Archiv štítku: Oddisee

Oddisee – The Iceberg

Oddisee - The Iceberg

Země: USA
Žánr: hip-hop
Datum vydání: 24.2.2017
Label: Mello Music Group

Tracklist:
01. Digging Deep
02. Things
03. Built by Pictures
04. Hold It Back
05. You Grew Up
06. NNGE
07. Like Really
08. Want to Be
09. This Girl I Know
10. Waiting Outside
11. Rain Dance
12. Rights & Wrongs

Hrací doba: 47:56

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

Relativně nedávno jsem na úvod recenze třetího počinu amerických Run the Jewels hořekoval nad nedostatkem dospělého hip-hopu. Hudby, která by se zabývala důležitými tématy a náležitě je zpřístupnila svým posluchačům, tak jako autoři sci-fi svým čtenářům často umožňují pochopit nejmodernější věděcké poznatky své doby prostřednictvím čtivé a dobrodružné prózy. V jistém ohledu jsem samozřejmě přeháněl, neboť jsem mluvil o autorech, kteří se pohybují v horních vrstvách hip-hopu, tam kam je dobře vidět i zvenčí, a kteří tak pomáhají definovat obraz žánru v očích „cizinců“. Pokud chcete hledat vážnější témata, stačí se tedy ponořit pod tuto vrchní vrstvu a zajímavých umělců kolem vás bude najednou poměrně hodně.

Jít do hloubky je tedy prospěšné, pokud chcete objevit to, co letmým pohledem neuvidíte, a naopak to, co v hloubce objevíte, může snadno změnit váš pohled na celek. A právě o to se pokouší Oddisee na svém počinu „The Iceberg“, jak ostatně proklamuje hned v první skladbě „Digging Deep“: „I know it’s easy when you’re angry just to shallow grave it, but dig deeper for the reasons and we’re all related.“ Co se může svrchu zdát nějaké, je při bližším pohledu jiné, a na to je třeba nezapomínat.

„How you’re gonna make us great, when we were never really that amazing?“
(„Like Really“)

Washingtonského rappera Oddisee mám v hledáčku už delší dobu, ovšem k poslechu jsem se nikdy nerozhoupal. Nemohu tvrdit, že bych k tomu neměl dostatek příležitostí, neboť Oddisee je aktivní chlapík, jenž každý rok nějaké to album či mixtape vydá, o krátkých počinech ani nemluvě. Přesto je „The Iceberg“ moje první seznámení, a přestože ho nevidím jednoznačně pozitivně, jak vyplyne z následujících řádků, mohu ho už nyní doporučit.

Jistě není náhoda, že „The Iceberg“ a Oddiseeho příklon ke kritickému myšlení vznikalo v době, kdy Ameriku pobláznil pán s tupé, který mezi sebou a problémy chtěl doslova postavit zeď. Co se textů týče, rozhodně je zde hloubání v tom, o čem se v „dobrých rodinách“ příliš nemluví, přítomno na každém kroku. Oddisee poukazuje na řadu problémů, počínaje právě přílišně povrchním nazíráním na věci (úvodní „Digging Deep“) a neschopností vžít se do situace ostatních („Things“) konče. Mezitím si udělá zastávku třeba u genderové diskriminace („Hold It Back“), nedostatečného ekonomického vzdělání amerických chudých („Built by Pictures“) či u indoktrinace dětí ideologií rodičů, kterou v „You Grew Up“ elegantně ilustruje na příkladech amerického odpůrce imigrace a islámského teroristy. Bohužel všechna výše zmíněná témata najdeme hlavně v první polovině desky, neboť v druhé se Oddisee věnuje buď méně závažným otázkám, nebo se zanoří tak hluboko, že nejsem jeho myšlenkové procesy schopen následovat.

„I make more than my sister
Cause I was born as a mister,
And I ain’t never been to college, and she graduated honors,
Yet the bosses think that I’m a better fit, huh“
(„Holt it Back“)

Oddisee

Podobnou tendenci, jakou mají texty ke konci desky, lze bohužel vztáhnout i na zbylé prvky alba. Jeho začátek je opravdu povedený. Oddisee„Digging Deep“ stanoví náladu, jíž se poté drží po většinu hrací doby. Jako by se hlubší texty pokusil kompenzovat uklidňující a příjemně plynoucí hudbou, kterou nejlépe popisuje anglické slovíčko „smooth“, jemuž české „hladký“ odpovídá jen částečně. Klidné plynutí, doplněné funky baskytarou, příjemně tanečnější elektronikou či dalšími výraznými prvky (saxofon v úvodní skladbě), funguje dobře v kombinaci s Oddiseeho hlasem. Pokud bych měl snad mít k Oddiseemu samotnému nějaké výhrady, bylo by to možné k monotónnosti, s ní své texty občas přednáší. Vynikne to právě ve chvílích, kdy přejde do zpěvnějších poloh a jeho hlas získá zcela nový odstín, jako je tomu například v závěrech slok v „Hold It Back“. Mírně kritický bych mohl být i k refrénům, které jsou mnohdy zbytečně popové a přehnaně chytlavé a fungují, jen když se opravdu povedou („Built By Pictures“), a jindy naopak skladbu spíše zadusí („This Girl I Know“). Potěšující však je, že na albu není ani jediný vyložený propadák, a tak je ho i přes mírnou nevyváženost příjemné poslouchat od začátku do konce, ačkoli například taková „Want to Be“, přílišně inspirovaná Daft Punk a jejich hitem „Get Lucky“, už je celkem na hraně.

I přes výše řečené však „The Iceberg“ stojí za poslech, neboť obaluje důležitá témata do velice zábavného kabátku. Oddisee ukazuje, že díky svým zkušenostem dokáže sestavit solidní desku, které k opravdu vysokému hodnocení chybí snad už jen větší vyváženost a trochu více odvahy v oblasti produkce. Jít pod povrch však bez pochyb bylo správně rozhodnutí.