Archiv štítku: Naurrakar

Naurrakar – Apogeum

Naurrakar - Apogeum

Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 5.9.2017
Label: Werewolf Productions

Tracklist:
01. Intro
02. Zhouba starých hodnot
03. Tak pravil…
04. Sedmá pečeť
05. Kalvárie
06. Procitnutí
07. Intermezzo
08. Návrat na povrch mrtvého světa
09. Démon uvadlého ráje
10. Lůno zkázy
11. Iesus Nazarenus rex Iudaeorum mortuus est
12. Terminus

Hrací doba: 40:33

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Naurrakar

Vzpomínám si na to, že když Naurrakar vydávali svůj první demosnímek „Imperium Satana“ (2009), přišli mi trochu směšní a očekával jsem, že zanedlouho skončí v propadlišti dějin podobně jako třeba Delzvan či Bellifer (s nimiž oběma ostatně lze u Naurrakar nalézt jistou personální spřízněnost), tedy další tehdy začínající blackmetalové kapely. Dnes musím říct, že jsem partě okolo kytaristy Ega trochu křivdil a že jsem ji podcenil.

Naurrakar totiž nejenže vydrželi, ale vyhráli se, po hudební (a po shození nechtěně vtipných koncertních paintů vlastně i vizuální) stránce dospěli a nyní se již mohou řadit k těm relativně zajímavějším formacím, jaké v České republice tepou black metal v jeho čistokrevné formě. Hodně cením, že se skupina dokáže posouvat neustále kupředu a prozatím se s každým dalším počinem zlepšuje. Zatímco řadový debut „Epilog lidstva“ (2013) pouze naznačoval potenciál a na mnoha místech ještě drhnul, byť laťku oproti dřívějším neřadovkám zvýšil, minulé EP „Triumf jaderného věku“ (2015) již bylo o notný kus výše a suverénně se stalo dosavadním vrcholem v diskografii Naurrakar.

A s radostí mohu konstatovat, že „Triumf jaderného věku“ o tento titul v letošním roce přišel, poněvadž Naurrakar v září vypustili druhou dlouhohrající fošnu „Apogeum“, s níž opětovně potvrzují trend vzrůstající kvality. Bez zbytečných průtahů mohu prohlásit, že novinku považuji za nový vrchol celého snažení skupiny. Myslím, že nyní již není jakýchkoliv pochybností o tom, že s Naurrakar je na domácí blackmetalové scéně třeba počítat. Rozhodně netvrdím, že jde o to nejlepší, co tu lze slyšet, do vrcholných děl českého černého kovu to má stále daleko, ale kapela rozhodně hraje nadprůměrně, a když „Apogeum“ srovnám kupříkladu s posledním album stylově podobných Sator Marte, počin Naurrakar jasně vítězí. O souboji třeba s takovými Bloody Lair nebo snad Buer ani nemluvě.

Ne snad, že by Naurrakar objevovali Ameriku. Po stylové stránce stále drží svého kopyta a jsou věrni black metalu v podobě neředěné dalšími žánrovými vlivy nebo experimenty. Tím spíš je ale evidentní, že rostou skladatelsky. Ne každá skladba je dokonalá až za roh, ale i přesto „Apogeum“ nabízí dostatek kvalitních riffů a kytarových kliček na to, aby zvládlo posluchače zaměstnat. Songům jako „Zhouba starých hodnot“, „Tak pravil…“, „Procitnutí“ nebo „Iesus Nazarenus rex Iudaeorum mortuus est“ toho prostě není moc co vytýkat a jedná se o kvalitní blackmetalové kusy. „Návrat na povrch mrtvého světa“ či „Lůno zkázy“ zase zaujmou zajímavější (čti: propracovanější) strukturou a rovněž bych se je nebál zařadit k povedeným věcem.

Naopak vyloženě slabou písničku jsem na „Apogeu“ nenašel ani jednu, protože třeba i „Kalvárie“ navzdory svému groovy tempu nezanechává žádnou pachuť. Což nakonec platí i o textech, které také nejsou vrcholem blackmetalové lyriky, zároveň mě však neurážely svou stupiditou, což zdaleka nemohu tvrdit o všech domácích žánrových formacích zpívajících česky.

Naurrakar

Po poslechu „Apogea“ tedy panuje jednoznačná spokojenost. Naurrakar nahráli povedenou desku, s níž s přehledem zastiňují všechny své předchozí počiny. Můžeme jenom doufat, že stále nejde o ten nejvyšší strop, jehož je skupina schopna, a že někdy v budoucnosti dokážou poskládat ještě silnější projektil. Ale to jsou asi ještě předčasné úvahy. Nyní je stěžejní, že v případě „Apogea“ mám vůbec poprvé pocit, že se k němu občas bude dát vracet i zpětně, což jsem o žádném počinu Naurrakar až doposud říct tak úplně nemohl.


Naurrakar: album je venku

Radiací zamořené, na kostech mrtvého světa stojící… Dámy a pánové, dovolte nám představit zbrusu novou desku Apogeum, která vychází k desátému výročí založení kapely.

CD (Werewolf productions) možno objednat za 250Kč:
naurrakar@email.cz
info@hellstormshop.com

V dohledné době album vyjde též na MC (Evil Horn records).

MP3 ke stažení:
https://uloz.to/!9Cc5vOA59wkA/naurrakar-apogeum-2017-320kbps-cover-zip

Celé album na youtube:

[tisková zpráva]


Nuclear Desert Tour: Arallu + Naurrakar

Společně s ARALLU se Naurrakar vydává na pouť troskami civilizace, aby na devíti bývalých lidských osadách znesvětili pozůstatky historie a vzdali hold řádu chaosu!

