 |
|
Země: Polsko Tracklist: Hrací doba: 42:25 K recenzi poskytl:
|
Na polské kvarteto Arrm jsem měl počíháno už delší dobu. Určitě tu situaci taky znáte. O existenci nějaké kapely víte už nějaký čas, tak nějak tušíte, že její muzika by vám mohla nebo snad dokonce i měla sedět, ale pořád ne a ne si najít čas, aby se do toho člověk zakousnul a skutečně dal danému interpretovi větší šanci. K poslechu se všude okolo válí nepředstavitelně obrovské množství hodin hudby a jeden kolikrát sotva stíhá sledovat novinky již známých a oblíbených formací. A jakkoliv objevování nových jmen bývá lákavé a zábavné, ne vždy mu člověk stíhá věnovat tolik času, kolik by sám třeba chtěl.
Arrm pro mě osobně patří přesně k takovým, výše popsané naplňují bez sebemenší odchylky. Už nějaký ten pátek vím, že tihle Poláci existují, a zdáli se mi lákaví. Samozřejmě čistě v platonické a hudební rovině. V souvislosti s jejich muzikou padají pojmy jako psychedelický rock, ambient nebo drone. Letmo puštěné ukázky mě navnadily. Navrch ještě stačí dodat, že v Arrm hraje hned trojice borců z Thaw – Artur Rumiński (kytara), Michał Leks (bicí) a Maciej Śmigrodzki (klávesy). V rámci Thaw hoši už nejednou ukázali, že mají otevřenější hlavu, nepotřebují hrát striktně dle stanovených pravidel a také se nebojí posouvat svoje možnosti a střídat žánry. Dobré vědět.
Všechno to zní strašně lákavě, takže by se mohlo zdát, že nyní přijde nějaké „ale“, které zdánlivé idylce uštědří tvrdý direkt. Naštěstí se tak nestane, nepřiletí žádný pravý hák, ani levý hák, dokonce nedojde ani na nesportovní kopanec do koulí ze zálohy. Dle výše řečeno by vám asi mělo být jasné, že nejsem s to posoudit, jestli se to samé dalo tvrdit i o starších počinech, ale co se týče druhé, trefně a originálně pojmenované řadovky „II“, tak prostě a jednoduše dopadla na výbornou.
Je dost dobře možné, že jste „II“ už dávno sami slyšeli, protože nejste takoví vocasi jako já, abyste Arrm dřív neznali, případně abyste s poslechem alba otáleli půlroku, jak mám já osobně v neblahém zvyku. Pokud tomu tak je, pak doufám, že s mým názorem o kvalitách „II“ souhlasíte. Jestli vám ovšem muzika Arrm podobně jako mně doposud unikala, tak věřte, že by vám měla stát za slyšení, pokud si užíváte jemnější atmosférický psychedelic rock s lehce ambientním feelingem.
Arrm na „II“ netepou striktní krautovou psychedelii ani nefrčí kosmickými dálavami na spacerockové raketě. To ale neznamená, že by neuměli nabídnout podmanivé budování skladeb nebo bravurně vystavěné gradace. Ve všech těchto ohledech podle mě docela jednoznačně vede druhá kompozice „Sinking in Depression“, kde všechny použité elementy sepnuly do bezchybného celku. Výborná atmosféra, skvělé gradování do hlučnější závěru a po cestě hromada výtečných malých motivů a poutavých linek. Za mě osobně po zásluze nejlepší stopa desky.
Ostatní songy se nicméně rovněž povedly. Ačkoliv „Sinking in Depression“ bez zaváhání vede, i další písně mají co říct, a to včetně výrazově nejúspornější „Birth“, v níž se dá snad jako v jediné s přivřenýma ušima slyšet i ten drone. Pořád ale nejde o tak důkladný minimalismus, jaký si Poláci vyzkoušeli třeba na nahrávce „St. Phenome Alley“ od Thaw.
Celkově se tedy jedná o výtečnou desku, která postrádá slabších míst a baví v celé své délce. Vím o tom, že se mezi vámi nacházejí fanoušci psychedelického rocku (a netvařte se, že tam nejste!) – právě vy byste si „II“ měli určitě poslechnout, jestli jste to ještě neudělali.
