 |
| Země: Polsko Žánr: post-black metal Datum vydání: 14.2.2014 Label: Witching Hour Productions Tracklist: Hodnocení: Průměrné hodnocení: 8,2/10 Odkazy:
|
O polských Morowe je v poslední době hodně slyšet, přestože za sebou mají relativně krátkou historii a dnes recenzované “S” je jejich teprve druhým řadovým albem. Důvodů může být několik a jistě neuškodí je pro začátek recenze připomenout. Přestože jméno Morowe na hudební scéně nemá dlouhou historii, samotní umělci za ním stojící ji mají naopak solidní. Z dlouhého seznamu kapel, kterými tito pánové (společně, i každý sám) prošli, musím vyzdvihnout třeba Furia či Massemord. Obě zda na blogu ostatně sklidily zaslouženou chválu. Pokud se tak Morowe ještě nestihli osvědčit jako zdroj kvalitní hudby, lidé za nimi stojící tak učinili již před pěknou řádkou let. Druhým a možná důležitějším důvodem k velkým očekáváním je kvalita těch několika málo nahrávek, které kapela již vypustila. Debut “Piekło.Labirynty.Diabły” skončil zaslouženě v mnoha žebříčcích nejlepších black metalových alb roku a na loňském splitu “Dziwki dwie” byli Morowe nejméně o třídu lepší než známější kolegové Non Opus Dei. Po mnoha odkladech tak letos spatřilo světlo světa druhé album kapely, stručně nazvané “S”.
Zajímavou otázkou tak bylo, kterým směrem se kapela posune. Debut byl chytrou, ovšem poměrně přímočarou exekucí moderního black metalu. Nahrávka to byla bezpochyby silná, čtyři roky po vydání mám však dojem že postrádá osobitost, která kapele nechyběla na loňském splitu s Non Opus Dei a která nechybí ani dalším kapelám, v nichž se členové Morowe scházejí. Na “Dziwki dwie” kapela své hranice posunula blíže k progresi, nechyběly třeba akustické mezihry. Pokud bych si měl tipnout, jak bude “S” znít, hádal bych průsečík mezi energií debutu a nápaditostí “Dziwki dwie” – a velice bych se mýlil.
“S” otevírá krátká ambientní instrumentálka “W”, ovšem hned v další “W pokoju magii” začnou Morowe postaru tvrdým black metalovým nástupem. Netrvá však dlouho, než přijde první výrazná změna – jednu z klíčových rolí na “S” hrají klávesy. Aby zde nedošlo k nedorozumění, nemluvím zde o klávesách, které kapely používají s úmyslem otupit ostré hrany zvuku kytar. Mluvím zde o klávesách, ze kterých vás bude mrazit až někde hluboko v oblastí kde končí záda, klávesách klaustrofobii vyvolávajících a takřka mimozemsky znějících. “W pokoju magii” je skvělý úvod alba, který svou různorodostí strčí do kapsy kapely označující se progresivní a i přes to je různorodost jeho asi až šestou nejsilnější vlastností. “Wszechświat przyciąga” je tvrdší a přímočařejší, nepostrádá nic ze skladby předchozí a pocity přicházejícího pekla ještě prohlubuje. Skvělou hrou se zde předvádí “nový” bubeník ML (nový v uvozovkách, protože hrál již na loňském splitu).
