Archiv štítku: Kzohh

Infection Act Tour zasáhne také Plzeň

KZOHH 
Pestilent black metal ritual / Ukrajina
https://www.facebook.com/KZOHHband/

INFERNO
Lucid black metal arts / Karviná
https://www.facebook.com/Inferno-322975231147644/

MALLEPHYR
Anti-human black/death metal / Plzeň
https://www.facebook.com/mallephyr/

Datum: sobota 25. února 2017
Čas: 19:30
Vstupné: 200,- CZK

Inferno, Kzohh, Mallephyr

Infection act European tour ukrajinských KZOHH a karvinských INFERNO zasáhne hned dvakrát Českou republiku a na obou zastávkách doplní tuto dvojici plzeňští MALLEPHYR.

První rituál proběhne v pátek 24. února 2017 v Karviné v Hard Café, kde kromě těchto tří skupin vystoupí také polští BESATT a CHAOMEGA a domácí SILVA NIGRA. Druhá česká zastávka zahltí právě plzeňský Parlament!

KZOHH se českým fanouškům prezentovali v létě na Hell Fast Attacku, když celý festival svým pořádně ponurým vystoupením uzavřeli. V září jim vyšla třetí řadová deska “Trilogy: Burn out the Remains”.
https://www.youtube.com/watch?v=FxHEU2bVUXI

INFERNO asi nelze představit jinak než slovy česká black metalová legenda. Zatím poslední album “Omniabsence Filled by His Greatness” vyšlo před třemi lety, vydání nástupce “Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)” už se ale kvapem blíží.
https://www.youtube.com/watch?v=M5iuo4U9PiU

MALLEPHYR v říjnu vydali debutové album “Assailing the Holy” u polského labelu Mad Lion Records. Kromě dvou českých zastávek Infection Act European Tour vystoupí po boku KZOHH a RAWCULT také ve čtvrtek 23. února 2017 v Banské Bystrici v Rock Clubu Tartaros.
https://www.youtube.com/watch?v=0YwIgwGUs0I

FB event: https://www.facebook.com/events/1006328142805397/

[tisková zpráva]


Koncertní eintopf – únor 2017

Inferno, Kzohh, Besatt, Silva Nigra, Mallephyr, Chaomega

Onotius:
1. Devin Townsend Project, Between the Buried and Me, Leprous, – Praha, 16.2. (event)
2. Heiden, Dying Passion, Somnus Aeternus – Praha, 3.2. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Inferno, Kzohh, Besatt, Silva Nigra, Mallephyr, Chaomega – Karvinná, 24.2. (event)

Onotius

Onotius:

Organizátoři koncertů se v únoru zatraceně činí, což mimo jiné znamená i to, že nejednu parádní akci budu nucen oželet (což v některých případech zatraceně bolí, ale holt se nedá nic dělat). Kam se ale určitě plánuji vydat, je pražská zastávka turné Svlékni tmu, kde se objeví tři nadějné tuzemské bandy Heiden, Somnus Aeternus a Dying Passion (resp. „nadějné“ jsem vztahoval k prvním jmenovaným, tvorbu Dying Passion neznám, takže tam těžko posoudím). Ani jednu z těchto kapel jsem zatím naživo ještě neviděl, takže jsem celkem zvědav, jak se nakonec tenhle večírek vydaří.

Nejvíc se ale v únoru těším na to, až konečně naživo uvidím Between the Buried and Me, a ještě stejný večer i charismatického progového šílence Devina Townsenda, kteří po boku Leprous (ty jsem viděl sice už dvakrát, ale pokaždé mě dostali) navštíví pražský klub Roxy. To bude jistě progresivní nářez par excellence!

