Archiv štítku: Mladí Ladí Jazz

Panzerballett, Modern Day Babylon

Panzerballett, Modern Day Babylon

Datum: 21.4.2017
Místo: Praha, MeetFactory
Účinkující: Modern Day Babylon, Panzerballett

Akreditaci poskytl:
Mladí ladí jazz

Mladí ladí jazz již poosmé a letos mají svůj milovaný styl za nářez. Alespoň oficiálně, v tiskovkách, brožurkách, proslovech a tak. Jako důkazní materiál tasí aktuální festivalový ročník přibližně desítku večerů, jež zahrnují bezpočet jazzových kontur našich i přespolních. Pro jeden z důkazů jsem se vydal i já, měl být dost možná tím nejpřesvědčivějším, řezajícím ponejvíc. Jazz se potkal s metalem a zažil přitom mnohé, chvíle slávy, obdivu i zajetí.

Koncertní večer se oddal nejen pomezí žánrovému, ale také prostorovému, hrálo se v MeetFactory, proslulém industriálním chrámu. Z jedné strany auta, z druhé vlaky. Mrtvý bod v drtivém pomezním sevření? I co vás nemá, jděte. Tóny jazzové a metalové si padly do vzájemně otevřených náručí, dokázaly měnit koleje za asfalt a šlo to i naopak. Panzerballett.

Volba jménem MeetFactory rovněž předestřela, že úplně malé to asi nebude, že se lidi čekají. Prvotně reaguji údivem (přece přijede underground), na místě už ale chápu. Krom toho, že mladí jazz ladí, dokáží ho taky řádné zpropagovat, a to i za pomocí prostředků undergroundových tabu. Město, firmy, rádia, nu a rázem mají němečtí Panzerballett pro koho hrát. Němci v tom však nejsou sami, v přesných osm večer otevírají djentaři Modern Day Babylon, které nevidím poprvé, premiéru jsme si střihli už před třemi lety v Josefově. Pořadatelé tehdy překvapili mnohé, čerstvě debutující kapela dostala důvěru rovnou na velkém pódiu, a to navíc ve velmi slušném hracím čase před tisícovkami přihlížejících. I já jsem zašel, skončilo to ale rozpačitě. Z důvodů obdobných jako nyní…

Nemohu si pomoct, ale Modern Day Babylon mě nechávají i přes své formální kvality naprosto chladným. V jádru snažení stojí řemeslně zvládnutý instrumentální mix djentu a progresivního metalu, jejž kapela doplňuje (de facto obligátními) samply snově vesmírných nálad. Nechybí solidní hráčství, rytmické exhibice, jsou však ducha prosté a po povrchu klouzající. Nic na tom nemění evidentní zaujetí ani „pojďme si to tu dneska společně užít“, hlas linoucí se z pódia. Nejde to. Modern Day Babylon na mě působí neautentickým dojmem, cítím pózy, strojovitost a plnění žánrových úkolů. Jakkoli se rytmy neustále přelévají a hlavy nezůstanou bez práce, cíl je vždy obdobný – pasáž s přehlednější chytlavou rytmikou. Jasně, ťuknu nohou, sem tam hlavou, ale výsledný dojem je i v takovýchto partech obdobný jako kdekoli kolem. Psí čumák.

Než přijde úplně jiný hudební svět, beru útokem poměrně rozsáhlou výstavu výtvarných instalací v sálcích vedle. Převažuje tematika globalizace, stěhování, migrace. Vyjadřující prostředky jsou rozličné, od plošných k prostorovým, od videa k papíru. Další dojmy nepřidám, čtvrthodina je časová šibenice a k pochvale ani odsudku nestačí – představení Panzerballett právě začíná, půjdu. Sem se však po koncertě zaručeně vrátím, není kam spěchat.

Pětice pancéřovaných tanečníků vzala Prahu útokem vůbec prvně. Zaspala sice nejvýhodnější říšské časy, ale nakonec není důvodu ke steskům. Velí dvě kytary, monstrózní basa, saxík, bubenický diktát (že vy rádi Obscuru?) a dokonale propracovaná světla šílence za pultíkem nad tím vším. Metalová intenzita a údernost se potkávají z jazzovými náladami a vzletností, je to setkání vzájemné, bez převahy jednoho z aktérů. Slovy MeetFactory ani koleje, ani silnice, vlak na asfalt, auto mezi výhybky, v duchu pomezních grád.