21. 4. 2017 – Praha, ExitUs (cz)
https://www.facebook.com/events/1660709384229924/

22. 4. 2017 – České Budějovice, Velbloud (cz)
https://www.facebook.com/events/731521927012672/

23. 4. 2017 – Brno, Melodka (cz)
https://www.facebook.com/events/161318884370712/

24. 4. 2017 – Bratislava, Randal (sk)
https://www.facebook.com/events/246970195744734/

Arallu + Naurrakar

25. 4. 2017 – Havlíčkův Brod, Oko /cz)
https://www.facebook.com/events/274471309662821/

26. 4. 2017 – Pardubice, Ponorka (cz)
https://www.facebook.com/events/721036778070424/

27. 4. 2017 – Most, U Kaštanu (cz)
https://www.facebook.com/events/587170334813715/

28. 4. 2017 – Lipsko, Moertelwerk (de)
https://www.facebook.com/events/230447297416056/

29. 4. 2017 – Plzeň, Parlament (cz)
https://www.facebook.com/events/1839932859606020/

[tisková zpráva]


Info o Satan Klaus Festu 2016

Hell-o, letos již poosmnácté a opět 25.12. ve Volyni!

Přinášíme info o kapelách, které se letos představí na tradiční “vánoční” besídce Satan Klaus Fest. Letošní SKF se ještě uskuteční na stejném místě, tedy v malém sále KD Na Nové,  jelikož nově připravovaný hudební klub na stejné adrese ještě nebude v daném termínu dokončen. Pokud tedy o „svátcích” vezmete za vděk nevkusnou metalovou muzikou, pokecem s  pochybnejma osobnostma a nějakým tím drinkem, přijměte pozvání do Volyně. Kdo tedy letos přiveze čertovské dárky?

AVENGER
www.bandzone.cz/avengerband
Co napsat o kapele, která v příštím roce oslaví 25 let své existence, ve které se vystřídalo již více než 25 muzikantů a na svém kontě má 5 hotových řadových alb a to další je ve fázi těsně před dokončením?  Snad jen to, že Vás nečeká žádné dramatické překvapení, AVENGER si celá ta léta jede svou vlastní ligu a ani do budoucna tomu nebude jinak. Máte  tak možnost těšit se na věkem již prověřené hitovky a určitě zazní naživo i něco z připravovaného nového alba Mír v harému smrti.

IMPURITUM
www.bandzone.cz/impuritum
Old school death metal s příměsí thrashe a trochou blackové temnoty s charizmatickým vokálem mistra Rubashe, to je projekt IMPURITUM, který před x-lety založil bývalý kytarista AVENGER mistr Přemysl “Zlomysl” v daleké Anglii a který po svém návratu do rodné vlasti  přetavil na plnohodnotný band. Letos to bude teprve třetí koncert této bandy a na dlouhou dobu zas poslední, tak si tohle řádění mistrů smrtícího řemesla nenechte ujít.

Satan Klaus Fest

UNCLEAN
www.bandzone.cz/unclean666
Tahle horda už toho má za sebou také docela dost, její začátky sahají až do roku 1993. Určitě každý zná jejich zlomový demosnímek “Tam kdesi v hlubinách”, který odstartoval jejich slibnou black metalovou cestu napříč celým hudebním spektrem. Jako jedni z prvních na svých live koncertech využívali tympány a tento nástroj jim učaroval natolik, že již neodmyslitelně patří k image kapely. Texty v hrdém mateřském jazyce, o jejichž live prezentaci se postará nový vokalista Honza Ježek, vás vženou do okultní minulosti dávnověku. Snad nejvýstižněji o kapele hovoří tento slogan – “Tak jako vířící paličky nad temnou blánou tympánu nečistých, i Unclean nepřestává drancovat vnímání tisíců hříšníků.” Máme se na co těšit.

NAURRAKAR
http://bandzone.cz/naurrakar
Jedna z těch mladších kapel na letošním SKF. Naurrakar vznikli v roce 2007 a za svou kariéru stihli zatím vydat demosnímek Imperium Satana, EP Zákon chaosu, album Epilog lidstva a prozatím posledním titulem je EP z roku 2015  pojmenované Triumf jaderného věku.  Ostré kytary, rychlé tempo, čeština, charismatický vokál – to jsou devizy Naurrakar !!!

PRESSBOIL
www.bandzone.cz/pressboil
“Zmrzli jsme”, to je poslední informace na jejich Bandzone profilu a až do letoška byla pravdivá. Kluci trochu víc obměnili sestavu, oprášili prach z nástrojů a PRESSBOIL jsou tu zpět s notnou dávkou chuti a energie vymlátit z nás všech poslední kapky života. Hlavní inspirací pro ně vždy byli takové legendy jako Slayer, Morbid Angel, Exodus atd,  je tedy jasné s jakým žánrem budeme mít tu čest.

Více na:
http://bandzone.cz/koncert/421763-volyne-na-nove-satan-klaus-fest-xviii
https://www.facebook.com/events/453360558170812/

SATAN KLAUS FEST – 25.12.2016, 19.00 hodin – Volyně, KD Na Nové, malý sál

[tisková zpráva]