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Únorových koncertů nebude málo, ale s úplnou jistotou navštívím pouze ten, který se 24. února odehraje v karvinském Hard Café. Inferno zde totiž zahájí evropské tour po boku ukrajinských Kzohh. Ukroše jsem onehdy na Hell Fast Attacku zaspal, což jsem si kvůli kladným ohlasům trochu vyčítal, takže jsem rád za možnost reparátu. Nevadí mi ani, že Inferno uvidím snad už podvanácté, bude to přece jen nějaký ten rok, co jsem skladby z „Omniabsence Filled by His Greatness“ slyšel živě naposled a kdo ví, třeba zazní i něco z chystané nové desky. Mallephyr taky potřebuju konečně vidět live a věřím, že ani zbývající trojice Silva Nigra, Besatt a Chaomega nezklame. Už dávno nepotřebuji obrážet každou „lokální“ akci, ale tohle je pro mě povinnost. Snad nezklame klubové zázemí.


Inferno, Kzohh, Besatt a další v Karviné

Kdybyste nevěděli, co provádět k začátku příštího roku, tak v Karviné v klubu HARD CAFE se v pátek 24. 2. 2017 odehraje koncert ukrajinské naděje KZOHH, která svým vystoupením doslova smetla fanoušky na HELL FAST ATTACKU. Dále ji doplní polský kult BESATT, kteří momentálně pracují na nové desce, čeští velikáni INFERNO, již jsou ve znamení nového alba Gnosis Kardias, SILVA NIGRA propagující své aktuální album “Světlonoš” black/deathoví MALLEPHYR, kteří doslova zrají jak víno a poslední kapelou večera budou CHAOMEGA také z Polska. Jde o kapelu kde působí Armagog (ex Arkona, ex Taran, nyní také basák Throneum). Doufáme, že pro mnohé bude tento termín povinnost. Děkujeme za podporu.

https://www.facebook.com/events/1793048897643648/

INFERNO – Lucid Black metal arts /Czech/
KZOHH – Pestilent Black metal Ritual /Ukraine/
BESATT – Satanic Black metal cult /Poland/
MALLEPHYR – Black death metal /Czech/
SILVA NIGRA – Unholy black metal /Czech/
CHAOMEGA – Traditional raw black metal / Poland/

KZOHH VIDEO
https://www.youtube.com/watch?v=FxHEU2bVUXI

[tisková zpráva]

Inferno, Kzohh, Besatt


Kzohh – Trilogy: Burn Out the Remains

Kzohh - Trilogy: Burn Out the Remains

Země: Ukrajina
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 30.9.2016
Label: Ashen Dominion

Tracklist:
01. Panoukla DXLII
02. Crom Conaill
03. H19N18

Hrací doba: 37:26

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

To, co se zpočátku tvářilo jen jako vedlejší projekt (s trochou nadsázky snad i superskupina?) členů formací jako Khors, Ulvegr, Elderblood či Reusmarkt, už zjevně přerostlo v regulérně fungující a samostatnou kapelu. Kapelu, jejíž existence navíc nestojí jen na přítomnosti jmen jako Khorus, Odalv nebo Helg (a to i navzdory skutečnosti, že název Kzohh jsou vlastně počáteční písmena jmen jednotlivých muzikantů složená do jednoho slova), ale dokáže obstát i samostatně a její hudba dává smysl.

Činnosti Kzohh velice rychle nabrala velice rychlé (haha) obrátky. Vždyť jsou tomu teprve dva roky, co v říjnu 2014 vyšel debut „IAOLTDOTAD“. Dnes už Ukrajinští vydávají třetí desku „Trilogy: Burn Out the Remains“ a v mezičase začali i koncertovat – byť se nejedná o nekonečná turné (i přesto se již stačili objevit i v České republice, kde je letos hostil festival Hell Fast Attack). V takové konstelaci to samozřejmě svádí položit možná trochu klišovitou, leč zcela esenciální otázku, zdali si Kzohh s takovou kadencí dokážou držet laťku kvality, jež byla až doposud nasazena dost vysoko.

