 |
|
Země: Portugalsko Hrací doba: 24:00 Odkazy: –
|
Lycanthropic Winter Moon patří k početné smečce rawblackmetalových hnusů z Portugalska. Jestli jste si jich už všimli, pravděpodobně se tak stalo díky loňské dlouhohrající prvotině „Nocturnal Wampyric Terror“, jejíhož vydání se ujali Harvest of Death. Já osobně jsem „Nocturnal Wampyric Terror“ slyšel spíš jen letmo, ale přišlo mi to docela solidní. Pro podobné syrové ohavnosti mám docela slabost, což výsledný dojem možná trochu zkresluje, ale tak se prostě věcí mají, tak co s tím mám do pytle dělat, že se mě tenhle druh muziky oslovuje…
Kromě první řadovky Lycanthropic Winter Moon stihli vydat ještě dvě dema „Nocturnal Wampyric Terror“ (ne náhodou se jmenuje stejně jako deska – obsahuje instrumentální verze skladeb) a „Fullmoon Sorcery“ (s raným materiálem natočeným ještě před full-length počinem). V letošním roce Portugalci navázali dalším kazetovým demosnímkem „Drinking Blood from the Moon’s Chalice“, na němž již představují nový materiál.
Bohužel musím začít zdissováním obalu dema. Lycanthropic Winter Moon svou novinku poslali do světa s dětinskou vlkodlačí malůvkou. Podobné blbosti jsem si kreslil na gymplu po sešitech, ale jít s tím na veřejnost a prdnout to na obálku seriózně míněného metalu bych si teda netroufnul. Respekt a výsměch v jednom.
Z hudebního hlediska se to nejzajímavější odehrává hned v první písni „Age of the Werewolf“. Lycanthropic Winter Moon zde předvádějí syrovou zastřenou primitivnost s barbarskou atmosférou. Nejde sice v tomhle ranku o žádný strop, ale přinejmenším rychlé pasáže jsou ok. Klávesové vsuvky mě nicméně úplně neoslovily. Druhá „Howling of the Barbarian Winter“ má taky pár slušných chvilek a klávesy mi tu dávají větší smysl, ale najdou se bohužel i nepovedené motivy. „Howling of the Barbarian Winter“ se navíc strašně rychle ohrává, protože některé riffy jsou prostě už moc tupé a ani demo sound to neskryje.
Demo uzavírá titulní „Drinking Blood from the Moon’s Chalice“, v níž Lycanthropic Winter Moon opouštějí hájemství metalu a věnují se čistému ambientu (což není nic překvapivého, stačí vzpomenout na „Frozen Carpathian Winter“ z „Nocturnal Wampyric Terror“). Není to úplně špatné, ale skladbě by slušelo třeba tak pět minut, nikoliv třináct. Přílišné natažení to bohužel zabíjí.
Celkově vzato mi tedy „Drinking Blood from the Moon’s Chalice“ nepřijde nijak zvlášť povedené. Metalové songy nejsou žádný zázrak a oba navíc obsahují i hodně slabé chvilky. Ambient je zbytečně a nesoudně roztahaný. Obal se mi zdá hrozný. Jedná se tedy o rozpačitou nahrávku a oproti tomu, co si pamatuju z „Nocturnal Wampyric Terror“, jde o výrazný pokles.