Metal Madness 2016 – info

Metal Madness 2016Metal Madness potřetí! Přátelé je to tu zas. Další sraz metalových šílenců v povodí Otavy a vřelém náručí brány Šumavy. Osvědčené datum posledního prázdninového víkendu zůstává zachováno a tak si červeně do diáře napište 27. 8. – Metal Madness III. Všechno, co mělo dříve úspěch, bude dodrženo i letos. To znamená, že se opět můžete těšit na parádní zvuk Jirky Vítovce, bohaté kulturní vyžití v místě konání – ostrovu Santos a (pokud nebe dá) i perfektní počasí. Kvalitní prostředí s bezvadnou obsluhou na baru, zděnými hajzlíky a spoustu míst k sezení. Ještě než se ve dvě odpoledne rozezní tóny první kapely, můžete si zajít na výtečný oběd do místního minipivovaru U Švelchů na lahodného Sušičáka. Obecně vzato lze z okolí nasát báječnou atmosféru a energii, kterou pak budete potřebovat k vybití v moshpitu. Opět bude možné se ubytovat v nedaleké osadě Luh/Jitřenka, či v kterémkoliv místním penzionu, hotelu apod. Vstupné bude stejné jako loni, tedy 250 korun, stejně jako počet vystupujících, čili deset kapel v čele s nepřehlédnutelnou německou legendou S.D.I. Podrobný výčet kapel najdete právě zde:

S.D.I. (Německo)
speed, thrash

Je snad potřeba představovat jednu z legend klasického německého thrash speed metalu? Vždyť právě letos je to přesně třicet let od vydání debutového alba Satans Defloration Incorporated. Jak kapele po těch letech nevyhasnul dech, budete mít možnost zjistit na vlastní oči. Oprašte staré džísky a procvičte obratle, tady totiž zavládne Megamosh!
http://sdi-metal.com/index.php/en/

Casket (Německo)
death

Další bandou, která k nám zavítá z Německa je death metalové trio Casket. Ti svůj obhroublý death valí od roku 1990 a na síle rozhodně neubírají, spíš naopak. Však jejich poslední deska Undead Soil byla syrová jako prase. Těšte se, jelikož tahle nenápadná banda dokáže rozetnout lebku jedním švihem.
http://www.casket.de/

Acid Force (Slovensko)
thrash

Ze zahraničí dále přijedou mladí thrasheři Acid Force, kteří vznikli ve stejném roce jako Metal Madness. Rok vzniku se však nepromítá na jejich oldschoolově laděné muzice. Na vlastní kůži se budete moci přesvědčit, jak dneska mladá krev válí.
http://bandzone.cz/acidforce

Mortifilia (Sušice)
death

Nepochybně nesmí chybět pořádající mordparta odkojená Otavou. Těšit se můžete nejen na osvědčené fláky z jejich masité dílny, ale i na čerstvé kousky z chystané nové desky. Svou čtvrtou řadovou desku hodlá na festu i pokřtít. O důvod víc, proč sem zavítat.
http://www.mortifilia.cz/

Heaving Earth (Praha)
death

Jestli existuje nějaký přímý následovník Morbid Angel, tak jedině Heaving Earth. Brutální death metal se zabijáckým vokálem. Loni tahle smečka vydala prvotřídní album Denouncing The Holy Throne, ze kterého budou padat jednotlivý songy. Není možné, aby tohle nechalo kohokoliv v klidu.
http://bandzone.cz/heavingearth

Fleshless (Děčín)
grind

Vůně pečeného masa odřezaného z tlející mrtvoly se bude linout areálem ve chvíli, kdy svůj set rozjedou matadoři českého grindcoru Fleshless. Od kraje devadesátek až dodnes jim z mučírny nevyklouzla žádná oběť. Všichni byli rozemleti a vyšťaveni beze zbytku. Až vám řeknou Nice To Eat You, věřte, že je to myšleno vážně. Masakr za slovo vzatý.
http://www.fleshless.xf.cz/

Ytivarg (České Budějovice)
grind, black

Po ukončení činnosti kapely Isacaarum se někteří členové eteblovali jinde. A třeba právě kytarista F.C. oživil dříve uspaný projekt Ytivarg, který aktuálně nasadil velké tempo. Směsice grindcoru s black metalem je pak vyústěním nové tvorby. Že na to banda vlítla s velkou vervou a je potřeba s ní počítat, snad netřeba zdůrazňovat. Jejich čas rozhodně nezmeškejte.
http://www.bandzone.cz/ytivarg

Naurrakar (Praha)
black

Na každém ročníku zazněl nějaký black metal a tak i letos bude zvyk dodržen. Naurrakar jsou čistě syrový black ctící tradice velkých jmen jako Burzum nebo Marduk. Black metal se vším, co k němu patří. Aktuálně se jedná o jednu z nejlepších kapel tohoto žánru na naší scéně. Nukleární témata spojená s dekadencí se odrážejí jako zrcadlo společnosti. Předčítán bude Epilog lidstva.
http://bandzone.cz/naurrakar

Deflorace (Studénka)
grind, death

Českou klasikou jsou i death-grindeři Deflorace, kteří v roce 2014 sebrali po deseti letech sílu k vydání dalšího alba jménem Suffering a to přímo pod záštitou (nejen) tištěného média Pařátu. Fascinace sériovými vrahy vás obklopí natolik pevně, že se pak budete bát z ostrova v noci odejít. Modus operandi téhle bandy je neopakovatelný a originální a rozhodně stojí za to.
http://www.deflorace.net/

Murder Inc. (Beroun)
thrash

Aby toho zabíjení nebylo málo, tak hned z kraje festivalu svou zakrvácenou náruč otevřou thrasheři Murder Inc. Nekompromisní jízda od začátku do konce, aby tak akce nabrala správné otáčky hned od začátku. Řeznický thrash jak se sluší a patří.
http://bandzone.cz/murderinc

Shrnutí:
Metal Madness III 2016
datum: 27. 8. 2016
čas: start 14.00 / konec 24.00
místo: ostrov Santos, Sušice
vstup: 250,-
kapely:
S.D.I.
Casket
Mortifilia
Heaving Earth
Fleshless
Ytivarg
Naurrakar
Acid Force
Deflorace
Murder Inc.

Odkazy:
http://www.mortifilia.cz/metal-madness/
https://www.facebook.com/events/1735715873314713/
http://bandzone.cz/koncert/401900-susice-ostrov-santos-metal-madness-iii

[tisková zpráva]


Žižkův vraždící palcát XLIII. – info

Žižkův vraždící palcát XLIII.

