Archiv štítku: Krypts

Koncertní eintopf – květen 2019

Mgła, Revenge, Mallephyr

H.:
1. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
2. Big|Brave, Brutus, My Disco, Five Seconds to Leave, Tosiro – Praha, 19.5. (event)
3. Svartidauði, Saturnalia Temple, Almyrkvi – Praha, 26.5. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Fire‘s Burning Festival I – Bratislava, 4.5. (event)
2. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
3. Krypts, Jupiterian, Sněť – Praha, 8.5. (event)

Cnuk:
1. Svartidauði, Saturnalia Temple, Almyrkvi – Praha, 26.5. (event)

Dantez:
1. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
2. Análes – U Ostravice pod D1, 17.5. (event)

H.

H.:

Na poslední chvíli potvrzený koncert Mgła a Revenge nakonec s přehledem válcuje všechny ostatní květnové akce. Hon na kvazi-NS čarodějnice v Německu byl nakonec dobrý k tomu, že se akce přesunula do Prahy, ale ani tady nemá na růžích ustláno, poněvadž původně potvrzený klub Underdogs’ po „vzájemné dohodě“ padnul, tudíž se vystoupení přesunulo do Nové Chmelnice, a aby toho nebylo málo, pořadatel po „zralé úvaze“ vyškrtnul polské Deus mortem, jejichž místo zaujmou domácí Mallephyr. Ale i bez Deus mortem to za návštěvu stát bude.

Osobně se chystám i 19. května na loď Altenburg 1964, kde vystoupí Big|Brave (nová deska je skvělá) a Brutus („Opijem se“!). Zbylé tři formace My Disco, Five Seconds to Leave a Tosiro mě nijak zásadně nezajímají a radši bych viděl menší počet vystupujících, ale hodlám na ně mrknout taky a třeba budu překvapen.

Za úvahu asi budou stát i Svartidauði, jejichž poslednímu albu „Revelations of the Red Sword“ jsem nakonec přišel dost na chuť. Support nicméně tentokrát není tak zajímavý. Saturnalia Temple mi jsou volní a Almyrkvi za žádnou pecku nepovažuji, navíc posledně v Praze byl jejich set docela slabý. V součtu tedy tenhle večer povinnost nebude, ale za zmínku určitě stojí.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

4.5. se v bratislavském Randalu uskuteční oslava undergroundového metalu zasvěceného ďáblu. Doombringer a Krolok jsou naživo vzácnost, kvůli které se údajně do Bratislavy sjedou lidi z různých koutů Evropy, a myslím, že ani zbytek soupisky nezklame. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Malokarpatan, Goatcraft a Kringa jsou naživo strhující a zvlášť pozitivní zkazky jsem zaznamenal třeba ohledně koncertů Hagzissa. Takto silná soupiska je na Slovensku velkou vzácností a pokud místní stojí o případný další „ročník“, měli by rozhodně zvážit účast.

Kdo chtěl z Čechů vidět tour Mgła, Revenge a Deus mortem, musel vzít zavděk nějakým koncertem v sousedních státech; nejblíž to vypadá na Vídeň (3. května). Avšak vzhledem k hysterickému honu za fiktivními nacisty došlo k úpravě trasy a zmíněná trojice by se měla objevit hned prvního v Praze (pokud to na poslední chvíli taky nepadne, haha). Mgła po pauze jistě neztratili nic ze svých koncertních kvalit a je možné, že v setu zazní českým publikem dříve neslyšené skladby (třeba dokonce ty nové). Revenge pak patří k těm nejagresivnějším námrdům, co jsem měl to štěstí zažít.

Krypts tu sice s Jupiterian byli loni, ale první jmenovaní budou mít brzy venku nové album „Cadaver Circulation“. Promo jsem už párkrát sjel a prozatím bych novinku hodnotil jako silnější než předchozí „Remnants of Expansion“, což k doporučení stačí.

Cnuk

Cnuk:

Asi nebudu nikterak originální, když zde uvedu koncert Svartidauði, ale jiný podobně lákavý jsem na tento měsíc nezaregistroval. Svartidauði mají po nové, vydařené desce „Revelations of the Red Sword“ a do Modré Vopice je doprovodí stoneři Saturnalia Temple a žánrově příbuznější Almyrkvi. Koncert je za poměrně příjemný peníz, ale svoji účast budu ještě zvažovat.

Svartidaudi

Dantez

Dantez:

Vypadalo to, že v květnu se toho v Česku zase až tak moc neděje. Proto jsem chtěl hned zkraje doporučit varšavskou zastávku turné Mgła, Revenge a Doombringer. To jsem ale nakonec musel pozměnit, protože podobné uskupení (Doombringer vystřídají Deus mortem Mallephyr) poctí svou návštěvou z úplného kraje měsíce pražský klub Underdogs’. Roster nabízí tři odlišné pohledy na jeden žánr a všechny kapely ve svých diskografiích zatím vlastně signifikantně neklopýtly. Ideální místo na rozbití si držky nebo na pouhé zahrození. Pokud tato jména jako dostatečný tahák nestačí, můžeme přidat domněnku, že Mgła možná předvedou i něco z ohlašované nové desky.

