 |
|
Země: USA Originální název: A Nightmare on Elm Street Režie: Samuel Bayer Hrací doba: 95 min
|
(Budou spoilery.)
S produkční společností Platinum Dunes jsme zde při našich krasojízdách napříč velkými hororovými sériemi už nejednou setkali. Jinak to vlastně ani nešlo, protože Platinum Dunes v jednu chvíli začali ve velkém předělávat staré žánrové klasiky do moderní podoby. Už jsme se tu bavili o jejich verzi „The Texas Chainsaw Massacre“ anebo „Friday the 13th“. Jejich řádění neunikl ani Freddy Krueger, jehož „A Nightmare on Elm Street“ si vzali na paškál v roce 2010. A právě ten jejich snažení zlomil vaz.
Svou nelibost s remakem už dopředu vyjádřil Wes Craven, tvůrce původního snímku z roku 1984. Naopak Robert Englund, představitel ikonického vraha s pěkně ostrou rukavicí, vyjádřil podporu a nechal se slyšet, že Jackie Earle Haley jakožto jeho nástupce byl dobrou volbou. Co se finančního hlediska týče, předělávka rozhodně nestrádala a vydělala si na sebe hravě. Nepřekvapivě se tedy nějakou chvíli uvažovalo také o pokračování, ostatně Haley měl smlouvu celkem na tři filmy a Rooney Mara, představitelka hlavní hrdinky Nancy, podepsala kontrakt na dva snímky.
Navzdory výdělku se nicméně „A Nightmare on Elm Street“ dočkalo veskrze negativního přijetí. Recenzenti výsledek odsoudili a žánroví fanoušci jakbysmet. Kritika byla tak obrovská, že producenti od sequelu radši ustoupili a nakonec také přehodnotili své zaměření na hororové předělávky. Namísto toho později radši začali vytvářet i původní tvorbu, například „The Purge“ nebo „A Quiet Place“.
Osobně si myslím, že tato kritika vůči remaku a Platinum Dunes je zcela oprávněná a zasloužená. Jejich přístup k hororu do té doby skutečně zaváněl spíš parazitováním a právě „A Nightmare on Elm Street“ je tou nejzoufalejší a nejnedůstojnější břečkou, jakou vytvořili.
V původním plánu bylo pojmout remake „A Nightmare on Elm Street“ podobně jako o rok mladší „Friday the 13th“, tedy vzít klíčové elementy série a přetavit je do nového příběhu, čili udělat spíš remake samotné mytologie než remake originálního filmu. Nakonec z toho ale sešlo a „A Nightmare on Elm Street“ vesměs přesně předělává původní Cravenův snímek.
K některým kosmetickým změnám samozřejmě došlo. Pár postav se přejmenovalo, upgradovala se i Freddyho backstory (Krueger třeba není jen vrah dětí, ale i pedofil, jak se zamýšlelo i původně) a vizáž (k tomu ještě později), ale vesměs se nejedná o nic zásadního. Problém tkví v tom, že remake skutečně otrocky přebírá nápady a vlastně i celé scény. A samozřejmě jde o ty nejpamětihodnější. Postelová smrt, mrtvola na školní chodbě, Freddy vylézající ze zdi, rukavice ve vaně – tohle všechno jsou prakticky doslovné kopie; na druhou postelovou smrt nebo rozteklé schody se najdou aspoň odkazy. Z hororového hlediska tedy předělávka nedokáže nabídnout nic moc jiného než neinvenční opisování z předlohy. A když se pokouší o něco vlastního, nestojí to za nic.
V předešlých článcích o sérii „A Nightmare on Elm Street“ jsem se nijak netajil tím, že jsem si tuhle klasiku příliš neoblíbil a že mi přijde výrazně přeceňovaná. Jedna věc ji ale nad vodou držela po celou. Samozřejmě mám na mysli samotného Freddyho Kruegera. To byl vždycky skvělý záporák, jemuž podání Roberta Englunda vdechlo nezaměnitelný feeling a zajistilo mu nesmrtelnost (Kruegerovi i Englundovi). Remake se bohužel nemůže opřít ani o tohle.
Postava Freddyho Kruegera bude nepochybně navždy spojena s tím, jak ji hrál Englund. Na jednu stranu to tedy kacířství je, ale nemyslím si, že by nový Krueger v mých očích selhával jen kvůli principu. Dokonce si myslím, že Haley se dá považovat za rozumnou volbu, protože charisma i patřičně úchylný vzhled tenhle chlápek jistě má. To se ovšem kompletně ztratilo pod vrstvou makeupu a digitálních dodělávek. Pokus o reálnější vzhled oběti popálenin zní na papíře také logicky, ale výsledek vypadá hrozně a v postprodukci digitálně upravený hlas zní taky hrozně. Z ozdoby „A Nightmare on Elm Street“ se tady stala nevýrazná zapomenutelná figurka, jež ve všech ohledech působí špatně. Nikoliv v tom kýženém slova smyslu.
A můžeme pokračovat dále. Hrdinové jsou banda nijakých cucáků, jejichž ksicht typicky zapomenete do pěti minut poté, co zkapou. Remake vypadá strašně sterilně a bez šťávy. Atmosféra na bodu mrazu, díky čemuž jsou veškeré pokusy o horor skutečně jen pokusy, což bolí dvakrát víc vzhledem k tomu, že snímek kompletně vygumoval elementy černého humoru a nadsázky a snaží se hrát striktně na seriózní notu. Výsledkem budiž to, že v mnohých pasážích se navzdory krátké hrací době dostavuje regulérní nuda.
Nová verze „A Nightmare on Elm Street“ mi připadá jako obrovský přešlap ze všech úhlů pohledu a nenapadá mě prakticky nic, co by se tu dalo pochválit. Jak už jsem řekl, nepatřím zrovna k fanouškům původního filmu ani celé série. Přesto si myslím, že remake šel ve všem s kvalitou dolů a s legendární látkou pracuje nedůstojně. Velký špatný.