Pátek 18. 3. 2015 – TÁBOR – MILENIUM

• Klub otevřen od 18.00 hod.
Vstupné: do 19.00 199,- Kč, poté 249,- Kč
• Na místě již tradičně zajištěn velký výběr CD, MC, LP, triček a dalšího UG materiálu!
• Otevřeno až do rána (zájmu) odjezdu ranních vlaků!

Odkazy:

Web:  http://zizka.fob.cz/
Facebook:  https://www.facebook.com/zizkafest
Facebook událost: https://www.facebook.com/events/442435425964531/
Bandzone: http://bandzone.cz/fan/zizkafest

Kapely:

Debustrol
Tak si všichni userte, přivezeme Vám Debustrol! Je tomu skoro 30 let, co se parta nasraných lidí v čele s Kolinssem rozhodla založit kapelu, která se neodmyslitelně zapsala do českých metalových dějin. Patří mezi první metalové průkopníky, kteří se rozhodli dobývat tehdejší pódia. Kapela má na kontě více než 10 alb a na Žižkovi předvedou nový singl obsahující dva songy pod názvem „Válka“ a „Zakuklenci“. (http://debustrol.cz)

F.O.B.
Je tomu skoro rok, co táborské stálici F.O.B. vyšla velice úspěšná deska „…and foes have become our masters“, její směs energetického-melodického death metalu a metalcoru si určitě našla nejednoho fanouška. Kapela drtí pódia po ČR i v zahraničí a sklízí zasloužený úspěch. A jak bývá zvykem, nevylučuje nějaké to překvapení. (http://bandzone.cz/fob)

Stíny plamenů
Z plzeňských kanalizačních stok k nám zavítají black metalový Stíny plamenů. Počátky této kapely sahají k roku 1998, kdy Lord Morbivod dostal nápad založit sólový hudební projekt. Tak tomu bylo do roku 2005, kdy se ke kapele přidal Lord Egon a bubeník Lord Sheafraidh. Do té doby všechny nástroje a dema nahrával sám Morbivod, pomáhali mu pouze externí vokalisti, kteří nahrávali zpěv některých postav. Než se přidali druzí dva členi, stihl Morbivod vydat 2 dema a tři plnohodnotná alba. Na Žižkovi představí nové album pod názvem „Šum v pološerech“, které budete moci zakoupit. (http://bandzone.cz/stinyplamenu)

Naurrakar
S další kapelou se na festivalu ještě více setmí. Z Prahy k nám zavítají black metaloví NAURRAKAR, kteří kombinují oldschoolový black metal s prvky thrashe. Kapela vznikla v roce 2007, má na kontě už 4 alba a ve střední Evropě odehrála více jak 75 koncertů. Na Žižkovi předvedou své poslední EP z roku 2015 „Triumf jaderného věku“, které budete moci zakoupit ve festivalovém merchandise shopu. (http://bandzone.cz/naurrakar)

Mean Messiah
Thrash/Death metal s industriálními prvky Vám naservírují Mean Messiah z Litoměřic. Kapelu založil multiinstrumentalista Dan Friml (ex-Sebastian, ex-Apostasy…), který nahrál celé poslední album „Hell“ zcela sám! V současné době finišují práce na „Let Us Pray“, které vyjde v únoru 2016, společně s videoklipem jako CD ve formě maxi Singlu/EP, které bude obsahovat ještě jednu novou skladbu + bonusy.

Zpěvák Dan Friml Vám vzkazuje: „Samozřejmě se těšíme, na Palcát jsme slyšeli samou chválu, takže už se nemůžeme dočkat, až tam spustíme ten náš industriální masakr! J A rozhodně zazní i naše zbrusu nová singlovka…“ (http://bandzone.cz/meanmessiah)

Obliterate (SK)
Ze Slovenských Košic k nám přijedou Obliterate, kteří drtí hudební scénu už od roku 1993. Přes svou 24 letou existenci se přetransformovali z grindové formace na těžko zařaditelnou progresivní-experimentární-extrémní metalovou směs. Přeměna byla zpečetěná na albu „Superboring“ a další album je v přípravách. Jsou nároční na poslech, ale naživo jsou divocí a energetičtí, nevěříte? Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a uši! (http://bandzone.cz/obliterate)

Tak nezapomeňte dorazit a udělat šílený kotel!

[tisková zpráva]


Hell Hammer Festival 2016 ve třech městech

Hell Hammer Festival 2016

Blíží se 4. ročník stále rostoucího pagan black metalového Hell Hammer festivalu! Tentokrát akce prekročí hranice Prahy a proběhne i v Brně a Ostravě! Kromě českých kapel se na festivalu poprvé objeví zahraniční headlineři z Německa a Polska, které přivezou výběrový folk&black metal ze svých zemí. Nenechte si ujít hezký jarní večer pravé tvrdé hudby ve vašem městě!

FINSTERFORST (DE) Forest metal
Představujeme hlavní hvězdu našeho festivalu – německé lesní blackmetalisty (nebo použij black-folkmetalisty) Finsterforst! Kapela předvede svoji skvělou show v Praze, Brně i Ostravě. Název kapely lze přeložit jako “temný les”, svůj styl hoši popisují jako lesní black metal. Můžete se těšit na směs black metalu, atmosférického doomu a folkových melodií. Během své více než desetileté historie vydali Finsterforst čtyři plnohodnotná alba a upsali se nejvýznamnějšímu evropskému undergroundovému vydavatelství – Napalm Records. Temný les je mystickou krajinou, jejíž duch vládne jihozápadním německým duším…. svou brutální silou a mocí přivedl ponurou hordu k rozhodnutí ztělesnit krásu Temného lesa v hudbě Finsterforst.

