Archiv štítku: Necrodeath

Tiskové zprávy

Thrash Nightmare festival vol. 6

Napsat komentář

Již šestý ročník tradičního thrash-metalového festivalu v jihočeském městě Písek proběhne v sobotu 27. října 2018. Thrash Nightmare festival přivítá šest kapel, které patří k elitě metalového undergroundu. Headlinerem bude legendární black/thrash kapela z Itálie NECRODEATH! Dále se na pódiu objeví SODOMIZER (black/speed – Brazílie/Německo), RAVENOUS (thrash metal, Rakousko), LAHAR (thrash metal, Česko), PREDICTION (black/thrash – Rakousko) a WILDHUNT (heavy/thrash – Rakousko). Jedinečná atmosféra, přátelské prostředí klubu, žádné bariéry, old school metal fanoušci.

Datum: 10. 2018 (sobota)
Klub: Divadlo Pod Čarou, Písek
Start: 17:30 hod.
Vstup: 250 Kč (předprodej) / 300 Kč (na místě)
FB festivalu: https://www.facebook.com/thrashnightmarepisek/
FB událost: https://www.facebook.com/events/1554535351266508/
Předprodej: https://thrashnightmarefestival.webnode.cz/predprodej-pre-sale/
Web: https://thrashnightmarefestival.webnode.cz/
Propagace: https://thrashnightmarefestival.webnode.cz/promopage/

NECRODEATH (thrash/black metal legenda, Itálie)
https://www.facebook.com/pages/Necrodeath/66524749485
http://www.necrodeath.net/

Je nám velkou ctí přivítat v Písku tuto legendu světového thrash metalu. Italští NECRODEATH vznikli již v roce 1985 a po prvním, dnes kultovním demu „The Shining Pentagram“, vydali dvě desky, které se řadí do zlatého fondu evropského thrashe – „Into the Macabre“ (1987) a „Fragments of Insanity“ (1989). Následně se NECRODEATH uložili k osmiletému spánku, aby v roce 1998 ohlásili velký a ohromující comeback. Od té doby vydali celkem deset parádních alb a koncertovali na nejrůznějších místech a festivalech světa. Zatím poslední deskou je letos v březnu vydané album „The Age of Dead Christ“. Toto album vyšlo přesně 33 let po vzniku kapely a je z něj cítit návrat ke kořenům více, než kdykoliv předtím. NECRODEATH nikdy nehráli klasický thrash metal. Do svých skladeb vždy propašovali také střední tempa, blackmetalovou temnotu, ponurou atmosféru i špetku death metalu. To vše podložené poctivým old school thrash metalem. A přesně tento vražedný koktejl vám čtveřice přijede namíchat na Thrash Nightmare festival. V současné době hrají NECRODEATH v sestavě: Flegias – zpěv, Pier Gonella – kytara, GL – baskytara a Peso – bicí. Jestli máte rádi starý thrash, black i death metal a kapely jako Protector, Possessed, Slayer či Bathory, budete milovat NECRODEATH. My si plníme sen, plňte si ho s námi. Exkluzivní show této italské legendy vás rozebere na prvočinitele. Na to vezměte jed! Dámy a pánové – prosím přivítejte NECRODEATH!

SODOMIZER (black/speed metal, Brazílie)
https://www.facebook.com/officialsodomizer
https://myspace.com/thetruesodomizer

Již téměř dvacet let jsou na scéně brazilští SODOMIZER! Kapelu dal dohromady Fabiano Teles (zpěv, baskytara) v roce 1999 ve slavném městě Riu de Janeiru. Od té doby prošli SODOMIZER dlouhou cestu jihoamerickým i světovým undergroundem a již první velkou deskou “Tales of the Reaper” z roku 2004 se zapsali do paměti fanoušků old school metalu. Díky neúnavnému koncertování v různých koutech světa, se SODOMIZER postupně propracovali mezi ty vůbec nejlepší kapely hrající black/speed/thrash metal. Jejich hudba byla vždy syrová, hlasitá, přímočará a neskutečně energická. To SODOMIZER potvrdili i na dalších, vysoce hodnocených fošnách “The Dead Shall Rise to Kill” (2007) a “Jesus Is Not Here Today” (2011). Mezitím vyšlo i několik split alb, např. s kapelami FARSCAPE, HANDS OF ORLAC nebo HELLKOMMANDER. Zatím posledním počinem v diskografii SODOMIZER je čtvrté album “Confessioni di un Cannibale” z roku 2016. Pokud si z Písku pamatujete koncerty kapel Whipstriker a Apokalyptic Raids, zaručeně vás SODOMIZER budou bavit. Připravte se na pořádně plesnivý metal, který je určený pro fanoušky Venom, Sodom, Motorhead, Toxic Holocaust, Midnight či Gehennah. Bude to zatraceně špinavý rock´n´roll!