“W pokoju magii” a “Wszechświat przyciąga“ jsou však poměrně krátké písně a album skrývá i několik delších kousků. “Ważne”, čtvrtá skladba alba, trvá necelých devět minut, a pokud mohu soudit, jde o nejlepších devět minut které zatím Morowe vytvořili. “Ważne” je skladba velice jednoduchá a z různorodosti, kterou jinde na “S” kapela nešetří, nepobrala téměř nic. Její ústřední sekce zabírající více než polovinu celé písně, postavená na jednom riffu dokonale opakovaném v nekonečné smyčce, je však hudebním ekvivalentem pobytu v bořícím se domě. Stěny padají, strop se na vás hroutí a vy jen sedíte a čekáte na konec. Že se dají vytvořit zázraky kolem jednoho riffu, předvedli již zmínění Massemord ve skladbě “The Madness Tongue Devouring Juices of Livid Hope” na mnohem delší ploše, ovšem v koncentrované podobě, jakou poskytuje “Ważne“, je to snad ještě větší síla. Při každém poslechu této písně mě Morowe upoutají a já jen sedím a čekám, až skladba skončí a dům spadne, neschopen reakce, zato však naprosto šťasten. Kvůli momentům, jako je tento, poslouchám hudbu, a pokud jsem vás k poslechu “S” doposud nepřesvědčil, pak vám není pomoci.
Ze samotných nástrojů jsem zmínil klávesy a bicí, ovšem na to nejdůležitější ještě nedošla řada. Svou přímočarostí zanedbává black metal z mého pohledu klíčovou úlohu kytar, které více než hudebním (a potažmo uměleckým) nástrojem bývají jen prostředkem k tvorbě hudby. “S” je však svou povahou jednoznačně a nepochybně album o kytarách. Klávesy hrají velkou roli v atmosféře alba a bicí zase přinášejí ohromnou dynamiku, na kytarách ale “S” stojí. Dlouhé instrumentální plochy plné jednoduchých riffů i nenápadných sól najdeme v každé skladbě, už dlouho jsem navíc neslyšel album, kde bych v podstatě neustále slyšel zásadní rozdíly mezi hrou obou kytar. Můžete si ho pustit dvakrát za sebou, při každém poslechu se soustředit na jinou kytaru, a s nadsázkou uslyšíte dvě různá alba. Při třetím poslechu však následně oceníte, jak skvěle oba nástroje zní dohromady. Roli hraje i zvuk, který přestože není úplně průzračně čistý, kytary umožňuje odlišit velice jednoduše.
Do detailů jsem dosud popsal tři skladby a mohl bych tak bez problémů pokračovat dál, ovšem role recenzenta nestojí na pouhém přepisu dojmů z hudby do textové formy. Využiji tak roli o poznání autoritativnější a “S” doporučím, ovšem ne primárně fanouškům black metalu. Myslím že “S” si totiž může oblíbit mnohem větší skupina hudebních fanoušků, black metalisty počínaje a například sludge metalisty konče. Morowe dokázali vytvořit desku, která spojuje mnoho vlastností činící metal undergroundovým žánrem, aniž by zacházeli do přílišné posluchačské obtížnosti. Svedli spojit mnoho vlivů do celku, který je na jednu stranu rozmanitý a nikdy nenudí, na druhou stranu mu nechybí soudržnost a nebojí se dlouhých monotónních ploch. Prostě hodně silné album.
Další názory:
Já osobně se na předcházející nahrávky Morowe dívám vlastně docela opačně než kolega v recenzi nade mnou. Debutová deska “Piekło.Labirynty.Diabły” z mého pohledu ani po čtyřech letech od svého vzniku neztratila vůbec nic na své poutavosti a dodnes mě skladby jako “Tylko piekło, labirynty i diabły” nebo “Głęboko pod ziemią” (a samozřejmě i další) ohromně baví. Oproti tomu od příspěvku skupiny na split “Dziwki dwie” jsem čekal trochu víc – sice se mi líbí, ale doufal jsem v mnohem uhrančivější záležitost. Co se ovšem týče “S”, nemám sebemenších pochyb o tom, že tentokrát je to opět zase ono – tahle nahrávka mi totiž učarovala podobně jako svého času “Piekło.Labirynty.Diabły”. Snad i díky tomu bych si dovolil tvrdit, že Morowe svůj debut s novinkou minimálně vyrovnali. Počin mě samozřejmě velmi baví jako celek (kdyby tomu tak nebylo, asi jen těžko bych dával takhle vysokou známku), nicméně pokud bych měl vyzdvihnout nějaké konkrétní skladby, jednoznačně bych jmenoval neskutečnou devítiminutovku “Ważne” a možná trochu překvapivě závěrečnou dohru “Z2” s fantastickou atmosférou. Tak jako tak ovšem Morowe na “S” zabodovali na celé ploše, takže mohu říct pouze jediné – spokojenost…
H.