FIRTAN (DE) melodic pagan/black metal
Od roku 2010 kapela míchá prvky různých hudebních stylů do surového, hybného a dynamického zvuku, ztělesňujícího existencionální tématy tykající se lidstva, ztráty a smrti. Firtan svou inspiraci čerpají od klasických německých filozofů, jako jsou Hegel nebo Vischer, po hudební stránce jsou lze zaznamenat různé vlivy od Black a Pagan Metalu do Progressive a Post Rocku s atmosférickými orchestrálními prvky, podpořenými intenzivními a emocionálními vokálními výkony.

WELICORUSS (RU/SRB) symphonic pagan/black metal
Tuto kapelu asi není třeba představovat: původně ruská, ale jíž pár let působící v České Republice symphonic-metalová smečka WELICORUSS! Ačkoli kapela působí na metalové scéně poměrně dlouho (v listopadu kluci oslavili krásných 10 let), po přestěhování zakladatele Alexeje Boganova do Prahy, kapela nabrala nový dech. Během necelých dvou let kapela odehrála koncerty skoro po celé Evropě s takovými velikáný jako Arkona, Varg, Nargaroth, Root atd. V roce 2015 jejich nové CD “Az Esm” získalo hodně vysoké hodnocení od mnoha hudebních kritiků z celého světa, a v prosinci téhož roku kapela vydává svůj oficiální videoklip k titulní skladbě “Az Esm. Kluci zahrají ve všech třech městech (Praha, Brno, Ostrava)!

NETHERFELL (PL) Modern folk metal
Netherfell je polská folkmetalová kapela, která ráda spojuje lidové melodie a metal – hlavně death metal a metalcore. Ve své hudbě kapela často používá spoustu tradičních folkových nástrojů jako jsou například dudy, niněra, balalajka a flétna. Přivítejte naše zahraniční hosty!

MERKFOLK (PL) Folk metal
Kapelu v roce 2013 založili sourozenci Rafał a Irmina. Název pochází z norštiny a znamená “Nositel folku”, což odkazuje na hudební styl kapely – tradiční folk metal s použitím folkových nástrojů, a to nejen na nahrávkách, ale i při vystoupeních. Merkfolk vydali v červenci 2015 skrze nezávislý polský label „Art Of The Night Productions“ své první album s názvem „The folk bringer“, které měli záhy možnost prezentovat na prvním ročníku Ragnard Rock festivalu ve Francii.

CRUADALACH (CZ) Folk metal
Cruadalach je české osmičlenné folkmetalové těleso, které pro svá živá vystoupení plně využívá housle, šalmaje, dudy a zobcové flétny. Pro kapelu jsou typické velmi živelné show vedené energickým frontmanem. Repertoár Cruadalach byl v počátcích ovlivněn především středověkými a irskými motivy, kapela ale čím dál více nachází vlastní identitu a styl, v němž se prolíná vícero metalových žánrů.

NAURRAKAR (CZ) Black metal
Před dva roky vydali své první plnohodnotný album „Epilog lidstva“. Atmosféra beznaděje, příslušný vzhled a dosahující standardní světovou BM úroveň zvuk – toto všechno nenechá lhostejným žádného milovníka skutečného „černého kovu“!

WOLFARIAN (CZ) Folk metal
Osmičlenná smečka z Brna. Celou symphonic-folk metalovou bandu vedou dva kontrastující hlasy – hrubý mužský growl a něžný ženský zpěv. Něžné, lehce středověké melodie jsou poskládány, mimo typických nástrojů, také z medového zvuku houslí a výrazných tónů fléten. Texty jsou pojetím historie, konkrétně doby vikingské, pohanských božstev a bitev.

DRUNK WITH PAIN (CZ) Melodic death metal
Drunk with Pain – Zajímavý projekt, který se v rámci našeho festivalu objeví ve všech třech městech. Česko-venezuelská metalová kapela z Brna byla založena na začátku roku 2015 sólovým kytaristou a zpěvákem Juanem Hernandezem, frontmanem s velkou vášní k melodickému metalu, kytarovým riffům a tvrdé hudbě.

Praha:
26.05.2016
Klub Futurum
Zborovská 7
Finsterforst, Firtan, Welicoruss, Cruadalach, Naurrakar, Drunk with Pain
Událost: https://www.facebook.com/events/1013839248675751/

Brno:
27.05.2016
Klub Melodka
Kounicova 20/22
Finsterforst, Firtan, Welicoruss, Cruadalach, Wolfarian, Drunk with Pain
Událost: https://www.facebook.com/events/1657148057862298/

Ostrava:
28.05.2016
Klub Barrák
Havlíčkovo nábřeží 28
Finsterforst, Firtan, Welicoruss, Netherfell, Merkfolk, Drunk with Pain
Událost: https://www.facebook.com/events/578546658976597/

[tisková zpráva]


IXXI, Naurrakar

IXXI
Datum: 23.11.2015
Místo: Praha, Exit-Us
Účinkující: Dark Methodism, IXXI, Naurrakar

Švédové IXXI vlastně nikdy nepatřili mezi mé vyslovené oblíbence. Co se jejich čtyřpoložkové diskografie týká, tak pro mě zatím platí, že čím starší, tím lepší. Nejvíc mě baví první dvě alba, třetí „Elect Darkness“ již méně a doposud poslednímu počinu „Skulls n Dust“, s nímž se kapela po menší přestávce vrátila zpátky na scénu, jsem na chuť i přes nemalé množství snahy tak úplně nepřišel. Nicméně, jejich klubové vystoupení mě poměrně lákalo, zvláště v kombinaci s dost férovou cenou vstupu, tak hurá na věc…

IXXI si nepřivezli vlastní support, takže úloh předkapel a v tomhle případě i zakapel se ujaly místní formace. Jako první nastupují Naurrakar, ale s nadsázkou řečeno nastoupili spíš ke zvukovce než ke hraní. Zvučení si totiž dost protáhli, a když už konečně usoudili, že lepší to asi nebude, a odešli se načmárat, tak se posléze muselo čekat další dlouhé minuty, než se uráčil dostavit zpěvák Agares. A stejně ten zvuk, který šel do publika, nakonec nebyl nějak zvlášť úchvatný a do ideálu měl docela daleko.

