 |
| Země: USA Žánr: melodic doom / death metal Datum vydání: červen 2013 Label: Hypnotic Dirge Records Původní vydání: 25.4.2012, selfrelease Tracklist: Hodnocení: 5,5/10 K recenzi poskytl:
|
Pokud považujete Texas za rodiště zejména country případně jižanského rocku, máte naprostou pravdu. Jenže z Texasu pochází mimo jiné i kapela, která se kloní spíše k melodické a hodně, hodně temné metalové hudbě. Nethermost, jak zní název této čtyřčlenné formace z Lareda, letos vydávají svoje první EP “Alpha” a tato recenze snad alespoň trochu pomůže v rozhodování, jestli mají Nethermost co nabídnout.
“Alpha” je bezmála dvacetiminutové minialbum, na jehož ploše Nethermost rozehrávají čtyři kompozice nesoucí se v duchu melodického doom/death metalu. Abych to ale uvedl na pravou míru, z death metalu si “Alpha” bere tak maximálně vokál a EP je tak svým výrazem rozhodně blíže doomové poloze. Na čistokrevný doom metal je to ale zase trochu moc rozjívené, takže nelze hovořit o nějakém jasně definovaném žánru, spíše jejich průsečíku. Ale o to ani tak nejde, důležité je samozřejmě to, jak kvalitní porci muziky nám Nethermost naservírovali k poslechu. A přesně to je moment, kde tak trochu padá kosa na kámen. Ale není to zase tak jednoduché, abych mohl “Alpha” bez milosti sestřelit, takže se to pokusím trochu rozvést.
Muzika, která je na “Alpha” přítomna, by se v rámci již probraného stylového zařazení dala charakterizovat jako dominance dvou kytar, z nichž jedna burácí kdesi vespod a tvoří hlavní zvukovou stěnu, a druhá pak po té stěně maluje čistými melodickými vyhrávkami. Vokál je takový normální středně položený growl, bicí jsou zde skutečně jen aby udávaly rytmus a baskytara chybí úplně. To by bylo naprosto v pořádku (tedy až na ty bicí, tam bych si trochu zajímavější linky rozhodně dovedl představit) a pokaždé, co si “Alpha” pustím, si prvních několik tónů říkám, že je to vlastně dost slušná muzika. A ona ve své podstatě vlastně je, jenom trpí jednou fatální vadou – všechno je to absolutně příšerně jednotvárné, a to jak v rámci jednotlivých skladeb, tak co se týče celé desky. Pěkný melodický motiv potom naprosto ztrácí na přitažlivosti, když se opakuje pořád dokola až do zblbnutí a když jeho místo zaujme ten druhý, v krajním případě třetí, z apatie vytrhnout ani náhodou nedokáže, protože zní nejen dost podobně jako ten předchozí, ale je na tom stejně i rytmicky, takže v podstatě o žádnou změnu ani nejde. Samozřejmě vím, že toto nemusí být vždy záporem, protože jsou skupiny, které dokáží z jediného dokola opakovaného motivu vykouzlit atmosféru hutnou jak základový cement, ale tady to zkrátka nefunguje a ani fungovat nemůže. Výrazivo Nethermost na to holt není stavěné.
Další průser spočívá v tom, že se – jak už jsem zmínil – tahle jednotvárnost projevuje nejen v samotných skladbách, ale i mezi nimi navzájem. Dosahuje to až takové míry, že s jedinou čestnou výjimkou, o které se ještě zmíním, bych od sebe jednotlivé skladby nerozeznal. Stejný rytmus, stejné tempo, neuvěřitelně podobné kytary a potom se ty skladby rozeznávejte jinak než podle názvu. Jak moc velký je to problém, potvrzuje i skutečnost, že nuda nastupuje záhy a trvá takřka nonstop, což je něco, co se v případě kratičké čtyřskladbové jednohubky opravdu jen tak nevidí… Onou výjimkou je skladba číslo 2, “The Untroubled Kingdom of Reason”. Jako jediná se dá od ostatních celkem snadno odlišit a dokonce se jí dostalo i toho, co jinde krutě chybí – vnitřní struktury a nějaké té nápaditosti. A jak je vidět, když se alespoň trochu odbourá ta šílená jednotvárnost, najednou je dost o co stát, protože “The Untroubled Kingdom of Reason” je skutečně solidní skladba, která nejen že se dobře poslouchá, ale je i dostatečně inteligentní a nechybí jí atmosféra. Atmosféra je sice vlastní celému EP, ale jinde než v “The Untroubled Kingdom of Reason” si ji člověk pod příkrovem ubíjející nudy jen sotva povšimne, neřkuli užije.
Hodnotit “Alpha” číselně je tedy docela prekérní situace. Na jednu stranu je to s výjimkou jediné skladby opravdu neuvěřitelně plochý počin, který člověk znalý věci přestane vnímat tak po minutě (pokud si ho tedy vůbec pustí). Na druhou stranu je z něj ale znát, že má kapela poměrně jasno v tom, jak chce znít a jakou hudbu chce tvořit, a když by se vybraly jednotlivé nápady, které ve výsledku rozmělňuje nekonečné opakování, ty jsou nakonec docela slušné a místy i velice dobré. V neposlední řadě jsou Nethermost opravdu mladou formací, když včetně dvouleté hybernace fungují teprve od roku 2009, takže by se nad těmi přešlapy s trochou blahosklonnosti snad dalo trochu přimhouřit oko… Já nad kapelou hůl zatím nelámu a uvidíme, jestli si muzikanti vezmou k srdci tyto výtky během skládání materiálu na řadovou desku, která už by snad měla být ve výrobě. Zatím tedy 5,5, protože to je asi tak průsečík toho špatného i toho dobrého, co “Alpha” nabízí…