Rakušané Locus Neminis vydali po osmileté pauze své druhé album „Verborgen in der Zeit“. Poslouchat jej můžete v přiloženém přehrávači.
Archiv štítku: Locus Neminis
Noctem, Nocturnal Pestilence, Locus Neminis
 |
| Datum: 17.6.2012 Místo: Praha, Matrix Účinkující: Locus Neminis, Noctem, Nocturnal Pestilence, Revenge Division
|
Neděle, jejíž večer patřil dalšímu pokračování Infernal Party, kterou již tradičně pořádají pražští Nocturnal Pestilence pod hlavičkou Czech Metal Support, pro mě byla už tak dost náročná, a když jsem zjistil, že se koncert opravdu nekoná až v pondělí, jak jsem byl kdovíjak dlouho přesvědčen, div jsem si nezačal pohrávat s myšlenkou, že bych svou účast bohapustě odložil na neurčito (čti: vykašlal bych se na to). Jenže co čert nechtěl, hlodavá novinářská zodpovědnost opět zaúřadovala a spolu s mojí touhou konečně navštívit koncert rakouských blackařů Locus Neminis bez většího úsilí rozhodla – čert vem dehydrataci a těžký spánkový deficit, jde se za kulturou!
Celá akce se měla uskutečnit v žižkovském Matrixu, ale po příchodu na místo se mě zmocnily obavy, jestli jsem si vše nastudoval správně. Mřížovaná brána zavřená, dveře do klubu sice otevřené, ale bez jediné známky, že by se uvnitř mělo něco dít… Leč nějaký rámus se z hlubin klubu přeci jen ozýval, a tak jsem se vydal zjistit, zdali nejde železná překážka někudy obejít. Šla. Do klubu jsem se tedy přeci jen dostal, leč poněkud později, než jsem měl v úmyslu, neboť mi shoda nešťastných náhod a záškodnická činnost podlých zaměstnanců dopravního podniku zkrátily set prvních vystupujících, Slováků Revenge Division, na jen o něco málo více než poslední skladbu. I za těch nemnoho minut jsem však stihl nabýt dojmu, že Revenge Division opravdu umí. Jejich energický mix thrashe, heavy metalu a kdoví čeho ještě mě totiž strhnul takřka okamžitě. Popravdě mě docela překvapilo, že se dnes mladá kapela odhodlá k experimentům s maidenovskými riffy a výsledek je přitom opravdu slušný. Nebývá to pravidlem. Doufám, že někdy příště věnuji Revenge Division víc času, protože tentokrát mě velmi obstojně navnadili.
Když Revenge Division dohráli, trochu jsem se rozhlédl po okolí. Už na příchodu mi přišlo, že Matrix zeje prázdnotou a bližší ohledání tuto domněnku jenom potvrdilo. Drtivou většinu přítomných tvořily samotné kapely, a jestli se počet platících vůbec přiblížil desítce, byl to ještě docela úspěch. Přemítání nad důvody, proč se lidé nedostavili ani při neuvěřitelně benevolentně nastavené cenovce, však uťalo druhé vystoupení večera, které dostali na starosti mladí Rakušané Locus Neminis. Tvorba téhle nedlouho působící kapely mě zaujala už před nějakou dobou a poté, co jsem v září loňského roku proti všem předpokladům nakonec propásl šanci být u jejich premiéry před českým publikem, jsem byl náramně zvědavý, jestli jejich atmosférický space black zafunguje i naživo. Nač to protahovat – už první minuty mě ujistily, že určitě zklamaný nebudu. Locus Neminis totiž navzdory prázdnému sálu zahráli výborně a plně ospravedlnili moje naděje do nich vkládané. Na pódiové prezentaci sice bylo trochu znát, že se kapela věnuje spíše vlastní hudbě a jejímu preciznímu živému provedení, ovšem dovedu si představit, že pokud pánové trochu zapracují na nějaké nenásilné a decentní image, která by vhodně doplňovala jejich majestátní hudbu, mohou směle vyrazit na pódia velkých žánrových festivalů. Pokud budou i tam předvádět takové výkony, jaký se jim povedl v Matrixu, troufám si tvrdit, že za pár let mohou triumfovat.