Naurrakar tuhle akci odehráli jako výjimku potvrzující pravidlo, protože aktuálně mají menší koncertní přestávku kvůli nepřítomnosti jednoho z kytaristů. V Exitu se tedy objevili jen ve čtyřech, nicméně absence jedné kytary nebyla tím největším problémem jejich vystoupení. Místy sice bylo znát, že chybí, ale dalo se to přežít – podobně jako již zmiňovaný zvuk, jenž ani náhodou nebyl křišťálový, ale když člověk trochu snížil nároky, dalo se to kousnout a zase to nebylo tak příšerné, aby to snažení kapely vyloženě potápělo. Úplně do pekel (ne v tom dobrém slova smyslu – do pekel myšleno jakože rovnou do prdele) však celé vystoupení posílala vizuální stránka, protože to byl při vší úctě fakt průser.

Já jsem ten poslední, kdo by měl něco proti paintům, naopak se mi to líbí, pokud to vypadá k světu, ale to fakt nebyl tenhle případ, protože tohle vypadalo fakt ultimátně směšně. Ne náhodou se nějaká parta (tuším, že zahraničních) návštěvníků vedle mě na férovku rozesmála, když se na pódium s patřičně zlým výrazem nastoupil Agares, jehož vzhled byl vůbec nejvtipnější. Sorry, chlapi, ale civil by byl lepší a důstojnější a hlavně by nedevalvoval samotnou hudební stránku, protože právě komický vzhled byl pro mě osobně to hlavní, co jsem si z toho odnesl.

IXXI si se zvukovou naštěstí poradili za kratší časový úsek, takže to netrvalo ani jedno pivo a Švédové už byli nachystaní. I když i k jejich vizuální stránce bych měl menší výhrady, protože minimálně svítivě červená průhledná kytara mi připadá víc homosexuální než black metal, až takový fail, aby to koncert potopilo jako v předcházejícím případě, to naštěstí nebyl.

Setlist IXXI:
01. Skulls n Dust
02. Necrocracy
03. The Holy Message of Aum
04. Bounded by Blood
05. Ancient Spirits Are
06. Eastern Minions
07. Warmonger
08. Assorted Armament
09. G.P.S.D.
10. That We May Kill the Mocking World
11. Sinrush
12. The End of Degenerations

I v tomto případě jsem si ovšem z vystoupení odnesl především jeden silný dojem, a sice že to Švédům fakt mocně šlapalo. Jak jsem řekl, ve studiové podobě mě IXXI za srdeční sval nikdy nechytili a jsou kapelou, již si jen sem tam pustím, ale živě to jednoduše mělo náboj jak prase. A to nejen starší songy, ale i věci ze „Skulls n Dust“ měly pořádně chlupaté koule, což bylo znát hned od začátku, když IXXI svůj set otevřeli titulním trackem právě z tohohle alba. Nejvíc ale z aktuální placky zabíjely „Bounded by Blood“ a především „G.P.S.D.“, jejíž vyřvávání „Glory Pride Satan Death“ bylo fakt mocně hitové. Zpěvák Outlaw si vystoupení obecně dost užíval a s radostí půjčoval mikrofon prvním řadám, aby si fandové taky něco zavřískali, a právě v „G.P.S.D.“ se to dělo asi nejvíce.

Abych se přiznal, paradoxně právě ty nové věci mě v živém podání bavily snad ještě o něco víc než studiově oblíbenější vály ze starších desek, protože na koncertě ten potenciál songů ze „Skulls n Dust“ konečně vynikl naplno. Tím pádem mi ani nevadilo, že právě z aktuální fošny IXXI hráli nejvíce (byť i tak neopomenuli ani jedno ze svých čtyř alb). Jak už padlo, koncert měl fakt parádní spád, Švédové to hoblovali zkušeně, a i když bohužel chyběl Acerbus (jinak také z Ondskapt), jenž zde hraje na kytaru, na sehranosti IXXI to nijak znát nebylo. Popravdě jsem byl až překvapený, jak mě to bavilo a jak rychle vyhrazený čas utekl. Když pominu, že i tady mohl být zvuk trochu čitelnější, tak to byla taková paráda, že jsem v to ani nedoufal.

Jako poslední zahrála další domácí formace Dark Methodism, nicméně vzhledem k tomu, že časový plán akce nabral dost velký skluz, a taky vzhledem k brzkému rannímu vstávání jsem se na ně nakonec vybodnul a utekl na poslední metro.


Naurrakar – Triumf jaderného věku

Naurrakar - Triumf jaderného věku
Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 13.4.2015
Label: Werewolf Productions

Tracklist:
01. 5Mt
02. Nukleární zima
03. Síla záření
04. 235

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Naurrakar

Člověk má tak nějak pořád tendenci brát Naurrakar jako mladou kapelu… tedy alespoň u mě tomu tak je. Přitom se však tahle pražská black metalová smečka v domácím undergroundu pohybuje již osm let, což není úplně málo… člověk si to ani neuvědomí, že už to je tak dlouho. Jedna věc se však téhle formaci nechat musí – za těch osm se dokázala etablovat, překonat tu počáteční demo éru, během níž to většina skupin zabalí, a stát se součástí českého black metalového koloritu.

