Archiv štítku: Sektarism

Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis

Hetroertzen, Sektarism, LvxCaelis

Datum: 4.10.2018
Místo: Praha, Underdogs’
Účinkující: Hetroertzen, LvxCælis, Sektarism

„Černý havran vám vyklove bělmo,“ lákal pořadatel na vystoupení Hetroertzen v Praze. Nechápu, proč je nutné na koncerty lákat podobnými debilními výkřiky do tmy, které nemají prakticky žádné opodstatnění. Zvlášť když hned poté následuje informace o „postapokalyptickém black metalu“ (co je kurva na Hetroertzen post-apokalyptického, vysvětlí mi to někdo?) a gramatická chyba („Chilský“ namísto v kontextu správného „chilský“… velkoryse pomineme, že kapela už nějakých deset roků sídlí ve Švédsku). Docela bych byl rád, kdyby podobné sračky vymizely, protože to zbytečně degraduje hudbu na nějakou kolotočovou zábavu. U nějakých melodických sraček mám samozřejmě v píči, ale k tak magickému žánru jako black metal se tyhle agro-pindy fakt nehodí.

Mnohem radši bych viděl, kdyby si organizátor lépe ošéfoval o dost důležitější harmonogram večera. Už dlouho před akcí visel program na stránkách a ve stejné podobě byl avizován ještě odpoledne v den koncertu. A když včas dorazím na místo, zjistím, že se to celé na poslední chvíli posunulo a že už jsem přišel o polovinu LvxCælis. Tak ale kurva, tohle se nedělá. Konec v rozumnější hodinu byl sice kvůli nočním spojům vítaný, ale ty vole, příště by to chtělo trochu včasnější informování, aby návštěvník nepřicházel o kus koncertu, za nějž si zaplatil.

Na LvxCælis jsem byl poměrně zvědavý. Tuhle skupinu jsem měl už delší dobu na seznamu, ale pořád jsem se nemohl dokopat k tomu, abych si ji pustil, tudíž jsem si myslel, že by mě třeba živá prezentace konečně mohla přesvědčit. Ten den jsem v práci sjel jejich poslední desku „The Watchers“ z roku 2015 a ta mi přišla na první poslech vcelku zajímavá.

Z koncertu jsem nicméně nakonec nic moc neměl. Jak už jsem řekl, prakticky o půlku LvxCælis jsem přišel kvůli posunutí programu na poslední chvíli. Po mém příchodu kapela odehrála další dva songy, během nichž jsem se pomalu aklimatizovat a trochu vnímat muziku, když došlo k bezeslovnému úprku za plachtu. Předpokládal jsem, že asi mělo jít o misantropický konec bez rozlučky, i když v tomhle případě dost useknutý, takže jsem se pomalu vydal k obhlédnutí místního libého sociálního zařízení, když vtom LvxCælis začali zničehonic hoblovat další píseň. Hádám, že za přerušením asi mohla být urvaná struna nebo tak něco. Každopádně, set LvxCælis byl tím pádem ještě víc rozkouskovaný a roztříštěný, takže ve finále jsem si z něj odnesl akorát tak hovno.

LvxCaelis

Sektarism je skupina, u které jsem vždycky chtěl, aby mě bavila, ale ona mě vůbec nebavila. „Le son des stigmates“ ani „La mort de l‘infidèle“ jsem nezvládl doposlouchat do konce snad ani jednou, jak mě to brutálně nudilo, takže s letošním „Fils de Dieu“ už jsem se pro jistotu ani neobtěžoval (pustil jsem si jej ovšem ke psaní těchto řádků a jsem si skoro jistý, že skladba „Oderint dum metuant“ zazněla jako otvírák/intro). Živě byl nicméně jejich podivný religiózní funeral doom mnohem zajímavější.

Kapela na pódium došla ze zadních prostor klubu v průvodu doprovázeném o bubínek a hrdelní zaříkávání (což se samozřejmě neobešlo bez miliónu kamer a foťáků… chodíte na muziku, nebo si to jen natočit?). Na samotné scéně se nacházelo velké množství svíček a svícnů, což v kombinaci s prostředím Underdogs‘ vypadalo moc dobře. Také vzhled samotných muzikantů neponechal nic náhodě a nahrával atmosféře – všichni v kutnách a bez bot. V kombinaci s výkon na pomezí fanatismu a brutálního přehrávání dalo dohromady zajímavou podívanou.