„IAOLTDOTAD“ bylo skvělé a jeho loňské pokračování „Rye. Fleas. Chrismon.“ rovněž. Není tedy důvodu, proč na „Trilogy: Burn Out the Remains“ neklást velké nároky. Nedokážu ale úplně jednoznačně říct, jestli jim novinka dostála. „Trilogy: Burn Out the Remains“ je rozhodně výborné a zajímavé album, jehož poslech mě baví, má hustou atmosféru a minimálně dvě skladby jsou sakra povedené. Přesto mám takový vtíravý pocit, že kdyby došlo na lámání chleba, „IAOLTDOTAD“„Rye. Fleas. Chrismon.“ bych musel nacenit výše. Navzdory tomuto tvrzení se však i v případě „Trilogy: Burn Out the Remains“ stále bavíme o vysokém nadprůměru. Což svým způsobem mluví samo za sebe, jak velká kvalita v Kzohh tkví, když i nejméně dobré je vlastně pořád skvělé a stojí za koupi.

„Trilogy: Burn Out the Remains“ přináší výraznou změnu v dramaturgii. Zatímco oba předchůdci nabízeli sedm písní, nejnovější počin obsahuje jen tři. Sice dvě mají bezmála třináct minut a jedna se hravě přehoupla přes jedenáct, ale tohle nejsou hrací časy, jaké by u Kzohh byly novinkou – v takových stopážích se přeci pohybovala většina z prvních dvou alb. To se podepsalo na stopáži „Trilogy: Burn Out the Remains“, nicméně lze asi chápat, že takto rychle nejde dávat dohromady jednu hodinovou desku za druhou. Zatímco debut tedy hrál téměř 70 minut a druhá fošna 58 minut, novinka oproti svému přímému předchůdci čas snižuje o více jak dvacet minut. To však berte čistě jen jako konstatování objektivního faktu, nikoliv výtku – lepší takto, než to na tu hodinu natahovat uměle!

Kzohh

Z přítomné trojice skladeb mě baví především první a třetí. Úvodní „Panoukla DXLII“ by cynik mohl nazvat hodně nakynutým intrem, přestože se jedná o nejdelší položku tracklistu. Je ale pravda, že předobraz Kzohh coby blackmetalové skupiny tato píseň úplně nenaplňuje (byť zasvěcení již z minulosti jistě vědí, že Kzohh to umí i nemetalově). Její podání je spíš soundtrackové, prim hraje plíživá atmosféra, která s postupujícími minutami krásně houstne. Hlavní devízou „Panoukla DXLII“ je vedle nálady právě skvělá gradace a třeba nástup kytar v polovině skladby je prostě parádní, stejně tak nelze nepochválit odzbrojující výkon vokalisty Zhotha.

Vlastně ten samý popis by šel s trochou fantazie naroubovat i na finální kompozici „H19N18“, ale s jedním rozdílem – tato je snad ještě působivější. Právě z toho důvodu bych právě ji nazval vrcholem, pokud bych si nějaký musel vybrat, ačkoliv je nám asi všem jasné, že mluvit o nejlepším songu u alb o těch písních je trochu hovadina. Prostředí „Crom Conaill“ taktéž není špatná a vůbec nedělá Kzohh ostudu, nicméně vedle „Panoukla DXLII“ a „H19N18“ působí tak trochu nejobyčejnějších dojmem. Sice i ona má slušnou atmosféru a několik povedených pasáží (osobně mě baví zejména darkambientní střed), přesto je to na „Trilogy: Burn Out the Remains“ ten nejkonvenčnější kousek. K přeskakování však není sebemenšího důvodu, protože i navzdory pozici nejslabšího místa to stále má cosi do sebe.

Kzohh

„Trilogy: Burn Out the Remains“ drží pohromadě především díky své náladě a zodpovědně budovanému tlaku – to jde Kzohh vážně dobře. Nezastírejme ovšem skutečnost, že je na místě si postěžovat, že novinka prostě neobsahuje něco skutečně odzbrojujícího, jako byl posledně opus „Massebegravelser“ nebo saxofonová hostovačka v „To Walk in Blood… to Step a Blood…“ na debutu.  Kdybych ale tvrdil, že se mi „Trilogy: Burn Out the Remains“ nelíbí, tak bych pěkně kecal, protože pořád je to výtečné album, které si rád koupím.