Dalo by se říct, že jakýmsi pomyslným milníkem v historii Naurrakar bylo vydání „Epilogu lidstva“ před dvěma lety… čistě proto, že první deska prostě milníkem je už ze své podstaty, je to taková hudební analogie prvního sexu (a kdo tvrdí, že první soulož pro něj nebyla žádným achievementem, ten kecá). Nicméně, zdá se, že neméně důležitou pozici na časové ose mapující počínání Naurrakar bude mít i letošní EP „Triumf jaderného věku“

V mezičase od vydání „Epilogu lidstva“ se totiž v sestavě Naurrakar udály dvě poměrně důležité změny. Jednak se kapele konečně podařilo sehnat bubeníka (a následně jej vyměnit za jiného), díky čemuž je „Triumf jaderného věku“ první nahrávkou Naurrakar, na níž se nacházejí živé bicí namísto automatu. Druhou důležitou změnou v sestavě pak byla nucená výměna vokalisty – skupinu totiž ze zdravotních důvodů opustil zpěvák Bathor (jenž se na čerstvém EP podílel alespoň po vizuální stránce), jehož pozici zaujal Agares.

Já osobně však na „Triumfu jaderného věku“ cítím ještě jednu zajímavou změnu, a sice hudební. Samozřejmě ne co do stylu, jelikož Naurrakar stále produkují čistokrevný black metal (a upřímně řečeno, docela bych se divil, kdyby se zrovna na tomhle někdy cokoliv změnilo vzhledem k tomu, jak se kapela prezentuje), nýbrž co do pocitu, jaký z „Triumfu jaderného věku“ mám. Předcházející tvorba Naurrakar nebyla špatná, měla svou úroveň a určitě měla potenciál, zejména „Epilog lidstva“ poměrně jednoznačně ukazoval, že se jménem téhle kapely bude nutno do budoucna počítat. Přesto všechno mi tam však pocitově přece jenom něco chybělo – a právě v tom ten rozdíl tkví, jelikož ono pověstné „to“ už na aktuálním EP je.

Přestože trvá pouhých 13 minut, i vedle svého dlouhohrajícího předchůdce na mě „Triumf jaderného věku“ působí jako doposud nejvyzrálejší počin Naurrakar a jako takový je z mého pohledu také dosavadním vrcholem celého jejich snažení. Konečně totiž funguje vše na výbornou a bez výhrad, byť třeba subjektivních. Úvodní song „5Mt“ je sice taktéž dobrý a představuje kapelu v očekávané podobě, tedy v podobě rychlého black metalu (zajímavostí je, že jsem si v téhle skladbě především díky novému zpěvákovi vzpomněl třeba na Inferno), nicméně ještě o kousek zajímavější mi přijde to, co následuje po něm. „Nukleární zima“ a „Síla záření“ jsou mírně melodičtější písně (a v případě první jmenované bych se skoro nebál dodat, že i chytlavější), avšak ony melodie jsou zakomponované tak šikovně, že to Naurrakar nikterak neubírá na jejich ryze black metalové stylizaci, kapele to v téhle poloze sluší a hlavně – je to opravdu dobré a zábavné. Celé EP pak v obdobném duchu zakončuje výtečná instrumentálka „235“, jež po třech předešlých skladbách jen definitivně stvrdí, že kytarista Ego skládat skutečně umí a nápady mu nechybí.

Po celé délce počinu pražská pětice udržuje kvalitativní laťku vysoko, a i když se vlastně jedná jen o 13minutový materiál, je to dost výživná jednohubka, jež má co sdělit. Na „Triumfu jaderného věku“ jsou Naurrakar definitivně dospělou kapelou a zejména oproti demosnímku „Imperium Satana“ a následném minialbu „Zákon chaosu“ je rozdíl skutečně znatelný. Vydrží-li kapele takováhle forma i na další řadovou desku, pak – byť to může vyznít jako klišé zakončení recenze – bude zvědavost určitě na místě.


Stíny plamenů, Naurrakar, Tyranizer

Stíny plamenů, Naurrakar, Tyranizer, Bajonet

Datum: 4.7.2014
Místo: Praha, Modrá Vopice
Účinkující: Stíny plamenů, Naurrakar, Tyranizer, Bajonet

Pamatuji časy, kdy plzeňské kanalizačně black metalové těleso Stíny plamenů bývalo poměrně pravidelným hostem nejrůznějších žánrových akcí po celé republice. Pár let nazpět ale koncertní aktivita kapely doznala značného zeštíhlení a od té doby Stíny plamenů hrají celkem sporadicky, takže když fanoušek dostane možnost být takového koncertu účasten, neměl by si ji nechat ujít. Já fanoušek jsem a Stíny plamenů jsem neviděl od rok a půl starého vystoupení s Trollech, takže jsem si to zase jednou namířil do Modré Vopice, kde se měla celá ta sláva uskutečnit.

Celý večer samozřejmě neměli zamluvený jen Stíny plamenů a sestava večera krom nich čítala rovná tři další jména, z nichž asi nejvíce vyčnívali zavedení Pražáci Naurrakar, a dvojice Tyranizer a Bajonet na soupisce zastávala spíše úlohu výplně. Při nesmírně příznivé ceně vstupného si ale mohl stěžovat opravdu jen chorobný škrt, takže vstupní podmínky ideální, počasí na popíjení před klubem se také vydařilo náramně a jedinou neznámou tak zůstávalo čtvero vystoupení, která byla na programu.

