Archiv štítku: sludge metal

Kylesa – Spiral Shadow

Kylesa - Spiral Shadow
Země: USA
Žánr: sludge metal
Datum vydání: 25.10.2010
Label: Season of Mist

Hodnocení:
Seda – 7/10
H. – 8/10

Průměrné hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Pokud máte rádi originální hudbu, je Kylesa přesně pro vás. Tahle parta umí tvořit hudbu tak, abyste se u ní prostě nikdy nenudili. Kombinuje se zde několik stylů a žánrů, k tomu ženský vokál s mužským. Výborná nálož pořádně rychlých bicích podtržené skvělou basou a zajímavými riffy. Kylesa díky tomuhle všemu tvoří na scéně poměrně zajímavé uskupení a zatím mě nikdy na desce nezklamali. Stejně tomu je tak i s tímto aktuálním počinem “Spiral Shadow”. Hudba je celkově pořád stejná jako dříve. Kapela si drží svůj oblíbený zvuk, který i dalším albem neupadá do stereotypu, ba naopak. Stále je tato hudba plná nápadů a pestrosti a dokonce bych i tvrdil, že Kylesa album od alba roste.

Jak je zvykem, prolínají se tu pomalé psychedelické pasáže s pořádnou tvrdou řežbou, která vás donutí nebýt v klidu. Tu tvrdší část si odbudete hned na začátku. Otevíračka “Tired Climb” patří k mým nejoblíbenějším na desce. Mírný úvod pouze s bubny a lehkou kytarou ve chvíli přeskočí v neskutečné peklo. Když to v podobném duchu následuje ještě s “Cheating Synergy” a “Crowded Road”, tak je začátek naprosto excelentní. Tato trojka je pro mě fenomenální, mezi ní je ještě ale vložený první pomalejší kousek, a to “Drop Out”. Pokud jste úchyl na bicí (jako já), tak je to přímo ideální song. Právě bicí zde mají velkou roli, skoro celou minutu mají prostor jen samy pro sebe a můžete si užit krásy tohoto nástroje. Jak je dobře známo, Kylesa využívá bubeníky hned dva a díky tomu se dají vyčarovat naprosto úžasné pasáže. Rychlost jako na začátku se potom vrací až trochu v osmé “Forsaken” a naplno v předposlední “Back and Forth”. Zbytek je již zmiňovaná lehčí psychedelika, vyskytují se tu zajímavé zvuky, které lze jen těžko popsat, zkrátka se to musí poslechnout.

Kylesu jsem měl taky možnost zhlédnout na letošním Brutal Assaultu. Patřili ke kapelám, na které jsem se nejvíce těšil. Nevím, čím to bylo, možná únavou, možná špatným časem, ale nějak mi jejich vystoupení nesedlo. Z desky mě to bavilo opravdu hodně, v živém podání mi tam něco chybělo. Zřejmě to bylo příliš velkým prostorem, v klubu by jejich hudba zněla úplně jinak. Snad se sem ještě někdy podívají.

Kylesa nikdy nezklame. Toto si vždy s každým albem od nich musím říct. Trošku mě ale mrzí, že tu není více nářezů jako ze začátku. Zbytek je ale taky kvalitní, to se mu prostě nedá upřít. Originální hudba, která pobaví vždy. Pokud máte dost neustále stejných zvuků, jděte do Kylesy, ta je prostě jiná než ostatní.


Další názory:

Tak takhle nějak znějí opravdu heavy alba. Americká Kylesa se sice na své novince “Spiral Shadow” nijak výrazně neodchyluje od stylu minulé “Static Tentions”, zrovna v tomto případě bych v tom však zas až takový problém neviděl, když jejich hudba stále baví. “Spiral Shadow” totiž nenabízí nic, co by fanoušci téhle skupiny neměli rádi. Chvílemi až snové či dokonce psychedelicky znějící pasáže se prolínají s výbuchy zatěžkané agrese, střídání mužského a ženského vokálu dodává desce na pestrosti, a ve výsledku tak není “Spiral Shadow” ničím menším velmi povedeným počinem, který, pravda, “pouze” naplňuje standard Kylesy, ale je nutno dodat, že u téhle skupiny je onen standard vysoko. Já jsem spokojen.
H.


Mastodon – Crack the Skye

Mastodon - Crack the Skye
Země: USA
Žánr: progressive / alternative sludge metal
Datum vydání: 24.3.2009
Label: Reprise Records

Hodnocení: 9,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Po několika změnách data vydání a všemožných spekulacích k nám konečně dorazilo čtvrté album skupiny Mastodon“Crack the Skye”. Na střibrném podnose nám Mastodon přinesli mistrovské dílo o sedmi chodech (skladbách). Novinka se od předchozích děl bandy liší, hodně se ubralo na tvrdosti a je znát větší vliv progrocku, jazzu a také psychedeliky, stálý je však zásadní prvek pro Mastodon, a to je kreativita.

Mastodon si skvěle poradili s albem jako s celkem – většinu alb si každý jistě poslechne párkrát celé a pak se k němu vrací tak, že se vrhne na svoje oblíbené hitovky a jde poslouchat něco jiného. Mastodon však udělali album tak, že vždy, když dostanete chuť na jejich výtvor, začnete od začátku a pojedete až do konce, a to se povede jen málo kapelám, aby posluchač nepřeskakoval jednotlivé skladby. Celá deska má takový temný až doomový feeling, ke kterému přispívají vokály ve stylu Ozzyho Osbourna, které se často objevují.

Změnil se také vokální projev, na albu neuslyšíte už moc growlu a různých screamů a dalších zkreslenin, místo nich se stává hlavní čistý vokál, do kterého muzikanti přidali hodně emocí. Jak sami řekli v rozhovoru (Spark – leden 2009), při tvorbě alba si všichni sáhli hluboko do duše a právě proto je deska věnována bubeníkově sestře Skye, která ve čtrnácti letech spáchala sebevraždu.

Umění muzikantů je nepopsatelné, album hýří tolika riffy, že by se jich vešlo na další album, všechny instrumenty jsou slyšet a jsou v dokonalé harmonii, stejně jako hlasy zpěváků a vše se navzájem fantasticky doplňuje. Album se asi nebude líbit každému, ale kdo nezkusí, hodně prodělá.