Panzerballett

Panzerballett jsou vrstevnatí, pestří a stejně jako Modern Day Babylon rytmicky nápadití. Nicméně tam, kde se české trio uchýlilo k bezduchým přehrávkám, drtí jazzmetaloví sousedé odzbrojujícím charismatem a absencí klišé. A když už takové klišé přijde, je zcela záměrné a doplněné o sympatický nadhled, viz roztleskávání à la Santiago Bernabéu. I s takovýmhle naoko připitomělým nápadem pětice s grácií pracuje, polyrytmicky jej obměňuje, a dokonale se tak vyhýbá sebemenším náznakům agrárnictví. Nejinak tomu bylo po zbytek večera.

Do toho všeho frontman Zehrfeld parádně hláškoval. „Typewriter II“, to je když se ťuká na stroji, pak se dojede na konec řádku a pípne to, vždyť víte, no a takhle ten song funguje. Nebo „Vulgar Display of Sauerkraut“, co by to tak mohlo být, hm? Zazněl i „Der Saxdiktator“, „Pink Panther“ a další kupy srand, které s radostí doporučím rovněž k poslechu domácímu, jsou skvělé.

Po mocně vytleskaném přídavku ze sálu mizím, výstava čeká. Ne však evidentně na mě. Zhasnuto, zavřeno, před vchodem jen osvalený buldoček s brněním security. Haf. Co se dá dělat. Tenhle večer mi, živle, jen tak nezkazíš.


Bill Laurance, Zabelov Group

Bill Laurance

Datum: 8.4.2017
Místo: Praha, MeetFactory
Účinkující: Bill Laurance, Zabelov Group

Akreditaci poskytl:
Mladí ladí jazz

V neděli 2. dubna odstartoval již osmý ročník mezinárodního festivalu Mladí ladí jazz a ani ne týden poté se představila jeho největší hvězda, Bill Laurance. Ten vystoupil spolu s předkapelou Zabelov Group v sobotu 8. dubna v prostorách bývalé továrny, klubu MeetFactory. Už z názvu festivalu je zřejmé, že se tu cíli především na mladé a dle toho je nastavena také cenová politika vstupenek, kdy se studenti mohou na koncerty dostat za příznivý peníz. Letošním motem celé téhle jazzové mašinérie je „Jazz je nářez!“, takže se pojďme podívat, jaký že nářez nás to v sobotu potkal.

Už při cestě do klubu bylo možné potkat natěšené zájemce a pod zavěšenými auty Davida Černého se tvořil stále delší had diváků. Koncert měl začít ve 20:00, ale jak už to tak bývá, bylo zpoždění, zhruba půlhodinové, tedy nic hrozného. Alespoň se mohla většina čekatelů před vstupem dostat dovnitř. V sále přítomný moderátor o půl deváté představil bělorusko-českou dvojici Zabelov Group a večer mohl začít. Onu dvojici tvoří akordeonista Roman Zabelov a bubeník Jan Šikl. Jejich vystoupení sázelo především na atmosféru. Hudbu, kterou tato dvojice tvořila, lze označit z velké části za ambientní, experimentující se zvuky a hodně náladovou. Zkrátka bylo zapotřebí se na jejich minimalistické vyznění správně naladit. Jedna z písní například byla variací na soundtrack k němému filmu Alfreda Hitchcocka. Nejednalo se o jazzové onanie v podobě hráčských výkonů, ale o postupnou gradaci jednotlivých skladeb, které v určitých okamžicích vybuchovaly a následně zase zalézaly do klidnějších poloh s cílem strhnout posluchače. I za pomoci abstraktního vokálu, elektroniky a různých efektů se jim to občas dařilo obstojně, jindy však o něco méně. Výslednému dojmu nenapomáhal ani neustálý ruch (kecání) publika, který zkrátka toto niterné vystoupení často přehlušoval. Nevím, jak moc se kapele podařilo prostory klubu správně nažhavit na hlavní hvězdu večera, ale na Zabelov Group bylo vidět, že si koncert užívají a především pak byli rádi za docela početné publikum.