Onen program dostali za úkol otevřít žatečtí Tyranizer, o kterých jsem nikdy neslyšel, tudíž jsem je automaticky zařadil do pomyslné škatulky “provinční thrash nebo death o ničem”. Teď asi čekáte, že tu svou domněnku buď potvrdím nebo rezolutně vyvrátím, jenže Tyranizer se strefili tak nějak mezi. On to totiž skutečně byl pramálo svojský thrash nijak závratných kvalit, ale vzato kolem a kolem to přeci jen něco do sebe mělo. Sice to byla pořád jedna a ta samá písnička, ale poslouchat to šlo, muzikanti byli docela sympatičtí a člověk si nakonec i celkem ochotně poklepal nohou do rytmu. Dlužno dodat, že to ale bylo z velké části zásluhou bubeníka, který hnal kapelu vpřed opravdu ukázkově a nebýt něj, asi bych odešel mnohem dřív než nějaké dva tři songy před koncem.

Tyranizer tedy odehráli celkem fajn set a teď by se slušelo povědět, jestli se to samé podařilo i pražským thrasherům Bajonet, kteří nastoupili na pódium po nich. Jenže to se nestane, protože jsem se na Bajonet tak trochu vykašlal a raději si užíval večerního slunce, popíjel pivo a debatoval s partou známých, kteří mezitím dorazili. Bajonet to ale asi moc mrzet nemusí, protože lidí měli hodně a podle toho, co se z klubu ozývalo, to musel být asi docela podařený koncert. A ani ta muzika nezněla takhle na půl ucha úplně marně, tak třeba někdy příště.

Když přišli na řadu Naurrakar, tak jsem ale opět poslušně nakráčel dovnitř a sledoval dění. Proč? No, venku už byla regulérní tma, takže se nebylo moc čím kochat, ale hlavní důvody jsou dva a do značné míry spolu souvisí. Tak předně, Naurrakar jsou kapela, která na to jde poctivě, roky maká, což jí podle všeho nese ovoce a teoreticky by tedy mělo být o co stát. Teoreticky. Navzdory celkem příjemné zkušenosti, kterou s vystoupeními Naurrakar za ty roky mám, mě totiž naposledy dost šokovalo, jak špatné vystoupení odehráli, tak jsem byl zkrátka zvědavý, jestli to byl momentální zkrat, nebo jestli to bude něco dlouhodobějšího. Naštěstí to ale zřejmě byl jen zkrat, protože tentokrát to bylo o poznání lepší. Začátek byl sice trochu nevýrazný a kapela sama vypadala tak nějak nezaujatě a rozevlátě, což atmosféře moc nepřidávalo, ale alespoň už to neznělo jako nějaká parodie a bylo vidět, že živý bubeník a nový zpěvák Naurrakar zřejmě dost prospěli. A čím více se vystoupení blížilo závěru, tím lepší jsem z něj měl dojem. Sice ani ne co do vizuálu, protože jsem se ze sálu přesunul k otevřené stěně klubu a show tak sledoval z boku, ale hudebně šlo hovořit o solidní a místy pak rovnou výtečnou záležitosti, a Naurrakar si to u mě tímhle koncertem podstatně vylepšili. Bylo to zkrátka dobré, tak ať to tak alespoň vydrží!

Asi nemusím dvakrát zdůrazňovat, že Stíny plamenů byli suverénně největším tahákem večera. Jak jsem již naznačil v úvodu a jak se nakonec potvrdilo, menší frekvence vystupování přinesla vyšší účast, lidí bylo vážně dost, a to po celý večer. Přesto však bylo i před pódiem dýchatelno a člověk se nemusel obávat o narušení svého intimního prostoru (žádné dvojsmysly, prosím), takže podmínky se sešly skvělé. Stíny plamenů do toho vtrhli postaru songem “První zvradelní bitva” z druhé desky “Rány černým kovem”, pokračovali ještě starším kusem “Morbivodní potrubí” a bylo to skvělé. Neméně skvělé to bylo, i když zazněla skladba “Tajný plán” z připravované šesté řadovky, jenže problém přišel v okamžiku, kdy kytarista Lord Egon utrhnul strunu a odporoučel se z pódia, aby to napravil. Větší část “Tajného plánu” Stíny plamenů odehráli jen s jednou kytarou, ale i tak to znělo zatraceně slibně, takže jsem opravdu zvědavý, co se z té desky nakonec vyvrbí…

Egonův problém se strunou se ukázal být závažnějším, než to vypadalo, a kapele nezbylo nic jiného než odehrát snad polovinu setu v okleštěné sestavě. Pochopitelně to pak bylo chudší, než by mělo a než jak je posluchač zvyklý, ale na nasazení dočasně tříčlenné kapely to žádný zásadní vliv nemělo a publikum také řádilo velmi zodpovědně, takže to nakonec nebyla zdaleka taková katastrofa, jaká to být mohla. A když se v závěru Lord Egon opět připojil a dohrál s kapelou poslední (snad se teď nepletu) dva songy, koncert to uzavřelo ve velkém stylu a já si mohu leda tak domýšlet, jak by to asi vypadalo, kdyby ten nešťastný drát vydržel o hodinu déle.

Chcete slyšet resumé? Dobrá tedy. Po hudební stránce se koncert vydařil podle, možná dokonce trochu nad očekávání, což ale není zase nějaké velké překvapení. Technicky to bylo vlastně také dobré, protože nebýt kýžené struny a mikrofonu, kterému během setu Tyranizer vypadával kontakt, bylo vše v nejlepším pořádku a zvuk se podařilo stvořit příkladný. Účast a odezva pak byly doslova výtečné, snad krom koncertů významných zahraničních kapel nepamatuji, že by bylo ve Vopici tak živo, a klub jsem opouštěl náležitě promáčený. Suma sumárum mi z toho vychází všestranně vydařený koncert, který příjemně ozvláštnil na podobné akce dost chudou letní sezónu, a rozhodně nelituji, že jsem se jej zúčastnil.