S koncem vystoupení Locus Neminis se večer přehoupl do své druhé půle a na řadu přišla kapela pořadatelská – pražská jistota Nocturnal Pestilence. Na předchozí Infernal Party na mě tahle skvadra zanechala velmi dobrý dojem a nejinak tomu bylo i tentokrát. Řádným kytarovým nářezem podložené zpěvy výjimečným hlasovým fondem obdařené sympaťačky za mikrofonem i tentokrát slavily úspěch, i když kapela hrála jen pro několik málo přítomných. Jediné, co mi občas malinko vadilo, byla jistá míra jednotvárnosti, kterou jsem v některých skladbách postřehl, ale zbytek setlistu tenhle drobný nedostatek úspěšně vyvažoval, takže moje spokojenost nedoznala významnějších trhlin. Že vystoupení Nocturnal Pestilence opravdu stojí za návštěvu, jsem se tedy definitivně přesvědčil a věřím, že jsem tuhle kapelu neviděl ani zdaleka naposled.
Konec koncertu Nocturnal Pestilence značil jediné – na programu večera už zbývalo jen vystoupení headlinera – španělských death/blackařů Noctem, kteří zahráli již předešlého dne na Metalgate Czech Death Festu. Shodou okolností jsem u toho byl rovněž přítomen a popravdě jsem si odtud na Noctem neodnesl nikterak pozitivní vzpomínky. Jenže ať už jsem Noctem očekával s jakkoli velkou skepsí, v Matrixu se jim podařilo můj dojem podstatně vylepšit. Ano, pořád si stojím za tím, že jejich hudba svou kvalitou určitě nedosahuje výsledků, kterými se kapela honosí po stránce vypiplané zloimage, ovšem ve výsledku se mi jejich set docela líbil. Díky parádnímu zvuku bylo dokonce slyšet, co který nástroj hraje a muzika jako taková se ukázala být naživo celkem záživnou. Jelikož na mě začala ztěžka dopadat únava, tak se moje reakce omezily na poklepávání nohou a kývání hlavou, ale v tomto kontextu to bylo vyjádření spokojenosti. Nečekal jsem, že za ni budu vděčit zrovna Noctem…
Jak vidno, Infernal Party: Revelation mohla být opravdu skvělou akcí, což se po hudební stránce koneckonců povedlo. Bohužel, tristní návštěvnost zapříčinila, že jsem si odnesl ani zdaleka ne tak silné dojmy, jaké měla tahle událost potenciál zprostředkovat. I tak ale patří Czech Metal Support respektive Nocturnal Pestilence velký dík za její zorganizování a zároveň přání pevných nervů, které jsou k tak chvályhodné činnosti potřeba v nezanedbatelných objemech. Na shledanou příště!
Locus Neminis – Weltenwanderung
 |
| Země: Rakousko Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 21.4.2012 Label: selfrelease Tracklist: Hodnocení: 8/10 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Je takovým dobrým zvykem, ba možná přímo dokonce nepsaným pravidlem, že každá recenze povětšinou začíná nějakou tou úvodní omáčkou, nejlépe o historii právě recenzované kapely, případně se v této omáčce recenzent může veřejně vyznat ke své lásce k onomu uskupení (nebo naopak nenávisti), prostě cokoliv. Jsou však případy, kdy tento osvědčený recept selhává – a právě takovým případem jsou rakouští Locus Neminis. O historii se nemá cenu bavit, jelikož téměř žádná ještě není – “Weltenwanderung” je totiž jejich debutem. S tím se ostatně pojí i nemožnost zahájení článku vztahem autora těchto písmenek k muzice skupiny. Za následek to má to, že pak z úvodní omáčky vzniká nehorázný paskvil, jehož jste právě svědky. Avšak co se týče samotné desky, hned na začátek je nutné zmínit velice potěšující fakt, že se jedná o záležitost mnohem kvalitnější, než je kvalita, jíž disponuje odstavec, který jste právě přečetli…
Co lze tedy vlastně od Locus Neminis očekávat? Chytré stránky všemocného pana Interneta hovoří o black metalu s přídomky jako atmosférický či symfonický, což už člověku dá jistou představu, jak by “Weltenwanderung” mohlo znít, nikoliv však představu úplnou. Neokoukaná kapela v black metalu (a právě v něm mi to přijde mnohem markantnější nežli v ostatních metalových subžánrech) je totiž pro posluchače krok do neznáma, neboť člověk u tohoto stylu nikdy neví… může stejně dobře o neskutečnou sračku jako o příjemnou desku. A má empirická zkušenost hovoří tak, že se jedná o značně náhodné rozdělení, ačkoliv v konečném součtu ty počty nakonec průměrně vychází přibližně… nastejno.