P. S. Součástí desky – a to i její standardní verze – je také DVD, na němž se nachází živý záznam s písněmi „Pest kamen mit Schiffen“, „Alousia et pestilentia ignearia“, „Massebegravelser“ a „Vind i de tomma ögonhålor“ (všechny pocházejí z „Rye. Fleas. Chrismon.“). Živák je povedený a ukazuje, že muzika Kzohh funguje dobře i koncertně. Minimálně dvě skladby z tohoto DVD lze nalézt i na YouTube (viz a viz).

Kzohh


Kzohh: info o albu

Není žádným tajemstvím, že ukrajinští Kzohh už nějakou dobu pracují na třetím albu. Novinka se bude jmenovat „Trilogy: Burn Out the Remains“ a vyjde již 30. září u Ashen Dominion jako CD+DVD (na DVD se bude nacházet koncertní záznam). Obal najdete zde, tracklist následuje:

01. Panoukla DXLII 02. Ñrom Conaill 03. H19N18


Kzohh – Rye. Fleas. Chrismon.

Kzohh - Rye. Fleas. Chrismon.
Země: Ukrajina
Žánr: black metal / dark ambient
Datum vydání: 23.11.2015
Label: No Colours Records

Tracklist:
01. Pest kamen mit Schiffen
02. Alousia et pestilentia ignearia
03. Massebegravelser
04. Un drapeau noir sur l’eglise
05. IV millas al días
06. Vind i de tomma ögonhålor
07. Ghosts of Melcombe Regis

Hrací doba: 58:15

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Kzohh jsou další vysoce zajímavou smečkou z ukrajinské provenience. A tím myslím zajímavou jak po hudební stránce, tak i co do sestavy. Ačkoliv se totiž formálně jedná o docela nový pojem na scéně, v jeho pozadí stojí zkušení borci, kteří už toho mají nahráno dost a dost a jejich portfolio čítá hodně dobré kapely i hodně dobré desky. Zábavné je pak to, že jméno Kzohh vlastně nic neznamená a jde o akronym složený z počátečních písmen přezdívek zúčastněných muzikantů…

„K“ znamená baskytaristu Khoruse známého z Khors a dříve také dlouholetého člena dnes již nefunkční kultovky Astrofaes. „Z“ původně bylo pro ruského zpěváka Zorna, jenž ovšem navřískal jen debut a poté z Kzohh odešel; na jeho místo nastoupil vokalista z Reusmarkt, jenže zde – asi aby byla dodržena písmenková legenda – přijal jméno Zhoth. „O“ si uzmul bubeník Odalv, který má toho za sebou více než dost – Ulvegr, Elderblood, Ygg, Twilightfall a v minulosti několik let mlátil do škopků i u samotných Nokturnal Mortum. Dvě „H“ pak znamenají kytaristu Helga, dále hrajícího v Khors, Ulvegr a Ygg, a klávesistu Hyozta, jehož domovskou formací jsou Reusmarkt.

Soupiska Kzohh je tedy skutečně lákává. Nicméně znáte to – u spousty formací, v nichž se sejdou muzikanti z mnoha jiných již zavedených kapel, ta lákavost končí právě u sestavy, protože hudebně se frajeři moc nepohodnou, takže to dopadá nepříliš záživně, průměrně. S radostí ovšem mohu konstatovat, že tohle ani náhodou není případ Kzohh. Právě naopak – zde si zúčastnění hudebníci evidentně sedli (ostatně, dle všeho se již mezi sebou dávno znají, však se také hned několik z nich vzájemně potkalo v jiných skupinách) a leze jim z toho excelentní muzika. Vážně se nebojím říct, že excelentní, protože právě taková byla deska „IAOLTDOTAD“, s níž Kzohh v říjnu 2014 debutovali.

