Archiv štítku: Revenge

Mgła, Revenge

Mgla, Revenge

Datum: 3.5.2019
Místo: Vídeň, Viper Room (Rakousko)
Účinkující: Mgła, Revenge

Pánové z Revenge a Mgła si prý jako lidi sedli a rozhodli se vyjet na společné turné po Evropě, což byl nepochybně dramaturgicky a marketingově zajímavý krok. Kapely oslovují poněkud odlišné segmenty blackmetalového posluchačstva, ale přijde mi, že společně slaví úspěch u obce, kterou lze nazvat „hipsterskou“. V případě Revenge se to může zdát podivné, ale je tomu tak. Tím chci jen naznačit, že spárování Kanaďanů s Poláky nebylo vůbec nelogické. Tour předkapely Deus mortem a Doombringer byly rovněž skvěle vybrány, neboť jistě nejsem sám, kdo podprůměrné no-name kapely se zaplaceným support slotem nemůže vystát. Ale nakonec to teda dopadlo poněkud jinak.

Nechce se mi tu sáhodlouze rozumovat o tom, co se může dít, když jsou hudbou osloveni posluchači, kteří nemají k danému žánru a subkultuře srdcový vztah. Každopádně jste nejspíš zaregistrovali, že se na tour „Vision – Discipline – Contempt“ zaměřili „antifašisté“ a zasadili se o zrušení několika německých zastávek tour. Pro českého fanouška se to nakonec ukázalo jako výhodná věc, protože namísto Mnichova kapely zahrály prvního května v Praze. Tam jsem zavítat nemohl, každopádně jsem měl již dávno zařízené lístky na vídeňskou štaci, které se také nevyhnuly problémy politického rázu.

„The great truth is there isn’t one and it only gets worse since that conclusion. The irony of being an extension to nothing and the force of inertia is now a vital factor“
(Exercises in Futility I)

Aktivisté šli dokonce tak daleko, že sesmolili článek do údajně největších novin v Rakousku, kde uvedli všechnu špínu, co se dala na Mlhu a Deus Mortem snadno vygooglovat (k rádoby NS vazbám Revenge se holt člověk musí trochu víc proklikat, případně otevřít booklet, takže ti byli z obliga). Organizátoři, již byli v článku jmenovitě uvedeni, díky tomu dostali nedobrou nálepku a původní klub Grelle Forelle z hoštění koncertu vycouval. A téměř jako všude jinde bylo znemožněno vystoupit polským Deus mortem. Já sice chápu, když někomu vadí osobnost Mikka Aspy nebo že bubeník Infernal War / Deus mortem v mládí odehrál pár koncertů s Honor (členem nikdy nebyl), ale v tomto případě jde pouze a jen o honění ega a „virtue signalling“. O podpoře neonacistické scény skrze Mgła a Deus mortem nemůže být řeč, žel blackmetalové kapely jsou mnohem snadnější terč než skuteční nácci, takže je třeba zafrajeřit aspoň tímhle způsobem. Ostatně jak přibližně řekl sám velký kokot H. Möbus: „Dnes je snadnější udělat skutečný NSBM koncert než Deströyer 666, Taake nebo Mgła.“

Revenge

Největší průser ale spočíval v tom, že se lístky na koncert vyprodaly před několika měsíci a nové místo konání, klub Viper Room, který organizátorům nabídl azyl sám od sebe, má asi poloviční kapacitu. Situace byla nakonec řešena tak, že v den D došlo ke dvěma koncertům Mgła a Revenge bez supportu (Deus mortem měli být původně nahrazeni Misanthropic Might). Jeden začínal cca o půl páté odpoledne, druhý po osmé. Organizátoři poprosili držitele lístků, aby se alespoň 170 jedinců přihlásilo na první koncert a nehrozilo, že se na někoho, kdo si zaplatil, večer nedostalo. Nakonec bylo na prvním koncertě cca 200 lidí, na tom druhém 300, nacpáno bylo tak akorát a jelikož jsem protekční spratek alespoň v metalových kruzích, bylo mi umožněno zhlédnout koncerty oba.