RAVENOUS (thrash metal, Rakousko)
https://www.facebook.com/ravenous2014
http://ravenous.at/

Rarita! Thrashmetaloví veteráni RAVENOUS z Vídně se na scéně objevili již v roce 1988 a aktivní byli šest let až do svého rozpadu v roce 1994. Jejich jedinou nahrávkou je kultovní deska “Book of Covetous Souls” z roku 1991, kdy vyšla u Aaarrg Records na vinylu i CD. A my na tohle album prostě přísaháme! RAVENOUS jsou od roku 2014 opět aktivní a hrají ve čtyřčlenné sestavě, ve které najdeme oba původní členy – kytaristu a zpěváka Jochena “Jo” Kugelbauera a bubeníka Marcuse. Na Thrash Nightmare festivalu můžete očekávat letité songy ze zmiňované desky, které neprávem upadly do zapomnění. V undergroundových kruzích však patří album “Book of Covetous Souls” k vysoce hodnoceným a ceněným nahrávkám. Připravte se na syrový old school thrash metal, který se dá považovat za rakouskou odpověď na legendární desky Sepultury. Od RAVENOUS očekávejte pravou thrashovou masáž se zničujícími riffy, hrubým vokálem a drtivou energií. O tom, že se jedná o první a zároveň ojedinělý koncert této kapely v Česku, nemusí být ani řeč. Neznáte? V případě neznalosti si laskavě doplňte vzdělání! Tohle totiž bude jízda!

Thrash Nightmare festival vol. 6

LAHAR (thrash metal, Česko)
http://laharthrash.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/Lahar-174740813149354/

Thrash Nightmare festival a LAHAR zkrátka patří k sobě a ani šestý ročník nebude výjimkou! Tato domácí kapela to masakruje na scéně již šestnáctým rokem. Za tu dobu prošla cestu od fastcoru a thrashcoru až ke klasickému thrash metalu. LAHAR vydali několik respektovaných nahrávek, z nichž ty poslední vyšly u labelu Doomentia Records – „Umění strachu“, „Až přijde čas“ a split s Exorcizphobií. Kapelu neminuly ani personální změny. Nejprve sestavu doplnil na druhou kytaru Kozel (Kaosquad), poté došlo k výměnám na postech zpěváka a baskytaristy, kdy Banána a Gisberna nahradili Iny (Gride, Radiolokátor) se Skálíkem (ex-Mururoa, ex-Grex). Inyho záskok v LAHAR se nakonec protáhl na tři roky a v prosinci 2016 odzpíval poslední koncerty. Post nového frontmana zaujal v květnu loňského roku Růža (Kuzimu Mabaya) a v sestavě se okamžitě zabydlel. Korek (kytara) a Žrout (bicí) jsou pak jedinými původními členy, kteří pamatují všechny koncerty LAHAR. Ať už to byly v minulosti supporty kapelám jako Tankard nebo Venomous Concept, turné s kamarády Gride či několik účastí na festivalech Obscene Extreme a Brutal Assault, vždy byli u toho. Za ty roky na scéně se z LAHAR stala česká thrashmetalová jednička, která však nezapomíná ani na scénu hardcorovou. Dalo by se říct, že LAHAR jsou u nás pojítkem právě těchto dvou scén a na jejich koncertech lze pokaždé vidět onášivkované džísky i prohnuté kšilty. V současnosti pětice připravuje materiál pro novou desku. Koncerty této jihočeské bandy jsou tou nejlepší reklamou na thrash metal a na domácí půdě to platí dvojnásob! LAHAR vám znovu naservírují intenzivní a energický set! Stage diving, mosh pit, headbanging povinný!!!