Sektarism

V určitých momentech to mělo docela sílu a velký náladotvorný potenciál, v jiných to bylo mírně úsměvné. Třeba když o sebe hudebníci zakopávali nebo když si kompars málem rozbil hubu na schůdku z pódia. Komparsem mám na mysli týpka, jenž na nic nehrál, celou dobu jen klečel vedle bicích a kýval se do rytmu, aby se na konci zvedl, vzal svícen a pomazal jeho voskem čela posluchačů v prvních dvou řadách. Na konci se ještě rozdala kadidla jak lízátka a šlo se pryč. Nejsem si jistý, jestli to bylo opravdu dobré, ale makalo to víc jak z alba a rozhodně to byla bžunda.

Setlist Hetroertzen:
01. Like the Serpent
02. Ardetha
03. Blood Royale
04. The Trial
05. Domine exaudinos
06. Uprising
07. The Final Breath of Mankind
08. The White Priestcraft

Jako poslední přišla řada na Hetroertzen, které jsem viděl naposledy na Prague Death Mass II v roce 2013. Od té doby se dost změnilo. Hetroertzen hrají pouze ve čtyřech, tehdejší zpěvák Deacon D. se přesunul za bicí a vokálů se ujal kytarista Anubis. Taktéž vizuálně byl letošní koncert úplně jiný. Zatímco před pěti lety to bylo dost velké divadlo a kapela se zjevně hodně soustředila na to, aby se jednalo o blackmetalový rituál se vším, co si pod tím člověk představí, letos to bylo víc o samotné hudbě. Bez pozlátek a lákadel pro oči víc vynikla esence samotné muziky. A o se ukázalo jako krok dobrým směrem – což říkám i se vzpomínkou na to, jak mě teatrální vystoupení na druhém Prague Death Mass tehdy bavilo.

Hetroertzen byli v téhle podobě syrovější a zejména v těch nejrychlejších pasážích z toho lezla autentická agrese a „vznešenost“ typická pro královský metalový žánr. Může se to zdát jako málo, vezmeme-li v potaz, co za kraviny na pódiu předváděli třeba Sektarism, nebo v porovnání s dřívější podobou koncertů Hetroertzen, ale podle mě to málo rozhodně nebylo. Jedinou teoretickou nevýhodou by mohla být monotónnost, ale na to Hetroertzen nehráli tak dlouho, aby se stihla dostavit. Po necelé hodince bylo hotovo a ve mně zbyl dojem charismatického vystoupení.

Hetroertzen


Koncertní eintopf – říjen 2018

Hetroertzen, Sektarism, LvxCaelis

H.:
1. Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest – Praha, 16.10. (event)
2. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
3. Emma Ruth Rundle, Jaye Jayle – Praha, 16.10. (event)

Onotius:
1. Minsk, Zatokrev – Praha, 23.10. (event)
2. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
3. Soviet Soviet, Baical, Don Juan – Praha, 5.10. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
2. Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest – Praha, 16.10. (event)
3. Goath, The Negative Bias, Ain, 0N0 – Bratislava (Slovensko), 27.10. (event)

Cnuk:
1. Master, Brutally Deceased, Pikodeath, Sabathory – Jaroměř, 20.10. (event)
2. Benefit pro Save the Syrian Children – Praha, 6.10. (event)
3. The Adicts, The Fialky – Praha, 11.10. (event)

H.

H.:

V říjnu se chystají hned dvě hodně zajímavé blackmetalové akce, které si nenechám ujít. O kousek více se asi těším na kombo Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest. Sice jde o formace, které jsou u nás k vidění relativně často, nicméně dohromady jde o kurevsky lákavé kombo. Tady mě zajímají vlastně úplně všechny kapely, tudíž rozhodně nehodlám přijít pozdě.