Polští Morowe patří k poměrně početné množině v undergroundu proslulých kapel, které údajně tvoří úplně skvostnou hudbu a které objevuji jen zvolna, i když o nich MF básní takřka denně. Jak vidno, tentokrát došlo na Morowe, a jako už několikrát v minulosti mohu i teď prohlásit, že zvěsti nelhaly. Muzika, jakou Morowe předvádí na “S”, je totiž skutečně jedinečná. Black metalový základ zde sice je pořád hodně zřetelný, ale nezkušený posluchač by ho v tom snad ani nehledal, protože je ozvláštněný, zpestřený a formálně rozvolněný tolika různými způsoby, že se to těžko popisuje. Přesto ale jde o desku, která drží pohromadě, a člověku tak nebrání nic v tom, aby se touhle nesmírně poutavou záležitostí probíral zas a znova bez jakéhokoli rušivého elementu. “S” je deska vysoce inteligentní, promyšlená, dotažená a její jedinečná atmosféra dovede posluchače opravdu vtáhnout, a protože mě nenapadá nic, co by mi zážitek z poslechu “S” sebenepatrněji kazilo, vysoké hodnocení je zcela na místě. Tomu říkám první rande!
Ježura
K poslechu nových Morowe jsem přistupoval víceméně jako tabula rasa – na rozdíl od kolegů naprosto nepoznamenán předchozí tvorbou. “S” by se tak dalo přirovnat k jakémusi odpanění. A že to stálo za to. Dvaapadesát minut naprosto prvotřídního post-blacku se závratným přesahem. Polákům se podařilo namíchat mix, který sice funguje hned napoprvé, s jeho poslechem ale strávíte mnohem delší dobu, protože ač vás “S” zpočátku zavalí, ani omylem nevydá na odiv všechno. Řada detailů zůstává skryta a s jejich postupným odhalováním dojem z desky jen roste. V tomhle vede zejména úvodní devítiminutová “Ważne“, která je bez pochyby jednou z nejlepších věcí na albu. Materiál je sice kvalitativně vyvážený, osobně mám ale nejraději právě již jmenovanou a pak šestou “Nocna strawa”. Delší kompozice prostě Morowe jdou od ruky a na “S” mi sednou nejvíce. Takže ačkoliv novinka byla mým prvým setkáním s Morowe, její kvality mě přesvědčily o tom, že rozhodně nebyla poslední.
Atreides
Jestli se dá o některém albu říci, že mně v poslední době dalo posluchačsky fakt ducha, nebál bych se tak označit polské Morowe a jejich “S”. “Esko” mi dalo strašně zabrat, abych se jím v rámci možností prokousal a následně si ho i užil. Od prvních poslechů jsem měl pocit, že je to ohromně kvalitní muzika, jen onen průlom, kdy si album podmaníte a dokážete si ho v plné parádě vychutnat, nepřicházel a nepřicházel. Teď “S” sjíždím zhruba podesáté a pořád si s ním nevím rady. Deska prakticky nemá slabší místečko a plyne i docela rychle, ale stále nemůžu říct, že by to bylo ono. Na “S” mě nejvíce vzaly psychedelické vlny, které občas problesknou na povrch a za chvíli zase mizí ve změti kytar, zrovna tohle mě na albu hodně baví. Celkový dojem však ještě není takový jako u ostatních kolegů, věřím však, že “S” povyroste. Všechny předpoklady k úspěchu jak na své straně, tak i na straně mé (včetně vkusného obalu a vězte, že jsem v tomhle ohledu hodně náročný), totiž bezezbytku splňuje.
Skvrn