S pomalým houstnutím davu v sále bylo jasné, že se blíží hlavní představení večera a k radosti všech přítomných k němu po krátké pauze s přípravou pódia došlo. Klavírista Bill Laurance, doprovázený basistou Chrisem Hysonem a bubeníkem Joshuou Blackmorem, se ihned na začátku překvapeně podivil, kolik stojících lidí v sále vidí, a tak na úvod prohlásil, že dnes zvolí rock’n’rollový set. Troufám si tvrdit, že těmito drobnými poznámkami si publikum velice rychle získal na svou stranu. A když to trio podpořilo také bezchybnými muzikantskými výkony, nebylo co řešit. Hudebníci to mají v rukou skutečně od pánaboha, a když se řekne jazz, ještě přesněji moderní jazz, takhle nějak bych si ho představoval.

Důležité je, že ve svých kompozicích borci nijak nepřeháněli, a přestože tu a tam každý dostal svůj prostor, aby předvedl své umění v podobě sóla či kratší improvizace, celé to drželo pohromadě jako celek, což je rozhodně příjemné. Kapela také sázela na tvorbu atmosféry, avšak k jejímu vytvoření se dostávala za pomoci své zručnosti bez jakýchkoliv přídavných efektů navíc. Velice sympatické bylo také rozpoznání publika, kdy aplaudovat, jásat a kdy se naopak neprojevovat a nechat kapelu dohrát i tiché party. I když samozřejmě, občas to nevyšlo a někdo se utleskl o něco dříve.

Bill Laurance navíc každou skladbu uvedl a náležitě představil, takže když například sdělil, že následující píseň složil ve Francii za pozorování západu slunce, a vy jste si poté při poslechu vše podle jeho slov představovali a ono to fakt fungovalo, mělo to něco navíc do sebe. Vůbec jeho kontakt s publikem je kapitola sama pro sebe. Dlouho jsem neviděl, aby tenhle vztah tak moc fungoval. Zejména jeho průpovídky a chvála na publikum měly skvělý ohlas. Jasně, říká to asi každý večer, ale člověk mu to věřil. Neodpustil si ani komentář k politice Velké Británie, ale naštěstí se v tom nepatlal příliš dlouho. Jeho projev častokrát doplnil výkřikem někdo z publika, naštěstí trefným výkřikem, a tak v sále MeetFactory panovalo skutečně příjemné ovzduší. Všichni tři jsou navíc sympaťáci od pohledu, což je další velké plus.

Na stávajícím turné se Laurance věnuje pouze své sólové tvorbě a věci natočené s domovskou kapelou Snarky Puppy vynechává. Prostor tak dostaly „Time to Run“, „Swag Times“ nebo „Aftersun“. Těžko vypíchnout nějaký extra moment, který by všemu kraloval. Přestože se občas sklouzlo do trochu zdlouhavých pasáží, vysoko nastavení laťka se tu nepodlézala. Po odehrání celého setu samozřejmě došlo na vytleskávání přídavku, k němuž došlo v podobě jedné skladby. Poté celá kapela udělala několik selfíček na Instagramy a Facebooky a všichni zúčastnění se začali pomalu a spokojeně rozcházet. Ti vytrvalejší vydrželi ještě na afterparty.

Mladí ladí jazz

Myslím, že si festival Mladí ladí jazz nemohl přát lepšího headlinera, jelikož jestli Bill Laurance nemá přilákat mladé posluchačstvo k jazzu, pak už asi nikdo. Působí skromně, lidsky, přestože skutečně umí a je mimo jiné ověnčený třemi cenami Grammy. Minimálně naživo se mu daří v lidech zájem o jazz vzbudit, já jsem toho jasným důkazem, přestože nejsem nijak pravidelným posluchačem tohoto žánru, téměř dvou hodinový koncert jsem si užil a mohu na vystoupení vzpomínat jenom v dobrém.


