Archiv štítku: monster horror

Monstrous (2020)

Monstrous (2020)

Země: USA
Rok vydání: 2020
Žánr: rádoby bigfoot horror

Originální název: Monstrous

Režie: Bruce Wemple
Hrají: Anna Shields, Rachel Finninger

Hrací doba: 86 min

(Budou velké spoilery.)

Horory s bigfootem / sasquatchem mě baví. Obecně mám rád monstr bijáky a horory s obludami – čím větší a ohavnější, tím lépe. Třeba si tím kompenzuju svoje malý péro nebo tak něco. Ale to sem teď nepatří. Chtěl jsem spíš říct, že bigfoot k pořádným příšerám nepochybně patří a na malé péro s největší pravděpodobností netrpí.

Najít nicméně dobrý horor s bigfootem je poměrně těžké. Většinou to jsou strašné kraviny bigfootoviny, a to má ještě člověk kliku, když se jedná o zábavně špatný trash. Třeba předloňské „Primal Rage: The Legend of Oh-Mah“ na poměry nepříliš dobrých bigfoot hororů ještě docela ušlo, i když k označení dobrý film to pořád mělo ještě docela daleko. Minimálně z produkčního hlediska se ale jednalo o řemeslně kvalitně udělaný projekt, což tak nějak dokazuje, že má smysl to občas zkoušet (nový pokus se objeví skoro každý rok) a doufat, že by se něco rozumného v tomhle ranku mohlo urodit.

Letošní bigfoot úrodu představuje kousek „Monstrous“. Od něj jsem už dopředu nečekal nic moc kvalitního, protože se na první pohled (plakát, trailer) jedná spíš o lacinější záležitost – lacinější především obsahově. V podobných záležitostech se rád mýlím, ale můžu vám okamžitě prozradit, že tady jsem zmýlil. Akorát na opačnou stranu, než to podle téhle věty může vypadat. „Monstrous“ je ještě mnohem horší, než jsem předpokládal.

Hodlám v následujících řádcích vykecat největší a vlastně i jediný plot twist „Monstrous“, takže na to radši upozorňuji dopředu, aby někdo nebyl nasraný, kdyby se na to chtěl podívat. Přijde mi totiž, že to nemůžu dostatečně vydissovat a ukázat vám, proč je to taková mrdka, aniž bych tohle vyzradil. Mám ale i jednu dobrou zpravu – „Monstrous“ je tak špatné, že vám ten film pravděpodobně nezkurvím ani tak. Tady se totiž toho moc zkurvit nedá. Tak jdeme na věc!

„Monstrous“ mě mimořádně nasralo tím, že jde vlastně o klamavou reklamu. Bigfoot se tu sice objeví, ale vůbec to není o něm, ačkoliv se tak snímek na první pohled prezentuje. Ve skutečnosti z toho totiž vyleze lesbická vražedkyně, která si zve do baráku holky, aby je tu ve sklepě zabila a natočila si u toho snuff. Ideálně potom, co se s nimi ještě trochu polesbuje. Není nad to někomu vylízat pekáč a pak mu rozmrdat palici kladivem, že jo.

Hlavní hrdince Sylvii (jejíž představitelka Anna Shields k téhle perle mimochodem vysrala i scénář) se takhle ztratila nejlepší kamarádka. Odpověděla na inzerát o spolujízdě a pak už se nikdy neobjevila. Když se tedy nyní objevil podobný inzerát, Sylvia odpoví a s brunetkou odjede někam na samotu na její chatku. Film prezentuje, že to je těžká divočina a že tam pak oběti bloudí po lese, ale při příjezdu lze opodál zahlédnout hlavní silnici, haha. No, Sylvia má sice traumičku z dětství (sestra díky ní uhořela) a další problémy, ale vymletá piča to jakože není, takže svoji novou kámošku Alex prohlédne a najde i její sklepní doupě, v němž aktuálně ještě čeká na popravu předešlá oběť.

Monstrous (2020)

Teď vás možná napadla dost zásadní otázka – jak do toho kurva spadá ten bigfoot? Hele, to je jednoduché. Ten žije a pobíhá v divokých lesích (to měl být vtip, vzpomeňte si na tu silnici) okolo chaty a od baráku jej drží jenom zvukový systém na odhánění divoké zvěře.

