Datum: 3.5.2015 Místo: Praha, Podnik Účinkující: Aby Wolf, Dessa, Leto Akreditaci poskytl: Silver Rocket

V loňském roce se v Praze (a vlastně v celé České republice) poprvé představila zámořská zpěvačka a rapperka Dessa, jež patří pod křídla souboru a také labelu Doomtree. V souvislosti s ním se mluví o hip-hopu, přestože je to pojmenování vlastně docela zavádějící, jelikož ta hudba má mnohem větší záběr a výčet vlivů rozhodně nejde stáhnout pod jednu jedinou žánrovou škatulku, což se elegantně řeší tím, že se k onomu hip-hopu lepí takřka nicneříkající přídomky jako indie nebo alternative. To samé však neplatí jen o celém Doomtree, ale i o samotné Desse (a to možná ještě dvojnásobně) a její vlastní tvorbě, již nejaktuálněji stále ještě prezentuje deska „Parts of Speech“ z roku 2013.

Téměř na rok přesně po své české premiéře se Dessa vrátila, tentokrát ovšem v lehce jiném pojetí – ne na jeden koncert, ale rovnou na menší turné, na němž jí dělalo společnost české duo Leto. Kromě toho si ale Dessa s sebou nyní přivezla ještě jednu posilu, jež sice formálně zastávala pozici doprovodné zpěvačky, v reálu však z jistého úhlu pohledu byla pro celý večer ještě více určujícím prvkem než sama Dessa. Aby Wolf totiž měla prsty takřka ve všem, co se v ten den na pódiu v Podniku dělo…

Právě ona celý večer trochu neplánovaně otevřela programem neohlášeným sólovým setem. Nebo možná spíš setíkem, protože tento byl opravdu krátký, víc než slabá půlhodinka to určitě nebyla. Ve vedlejší roli (převážně) reprodukovaná muzika a abstraktní projekce, v roli hlavní samotná Aby Wolf se svým hlasem. Jenže i za tak krátkou dobu (ono se to nezdá, ale i půlhodinka může prosvištět kolem během mrknutí oka) všem neznalým v sále (mezi něž jsem se, přiznám se, řadil i já, protože jsem o téhle holce doposud neměl ponětí) jednoznačně dokázala, že zpívat tedy umí sakra skvěle. Hudebně to bylo možná cosi někde na půl cesty mezi měkkou elektronikou a indie popem, ale popravdě řečeno, ono je to svým způsobem asi trochu jedno, neboť v živém podání (a nejen proto, že byl jediný skutečně živý) na sebe téměř všechnu pozornost strhával právě excelentní vokál samotné Aby Wolf. Na každý pád to ale byl příjemný začátek večera.

Jen pár minut poté, co z pódia odešla Aby Wolf, pokračoval hudební program v podobě české dvoučlenné formace Leto, jež má na kontě doposud jedno album s názvem „Zbytky ozářených ploch“, tudíž není divu, že se z něj zvesela hrálo. Jemná atmosféra v nástrojovém obsazení kytara a klávesy+zpěv fungovala velmi dobře a nijak ji nepokazilo ani krátké intermezzo s upadlým popruhem u kytary. I toto vystoupení tím pádem ubíhalo ve velice příjemném duchu, který navíc neozvláštnil nikdo jiný než Aby Wolf, jež se k Leto přidala jako host na dvě skladby. Jak prozradila zpěvačka Palma, „v autě byla sranda a Aby se naučila pár našich písniček“. Česky zámořská vokalistka samozřejmě nezpívala, ale i tak svůj hlas na pódiu předvedla podruhé (a ne naposled) za celý večer. Přestože jsou Leto hudebně docela jinde než samotná Dessa, v roli předskokana zafungovali parádně, takže před hezky zaplněný Podnik mohla krátce před desátou nastoupit ta hlavní, o kom večer měl být a také byl…

Dessu oblečenou v kožené bundě (i když ta letěla pryč hned po prvním songu) a rudém topu samozřejmě nedoplnil nikdo jiný než všudypřítomná Aby Wolf. Ta se vyjma doprovodného vokálu ujala i mlácení paličkami do padů, obsluhy krabiček, notebooku a dalších udělátek, takže samotná Dessa se mohla věnovat pouze zpěvu. Obě někde po půlce setu doplnil s kytarou na dvě písničky i chlápek, který jinak prodával merch Dessy v hale, ale s touto krátkou výjimkou bylo celé vystoupení, které trvalo lehce přes hodinku, čistě v režii dámské dvojice.

Ani tentokrát však nebyl žádný prostor pro nudu, přestože by se nezasvěcenému mohlo zdát, že by to tak skoro i mohlo být, když se vlastně „jenom“ zpívalo. Ale věřte tomu nebo ne, bylo to prostě super. Aby Wolf pokračovala ve vysoké formě, ale Dessa se samozřejmě nenechala nijak zahanbit, a jestli o tom náhodou někdo z přítomných pochyboval, tak suverénně dokazovala, že i ona umí. Zpívala v obrovské pohodě, plynule přecházela od zpívaného vokálu k rapu a zase nazpátek a navíc to doplňovala neustálým pohybem, tancováním a především skvělou komunikací publikem. A nejen z toho důvodu, že měla v sále hned několik známých, s nimiž se z pódia mezi písničkami kolikrát bavila, se jí hned od začátku povedlo navodit hodně přátelskou atmosféru, přestože lidí v Podniku nebylo zrovna málo. Že se svých posluchačů nebojí, mimo jiné dokázala i ve chvíli, kdy zhasla plátno s projekcí za svými zády a ve tmě se vydala přímo do publika, kde si nechala vytvořit prostor a požádala, aby každý, kdo má mobilní telefon s baterkou, přispěl trochou světla – a v téhle podobě odzpívala celou píseň.

Výběr samotných songů nijak zvlášť překvapivý nebyl, takže se hrálo jak z „Parts of Speech“, tak i něco málo ze starších nahrávek, a během setu zazněla většina „důležitých“ klipovek. Vůbec to ale nevadilo, protože i tak to bylo hodně fajn, a kdyby nezazněla třeba taková „Skeleton Key“, jež byla v živém podání prostě výtečná, byla by to rozhodně škoda. Jak již padlo výše, Dessa se na pódiu zdržela něco málo přes hodinku čistého času, po povinném přídavku vyzvala všechny ke konzumaci whiskey a byl konec.

Koncert roku to přece jenom asi nebyl, ale i tak to celé bylo super po celou dobu a s každým následujícím setem šla laťka nahoru. Jestli si ovšem něco zaslouží ještě jednou (už poněkolikáté) vypíchnout, rozhodně jsou to výkony všech zpívajících – to skutečně a beze srandy klobouk dolů, protože z tohohle pohledu to byla nejvyšší liga. Z mého pohledu určitě spokojenost.