PREDICTION (black/thrash metal, Rakousko)
https://www.facebook.com/prediction666

Tohle bude čiré zlo! Z Rakouska přijedou znesvětit pódium Thrash Nightmare festivalu neznabozi PREDICTION! Tato dvojice old-school maniaků začínala v roce 2013 pod názvem Gorgos Prediction a ve dvoučlenné sestavě – David Leppen (kytara, vokály) a Fabian Ditzlmüller (bicí). O rok později došlo ke zkrácení názvu a k vydání první nahrávky – dema “Satanic Chaos”. PREDICTION na nic nečekali a svůj přímočarý black/thrash metal zanedlouho otiskli do dalších dvou nahrávek. Tentokrát se jednalo full-alba, “Demonical Possesion” z roku 2015 a “Hell Strikes Back”, které vyšlo loni. PREDICTION představují hodně aktivní kapelu. Kromě neustálého koncertování, vydali letos v únoru další nahrávku, tentokrát sedmipalcové EP „No Tombs for the Holy“. Do Písku PREDICTION přivezou rouhavou show, která chytne za srdce fanoušky starých Hellhammer či Venom, ale i zde dobře známých Apokalyptic Raids nebo Whipstriker. Pokud máte rádi black/thrash metal v té nejvíce syrové podobě, od PREDICTION se vám ho dostane měrou vrchovatou. Oprašte džísky, opásejte se nábojovými pásy a vyrazte do boje. Peklo je blízko.

WILDHUNT (heavy/thrash metal, Rakousko)
https://wildhunthrash.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/wildhuntaustria
http://www.wildhunt.at/

Rakouská kapela WILDHUNT není v našich končinách příliš známá, přesto se v undergroundu jedná o uznávanou partu, která se řadí do nastupující thrashové generace. WILDHUNT začínali jako trojice v roce 2011 a hned o rok později vydali první EP “Scenting the Prey”. Své fans si získali pro svůj vytříbený styl. V jejich tvorbě naleznete poctivý thrash metal americké školy, který se opírá o výbornou techniku všech členů kapely. Nechybí melodie ani kytarová sóla a provázanost se starým klasickým heavy metalem je více než patrná. WILDHUNT se v roce 2015 objevili na vinylové kompilaci “Austrian Heavy Metal Alliance” společně s dalšími heavy-thrash kapelami z Rakouska. O rok později pak kapela vydala u labelu Metal on Metal Records své dosud jediné dlouhohrající album “Descending”, které sklidilo skvělé recenze kritiků a dostalo kapelu do povědomí nejen evropských fans. Zatím posledním počinem kapely je singl “Made Man” z loňského roku. WILDHUNT se vyznačují delšími, technickými a propracovanými skladbami. V textech naleznete typickou metalovou tematiku, jako jsou válečné konflikty či problémy společnosti. Od roku 2017 navíc WILDHUNT hrají ve čtyřčlenné sestavě a jejich produkce tak ještě více nabrala na síle. WILDHUNT přijedou z Vídně poprvé do Česka a zaručeně potěší fans kapel Coroner, Heathen, Vektor, Artillery nebo staré Metallicy.

[tisková zpráva]

Recenze

Cadaveria / Necrodeath – Mondoscuro

Napsat komentář
Cadaveria / Necrodeath - Mondoscuro

Země: Itálie
Žánr: black / gothic metal | black / thrash metal
Datum vydání: 2.9.2016
Label: Black Tears

Tracklist:
01. Cadaveria – Mater tenebrarum [Necrodeath cover]
02. Necrodeath – Spell [Cadaveria cover]
03. Cadaveria – Dominion of Pain
04. Necrodeath – Rise Above [feat. Cadaveria]
05. Cadaveria – Christian Woman [Type O Negative cover]
06. Necrodeath – Helter Skelter [The Beatles cover]

Hrací doba: 32:35

Odkazy Cadaveria:
web / facebook / twitter

Odkazy Necrodeath:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Black Tears

Cadaveria a Necrodeath toho hudebně nemají zas tolik společného, přesto jejich spojení na jednom nosiči z jistého úhlu pohledu smysl dává. Obě formace jsou totiž propojeny po personální stránce. Oním pojítkem je především Alberto Gaggiotti alias Marçelo Santos alias Flegias, v Cadaveria působící jako bubeník, v Necrodeath jako zpěvák. V loňském roce navíc řady Cadaveria rozšířil i další člen Necrodeath, baskytarista GL (nebo také Peter Dayton, vlastním jménem Gianluca Fontana).