V těsném závěsu následují Hetroertzen, Sektarism a LvxCælis. První jmenovaní jsou živě hodně silní a vizuálně působiví, takže se vyplatí přijít, i když nemáte dopodrobna naposloucháno. Věřte mi, že to bude fungovat i tak. Zato Sektarism mě z alb doposud nijak zásadně neoslovili a LvxCælis jsem prozatím věnoval méně pozornosti, než by si nejspíš zasloužili. Ale třeba mě živá vystoupení přesvědčí, že to není tak blbé respektive že jsem měl začít poslouchat už dříve.

Do třetice doporučím koncert Emmy Ruth Rundle, což je holčina z Marriages nebo Red Sparrowes. Na strahovskou Sedmičku přijede se svým sólovým projektem, s nímž čerstvě vydala album „On Dark Horses“ na značce Sargent House, což by už sama o sobě měla být známka kvality. Deska se mi zdá příjemná, a jestli si myslíte, že by vás mohlo bavit něco na půli cesty mezi starší Chelsea Wolfe a Lanou Del Rey, tak téhle akci zkuste dát šanci.

Onotius

Onotius:

Koncertní říjen nabízí docela pestrou paletu zajímavých koncertů všemožných žánrů, což je vlastně celkem pochopitelné vzhledem k tomu, že klubová scéna v tomhle období většinou vrcholí. Na druhou stranu, těch naprostých must-see akcí je tu kupodivu třeba v porovnání s loňskem docela pomálu. To nicméně neznamená, že nebude na co chodit. V první řadě si určitě nenechám ujít pražskou návštěvu post-metalových Minsk po boku Zatokrev, kteří společně mimochodem upekli splitko, jež vyjde 5. října. Samotná akce se koná v úterý 23. října v klubu Underdogs’. A v tomto smíchovském klubu zůstaneme i pro další doporučení, a to pro původně chilský blackový rituál v podání Hetroertzen a jejich supportu v podobě LvxCælis a francouzských funerálních doomařů Sektarism. Ti zahrají hned zkraje měsíce – první čtvrtek. A vlastně i mé třetí doporučení zůstane ve stejném prostředí – tentokrát ale nepůjde o metal, nýbrž o post-punk. Hned den po Hetroertzen, tedy 5. října, totiž do Underdogs’ dorazí italští Soviet Soviet.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

V říjnu budu na koncerty spíše srát, protože listopad toho bude perný, ale pár akcí doporučím rád. Být z Prahy, tak určitě neváhám nad návštěvou koncertu Hetroertzen, LvxCælis a Sektarism. První jmenované jsem viděl dvakrát a bylo to super, i když dnes hrají v trochu jiném koncertním složení, Sektarism nedávno vyšlo nové album u End All Life / Norma Evangelium Diaboli, takže to asi sračka nebude, ale roli černého koně by mohli sehrát LvxCælis. Jak klapne zvuk, může to být fakt síla.

Na TaakeBölzer samotné bych asi nešel, bo tu naživo hrají skoro furt, každopádně strašně rád vzpomínám na ten parádní kotel, co měli One Tail, One Head na prvních dvou ročnících Prague Death Mass. Trondheimští konečně představí svoje první album, aby to pak definitivně zabalili. Že bych si tedy ještě jednou a naposledy zajel rozdat a utržit pár ran?

No a pokud jste náhodou ze severních Uher, tak doporučuji vidět Goath, kteří zahrají na konci října v Bratislavě. Vydávají je Ván Records a naživo to jistě bude námrd jak svině; Pro bližší představu doporučuji nahlédnout do [H]itlerovy recenze. The Negative Bias budou mít asi slušnou atmosféru, elektro-akustický set 0N0 může být zajímavý a jestli je hudba Ain tak dobrá, jak silácké jsou jejich cool-occult kecy, tak bude o kvalitní sobotní kulturu jistě postaráno. Minimálně se pak můžete po skončení dokalit na jakési industrial/techno či co to tam má být.

Taake

Cnuk

Cnuk:

Dvacátého října bych se rád dostavil do jaroměřského Bastionu, kde zahrají deathmetaloví veteráni Master včele s Paulem Speckmannem. Předskakovat jim budou našinci Brutally Deceased a Sabathory a česko-němečtí Pikodeath. Studiově Master sice už za moc nestojí, ale naživo by to mohla být jiná.

