do takovéhle muziky sedne jak ulitý. To vše pak doplňuje citelný psychedelický opar, jehož prostřednictvím si kapela posluchače omotává kolem prstu. Přesně takhle to máme rádi, no ne?

Na druhou stranu, nechci vzbudit dojem, že Jess and the Ancient Ones patří ke skupinám stavějícím na dlouhých monotónních linkách, protože právě takhle „The Horse and Other Weird Tales“ nezní. Zdejší písně jsou dost rozmanité, vyvíjejí se a obsahují poměrně velké množství motivů. Základní linky jsou mnohdy dané, ale okolo nich se nabaluje hromada dalších zvuků a ne vždy to nutně musí být jen klávesy. Na druhou stranu, pořád se daří přicházet se zapamatovatelnými, až chytlavými pasážemi – vždyť refrény skladeb jako „Your Exploding Heads“ nebo „(Here Comes) The Rainbow Mouth“ v hlavě utkví jak nic. A že byste se jich v dohledné době dokázali zbavit? Na to ani nemyslete… Skoro bych si dovolil tvrdit, že Jess and the Ancient Ones na „The Horse and Other Weird Tales“ s naprostým přehledem servírují vysokou kvalitu tam, kde třeba Sabbath Assembly na svém posledním albu „Rites of Passage“ nabídli rozpačitost.

Ze všeho nejvíc je ovšem nutné zdůraznit jednu věc. Mnohokrát tu padly výrazy jako retro, ohlížení se za minulými dekádami, standardní postupy… to všechno je samozřejmě v určité míře pravda, zároveň však Jess and the Ancient Ones neznějí zaměnitelně s dalšími zástupci téhle vlny. Například Psychedelic Witchcraft jsou čistá nostalgie, ale Finové jsou nějakým způsobem sví. Navíc je zdobí ohromná skladatelská vytříbenost. Právě to jsou důvody, proč jsem je hned zkraje článku označil za jedny z těch nejzajímavějších. A „The Horse and Other Weird Tales“ tuto pozici stvrzuje.


Redakční eintopf – prosinec 2017

Morbid Angel – Kingdoms Disdained
Nejočekávanější deska měsíce:
Morbid Angel – Kingdoms Disdained


H.:
1. Iperyt – The Patchwork Gehinnom
2. Deathcult – Cult of the Goat
3. Thaw – Grains

Zajus:
1. Diablo Swing Orchestra – Pandora’s Piñata
2. Brockhampton – Saturation III

Onotius:
1. The Faceless – In Becoming a Ghost
2. Thaw – Grains
3. Morbid Angel – Kingdoms Disdained

Metacyclosynchrotron:
1. Obscure Burial – Obscure Burial
2. Morbid Angel – Kingdoms Disdained
3. Iperyt – The Patchwork Gehinnom

Cnuk:
1. Morbid Angel – Kingdoms Disdained

Mythago:
1. Jess and The Ancient Ones – The Horse and Other Weird Tales

H.

H.:

Letošní prosinec sice vyloženě slabý není, ale nevyhlížím tu nic, co by mě vyloženě zvedalo ze židle, jako tomu bylo třeba v listopadu. Asi nejzajímavější mi přijde novinka komanda Iperyt. Poláci svými nahrávkami dost šetří, ale „Particular Hatred“ a „Totalitarian Love Pulse“ jsou památné zlo-násery. „No State of Grace“ bylo svého času zklamání, protože se zde Iperyt vydali přístupnější cestou, ale postupem času jsem si i k téhle fošně našel cestu a dnes ji vlastním na LP i CD. Poslech „The Patchwork Gehinnom“ mě rovněž nemine, tím jsem si docela jist.

Na druhé místo mohu s klidným srdcem jebnout druhou desku norského projektu Deathcult, v němž se angažují Hoest, Skagg a Thurzur. Debut „Cult of the Dragon“ byl, vzpomínám-li si dobře, v cajku. Po „Kultu draka“ přichází „Kult kozy“, tak snad to nebude žádná… hm, kozovina a Deathcult se představí v dobré formě.

Do třetice zahlasuju pro další Poláky. U Thaw se mi nejvíc líbil eponymní debut, jenž přinesl dobrou směsici black metalu a hluku. Druhé album bylo zbytečně moc blackmetalové a třetímu ambientnímu také něco scházelo, tak doufejme, že se „Grains“ konečně plně zužitkuje velký potenciál a talent, který zde nesporně dřímá.

Zajus

Zajus:

Stejně jako v listopadu jsem po velkém úsilí našel jediná dvě zajímavá alba. Vyhnu se tedy veškerým okolkům a půjdu rovnou na věc.

Diablo Swing Orchestra nepatří mezi moje srdcovky. Dnes již pětileté „Pandora’s Piñata“ mě sice při občasném poslechu baví dodnes, k náhledu do minulosti kapely mě však nemotivovalo. „Pacifisticuffs“ si ovšem poslechnu rád, a pokud udrží solidní úroveň svého předchůdce, bude to nejspíš i dobrým důvodem se konečně navrátit k prvním deskám.