„Listen you fuckers, you screwheads. Here is a man who would not take it anymore. A man who stood up against the scum, the cunts, the dogs, the filth, the shit.“
(Taxi driver)

Setlist Revenge:
01. Us and Them (High Power)
02. Traitor Crucifixion
03. Pride Ruination (Division Collapse)
04. Mass Death Mass
05. Desolation Insignia
06. Altar of Triumph
07. Banner Degradation (Exile or Death)
09. Wolf Slave Protocol (Choose Your Side)
10. [nová skladba]
11. Silent Enemy
12. Blood of My Blood

Trojice Vermin, Haasiophis a J. Read na pódium vstoupila za ryčení sirén a úryvků z kultovního „Taxikáře“, aby během chvíle rozjela svou kanonádu s „Us and Them“ a ještě víc, snad až vrcholně ji vyhrotila s megabestiálním ukřižováním zrádců, takže jsem si mohl hlavu umlátit a hrdlo vykřičet. Rakušáci samozřejmě dle očekávání pouze stáli a čuměli, což nebylo způsobeno zvukem. První set kapely trochu trpěl poněkud přebasovaným, přeřvaným soundem, avšak i bez ucpávek byly riffy dobře srozumitelné a muzika kopala jak zkurvymrd. Ostatně ani během druhého setu, kdy byl zvuk na poměry Revenge skvělý, se moc lidí nehýbalo. Sem tam někdo maximálně zaházel hlavou a zahrozil, takže jsem byl samozřejmě za totální piču, když mi došla trpělivost a pokusil jsem se dav trochu prošťouchnout aspoň během poslední „Blood of My Blood“. Ten se pohotově rozestoupil, velcí vystajlovaní metalisti zmizeli z dosahu a jediný, kdo se rozhodl mi náraz s vervou vrátit, byla moje padesátikilová přítelkyně.

„Treason! Traitor! Axe age crucifixion legions rise. Slaying, the betrayer! Victory retaliation scum crucified.“
(Traitor Crucifixion)

K příkladné manifestaci násilí a pohrdání došlo aspoň na pódiu. Vermin v triku Axis of Advance odeřval oba sety bezchybně a jen potvrdil, že je silnější frontman než svého času Helmkamp. Ohromný podíl na efektivitě hudby má i jeho hlasová souhra s Haasiophisem, který grcal do mikráku vcelku kreativně a ještě v mezičase házel ksichty jako Charlie Manson. James Read furt mlátil hlavou, kulil oči a sypal brambory naprosto satanistickým způsobem. Všichni tři působili jako ta sorta lidí, co by si v případné postapo válce všech proti všem vybojovala čelní příčky na potravním řetězci.

„I don’t care about your feeble weak cunt brotherhood, You are all maggots living in an animal’s shit. Rats crawling around in defective subhuman vomit. Cockroach truth put to death.“
(Banner Degradation)

Revenge

Revenge možná zní jako hudební antiteze Mgła, ale obě kapely mají společné jedno: nekompromisně přesnou, strhující interpretaci své studiové tvorby. Potvrdil jsem si ale, jak by Revenge naživo prospěla druhá kytara a že bych rád slyšel jejich studiovou nahrávku nařvanou koncertní sestavou.

Během obou setů zazněly stejné skladby. Vím, že Revenge na jiných zastávkách hráli navíc i „Death Heritage“, a když vokalisté blili název nového songu, znělo to jako „Oath Violator“. S mírnými obměnami se jednalo o typicky vražednou skladbu Revenge.

„No golden thrones to follow. No shrines of solace to be found and only the locusts shall sing at the end of the day.“
(With Hearts Towards None I)

Setlist Mgła:
01. Exercises in Futility I
02. Exercises in Futility IV
03. Mdłości II
04. With Hearts Toward None I
05. Exercises in Futility II
06. Groza III
07. With Hearts Toward None VII
08. Exercises in Futility VI
09. Exercises in Futility V