V reálu to vypadá asi tak, že ten bigfoot se tam prakticky ani neobjevuje. Asi dvakrát v průběhu filmu se zlehka ukáže, ale jen tak cudně, aby tam náhodou nebylo něco vidět. V překladu: silueta chlupů ve tmě, anebo něco rozmazaného v pozadí. V celé kráse se objeví až v poslední scéně a i tady pro jistotu jen na chvilku a v detailech, aby nešlo moc poznat, že ta maska vypadá hrozně směšně. Stejně to nepomohlo a vypadala směšně. A co je ještě horší, z bigfoota nakonec udělali klaďase, jenž hrdince ještě pomůže sejmout tu hnusnou vraždící žábu. Zkurvená zrada na diváka.

Monstrous (2020)

Když čumím na bigfoot horor, tak chci, aby tam bigfoot rozjebával palice buranům a unášel ječící svlečené blondýny do svého brlohu a tam jim ukázal, zač je toho jeho gigantické bigfootí péro. Ne tuhle nedomrlou břečku o jakože vražedkyni, kde vlastně ani není nic pořádně vidět. Dvě buchty tam tři čtvrtiny filmu kecají v chatě a občas si dají líbačku. A když už dojde na nějakou konfrontaci, tak se ještě chovají úplně dementně a vždycky poslušně čekají, než jim protivnice ránu vrátí, namísto toho aby ji dojebaly, zatímco se válí po zemi. No, a víc tam toho vlastně není. A ani jedny ukázané cecky mě tentokrát neobměkčí.

Nevím, jestli to měl být pokus o inovaci nebo snaha udělat něco rádoby chytrého a překvapivého. Víš jak, člověk se jde podívat na monstr horor a má si sednout na prdel z toho, že monstrum je vlastně někdo úplně jiný, než měl čekat. Aby ale takový pokus zafungoval, nemůže se u toho divák vrtat v nose nudou, což se přesně stalo mně. Stručně řečeno, jedná se o strašnou kokotinu, s níž byste neměli ztrácet čas.

Monstrous (2020)

Abychom to měli kompletní, zbývá mi už jenom zandat nějaký otřepaný fór s názvem bijáku, tak tedy: monstrózní výsledek určitě je, ale jedině tak monstrózní mrdka.


Monster in the Closet (1986)

Monster in the Closet (1986)

Země: USA
Rok vydání: 1986
Žánr: monster horror / horror comedy

Originální název: Monster in the Closet
Český název: Příšera z šatníku

Režie: Bob Dahlin
Hrají: Donald Grant, Denise DuBarry, Claude Akins

Hrací doba: 90 min

(Budou velké spoilery.)

V portfoliu Troma Entertainment se dají najít mnohé perličky, které by měly potěšit každého milovníka filmového braku, a to ani nemusíte jít po těch nejznámějších kusech, díky nimž se studio ve světě nevkusné kinematografie proslavilo. Dnes si představíme béčko jako řemen, které je ale ve vší svojí demenci a lacinosti strašně zábavné. Tedy za předpokladu, že chápete, že i špatné bijáky mohou být vlastně dobré, kde špatnost představuje úhel pohledu mainstreamového diváka a dobrost zábavu pro skutečně požitkáře.

Na „Monster in the Closet“, které bylo natočeno už v roce 1983, ale vyšlo až roku 1986, se toho dá najít tolik zajímavého, až ani nevím, odkud bych měl začít… zkusme to třeba s dějem. Film je přesně o tom, co napovídá už jeho název – o příšeře v šatníku.

Malé univerzitní městečko Chestnut Hills v Kalifornii začne sužovat série prapodivných vražd, které mají jednu věc společnou – všechny se odehrály v šatníku. Na místo přijíždí novinář Richard Clark, aby o tom něco sesmolil. Setkává se zde s místním panoptikem figurek: neschopný šerif, jenž si pořád musí odflusávat, malý génius, jeho upjatá „hot milf“ matka a starý génius s vizáží Alberta Einsteina. Další vražda na sebe nenechá dlouho čekat a krátce nato se celému městečku ukáže i sám pachatel. Tehdy i ignorantský šerif pochopí, že nejde o nějakého obyčejného magora, ale skutečnou obludu. Která vypadá jak kříženec gorily a kusu hovna s vetřelčí hubou, přičemž to hovno má výrazně navrch.