Vtipnou a ujetou odpovědí na ostravský Majáles je příznačně pojmenovaná akce Análes, na jejíž organizaci se podílí třeba KinoBBYB. Jde o undergroundový (až santusácký) večírek, který se udá pod jedním z ostravských mostů dálnice D1. Hudbu obstará pár českých kapel a hrstka techno DJs. Světlo a teplo dodají archetypální bezdomovecké barely s plápolajícím ohněm. Koho teda serou vyprázdněné line-upy sterilních studentských slavností, ať neváhá, zabalí si svůj kus lepenky, pár lahváčů a dorazí se bavit s grácií k Ostravici.


Krypts – Remnants of Expansion

Krypts – Remnants of Expansion

Země: Finsko
Žánr: death / doom metal
Datum vydání: 28.10.2016
Label: Dark Descent Records

Tracklist:
01. Arrow of Entropy
02. The Withering Titan
03. Remnants of Expansion
04. Entrailed to the Breaking Wheel
05. Transfixed

Hrací doba: 33:58

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

Demigod, Adramelech, Rippikoulu, Amorphis, Convulse… Jo, Finsko mělo zpočátku devadesátek hodně silnou scénu a Krypts patří ke kapelám, které na tradici zdrcujícího a velice mrazivého, atmosférického death / doomu navázaly. Jakožto Finové mají tohle vyznění zřejmě v krvi, ale v samotné hudbě se dá vysledovat i vliv kapel z jiných koutů světa a časových období. Plácněme pro představu například takové Funebrarum. První dva tituly, demo „Open the Crypts“ a stejnojmenné EP, ve mně svého času vzbudily opravdu živý zájem o budoucnost kapely. Debut „Unending Degradation“ byl dle mnohých naplněním vložených nadějí a skutečně se jednalo o dobrou muziku. Ale mně osobně na desce něco podstatného chybělo…

Druhé album „Remnants of Expansion“ již číhá za prahem, přebal opět materializovala chapadla mistra Ketoly, i když na první pohled není tak evokativní jako malba zdobící „Unending Degradation“ (Beksinski cult eternal!). Ale napoví mnohé. Na dřívějších titulech Krypts dle mého dojmu vládl chlad mrtvolný, vlastní kapelám zmíněných v prvním odstavci, zatímco zde je kosmický. Temnota a mráz tedy nechybí, ale působí, alespoň v porovnání s debutem, jinak. Z toho důvodu by mě mohlo mrzet, že deska má pouze půl hodiny. Na druhou stranu, mají Krypts na to, aby mohli utáhnout delší hrací dobu?

Úvodní jedenáctiminutová „Arrow of Entropy“ není pouze nejdelší skladba, ale i ta nejlepší. Není obtížné si všimnout, že Krypts od minulé nahrávky více upřednostňují těžkotonážní pomalá či střední tempa. Ale ve zbývajících dvaceti minutách laťka kvality i atmosféry zdánlivě poklesne. Nijak drasticky, ale je to znát. Album poté tak nějak uplývá, stává se (pestrosti skladeb navzdory) monotónnější a blíží se k fatálnímu konci. Vesmír je přitom tak fascinující místo, proč taková není i deska?

Heh, ona vesmírná vskutku je, ALE! Býváme fascinováni extrémními jevy – černými dírami, kvasary, až pro všechny exploze zapomínáme, že tyto jevy jsou v onom zdánlivě plochém, uniformním černém prázdnu nepatrné a bylo třeba opravdu vyspělých nástrojů k jejich zachycení. Nu, k docenění „Remnants of Entropy“ nebude nutné přistupovat tak pečlivě. Zvuk je výborný, dobré nápady a riffy tu jsou, i když bych se nezlobil, kdyby se kapela vytasila i s něčím doopravdy neotřelým. Krypts si však s konstrukcemi skladeb evidentně pohráli a vzhledem ke své délce deska nemá čas nudit. Ale prvek, který zde hraje prim, je atmosféra. Jak jsem řekl, „Arrow of Entropy“ vytyčí nejvyšší počáteční bod. Entropie narůstá, hvězdy vyhasínají, sem tam ještě dojde k nějaké násilné kolizi, černé díry se vypařují, až zůstane jen mráz a monotónní čerň. Věřím, že něco takového měla hudba zprostředkovat.

Krypts

Kromě úvodní skladby bych vyzdvihl i instrumentálku „Remnants of Entropy“ či závěrečnou „Transfixed“. Vzácné momenty, kdy se kapela rozhodně trochu zablástit, také potěší. Ale jako v případě „Unending Degradation“ mi tu zase něco chybí. Buď jsem rozmazlený nebo začínám trpět klasickou chorobou metalistů, kdy nová alba (bez ohledu na jejich kvalitu) prostě nezní tak dobře jako ta stará – slyšená v -nácti. Ale pusťte si třeba „As I Behold I Despise“ (Demigod) nebo „Bewitched Craft“ (Venenum) a snad poznáte, co od death metalu tohoto typu opravdu vyžaduji a v čem Krypts uspěli jen částečně. Asi takovým srovnáním kapele křivdím, ale nemůžu si pomoct…

Každopádně jsem přesvědčený, že Krypts vydali svůj nejlepší materiál, který je v obecném kontextu současné deathmetalové scény nadprůměrný. Také vím, že se budu k „Remnants of Entropy“ příležitostně vracet, zda mi v nějakém konkrétním rozpoložení nesedne víc, což bych v případě nějaké sračky určitě nedělal. A buď se ukáže, že je „Remnants of Entropy“ doopravdy tak nezemská deska, jak se tváří být, anebo ne.