Protože moje krční svalstvo naříkalo už po prvním setu Revenge, sledování Mlhy jsem pojal notně laxněji. Sem tam jsem si zkontroloval nazvučení z různých pozic, ale po většinu času jsem sledoval vystoupení v sedě ze zadní části sálu u schodů, kde bylo velice slušně vidět až na pódium a zvuk netratil nic ze své intenzity. Po odmlce se na koncertech kapely nic nezměnilo, pánové své skladby odehráli perfektně a zvuk byl během obou setů čistý, tak akorát hlasitý a výtečně zmixovaný. Kdyby Readovy bicí měly tak průrazný, úderný zvuk jako ty Darksideovy, tak by z lidí nezbyl ani mastný flek. Své ale dělá i to, že Kanaďan bicí paličkami prachsprostě bije, zatímco Polák umí doopravdy hrát, haha. Dále mi přišlo, že basák The Fall doplňoval Mikołajovy vokály častěji a efektivněji než dřív, a to jsem Mgła před Vídní viděl asi čtyřikrát, takže mám s čím srovnávat, ale možná to bylo zmíněnou kvalitní zvukařinou. Některé textové linky (nepřekvapivě třeba „now and forever!“) odeřvali fanoušci s takovou vervou, až to bylo slyšet i vzadu. Ostatně, Rakušané dali konečně najevo, že dorazili na metalový koncert a vepředu se to řádně rozhýbalo.

Oba sety Mgła byly totožné a výborné. Ještě před koncertem jsem vůbec neměl chuť vidět Poláky znova, ale nakonec jsem je zhlédnul s velkou chutí. U oblíbené, závěrečné „Exercises in Futility V“ mě dokonce mírně zamrazilo v zádech, takže kult. Ale pochopitelně u mě osobně zvítězili Revenge, kvůli kterým jsem došel.

Mgla

„I wish it was classic fire and brimstone but clearly there is a very special plan. Paved with havoc and shattered virtues, as if there were any other paths.“
(Exercises in Futility II)

Koncerty hodnotím jako výborné, a dokonce mě ani tak nemrzí, že se to na Revenge nezrubalo. Nic jiného jsem totiž nečekal, haha. Mgła byla navíc lepší, než jsem čekal. Takže spokojenost panuje velká a návštěvy Vídně v ničem nelituji. Obrovský respekt náleží organizátorům za to, jak se vypořádali s obrovskými, výše nastíněnými problémy. Snad se jim těch několik dní těžkého stresu a shonu nějak vykompenzovalo.


Koncertní eintopf – květen 2019

Mgła, Revenge, Mallephyr

H.:
1. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
2. Big|Brave, Brutus, My Disco, Five Seconds to Leave, Tosiro – Praha, 19.5. (event)
3. Svartidauði, Saturnalia Temple, Almyrkvi – Praha, 26.5. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Fire‘s Burning Festival I – Bratislava, 4.5. (event)
2. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
3. Krypts, Jupiterian, Sněť – Praha, 8.5. (event)

Cnuk:
1. Svartidauði, Saturnalia Temple, Almyrkvi – Praha, 26.5. (event)

Dantez:
1. Mgła, Revenge, Mallephyr – Praha, 1.5. (event)
2. Análes – U Ostravice pod D1, 17.5. (event)

H.

H.:

Na poslední chvíli potvrzený koncert Mgła a Revenge nakonec s přehledem válcuje všechny ostatní květnové akce. Hon na kvazi-NS čarodějnice v Německu byl nakonec dobrý k tomu, že se akce přesunula do Prahy, ale ani tady nemá na růžích ustláno, poněvadž původně potvrzený klub Underdogs’ po „vzájemné dohodě“ padnul, tudíž se vystoupení přesunulo do Nové Chmelnice, a aby toho nebylo málo, pořadatel po „zralé úvaze“ vyškrtnul polské Deus mortem, jejichž místo zaujmou domácí Mallephyr. Ale i bez Deus mortem to za návštěvu stát bude.

Osobně se chystám i 19. května na loď Altenburg 1964, kde vystoupí Big|Brave (nová deska je skvělá) a Brutus („Opijem se“!). Zbylé tři formace My Disco, Five Seconds to Leave a Tosiro mě nijak zásadně nezajímají a radši bych viděl menší počet vystupujících, ale hodlám na ně mrknout taky a třeba budu překvapen.

