Archiv štítku: PRT

Portugalsko

Ava Inferi – Blood of Bacchus

Ava Inferi - Blood of Bacchus
Země: Portugalsko
Žánr: gothic / doom metal
Datum vydání: 25.5.2009
Label: Season of Mist

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
facebook / bandcamp

Deska “Blood of Bacchus” od Ava Inferi zní přesně tak, jak vypadá její obal. Podívejte se na obálku a zamyslete se. A přesně takovou atmosféru bude mít i hudební náplň alba. Alespoň u mě to tak fungovalo. Těžko se popisují pocity z takové pomalu se táhnoucí hudby. Na místě by možná byly slova jako “přírodní”, “svobodná” nebo “plynulá”. Nikam se nespěchá, trpělivě budovaná atmosféra a gradace jednotlivých písní je jedním z poznávacích znaků “Blood of Bacchus”. Introvertní hudba, kterou si po cestě autobusem prostě nemůžete vychutnat.

Přestože většina lidí si Ava Inferi pamatuje jako kapelu bývalého kytaristy z Mayhem, je to už dávno zbytečné to pořád připomínat. Z Norska do Portugalska je totiž pořádný kus cesty a Ava Inferi si žije svým vlastním životem. Tato dvě uskupení se prostě nedají srovnávat. Ani se nechce věřit, že se na hudbě obou kapel podílí jeden a ten samý člověk. Portugalci hrají směsici gothic a doom metalu. Pokud vám ale při slovu “gothic metal” vyvstane na mysli nějaký Nightwish nebo něco podobného, hned to zapomeňte, protože přesně takhle Ava Inferi nezní. Znějí jinak. Chytřeji. Dramatičtěji. Lépe. Rozhodně ne tak prvoplánově. Velký je také rozdíl mezi zpěvačkou Ava Inferi a zpěvačkami ze zbytku gothic metalové scény. Carmen Simões není žádná sexbomba. Tady ale nejde o to, jak moc pěknou tvářičku a zadek někdo má, nebo jak těsný nosí korzet, tady jde opravdu jen o zpěv a Carmen zpívá, že z toho až mrazí. Její klenutý hlas je dalším poznávacím znamením skupiny a line se celou nahrávkou jak duha oblohou.

Zřejmě nejsilnější kus na desce přichází hned po úvodním intru “Truce”. “Last Sign of Summer” je takovou vlajkovou lodí alba. Pomalým tempem, nádherným refrénem (tím hlavně) a nezaměnitelnou atmosférou udává tón celé nahrávce. Možná to bude znít jako klišé, ale nedokážu si vybavit nic jiného, co by dýchalo byť jen podobným nebo alespoň srovnatelným vyzněním. A i když jsem se i letos setkal s lepšími alby, nic to nemění na tom, že je “Blood of Bacchus” výborné. Tak to prostě je, ať se vám to líbí nebo ne. Jediné na čem záleží, jste vy, jestli desku dokážete docenit a pochopit tak, jak si zaslouží.


Moonspell – Night Eternal

Moonspell - Night Eternal
Země: Portugalsko
Žánr: gothic / dark metal
Datum vydání: 19.5.2008
Label: Steamhammer

Hodnocení: 8,5/10

Zbytek redakce hodnotí:
Robinson – 6,5/10

Průměrné hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
facebook / twitter

Jsou tomu již dva roky, kdy Moonspell vydali své poslední album “Memorial”. Loni sice kapela vydala počin “Under Satanae” se znovu nahranými staršími skladbami (z EP “Under the Moonspell” a dema “Anno Satanae”), na novou desku jsme si však museli počkat až do letošního května.

Stylový vývoj Moonspell je velice zajímavý. Ve svých začátcích produkovali atmosférický black / gothic metal. V této době nahráli úžasný debut “Wolfheart”(1995). O rok starší “Irreligious” už bylo o poznání slabší (album sráží především “měkká” produkce). Na dalších dvou deskách “Sin/Pecado” (1998) a “The Butterfly Effect” (1999) si Moonspell prošli svým experimentálním obdobím. Výrazné zlepšení přišlo v roce 2001 s albem “Darkness and Hope”. Následující nahrávka “The Antidote”(2003) už znamenala definitivní návrat k původnímu zvuku a poslednímu album album před letošním novinkou – “Memorial” – v něm pokračovalo. A “Night Eternal”? “Night Eternal” k mému velkému potěšení následuje a rozvíjí styl i vysokou kvalitu, jež byly nastoleny předchozími deskami.

Novinka začíná atmosférickým intrem, které je součástí první skladby “At Tragic Heights”. Otvírák je přesně takový, jak jsem si ho představoval. Má šťávu, hezky odsýpá, žádná hluchá místa, přesto to není žádný hudební extrém, prostě se to dobře poslouchá. Ve stejném duchu pokračují i další písně – “Night Eternal” a “Shadow Sun”. Mírné zklidnění přichází se čtvrtou skladbou “Scorpion Flower”, ve které si zazpívala i hostující Anneke van Giersbergen (bývalá zpěvačka The Gathering, v současnosti působí v Agua de Annique). Skvělá gradace a nádherný refrén. A navíc ten videoklip, to je něco…

I zbytek alba si drží stejně vysokou kvalitu jako první čtyři písně a nenudí ani minutu. Nejlepší na tom všem je pak projev zpěváka Fernanda Ribeira. Tenhle týpek zkrátka umí. Moonspell se svým “Night Eternal” u mě prostě zabodovali. I když mám radši trochu extrémnější skupiny, takovouto hudbu si nechám líbit vždycky. Pokud přemýšlíte, jestli jít na koncert Moonspell na letošním Masters of Rock, pak neváhejte, bude to stát za to. Já osobně tam jedu speciálně kvůli téhle kapele.