Pokračování „IAOLTDOTAD“ ovšem přichází poměrně nedlouho po debutu. Novinka „Rye. Fleas. Chrismon.“ vyšla cca rok a jeden měsíc po svém předchůdci, což samozřejmě nastoluje otázku, zdali ukrajinská družina dokázala za tak relativně krátkou dobu dát dohromady další skvělé hodinové album, jež by na povedenou prvotinu navázalo se ctí. Věřte tomu nebo ne, ale dokázala. „Rye. Fleas. Chrismon.“ je totiž opětovně výtečnou nahrávkou, jež si prostor ve vašem přehrávači dozajista zaslouží.

Muzika v podání Kzohh disponuje hutnou atmosférou a má dozajista nemalou sílu, zároveň se ale nejedná o takovou tu extrémně těžkou a jen stěží stravitelnou záležitost. Z hlediska náročnosti je to takový, řekl bych, zlatý střed, kdy to uspokojí i trochu náročnějšího člověka, ale zároveň to není album, které by vás zdeptalo tím, že ani po deseti posleších to pořádně nechápete. Technicky vzato jsou ty ingredience Kzohh poměrně standardní a ne až tak složité, ale celé je to strašně chytře poskládané, takže to prostě funguje na výbornou.

Základem je samozřejmě black metal. Ukrajinci v jeho rámci dokážou přijít třeba s majestátními riffy, leckdy i takřka teatrální klávesovou složkou, ale teatrální v tom nejlepším slova smyslu. Ačkoliv Kzohh klávesy používají poměrně hojně, není zde ani stopy po nějaké laciné nabubřelosti, kýči či patosu, jen atmosféra a zase atmosféra. Samozřejmě, tu a tam se trochu zasype, přece jenom je to black metal, ale prim u Kzohh hraje právě náladotvornost a ta je dozajista výtečná. Je znát, že tu muziku dali dohromady lidé, kteří už mají kopec zkušeností a vědí, jak vyrobit kvalitní hudbu, takže do sebe všechno zapadá a i více jak desetiminutové skladby fungují s naprostou lehkostí.

Vedle toho ovšem notnou část stopáže „Rye. Fleas. Chrismon.“ zabírají i temné darkambientní momenty, které jako by vypadly ze soundtracku k hororovému filmu. Takové stojí jen na klávesách a samplech a stěžejní jsou v jejich případě dvě věci. Zaprvé si drží kvalitu a oproti metalovým pasážím nejdou s laťkou dolů. Zadruhé pak skvěle fungují v kontextu desky a dávají na nahrávce smysl. Občas mám u metalových alb pocit, že jsou tam ta atmosférická intra a outra skutečně jen na efekt, ale jinak moc do nálady a konceptu nezapadají. U „Rye. Fleas. Chrismon.“ však nic takového necítím, naopak mi připadá, že i tohle je nedílnou součástí počinu, což je samozřejmě jenom dobře. Možná to bude i tím, že tuhle složku Kzohh neomezují jen na intro / outro, ale nechávají ji promlouvat napříč celým počinem, viz třeba začátky „Massebegravelser“ a „Vind i de tomma ögonhålor“ nebo celá „Un drapeau noir sur l’eglise“.

Kzohh

Jasně, možná se najde někdo, kdo by „Rye. Fleas. Chrismon.“ mohl vytknout, že se zde nenacházejí takové perličky, jimiž na „IAOLTDOTAD“ bylo třeba saxofonové sólo v „To Walk in Blood… to Step a Blood…“ nebo regulérně DSBM pasáž v „Purification Path“. Takovou výtku chápu, nicméně si myslím, že to není důvod se k „Rye. Fleas. Chrismon.“ stavět odmítavě, jelikož to album je jednoduše skvělé i bez toho. Kzohh totiž dokázali přijít s množstvím bravurních nápadů (některé momenty třeba v „Massebegravelser“ nebo „Vind i de tomma ögonhålor“ jsou skutečně působivé) a nahráli desku, jejíž poslech si vyloženě užívám. Nový zpěvák se rovněž osvědčil bez sebemenších problémů, takže ani v tomto ohledu si nemám na co stěžovat. Na mé straně tedy panuje naprostá spokojenost. A budu se těšit na třetí řadovku, na níž již Kzohh pracují.