Konkrétně Locus Neminis a jejich “Weltenwanderung” spadají do oné kategorie “příjemná deska”, ale navíc s přidanou hodnotou, což obzvlášť zdůrazňuji. Stylové zařazení co do samotné hudební produkce již bylo zmíněno, přesto je nutné muziku kapely ještě blíže specifikovat. Náladově se Locus Neminis pohybují v kosmickém black metalu s atmosférou hvězdných mlhovin a nekonečné černé prázdnoty. To je záležitost, kterou mám já osobně dosti v oblibě, takže jistě i to hraje do jisté míry svou roli v tom, že se z “Weltenwanderung” vyklubala nahrávka, jež mne opravdu baví. Nakolik všechny tyto vesmírné pocity korespondují také s lyrickou stránkou, to nejsem schopen určit, jelikož mé znalosti němčiny jsou příliš chatrné na to, abych byl schopen přelouskat kompletní texty, avšak s grafikou to koresponduje dokonale. Mimoto mi nálady, jaké Locus Neminis v některých momentech dokážou zprostředkovat, připomínají i samotné Darkspace, jednu z nejvýraznějších formací tohoto specifického subžánru, ačkoliv jsou Rakušané v porovnání se Švýcary asi tak stokrát méně extrémní… i když to možná pro někoho bude klad, jelikož tím pádem jsou Locus Neminis i mnohem stravitelnější.
Možná překvapí fakt, že v rámci “hvězdného” black metalu jsou Locus Neminis dosti melodičtí a jejich skladby mají mnohdy proměnlivou strukturu (a rovněž vokální projev má daleko k jednotvárnosti) a nezřídka zazní i velmi snadno zapamatovatelný moment (kupříkladu ústřední motiv “Ein neuer Anfang” utkví hlavě hned napoprvé). To jsou věci, jež sice asi většině lidí přijdou jako samozřejmost, jako automatická věc, kterou není nutné v recenzi vůbec zmiňovat, kdo se ovšem trochu v podobných kapelách vyzná, ten jistě potvrdí, že se zde hraje spíše na ubíjející monotónnost a místo melodičnosti nastupuje neprostupná zvuková hradba (a to ani nemusíme zacházet do takových záležitostí jako výše zmiňovaní Darkspace, kteří jsou přece jenom extrém v extrému). Právě v tom vidím jednu z nejzajímavějších věcí na Locus Neminis – kapela ukazuje, že se ona vesmírná atmosféra dá tvořit i pomocí výrazných a na poslech vyloženě příjemných melodií, ale dokonce i kytarovými sóly, což je v této oblasti věc vůbec nevídaná.
Další výraznou předností “Weltenwanderung” je to, že se jedná o velmi vyrovnanou kolekci, aniž by jednotlivé písně od sebe nebyly jasně rozeznatelné či do sebe dokonce splývaly. Na desce v podstatě není slabého songu, snad možná s výjimkou poslední předlouhé “Die Begegnung”, která ovšem neztrácí body díky samotné hudební náplni, ale díky tomu, že polovinu z její 24 minutové stopáže tvoří pouze ticho. Nicméně pokud bych měl vybírat, asi bych za mírně lepší prohlásil první půli desky, ale to je spíše pocitová záležitost, nikoliv tvrzení podložené přesnými pro a proti. Kdybyste po mně chtěli názvy nějakých konkrétních skladeb, rozhodně bych nevynechal výtečnou “Wanduhr”, úvodní “Spiegelbild der Vergangenheit” nebo proměnlivou “Wenn die Nacht den Tag verdraengt”.
Když nic jiného, z “Weltenwanderung” je zcela patrná jedna věc, a sice že Locus Neminis jsou jako kapela nezanedbatelným příslibem do budoucna, neboť na dlouhohrající debut se jedná o velice povedenou věc, která stojí přinejmenším za poslech už taková, jaká je nyní. Nechci vzbudit dojem, že se jedná o nahrávku naprosto bezchybnou, sem tam se objeví i několik tónů, které mi přespříliš nesedí, ale naštěstí se vždy jedná pouze o několikavteřinové věci, v rámci celku naprosto zanedbatelné procento, pasáže, které na ose recenzentských přídomků pro kvalitu hudby létají někde okolo zastávky “skvělé”, drtivou většinou převládají. Vůbec bych se ovšem nedivil, kdyby Locus Neminis někdy příště stvořili ještě mnohem, mnohem parádnější počiny….