Holandští experimentátoři Mn’JAM a finále letošního ročníku soutěže Jazz Fruit

V rámci festivalu Mladí Ladí Jazz proběhne již tradičně také soutěž Jazz Fruit podporující mladé talentované hudebníky. Letos poprvé jazzové projekty soutěží ve dvou kategoriích – zahraniční a české. Už známe finalisty letošního ročníku, kteří  vystoupí ve středu 13. dubna 2017 na koncertním večeru soutěže v  klubu Jazz Dock po boku holandského multimediálního  projektu Mn’JAM experiment (NL). O hlavní ceny se utká instrumentální duo Ján Fiala & Štěfan Szabó (SR), fusion projekt Ochepovsky (CZ) a Ľudové Mladistvá (SK). Vítěze pro obě kategorie zvolí odborná porota. Jejími členy jsou Václav Vraný (Český rozhlas Jazz), Jan Gregar (ředitel Mladí Ladí Jazz), Hana Vedralová (kytary.cz) a skladatel Petr Wajsar. Pátý hlas, který rozhodne o vítězích letošního ročníku soutěže, bude v rukou publika.

Multimediální projekt Mn‘JAM Experiment (NL)

Holandští Mn’JAM se opírají o digitálně-vizuální performance, roztočené gramofony a elektroniku. A všechny prvky této kreativní koláže si jsou na pódiu rovny. Podstatou tvorby Mn’JAM není význam té či oné součásti, ale interakce, syntéza a vzájemné prolínání spontánně vytvářené audio-vizuality. Slova jako inovativní nebo originální jsou jen slabým přívlastkem pro vystoupení nekonvenčního kvintetu Mn’JAM, jenž dala dohromady kosmopolitní Australanka Melissa Olivieira a performer JAM. Dvojici dále doplňuje kytarista Virxilio da Silva, basista José Carlos Barbosa a bubeník Tuur Moens.

Vzhledem k podstatě tvorby Mn‘JAM fanoušci na jejich první studiové album zatím čekají. O to výjimečnějším zážitkem jsou však jejich koncerty, kdy žádný není jako jiný. Zároveň se mohou hudební nadšenci těšit i na workshop, který Mn’JAM povedou 13. dubna od 14.00 v prostoru klubu Jazz Dock.

Mn’JAM

Finalisté Jazz Fruit 2017

Ján Fiala & Štěfan Szabó (SR)
Hudebníci Ján Fiala (bicí / vibrafon) a Štefan Szabó (kytara) se žánrově pohybují na pomezí jazzu a vážné hudby. Jejich tvorbu charakterizuje zejména pestrost, ve které nacházejí interpretace svých vlastních kompozicí i děl soudobých skladatelů. Nedávno začali spolupracovat také se saxofonistkou a skladatelkou Michaelou Turcerovou.

Ochepovsky (CZ)
Fusion projekt skladatele a kytaristy Igora Ochepovskyho představuje autorské skladby na pomezí východní a západní kultury. Jazzová kompoziční technika se prolíná s klasickou evropskou a je spojena dohromady moderním groovem. Igor Ochrepovsky byl v minulosti oceněn například se svým projektem IMPRA čtyřmi cenami Studentské Thálie (2015). V roce 2016 vyhrál mezinárodní talentovou soutěž Money Polo Talent12 jako skladatel. Nyní v dubnu 2017 vydává své debutové album I’m the Wind (nekomerčně distribuované album).

Ľudové Mladistvá (SK)
Hudební projekt Ľudové Mladistvá je novinkou teprve třiadvacetiletého skladatele, klavíristy Martina Štefánika. Ve své tvorbě spojuje prvky folklóru, jazzu, vážné i energické moderní hudby. Fúze zdánlivě nesourodých prvků je však v aranžích tohoto studenta VOŠ Jaroslava Ježka v Praze velmi ojedinělá. Jeho skladby svým jedinečným rukopisem představují invenční přístup ke zpracování lidových písní. Hned od začátku fungování 9ti členné kapely Ľudové Mladistvá vzbudil projekt zájem široké veřejnosti a na kontě má již několik ocenění – Objev roku v soutěži talentů Bratislavských Jazzových dní a také v soutěži Nové tváře slovenského jazzu.