Odhalení monstra na veřejnosti má za následek velkou paniku, takže na místo přijíždí národní garda, aby se o monstrum postarala. Jak se ale záhy ukáže, nebude to tak jednoduché. Armáda na monstrum vytáhne hutný palebný arzenál, šije do něj samopaly i tankem, ale s naší milou příšerou to ani nehne. Pokusy o komunikaci ze strany starého génia taktéž odignoruje. Po téhle epizodě z nějakého důvodu během jedné minuty situace přeroste z ohrožení jednoho městečka na celosvětovou paniku a blížící se konec civilizace. Než si ale povíme, jak to celé dopadlo, musím zmínit jeden z výrazných prvků filmu…

„Monster in the Closet“ je určitě vtipné, ale v tomhle případě ne stoprocentně jen nechtěně. Snímek byl dost jasně od pořádku zamýšlen jako hororová komedie. To se projevuje víc v nadhledu, než aby film sypal gagy. Nějaké velké vtipy tam sice nejsou, zato se ale „Monster in the Closet“ může pochlubit parodováním jiných bijáků. Jedna scéna ve sprše například jasně paroduje Hitchcockovo „Psycho“. Vedle toho ale napříč celým snímkem běží jakási subtilní parodie na Supermana, a to skrze hlavní postavu novináře. Nejenže se jmenuje Richard Clark (jasný odkaz na Clarka Kenta) a pracuje v redakci novin, ale dokonce i vypadá jako Superman. A když sundá brýle, zmiňovaná „hot milf“ mamča (uvozovky jsou na místě, zas tak hot ta buchta není) začne být úplně zhypnotizovaná.

Monster in the Closet (1986)

No, a úplně to samé se přihodí naší příšeře z šatníku, když se chystá sežrat trojici hrdinů při jejich zoufalém pokusu o poslední zničení hrozby. Novinářovi spadnou brýle, monstrum se do něj zakouká, vezme redaktora do náruče a odejde s ním do zapadajícího sluníčka. Nedělám si z vás prdel! Mamina mezitím vymyslí další skvělý plán, a sice zničit všechny šatníky na zeměkouli, protože právě v nich obluda odpočívá. Lidstvo vyvine asi největší součinnost ve svých dějinách a začne hromadně páchat genocidu všech šatníků.

To nejlepší ale ještě přijde. Většina filmu je takové milé sympatické béčko, ale ten konec tomu fakt kurva nasadil korunu. Na jeden šatník v nějaké firmě se totiž zapomene, takže příšera – stále s novinářem v náručí – k němu znavená zamíří. Když k němu ale dojde, nemůže projít dveřmi, protože jí překáží novinář v náručí. A tak se vydá na další cestu a zakrátko zdechne vysílením. Fakt halda.

Monster in the Closet (1986)

Nicméně i navzdory takhle krásně pošukanému závěru, několika parodiím a dalším vtípkům zůstává hlavní hvězdou filmu samotná titulní příšera. Jen ta sama o sobě je fakt ultra-humorná a už jenom díky ní „Monster in the Closet“ za vidění stojí.

Jinak aby těch divností na celém tomhle braku nebylo náhodou málo, tak si zde svůj filmový debut odkroutily hned dvě pozdější áčkové hvězdy showbyznysu – herec Paul Walker (znáte ze série „Fast and Furious“) a zpěvačka Fergie (The Black Eyed Peas). Walker tu hraje onoho malého génia, čili docela velkou roli. Fergie hraje malou holčičku, již příšera zabije v poslední ze tří intro scének (jsou hned tři, asi abyste pochopili, že monstrum opravdu vraždí v šatníku… kdyby vám to náhodou nebylo zřejmé už z názvu).

Monster in the Closet (1986)

„Monster in the Closet“ každopádně pobavilo. Jedná se o přepálený osmdesátkový škvár, na němž formálně není správně vůbec nic, přesto je ohromně zábavný. Tenhle byl navíc už od začátku dělaný s nadhledem a jako oddechová vtipná podívaná. Nejlepší je design monstra, ten mě opravdu rozštípal, ale sranda je to typicky i ve scénách bez obludy. K dokonalosti mi schází jenom nějaké gore, protože v celém filmu nekápne ani kapka krve, což se mi zdá jako velká škoda. Kdyby kromě oblečení z šatníků létaly i střeva, byl bych osobně ještě spokojenější. Přesto fajnový archivní kousek, u něhož by milovníci pořádného béčka neměli váhat.