Obě kapely spolu daly dohromady EP „Mondoscuro“, které (bohužel) ukazuje, že personální spřízněnost není důležitější než hudební rozdílnost. I navzdory tomu, že obě skupiny sdílejí polovinu sestavy, je totiž „Mondoscuro“ počinem docela rozhádaným. Jednoduše to nedrží pohromadě, a to tím spíš, že splitko ani není pojato stylem nejdřív jedni a potom druzí. Cadaveria a Necrodeath se střídají obpíseň, takže jakmile si ucho konečně začne přivykat gotikou prosáklý black metálek v podání Cadaveria, počin na něj záhy vyplivne agresivní black / thrash, a jakmile si posluchač začne zvykat na rychlou brusku, opět se ke slovu vrátí Cadaveria.

Tohle střídání by nemuselo vadit, pokud by „Mondoscuro“ zastřešoval nějaký jednotící koncept nebo alespoň tematická linka, již by Cadaveria i Necrodeath ctili. Tedy pokud by si šly obě formace hudebně trochu naproti, případně pokud by opustily své zajeté teritorium a společně se vydaly do dosud neprozkoumaných vod. To se ovšem neděje, obě kapely si na „Mondoscuro“ jedou svůj standard, na nějž je posluchač dávno zvyklý.

Nepospolitost nahrávky navíc podtrhuje skutečnost, že se nakonec ani nejedná o nic uceleného ani co do dramaturgie, vlastně to jsou tři malá splitka v jednom. Na úvod si skupiny vymění covery. Cadaveria si z tvorby Necrodeath vybrali a k obrazu svému předělali song „Mater tenebrarum“ z alba „Into the Macabre“ (1987); Necrodeath si zase od svých kolegů vypůjčili píseň „Spell“ z debutu „The Shadows’ Madame“ z roku 2002. V prostřední části obě bandy nabídnou po jedné nové skladbě. Ve finální třetině pak dojde k dalším předělávkám, tentokrát jiných interpretů – Cadaveria předvedou svou verzi „Christian Woman“ od Type O Negative, Necrodeath zase překopali „Helter Skelter“ od The Beatles.

Nevyrovnanost počin neopouští ani tehdy, budeme-li se bavit o tom, komu jaká třetina „Mondoscuro“ sedla víc. Ve vzájemném předělávání u mě vyhráli Cadaveria. S „Mater tenebrarum“ si poradili vcelku slušně, a i když agresivní první třetina v jejich podání není žádné terno, od pomalého předělu je to v pohodě a není problém to poslouchat. Naopak „Spell“ v podání Necrodeath mě neoslovilo. Starou Cadaverii mám relativně rád (na rozdíl od pozdější tvorby, protože s každým dalším albem je ta kapela nudnější a nudnější), ale v téhle úpravě v tom ten song prostě neslyším. Necrodeath osekali „Spell“ v podstatě o všechno, co na něm bylo zábavné, a udělali z toho obyčejnou hoblovačku. Nuda.

Cadaveria

Ve druhé třetině naopak vítězí Necrodeath. Jak jsem již naznačil, novější Cadaveria mě moc nebere, což se potvrzuje i tentokrát. „Dominion of Pain“ mě sice nevysírá tak mocně jako poslední deska „Silence“, při jejímž poslechu jsem málem zdechnul nudou, a pár ucházejících motivů se tu najde, ale žádný zázrak to není. Oproti tomu Necrodeath se vytasili s příjemnou oldschoolovou jízdou s chytlavým riffem ve středním tempu. Navíc v „Rise Above“ hostuje Cadaveria (nyní myšleno zpěvačka), což písničce rovněž prospělo.

V závěrečné části „Mondoscuro“ vedou opět Cadaveria, jejichž podání „Christian Woman“ je neurážející. Type O Negative jsou sice hudebně jinde, ale ne natolik, aby nebylo možné jejich píseň citlivě přenést do soundu Cadaverie, což se relativně obstojně povedlo. Koule to sice netrhá, fakt ne, ale poslouchat se to dá a neuráží mě to. Zato „Helter Skelter“ od Necrodeath se příliš nepovedlo a rozhodně nemám náladu si to někdy pouštět znovu.

