 |
|
Země: USA Originální název: It Came from Beneath the Sea Režie: Robert Gordon Hrací doba: 79 min
|
(Budou spoilery.)
Zlatým věkem brakového sci-fi / monster hororu byla jednoznačně padesátá léta. V téhle době se podobných věcí točily mraky, takže jestli máte náladu na nějaký naivní monstr biják (a nejen ten, ale tohle se mi zrovna dneska hodí) a nechcete zrovna čumět na moderní digitální bordel, tak právě padesátá léta jsou období, kde se prakticky nedá sáhnout vedle.
Snímek „It Came from Beneath the Sea“ z roku 1955 mezi nimi není ničím výjimečný. Nehledejte v tom nic jiného než obyčejnou náhodou, že právě tenhle si v našem filmovém koutku z daného období a žánru představíme jako první. Což ale nic nemění na tom, že se jedná o zábavnou podívanou, která důstojně poslouží, chce-li si člověk užít trochu srandy u naivního letitého škváru.
Na podobných bijácích jsou samozřejmě nejdůležitější a nejlákavější ta monstra. Všechno okolo je jen obligátní omáčka, kteroužto musíte protrpět, abyste si posléze mohli užít epické finále s útokem gigantické příšery. Když máte kliku a šťastnou ruku, dostanete film, kde se obluda mihne už někdy dříve. K takovým případům patří také „It Came from Beneath the Sea“.
V průběhu snímku jde ale jenom o krátké štěky, většinu času sledujeme onu povinnou omáčku. V centru dění se nachází dvojice mořských biologů Lesley Joyce (Faith Domergue) a John Carter (Donald Curtis) a vojenský důstojník Pete Matthews (Kenneth Tobey). První dva se pokoušejí vykoumat, na co třetí jmenovaný narazil se svou nukleární ponorkou při plavbě Pacifikem. K dispozici mají kus tkáně, jenž na ponorce uvízl. Po nějaké době bádání přijdou na to, že půjde o obrovskou chobotnici přežívající na dně oceánu, a dle jejich názoru tvora vyhnaly na povrch jaderné pokusy v oblasti, díky nimž se stal radioaktivní.
Armádní představitelé teorii o gigantické chobotnici samozřejmě zpočátku nevěří, ale postupně přibývá ztracených lodí a objeví se očití svědci, takže nakonec svolí k honu na obludu. Hromada pindů okolo pro nás není důležitá, takže to všechno přeskočíme, a to včetně milostného jiskření mezi hlavními postavami. Jen si neodpustím poznámku, že postava profesorky asi měla být ve své době produktem emancipačních tendencí, ale myslím, že kdyby to takhle někdo točil dneska, dostal by vyplísněno za sexismus, když se vědkyně nechá od velitele takhle lehce sbalit a dělá vedle něj trochu blbku, i když jinak je schopná komandovat akci na konečné vyřešení chapadlové otázky.
Dost ale bylo zbytečných keců okolo, pojďme konečně k obludě, která na svou dobu vypadá perfektně. Však ji také stvořil Ray Harryhausen, tedy legenda ve svém oboru, jehož filmové triky svého času posunuly kinematografii směrem kupředu. „It Came from Beneath the Sea“ sice patří k jeho ranějším a určitě ne těm nejznámějším kusům, ale už tady jasně ukázal, že prostě umí. Když se obří chobotnice v závěru konečně ukáže v celé své kráse a začne se plazit po Golden Gate Bridge, tak je to prostě kurva paráda a srdce každého milovníka béčka musí zaplesat radostí.
Čekání na příchod monstra se navíc vyplatí, protože nakonec si chobotnice užijete dost dlouho. Na triky údajně nezbylo moc peněz, takže má model hlavonožce o dvě chapadla méně a výsledek byl sestříhán, aby to nešlo poznat, ale sekvence s příšerou jsou krásně dlouhé. Demolice města trvá celé minuty, dojde i na plamenomety a nakonec podvodní souboj, kdy radioaktivní zvířátko lidské kurvy odpraví jakousi atomovou zbraní.
„It Came from Beneath the Sea“ tedy splňuje veškeré nároky, jaké divák může mít na kaiju z klasického období žánru. Příběhové pindy okolo s lidskými postavami se dají snést a občas jsou i trochu úsměvné. Samotné monstrum je pak libové a jeho finální útok na město zanechá skvělý dojem. A vzhledem k tomu, že právě kvůli těm příšerám se na monstr bijáky koukáme, spokojenost je na místě, protože v téhle nejdůležitější složce „It Came from Beneath the Sea“ exceluje. Milovníci velkých oblud by tomuhle i navzdory stáří měli dát šanci.