Účastníci letošního ročníku soutěže Jazz Fruit, která probíhá v rámci osmého ročníku festivalu Mladí Ladí Jazz, budou poprvé soutěžit ve dvou kategoriích. Při finálovém hudebním večeru odborná porota udělí dvě ceny: mezinárodní a českou. Česká kapela může obsadit pozici výherce české a zároveň i mezinárodní kategorie.

Vítěz české kategorie získá nahrávací hodiny ve Studiu Hostivař, kde kromě nahrávky bude pořízena i video-reportáž a nafoceny promo fotografie. Bude mít možnost vystoupit 20. dubna 2017 v budově Českého rozhlasu v Českých Budějovicích jako předkapela David Helbock Trio (AT), ze kterého bude nahráván profesionální audio záznam, který bude navíc vysílán Českým rozhlasem. Vítězný projekt také vystoupí  na podzim roku 2017 v Drážďanech v rámci „Česko–německých dnů kultury“ a bude mu věnována dlouhodobá mediální podpora při dalších jeho aktivitách jako např. křest CD ze strany organizátorů festivalu Mladí Ladí Jazz či recenze desky v partnerských médiích festivalu. Vítěz mezinárodní kategorie získá poukaz na nákup v hudebním obchodě kytary.cz v hodnotě 1000€ a možnost vystoupení 30. dubna 2017 v rámci Mezinárodního dne jazzu s Českým rozhlasem v Paláci Akropolis. V letošním ročníku soutěže Jazz Fruit budou oceněni také držitelé druhého a třetího místa.

Mladí Ladí Jazz 2017

Organizátoři vybírají nejlepší jazzová uskupení, která se představí ve středu 13. dubna 2017 na finálovém večeru soutěže Jazz Fruit v pražském Jazz Docku. Odborná porota sestavená z odborníků z různých oblastí hudebního průmyslu, v jejímž čele stojí Václav Vraný z Českého rozhlasu Jazz, vybere během večera vítěze. Na prvních místech předchozích ročníků se umístily kapely Ľubomír Gašpar Cimbal Project (SK)Wezdob Collective (PL), Fanfán Tulipán, Quattro Fromaggi, Wunder Bar Band, Tres Quatros či QuintetOstrich Quartet.

Soutěž Jazz Fruit probíhá v rámci festivalu Mladí Ladí Jazz 2017.

Program festivalu Mladí Ladí Jazz 2017:
2.4.2017 – BigYuki (USA) – Palác Akropolis, Praha
6.4.2017 – Oran Etkin trio (USA/IL) – Jazz Dock, Praha
8.4.2017 – Bill Laurance (UK) – MeetFactory, Praha
13.4.2017 – Finále soutěže Jazz Fruit + Mn’JAM experiment (NL) – Jazz Dock, Praha
19.4.2017 – David Helbock Trio (AT) – Jazz Dock, Praha
21.4.2017 – Panzerballett (DE) – MeetFactory, Praha
26.4.2017 – Max Vandervost (BE) – Jazz Dock, Praha
28.4.2017 – Miloopa (PL) – Palác Akropolis, Praha
30.4.2017 – Mezinárodní den jazzu s Českým rozhlasem: Miroslav Vitouš, Rozhlasový BigBand – Palác Akropolis, Praha 

Regionální koncerty festivalu Mladí Ladí Jazz 2017:
1.4.2017 – BigYuki (USA) – Jazz Tibet Club, Olomouc
3.4.2017 – Oran Etkin (IL) – Kabinet Múz, Brno
20.4.2017 – David Helbock Trio (AT) – Jazz Tibet Club, Olomouc
21.4.2017 – David Helbock Trio (AT) – Budova ČRo České Budějovice
28.4.2017 – Max Vandervorst (BE) – Zámek Děčín 

Předprodej vstupenek na GoOut: https://goout.net/cs/festivaly/mladi-ladi-jazz-2017/evwtb/

[tisková zpráva]