Necrodeath

Jak vidno, „Mondoscuro“ není nic, co by stále za zvýšenou dávku pozornosti. Počin funguje leda tak jako deklarace spřízněnosti obou formací, proti tomu nic, ale to je tak vše, rozhodně v něm nevidím album, které by dávalo smysl poslouchat. Chabý dojem pak dovrší příšerný obal působící jako nechtěný vtip. Radši zapátrejte v samostatných diskografiích skupin, v obou případech tam najdete zajímavější věci než tohle.

Tiskové zprávy

MONDOSCURO: cover, content details and a special guest revealed

Napsat komentář

This is the explicit cover artwork for “MONDOSCURO”, the announced EP co-starring CADAVERIA and Necrodeath, both as distinct bands and as authors of new songs, composed and played together.

In detail, the EP will contain six tracks: two brand new and co-written songs, two covers (one of The Beatles and one of Type O Negative) and two unusual “exchange of roles”, that will see CADAVERIA reinterpreting a classic by Necrodeath and Necrodeath performing a CADAVERIA hit.

Cadaveria / Necrodeath - Mondoscuro

Among the other surprises of “MONDOSCURO” there is the participation of Lindsay Schoolcraft from Cradle of Filth, as special guest on vocals.

“MONDOSCURO” cover artwork was designed by Italian-Venezuelan digital artist Paolo Perrotta Mazza.

The release of “MONDOSCURO” on Black Tears of Death label is expected late this Summer.

[tisková zpráva]

Tiskové zprávy

Kolaborace Cadaveria a Necrodeath

Napsat komentář

MONDOSCURO will be the title of the EP involving CADAVERIA and Necrodeath, currently in the studio together to complete the mix of what promises to be the most diabolically unusual release of 2016.

The title refers to the cinematographic genre “Mondo film” of explicit documentaries, born in the 60s and depicting sensational, bloody and shocking scenes. MONDOSCURO also clearly recalls Mondocane project, the legendary collaboration of Necrodeath and Schizo from which the album “Mondocane: Project One” was born in 1989.

MONDOSCURO will not be a normal split, but a joint partnership that will see the two bands interacting strongly, through a track-list that alternates new songs to covers and that will include many identity exchanges. The EP will be released in a few months via Black Tears of Death. Stay tuned for more details!

[tisková zpráva]

Recenze

Necrodeath – The 7 Deadly Sins

Napsat komentář
Necrodeath - The 7 Deadly Sins
Země: Itálie
Žánr: black / thrash metal
Datum vydání: 13.5.2014
Label: Scarlet Records

Tracklist:
01. Sloth
02. Lust
03. Envy
04. Pride
05. Wrath
06. Gluttony
07. Greed
08. Thanatoid [bonus]
09. Graveyard of the Innocents [bonus]

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Scarlet Records

Dovolím si tvrdit, že Necrodeath je kapela, na jejíž jméno snad musel narazit každý, kdo se nějakou dobu motá okolo extrémní muziky. Netvrdím, že je nějaká povinnost, aby každý fanda metalu znal jejich tvorbu od A do Z, ale jejich jméno asi většina z nás už zaslechla. Tahle italská smečka to totiž táhne už od poloviny 80. let a do dnešního dne vydala celkem jedenáct dlouhohrajících desek včetně té aktuální s názvem “The 7 Deadly Sins”.

Já upřímně patřím přesně do té sorty lidí, kteří o existenci Necrodeath vědí už dlouhé roky, ale nikdy se jejich muziku nesnažili poslouchat. Tak nějak jsem vždy tušil, co bych měl od téhle skupiny čekat a v jakém konkrétním subžánru se pohybuje, ale to bylo asi tak všechno, Nemám tušení, proč tomu tak je, protože jejich jméno kolem mě poletuje už dost dlouho. Jednou to odpanění ovšem přijít muselo a velice správně již tušíte, že se tak stalo za pomoci nejnovějšího studiového záseku…

Jak už název “The 7 Deadly Sins” napovídá, deska je koncepční a točí se okolo sedmi smrtelných hříchů, jimiž jsou lenost, smilstvo, závist, pýcha, hněv, obžerství a lakota. Přístup Necrodeath je na první pohled jasný – sedm hříchů = sedm songů. Jenže na albu se jich nachází devět, což je z toho důvodu, že posledními dvěma jsou bonusy, jimiž jsou nově přetočené verze starších písniček. K tomu se sice dostaneme až později, ale klidně můžu předeslat, že právě na tyhle dva bonusy níže nakydám trochu toho hnoje, protože to jsou blbosti. Nejdřív se ovšem pojďme podívat na regulérní obsah, který se skrývá pod černobílou obálkou s italskou pornoherečkou Milou Ramos.

