Archiv štítku: progressive metal

Obscura – Cosmogenesis

Obscura - Cosmogenesis
Země: Německo
Žánr: progressive / technical death metal
Datum vydání: 17.2.2009
Label: Relapse Records

Hodnocení: 9,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

Obscura, další z vlny tech-prog-death metalových band, které se poslední dobou rodí zničehonic a je jich čím dál tím víc. Tato grupa se může pyšnit zkušeným ex-Pestilence basákem se jménem Jeroen Paul Thesseling, anebo také ex-členy Necrophagist (pro laiky dalších podobných uskupení). Není ale Obscura nakonec jen klonem již jmenovaných skupin a nebude to “Cosmogenesis” nakonec jenom další z řady progdeathových desek? I když nejsem specialista, po pár minutách poslechu jsem věděl, že to není nic obvyklého a určitě si deska najde fanoušky. Obscura je právě kvůli spojitostem s Necrophagist a Pestilence k těmto bandám často přirovnávána a podle toho hodnocena, ale myslím, že si z nich bere jen to nejlepší a přidává více progrese, melodiky a dokonce i jistý nádech blacku.

Hoši jsou opravdu skvělí muzikanti a produkce alba je výtečná, dají se rozeznat jednotlivé nástroje a oni opravdu ukazují, co umí. Ďábel Jeroen s šestistrunnou baskytarou bez pražců (což už samo o sobě vypadá jako nehratelné) zní absolutně fenomenálně a opravdu ví jak na to a nebojí se to ukázat. Není sám, stejné umění předvádí i ostatní členové. Bicí se skvěle poslouchají, zpěv dokonale sedí, je originální, není to jen obyčejný growl, spíš hodně zkreslený čistý vokál, nedá se pojmenovat…

Všechny písně jsou dokonale napsané, ani chvilku se při poslechu nenudíte, žádný tón není zbytečný, hudba mluví sama za sebe, například v instrumentálce “Orbital Elements”, která má přes pět minut, není žádné slabší místo. Všechny songy se dokonce navzájem skvěle doplňují, je tu jistá harmonie, po agresivní “Universe Momentum” začne “Incarnated” se skvělými melodickými riffy a naváže do již zmíněné instrumentálky tak, že vám ani nepřijde že už hraje jiný song, jako by celé album byla jedna dlouhá píseň (tím nechci říct že je všechno stejné, ale naopak!).

Obscura nasadila pro progresivní nebo technický death metal pro tento rok velmi vysokou laťku a jsem zvědavý, jestli ji někdo dokáže překonat. Ukazuje skvělé vyvážení melodiky, techniky, brutality, prochází tam, kde jiní zklamali, a posunuje dál techdeath mealovou hudbu. Máte rádi death metal? Progresivní death metal? Technický death? Nebo dokonce i melodeath? Pokud ano alespoň u jedné z otázek, zkuste “Cosmogenesis”.


Opeth, Cynic, The Ocean

Opeth
Datum: 7.12.2008
Místo: Vídeň, Arena (Rakousko)
Účinkující: Cynic, Opeth, The Ocean

Mikuláš sa tento rok poriadne vyznamenal a už aj tak k parádnemu darčeku v podobe Opeth pridal ešte ďalšie dve výborne zoskupenia v podobe Američanov Cynic a Nemcov The Ocean. Prvé prekvapenie nastalo už pri príchode k viedenskej Aréne. Pod týmto názvom som si predstavoval niečo iné ako starý továrensky komplex. Musím ale povedať, že to bolo prekvapenie prijemné, keďže celé to miesto malo osobitné čaro.

Ako prvý na pódium nastúpili The Ocean, ktorý sa tento krát predstavili v päťčlennej zostave a čo nemohlo byť zahraté naživo, bolo púšťané zo samplov. (Predsa len na poslednom albume sa podieľalo skoro 30 ľudí a je takmer nemožné, aby sa všetci vydali na turné.) Aj napriek tomu bolo ich vystúpenie strhujúce. Kapela prechádzala z pomalého atmosférického sludge do HC výbuchov agresie absolútne plynule bez jediného zaváhania. Najsilnejší moment prišiel zo skladbou “Orosirian”, v ktorej pozadí sa niesol pomalý samplovaný husľový motív. V kontraste s ťažkotonážnym riffovaním a energiou kapely to vyznelo výborne. Po skončení ma napadla jediná vec, treba vidieť znova a z dlhším setlistom.

Setlist The Ocean:
01. Calymmian
02. Orosirian
03. Ectasian
04. Queen of the Food Chain

Setlist Cynic:
01. Nunc Fluens
02. The Space for This
03. Evolutionary Sleeper
04. How Could I
05. Adam’s Murmur
06. King of Those Who Know
07. Integral Birth

Setlist Opeth:
01. Heir Apparent
02. The Grand Conjuration
03. Godhead’s Lament
04. The Lutos Eater
05. Hope Leaves
06. Deliverance
07. Demon of the Fall
08. The Drapery Falls

Návrat legendy. Inak sa ani minuloročný reunion skupiny Cynic nazvať nedá. Tento rok svoj návrat zavŕšila vydaním albumu “Traced in Air”. Z neho sa aj najviac čerpalo. Kapela, ktorú nedržia žiadne žánrové mantineli a v jej hudbe počuť takmer všetko od elektroniky až po death metal, hrala výborne. Zefektovaný zasnený vokál frontmana Paula Masvidala dopĺňal growling Tymona Kruideniera. Tiež by som vyzdvihol aj prácu bubeníka Seana Reinerta, radosť sledovať jeho hru. Cynic ukázali, že aj po takmer 16 rokoch nečinnosti majú stále čo ponúknuť. Dôkazom je aj skandovanie vypredanej Arény “We want more”, ktoré žiaľ kapela nevypočula.

Prišiel čas pre headlinerov večera, Švédov Opeth na čele s charizmatickým Mikaelom Åkerfeldtom. Skupina si za dlhú dobu svojej existencie vybudovala silnú pozíciu a poslednými dvoma albumy sa jej podarilo dostať do širšieho povedomia. Svoj set začali skladbou “Heir Apparent” z novinkového albumu “Watershed”. Mikeal s vtipným tričkom barbara Conana pôsobil uvoľnene, nechýbali jeho monológy medzi skladbami, ani jeho priamy humor.

Zvuk bol výborný, po technickej stránke bolo všetko zahraté dokonale. Aj napriek tomu však vystúpenie Opeth skĺzlo do určitého stereotypu a k záveru začínalo trochu nudiť. Ale aj napriek tomu hodnotím ich vystúpenie pozitívne. Po skladbe “Demon of the Fall” skupina opustila pódium, aby sa po chvíle vrátila a zahrala poslednú skladbu večera “The Drapery Falls” a nastal koniec.

Po organizačnej stránke nemám čo vytknúť, aj napriek tomu, že hala bola vypredaná (1000 ludí), bolo ešte dostatok priestoru na pohyb a tlačenica nehrozila. Zvuk bol vyvážený po celý večer. Všetky skupiny podali výborne výkony a aj keď od Opeth som čakal trochu, viac domov som sa vracal s výborným pocitom.