Archiv štítku: MEX

Mexiko

The Meatfückers – Porn Again

The Meatfückers - Porn Again
Země: Mexiko
Žánr: thrash / black metal
Datum vydání: 16.3.2015
Label: Asenath Records

Tracklist:
01. Legion of Sadism
02. The Filth
03. Orgasmic Mayhem
04. Lady Baphomet
05. Bitch Seeker
06. Depravity
07. Copulation Tenebrae
08. March of Fornication
09. True Fuck of Evil

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Music Solutions Agency

Už si ani pořádně nepamatuju, jaký že styl byl uveden v nabídce promáčů u mexické kapely The Meatfückers, že jsem to nakonec vzal. Každopádně kdo se podívá na název desky (a vlastně i všech předchozích počinů kapely), názvy a délku jednotlivých skladeb nebo třeba promofotky, ten se asi neubrání dojmu, že má co do činění s pěkně obscénní grindovou grupou, z jejíhož alba budou spíš než krev odkapávat onačejší tělesné tekutiny. A vskutku, pěkně obscénní The Meatfückers opravdu jsou, jenže s tím grindem už to tak jednoduché není a vlastní kvalita desky je také na docela dlouhé povídání. A věřte nebo ne, recenze je slohový útvar jako stvořený pro taková delší povídání, takže si to vzápětí trochu rozebereme.

Předně bych chtěl uvést na pravou míru ty řeči o grindu. Aby bylo jasno, použil jsem to jenom jako příměr a muzika přítomná na “Porn Again” má s grindem společnou tak možná tématiku, přímočarost a krátkou stopáž. Když bych ale chtěl popsat, jakému žánru se na své druhé desce The Meatfückers blíží asi nejvíc, nebyl bych si vůbec jistý. Black/thrash metal, o kterém hovoří Encyclopaedia Metallum, sice není úplně z cesty, thrash v tom najdete, pokud ho hledáte, a minimálně jednou se objeví i něco, co připomíná black metal. Rozhodně ale nejde o klasický black/thrashový náklep ve stylu Aura Noir, Absu nebo jim podobných, přístupem a náladou to má vážně blíž tomu grindu. Uznávám, zní to trošku zmateně, takže pokud si chcete udělat konkrétnější obrázek, asi vám nezbude, než přistoupit k vlastní zkušenosti.

Čistě kompozičně The Meatfückers nakládají s dost jednoduchými riffy, které nezřídka kdy proloží příspěvkem sólové kytary, ale všechno je to podřízeno celkovému charakteru desky. A jaký že je to charakter? Těžce undergoundový. Špinavá produkce, instrumentál balancující na pomezí jednoduchého (leč účinného) a primitivního a to vše hnáno dost zřetelnou oddaností muzikantů tomu, co dělají. A právě tato oddanost vlastní tvorbě je pro celou desku asi nejdůležitější, protože ačkoli to hudebně není v obecném měřítku žádná sláva a několik solidních momentů vyvažuje zase pár takových, u kterých si člověk snadno řekne, jestli to kapela myslí vážně, “Porn Again” mě nějakým záhadným způsobem celkem baví. Určitě na to má vliv fakt, že celá deska trvá nějakých sedmadvacet minut, což je pro podobné dílo naprosto adekvátní délka. Pak se ale také musí nechat, že většina alba docela sympaticky šlape, sem tam se skutečně vyloupne nějaká ta obstojná instrumentální pasáž a hlavně je na desce přítomná – ne, nezbláznil jsem se – atmosféra.

Samozřejmě tu nemluvím o atmosféře, s jakou nakládají všemožné bezpočetné black metalové spolky a žádná další variace na Sumonning nebo Agalloch se zde vážně ani náznakem nekoná. Atmosféra, o kterou se relativně úspěšně snaží The Meatfückers, naprosto odpovídá celé jejich estetice a jedná se tedy o přehlídku perverzních sexuálních choutek, které se na různých koutech planety odehrávají v odhlučněných sklepních prostorách a nad kterými by nejeden slušný občan dobrých mravů asi utrousil v lepším případě pohoršená prohlášení, v horším pak nějakou tu decentní šavličku. Tedy pokud ovšem ten slušný občan po příchodu z dobře placené práce nemění oblek za kožený a bodci pobitý úbor a nechodí si zablbnout do sklepa… Viděli jste Pulp Fiction? Pasáž v zastavárně, to je přesně ono a “Porn Again” to dost přidává na upřímnosti a jistém druhu uvěřitelnosti.

Pochopitelně je nutné brát celé tohle dílko s nadhledem, protože podobné žánry takový přístup přímo vyžadují. Pokud toho nejste schopni, pak se k The Meatfückers raději ani nepřibližujte, protože byste si z toho vážně nic moc neodnesli. Jak už padlo výše, hudebně to není vůbec žádný zázrak a kdo si nepotyká s tematikou tvorby The Meatfückers a jejich přístupem k ní i k muzice obecně, tomu tahle deska nenabízí vážně skoro nic. Jenže když na jejich hru přistoupíte, “Porn Again” vás minimálně na pár poslechů může zabavit. Když nic jiného, tak je fakt docela prča sledovat názvy skladeb, nějaká ta poslouchatelná muzika se koneckonců taky urodila a hlavně je to tak krátké, že to člověku vůbec neublíží a spíš to v něm zanechá dojem, že to nakonec nebylo tak špatné, jak to být mohlo. Jak bude počet poslechů růst, dost určitě se dříve nebo později dostanete do bodu, kdy už to fakt nebudete potřebovat poslouchat a deska možná poletí nadobro z okna. Ale jestli zrovna nemáte co poslouchat, zkuste dát The Meatfückers nějaký ten poslech. Třeba dopadnete jako já a nakonec z toho bude docela sympatický zážitek.