Výše jsem hovořil o tom, že aniž bych Necrodeath kdy poslouchal, měl jsem nějakou představu, co asi tak produkují. Touto představou byl zjednodušeně řečeno black/thrash metal v rychlejším tempu, který tak nějak zvysoka kašle na nějaké modernosti, trendy a podobné nechutnosti. A přesně to jsem také dostal. Jakmile zpěvák Flegias (mimo jiné i člen Cadaveria a dříve také Opera IX) v prvních vteřinách úvodního songu “Sloth” zaštěká “one, two, three, four, five, six, seven” a okamžitě se rozjede agresivní riff přesně na půl cesty mezi black a thrash metalem, má člověk hned jasno, jak to bude dál.

Je pravda, že z tohoto úhlu pohledu je “The 7 Deadly Sins” ve své podstatě poměrně předvídatelná nahrávka, ale neznamená to, že by i tak nemohla bavit – a naštěstí opravdu baví. Tohle je přesně ten druh muziky, na níž neuvěřitelně sedne výraz hoblovat – a opravdu, Necrodeath to hoblují přímo ukázkově, je slyšet, že už mají něco nahráno, a není sebemenší problém jim to věřit. Povětšinou rychlé tempo, špinavé riffy a nasraný vokál (obzvláště ten mě baví) – to všechno tu je. Necrodeath však naštěstí dokážou přijít i s pár trochu zajímavějšími a vlastně ne úplně očekávatelnými momenty, jak je slyšet třeba v “Lust”, “Envy” nebo “Greed”.

Je takovým nepsaný pravidlem, že desky podobného zaměření nebývají zrovna dlouhé záležitosti, což platí i zde. Základních sedm válů, okolo nichž se “The 7 Deadly Sins” točí, trvá dohromady přibližně 33 a půl minuty. To je za mě ideální čas, protože je to přesně tak akorát, aby měl člověk dost a odnesl si z nahrávky dobrý pocit, ale není to přespříliš, aby stačila nastoupit nuda.

A právě zde přichází již výše zmiňovaný kámen úrazu v podobě dvou bonusů. Jak už bylo řečeno, jde o nově natočené starší songy – “Thanatoid” se původně objevilo na druhém albu “Fragments of Insanity” z roku 1989 a “Graveyard of the Innocents” na regulérním debutu “Into the Macabre” z roku 1987. Moje otázka je zcela jasná – proč kurva? Z mého pohledu je to naprostá zbytečnost. Jednak mi obecně přijde jako debilita přetáčet svůj starší materiál, jednak tyhle dvě písničky prostě nesedí do kontextu těch sedmi hlavních. Osobně se mi zdá, že tam jsou jen kvůli natáhnutí hrací doby nad 40 minut, jinak si to prostě nedokážu vysvětlit. Ty skladby samy o sobě mohou být na původních deskách klidně šlehy jak prase, ale právě tady a teď jsou to pro mě zbytečnosti, bez nichž bych se nejenže obešel, ale ještě by mi to přišlo lepší. Osobně poslech vždycky zásadně zapíchnu po “Greed” a tohle už neposlouchám.

I přes mírnou pachuť v podobě absolutně zbytečných a kontraproduktivních bonusů jsem si ovšem z “The 7 Deadly Sins” odnesl hodně dobrý pocit. Ten žánr, v němž se Necrodeath pohybují, je pro mě jedna z těch záležitostí, kde spíš dávám přednost skupinám, které už znám a mám je rád, s chutí si připomenu jejich fláky, ale nemám potřebu tu hledat a objevovat další a další formace, s nimiž jsem do styku doposud nepřišel… ale o to příjemnější je překvapení, že mě “The 7 Deadly Sins” takhle chytlo. Jestli to totiž až doteď explicitně nepadlo, tak to řeknu nyní – je to parádní muzika.