To v případě Brockhampton znám historii skupiny velice dobře, ostatně to není příliš těžké, neboť debut „Saturation“ vyšel teprve v červnu letošního roku. Jak název nadcházející desky „Saturation III” napovídá, stihli Brockhampton vydat letos již dvě alba, na nichž poměrně odvážně ukázali, jak se dělá hip-hop v době Tinderu a neochoty čekat více než dvacet sekund na první chytlavý motiv. Pokud Brockhampton uzavřou trilogii stejně vlezle, povrchně a barvitě, jak ji začali, půjde o jeden ze zajímavějších prosincových počinů.

Onotius

Onotius:

Zatímco se nekompromisně blíží tradiční čas kapří genocidy, svou zprávu o tom, jak spletitý a komplikovaný je svět lidské fantazie, nabídnou progresivně deathmetaloví The Faceless. Obal desky, tracklist i výtečné první ukázky napovídají, že zřejmě půjde o další krok směrem od tradičního technického deathu k progresi a svébytnému přístupu k muzice. A ten název „In Becoming a Ghost“… není to pro vánoční čas náhodou naprosto ideální? Nezbývá než napjatě čekat, jak nakonec nahrávka zapůsobí jako celek. Očekávaní nejsou malá a deska vychází už dnes [teď už včera – pozn. H.].

Svátky bez black metalu? Vyloučeno. Z téhle sorty tady mám připravenou černotu s notnou dávkou ambientu, noisu či postu. Nová deska Thaw ponese název „Grains“ a vyjde osmého. Tak to už máme morbidního Mikuláše, morbidního čerta – a kdo nám ještě chybí? Morbid Angel! Pravda, artwork je neskutečně šeredný, ale o to větší zvědavost budí hudební obsah. Jak kapela naváže na kontroverzně přijaté „Illud divinum insanus“?

Thaw

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Úplně špatně na tom prosinec není, ale po hojném období opět přichází eintopf, kdy sem pár desek nasekám, jen aby se neřeklo. Určitě jsem zvědavý na návrat Morbid Angel k muzice, která se dá brát vážně, ale pokud náhodou bude „Kingdoms Disdained“ nuda, tak snad potěší debut finských Obscure Burial, který nabídne metal smrti v surově nesvaté formě, kterou vytvořili výše zmiňovaní společně s Necrovore a Death. Teda pokud se kapela od prvního dema a koncertu na Prague Death Mass II nějak výrazně nezměnila. Ukázky jsem totiž neslyšel.

Minulá deska Iperyt „No State of Grace“ byla záležitostí pouhých několika poslechů a následného nezájmu, ale na „The Patchwork Gehinnom“ zvědavý jsem, protože pořádný elektro-blackový námrd typu „Totalitarian Love Pulse“ nebo „Particular Hatred“ mi už trochu chybí a v další nekompromisně intenzivní desku můžu aspoň doufat.

Prosincová trojka je uzavřena, dovolím si jen malou myšlenku. Němečtí blackmetalisti Ascension vydali své předchozí dvě desky 24. prosince a v posledních týdnech na svém facebooku párkrát naznačili, že se chystá něco nového. Na druhou stranu, vánočnímu vydání vždy předcházelo EP, kterého jsme se tentokrát nedočkali…

Iperyt

Cnuk

Cnuk:

Ve značně pozměněné sestavě se vrací legenda deathmetalového žánru, Morbid Angel. Z klasických členů zůstal pouze Trey Azagthoth, na post basisty/zpěváka se vrátil Steve Tucker a bicí a druhou kytaru obsluhují úplní novicové. Novinka nese jméno „Kingdoms Disdained“ a vychází hned prvního prosince, takže žádné dlouhé čekání. Je to výzva, na kterou je upřena spousta pozornosti. Těžko lze po odezvě na „Illud divinum insanus“ očekávat další experimentování. Je úplně jedno, že nějaké kusy byly docela povedené, tohle album bylo jednoduše šlápnutím vedle a ortodoxní fanoušci ho budou trávit ještě dlouho. Od „Kingdoms Disdained“ lze tak spíše čekat návrat ke klasickému floridskému death metalu, kterému vtiskli tvář právě Morbid Angel. Jestliže se povede navázat například na placku „Gateways to Annihilation“, jen stěží si někdo bude stěžovat.

Mythago

Mythago:

Tentokrát budu poměrně stručný. V prosinci se totiž opravdu těším jen na jednu věc a tou je finská okultní psychedelie jménem Jess and the Ancient Ones v čele se, jak již jméno kapely napovídá, skvělehlasou divou Jess. Venku už je i jedna ukázková skladba, ale já jsem se pro změnu rozhodl, že si raději počkám až na celé album a nechám se překvapit.

Morbid Angel