Země: USA Žánr: alternative / nu-metal / acoustic Datum vydání: 5.3.2007 Label: EMI / Virgin Records Tracklist: 01. Blind 02. Hollow Life 03. Freak on a Leash [feat. Amy Lee from Evanescence] 04. Falling Away from Me 05. Creep [Radiohead cover] 06. Love Song 07. Got the Life 08. Twisted Transistor 09. Coming Undone 10. Make Me Bad / In Between Days [feat. The Cure] 11. Throw Me Away Hodnocení: 9/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Dneska mám pro vás nachystanou opravdovou lahůdku. Znáte MTV? Ano, přesně tak, hudební americká stanice. A říkává vám něco pořad Unplugged? Nevidím žádné ruce, co se hlásí, tak očividně ne. Takže si to vezmeme hezky všechno popořádku. Tento pořad má své kořeny už v roce 1989 a od té doby se v něm vystřídali všichni, co ve světě hudby něco znamenají. Můžeme jen namátkou vybrat, od starších interpretů jako Eric Clapton, R.E.M., Nirvana až po dobu nynější, kde zde vystoupil například rapper Jay-Z nebo třeba známá kapela Godsmack.

Asi si ťukáte na čelo, co je tak fantastického na obyčejném vystoupení v televizi. Nu, nejde až zas tak o obyčejné vystoupení. Hlavní fígl už je patrný z názvu celé téhle akce (unplugged – nezapojený). Že si pod tím nemůžete nic představit? Jednoduše a stručně, celé vystoupení se odehrává přímo v samotné budově MTV, kde kapacita diváků nepřesahuje padesát lidí, a v tomto skromném studiu hraje pozvaná kapela své písně akusticky! Tedy žádná elektrická kytara, žádná basa, žádné samply nebo nějaká elektrická úprava zvuku nástrojů či hlasu. Jednoduše řečeno, jaké si to zahraješ, takové to máš. Místo toho si musí kapela vystačit se španělskými kytarami, obyčejnými bicími, popřípadě dalšími čistě akustickými nástroji.

Možná se vám to nezdá zas jako takový zázrak, ale každý, kdo někdy Unplugged viděl, jistě mi dá za pravdu, že je to naprosto úchvatný zážitek. Jak trefně poznamenal jeden můj známý, je to takové hudební nebe a sen každé kapely je dostat se právě tam. A není tomu tak dávno, co sem byly pozvány i legendy a zakladatelé nu-metalu, kapela Korn. Abych se přiznal, nikdy jsem jim moc na chuť nepřišel. Jejich hudba není špatná, ale vždycky mi v ní něco chybělo něco, co by mě nutilo je poslouchat delší dobu, aniž by mě začali nudit. Ovšem sám vím, že Unplugged bývá naprosto jiný zážitek než klasická tvorba kapely, proto jsem se rozhodl dát jim šanci a zjistit, jak se vůbec tato stoprocentní neakustická kapela poprala při interpretaci svých písní do trochu jiné podoby. Takže v klidu usedám do svého recenzentského křesla, utěsňuji zvukotěsně celý pokoj, vypínám mobil, posílám rodiče pryč z bytu, zavírám oči a pouštím první skladbu „Blind“, v originále klasickou vyřvanou vypalovačku s pekelně ostrým rytmem.

Poznávám začáteční bicí, ač jsou v trošku jiném zvuku, a zaposlouchávám se víc. Jonathan otvírá píseň klasickým „Are you ready?“ a najednou výbuch. Slyším úchvatný rytmus hraný na orientální bicí, který v originále vůbec není, dále pak Munkyho španělskou kytaru, který do rytmu „Blind“ hraje i klasické prvky pěkně horké španělské krve. Jonathan skoro ani nezvedne hlas, zpívá krásným vemlouvaným tónem, který se vám ihned zaryje pěkně hluboko pod kůži. Píseň končí úžasným outrem zahraným opět na orientální bicí a kytaru, jejíž zvuk jako by vypadl z filmu „Desperado“. A já jen sedím na židli s otevřenou pusou a nemohu uvěřit. Slyšel jsem spoustu Unplugged koncertů, ale na všech kapely hrály klasické pomalé songy, které se do akustické tvorby velmi snadno interpretují. Ale Korn si jako otvírák celého záznamu vyberou takovou šílenost, jako je právě „Blind“, a udělají z ní naprosto jinou píseň s naprosto jiným zvukem. Tomu se říká umění a cit pro hudbu. Ale to jsem ještě nevěděl, co mě čeká.

Korn hrají dál a s každou další písní se originalita a celková „úžasnost“ celé nahrávky zvětšuje. Dočkáme se velmi známé písně „Freak on a Leash“, pro kterou si jako hosta na druhé vokály pozvali chlapci z Korn neméně známou zpěvačku Amy Lee z Evanescence. Další specialitou je určitě cover verze „Creep“ od Radiohead. Krásná pomalá balada je sice pro Korn velmi netypická, ale díky úžasnému zvuku kytary a Jonathanova hlasu vám bude připadat, jako klasická „Kornovka“. Výpisem písní bychom mohli pokračovat do nekonečna. Každá je naprosto jiná a jedinečná s naprosto úžasným provedením.

A jaké to provedení tedy je? Tak kromě výše zmíněných orientál-bicích a kytary uslyšíme velmi zajímavou basovou linku, kterou ovšem Fieldy (basák) hraje na klasickou španělku. Vím, že to zní asi divně, ale vzhledem k podmínkám Unplugged (pro připomenutí – žádný elektrický nástroj) jiná volba nebyla, ovšem Fieldymu se ta změna očividně líbí a pěkně kytaru potrápí klasickým basovým palcovým úhozem do strun. Dále nás po celou dobu bude provázet solidní zástup smyčcových nástrojů, úchvatný zvuk piána následovaný dvěma pro mě zcela neznámými nástroji. Jeden vypadá jako válec o velikosti něco přes metr, jako by ze skla nebo leštěného kovu, který se velmi pomalu otáčí a hudebník, který na něj hraje, se ho lehce dotýká konečky prstů vyluzujíce velmi zajímavý tenoučký zvuk. Další pak vypadá jako krabice ve které jsou klasické klávesy, ale zvuk je velmi podobný prvnímu nástroji, jen je o něco hlubší a méně spojený jako zvuk předchozí a zní skoro jako brkání na španělku. Rovněž hra na pilu smyčcem je velmi zajímavá, a když při poslední skladbě „Throw Me Away“ (která opravdu má s originálem společné jen jméno) napochoduje na plac banda lidí oblečená do japonských úborů se škraboškami a dva z nich začnou hrát na buben o průměru jeden metr, zatímco zbytek bubnuje na obrovské indie-bubny, tak to už se mi opravdu zastavovalo srdce.

Už se mi nedostávají slova, abych tento úžasný hudební zážitek popsal, protože je naprosto geniální a musí se zažít. Perfektní Jonathanův hlas, perfektní zadní ženské vokály, perfektní kytara i bicí i celý doprovodný hudebnický spolek vytvářejí tak úžasné hudební dílo, že jsem z něj i já, nefanoušek Korn, nadšen. Budete možná namítat, že jde jen o přehrávku starších písní, ale vzhledem k jejich novému provedení jde skoro o zcela novou a jedinečnou nahrávku. Jonathan sám na začátku říká, že je to pro Korn velkou ctí, a je vidět, že to kluci vzali sakra vážně a celému světu se za tuto možnost si zde zahrát pořádné odměnili. A „Twisted Transistor“ akusticky je prostě bomba!