Země: Česká republika Žánr: metalcore / modern metal Datum vydání: 26.1.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Beyond Reach 02. Forever Trusted 03. Under the Signpost Hodnocení: 8/10 Odkazy: facebook / bandzone K recenzi poskytl: Repulsed

Jo, tihle Repulsed, mladí floutci z Prahy, si hoví v ostrých metalových vodách. Nejstaršímu členovi je 24 let a tomu nejmladšímu pro změnu 16, což je docela slušné rozpětí. Ve svém věku brilantně všichni ovládají své nástroje, takže by mě velice zajímalo, kam se mohou dále vyvinout. EP “Patterns” je už druhým počinem, nicméně jde o záležitost dostatečně vyzrálou na to, aby si mohli troufnout na dlouhohrající fošnu.

Jak už jsem zmiňoval, “Patterns” rozhodně nahrávali velice zruční muzikanti, kteří pokud zůstanou stejně nadšení jako doposud, můžou své herní možnosti dotáhnout ještě dál, a to se pak panečku budou dít věci. Kompozičně jde o tak košaté věci, že se upřímně nemůžu ztotožnit se zprofanovanou škatulkou metalcore, kterou si na Bandzone kapela přilepila. Navíc je pro mě i s podivem, že při svém mládí dokážou své skladby takto promyšleně rozvíjet. Tohle EP hranice dnes už poněkud vyčpělého žánru vcelku hravě překračuje a míří spíše k moderním metalovým kapelám s kořeny ve Skandinávii. Ovšem nějaké záblesky i těch zámořských vlivů se objevují, ale jsou organicky zapracované, že jakákoliv podobnost s nějakou trendy metalcorovou kapelou se sladkými zpěvy naprosto mizí. Když už jsem mluvil o kompozicích, na EP najdeme celkem tři, z nichž dvě přesahují stopáž šesti minut, což už hovoří vcelku samo o sobě. Skladbám vévodí chytlavé pasáže, jež se ale příliš často neopakují, takže se nedostavuje žádný pocit nudy, spíše očekávání věcí příštích.

Tohle se u mladých kapel vidí opravdu málo, vložení jakéhosi napětí a pnutí do své tvorby, většinou se opisují mustry od oblíbených kapel. Tyhle chytlavé pasáže, o kterých píšu, ale nejsou žádnými popovými popěvky, zpěvák Martin Halma to totiž hrne pěkně od podlahy, kytary hutně riffují i vzletně sólují. Vůbec zpěv tu není jakýmsi tuctovým doplněním hudby, ale plnohodnotným nástrojem, přenášejícím myšlenky i pocity. Není to sice nejoriginálnější druh vokálu, ale svým jakýmsi skrytým charismatem a nasazením strčí do kapsy i mnoho zahraničních zpěváků. A ukazuje, že své hlasivky ovládá opravdu skvěle.

Celému EP výrazně pomáhá i povedený zvuk. Je šťavnatý, moderní ale přitom mi nepřijde vyloženě nepřirozený. Především bicí se dobře poslouchají, a to vzhledem k výbornému nazvučení i schopnostem Pavla Chotěbora. Mimoto si ale vychutnáte všechny zvuky, neuniknou vám ani basové linky, které se tak rády schovávají. V pražských Faust Records zřejmě moc dobře vědí, jak na to. Jak tak na to koukám, tak tu pořád nešetřím superlativy, ale mně se fakt líbí způsob, jakým si Repulsed zpracovali vlastní vizitku světu tvrdé hudby. Tohle je české EP skutečně na úrovni a tihle kluci mají určitě na to trochu prorazit. Chtělo by to v brzké době udělat plnohodnotné album a dokázat, že jsou schopni svým materiálem bavit i delší dobu než necelých dvacet minut.

V rámci žánru opravdu těžce nadprůměrná práce, jež by měla všechny přesvědčit o tom, že má cenu kapelu Repulsed podporovat. Nemůžu dát plný počet bodů, protože věřím tomu, že potenciál této bandy ještě není plně vyčerpán a věřím tomu, že až se s nimi potkám příště, ukážou ještě více svou progresivnější a vyzrálejší tvář v dalších promyšlených kompozicích v plnohodnotné stopáži dlouhohrající desky. Rozhodně si myslím, že na to mají.