Za úvahu asi budou stát i Svartidauði, jejichž poslednímu albu „Revelations of the Red Sword“ jsem nakonec přišel dost na chuť. Support nicméně tentokrát není tak zajímavý. Saturnalia Temple mi jsou volní a Almyrkvi za žádnou pecku nepovažuji, navíc posledně v Praze byl jejich set docela slabý. V součtu tedy tenhle večer povinnost nebude, ale za zmínku určitě stojí.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

4.5. se v bratislavském Randalu uskuteční oslava undergroundového metalu zasvěceného ďáblu. Doombringer a Krolok jsou naživo vzácnost, kvůli které se údajně do Bratislavy sjedou lidi z různých koutů Evropy, a myslím, že ani zbytek soupisky nezklame. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Malokarpatan, Goatcraft a Kringa jsou naživo strhující a zvlášť pozitivní zkazky jsem zaznamenal třeba ohledně koncertů Hagzissa. Takto silná soupiska je na Slovensku velkou vzácností a pokud místní stojí o případný další „ročník“, měli by rozhodně zvážit účast.

Kdo chtěl z Čechů vidět tour Mgła, Revenge a Deus mortem, musel vzít zavděk nějakým koncertem v sousedních státech; nejblíž to vypadá na Vídeň (3. května). Avšak vzhledem k hysterickému honu za fiktivními nacisty došlo k úpravě trasy a zmíněná trojice by se měla objevit hned prvního v Praze (pokud to na poslední chvíli taky nepadne, haha). Mgła po pauze jistě neztratili nic ze svých koncertních kvalit a je možné, že v setu zazní českým publikem dříve neslyšené skladby (třeba dokonce ty nové). Revenge pak patří k těm nejagresivnějším námrdům, co jsem měl to štěstí zažít.

Krypts tu sice s Jupiterian byli loni, ale první jmenovaní budou mít brzy venku nové album „Cadaver Circulation“. Promo jsem už párkrát sjel a prozatím bych novinku hodnotil jako silnější než předchozí „Remnants of Expansion“, což k doporučení stačí.

Cnuk

Cnuk:

Asi nebudu nikterak originální, když zde uvedu koncert Svartidauði, ale jiný podobně lákavý jsem na tento měsíc nezaregistroval. Svartidauði mají po nové, vydařené desce „Revelations of the Red Sword“ a do Modré Vopice je doprovodí stoneři Saturnalia Temple a žánrově příbuznější Almyrkvi. Koncert je za poměrně příjemný peníz, ale svoji účast budu ještě zvažovat.

Svartidaudi

Dantez

Dantez:

Vypadalo to, že v květnu se toho v Česku zase až tak moc neděje. Proto jsem chtěl hned zkraje doporučit varšavskou zastávku turné Mgła, Revenge a Doombringer. To jsem ale nakonec musel pozměnit, protože podobné uskupení (Doombringer vystřídají Deus mortem Mallephyr) poctí svou návštěvou z úplného kraje měsíce pražský klub Underdogs’. Roster nabízí tři odlišné pohledy na jeden žánr a všechny kapely ve svých diskografiích zatím vlastně signifikantně neklopýtly. Ideální místo na rozbití si držky nebo na pouhé zahrození. Pokud tato jména jako dostatečný tahák nestačí, můžeme přidat domněnku, že Mgła možná předvedou i něco z ohlašované nové desky.

Vtipnou a ujetou odpovědí na ostravský Majáles je příznačně pojmenovaná akce Análes, na jejíž organizaci se podílí třeba KinoBBYB. Jde o undergroundový (až santusácký) večírek, který se udá pod jedním z ostravských mostů dálnice D1. Hudbu obstará pár českých kapel a hrstka techno DJs. Světlo a teplo dodají archetypální bezdomovecké barely s plápolajícím ohněm. Koho teda serou vyprázdněné line-upy sterilních studentských slavností, ať neváhá, zabalí si svůj kus lepenky, pár lahváčů a dorazí se bavit s grácií k Ostravici.


Revenge: název novinky

Kanaďané Revenge odhalili, že se jejich chystaná pátá deska bude jmenovat „Behold.Total.Rejection“. Počin vyjde 13. listopadu skrze Season of Mist a měly by se na něm mj. nacházet songy jako „Desolation Insignia“, „Hate Nomad“, „Wolf Slave Protocol (Choose Your Side)“ nebo „Scum Defection (Outsider Neutralized)“.