V Praze je říjen výživný. Nakonec jsem vybral dvě menší záležitosti, jako třeba zajímavou akci, co se koná hned první říjnový víkend, kdy v pražském klubu Underdogs’ vystoupí špinavé mlátičky Mörkhimmel, Sekeromlat a Vole. Vystoupení je benefiční akcí pro Save the Syrian Children. Dále 11. vystoupí v MeetFactory kultovní punkáči The Adicts. Ti aktuálně jedou turné k nové desce „And It Was So!“, ale určitě dojde i na klasiky, takže Viva La Revolution!


Darvulia / Sektarism – split

Darvulia / Sektarism - split
Země: Francie
Žánr: black metal / funeral doom metal
Datum vydání: 21.1.2015
Label: Nuclear War Now! Productions

Odkazy Darvulia:
facebook

Odkazy Sektarism:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Existují různé druhy splitů. Například split jazyka je taková ta sranda, kdy si necháte rozpůlit jazyk, abyste vypadali jak ještěrka a mohli lízat dvě zmrzliny najednou, což je asi tak jediná výhoda tohohle, co mě napadá. Existují dokonce labužníci, co jsou schopni si tuhle šílenost nechat udělat i na svoje nádobíčko, což mi teda hlava nebere už vůbec. Budeme-li se však bavit pouze v hudebním kontextu, pak splitem samozřejmě myslíme nosič, na němž se podílejí většinou dvě, ale někdy i více skupin. A jak jistě zcela správně tušíte, právě na jeden takový split se dnes podíváme… samozřejmě ten hudební, protože chce-li někdo vidět rozpůlené klacky, bohužel jej musím zklamat, na to se musíte jít podívat jinam.

Tenhle konkrétní split se nese ve znamení hodně podzemního metalu z Francie. Stranu A okupuje black metalové svinstvo v podání formace Darvulia. Nejsem na tvorbu téhle formace žádný na slovo vzatý expert, nicméně jakousi hrubou představu o tom, že tahle smečka své posluchače týrá hnus-black metalem, mám, a jestli se náhodou nemýlím, poslední desku „Mysticisme macabre“ z roku 2010 mám v paměti uloženou jako poměrně kvalitní záležitost.

Darvulia však v rámci své skladby „Mort foetale“ opětovně potvrzují, že splity prostě nejsou příliš vhodné k tomu, aby člověk s jejich pomocí k muzice té které skupiny přičuchl poprvé, protože na podobných počinech většinou nekončí ty úplně nejreprezentativnější ukázky. Kdo totiž nemá žádnou představu o starších deskách Darvulia, klidně by si mohl začít myslet, že hudba téhle kapely je obecně dementní, poněvadž na „Mort foetale“ tenhle přívlastkem sedne. Rozjezd s výraznou basou a rituálními bicími je ještě zajímavý, ale po něm následuje víc jak 15 minut totální nudy… jakýsi šum, jednou za půl minuty se ozve úder bicích nebo hrábnutí do strun, jinak to je vesměs jen ticho. Asi to měl být experiment, ale výsledek zavání spíše blábolem.

Druhá strana v podání Sektarism a jejich také dlouhé skladby „Punition Divine“ (s 21 minutami své spolu-splitaře dokonce o tři a půl minuty ještě překonali) už je o něco málo poslouchatelnější, bohužel se však ani v tomhle případě nejedná o žádný velký zázrak. Sektarism produkují funeral doom metal, který se sice nenese v tom úplně nejobehranějším žánrovém schématu, což má na svědomí především místy zajímavá rytmika a vokály, a několik docela povedených momentů se mu upřít nedá, ale když na to přijde, tak ani z toho si člověk na zadní kapsy kalhot nekecne. Když ale nic jiného, alespoň se dá „Punition Divine“ na rozdíl od „Mort foetale“ poslouchat.

Sektarism svým příspěvkem případného posluchače, jenž kapelu doposud neznal, od průzkumu další tvorby neodrazují, což se black metalovým kolegům podařilo dokonale. Jestli to byl v jejich případě záměr, pak vyšel, ale snažit se odrazovat lidi od poslechu mi moc nedává smysl ani u podobných misantropů jako Darvulia… to je pak lepší to vůbec nevydávat, ne? Každopádně, vítěz pomyslného splitového souboje je jasný.