Archiv štítku: Sorath

Sorath – Matache Chavala

Sorath - Matache Chavala

Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 20.7.2017
Label: Library of Hellfire Gods Productions
Původní vydání: 1996, Pussy God Records

Tracklist:
01. Matache Chavala
02. White Feebleness
03. Unholy Tohu
04. Black to Invisibility
05. Sitra Achra
06. Pope Die!
07. Son of Darkness

Hrací doba: 28:12

Odkazy:
web / facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Sorath

Plzeňští Sorath jsou kapelou, která se na scéně pohybuje už strašně dlouho, zdánlivě pomalu odjakživa. Sice už to jsou roky, kdy vydali nějaký nový nosič, ale pořád tu někde jsou, někdy o nich není moc ke slyšení, jindy je to lepší. Člověk je občas vidí někde na koncertě, relativně pravidelně si jich může všímat na plakátech různých akcí, s nadsázkou řečeno jejich existenci pomalu bere jako samozřejmost.

Od posledního alba Sorath již uběhlo tolik roků, že by kapele nejspíš prospělo, kdyby se konečně nadechla k vydání něčeho čerstvého, ale dnes to ten případ ještě není. Nyní jsme se zde totiž sešli k příležitosti znovuvydání jednoho starého počinu. Nahrávka „Matache Chavala“ původně vyšla v roce 1996 na audiokazetě u kultovního labelu Pussy God Records, v jehož čele stál Barbarud HromManiac Butcher. Ve stejném roce se ten samý materiál objevil – opět v režii Pussy God Records – i jako splitko s dalšími (dnes už) matadory domácího black metalu Unclean – v tomto případě se jednalo o kompaktní disk.

Letos pak „Matache Chavala“ vytáhla opět na světlo firmička Library of Hellfire Gods Productions, která se zaměřuje na vinylová vydání, většinou spíš znovuvydání. Mimo jiné jejich pozornosti neunikli třeba jmenovaní Unclean se svým debutem „Ten, který se vyhýbá světlu“. Limitace elpíčka „Matache Chavala“, jak je u Library of Hellfire Gods ostatně zvykem, činí 150 kopií. Celá nahrávka se vlezla na jednu stranu, zatímco druhá je prázdná, což mi přijde trochu škoda. 28 minut hudby na jednu stranu vinylu je totiž docela hodně, pro maximální využití vlastností nosiče se nedoporučuje víc než nějakých 18 minut na stranu. Nicméně je pravda, že u dvacet roků staré nahrávky, jejíž zvuková kvalita není příliš vysoká (což nemyslím pejorativně), je to do jisté míry asi jedno. Vydání je graficky poměrně strohé, ale dostačující a s ohledem na věk, typ počinu i původní vizuální úpravu (kterou ovšem soudím jen dle fotek, protože původní MC ani CD nemám) vlastně příhodné.

A co hudby týká… asi nejpřesnější bude prohlásit, že ta je poplatná době svého vzniku. Což samozřejmě smysl dává, ale… Asi není třeba hovořit o tom, že mnohé blackmetalové fošny z hloubi devadesátých let ve zkoušce věkem obstály se ctí a dodnes mají silnou atmosféru a dokážou něco sdělit. „Matache Chavala“ k nim tak úplně nepatří. Na téhle půlhodince totiž zub času notně zahlodal, muzika zestárla a dnes již funguje především díky nostalgii a vzpomínkám na jednu specifickou éru black metalu, nikoliv díky nadčasovosti.

To nemusí být úplně špatně, vždyť nostalgie patří k silným faktorům, obzvláště v metalu (ne nutně pouze black metalu). Z hudebního hlediska jde stále o vcelku slušnou záležitost, v níž se dají najít nějaké povedené kytarové vyhrávky a melodie. Tvrdit opak by asi bylo zbytečným přitěžováním, což samozřejmě nemá nikdo zapotřebí. Na druhou stranu je evidentní, že třeba vokály jsou už diplomaticky řečeno úsměvné – nejvíc to mlátí do uší hned při úvodní titulní písni.

Sorath

Určitě je pravda, že „Matache Chavala“ své místo v kronice českého black metalu má, a jako takové si album vydání na královském asfaltovém nosiči jistě zaslouží. Reedici lze tedy považovat za záslužnou věc, která mnohým jistě učinila radost. Nicméně by asi bylo přehnané uctívat „Matache Chavala“ jako nějaký arci-kult a klanět se mu, jelikož až takhle zásadně dobré to zase není. Objektivně vzato totiž nejde o nic víc než standardní relikt své doby a svého subžánru, tedy normální melodic black z devadesátek, z něhož si sednou na zadek skutečně jen nenapravitelní nostalgici (a recenzenti chválící vše, co dostanou zadarmo, haha). Všichni bychom ale jistě našli hromadu lepších alb stejného druhu.


Hellhammer Festival 2017: Winter Edition – info

Šestý ročník neustále se rozvíjejícího Hellhammer Festivalu 2017 a jeho zimní edice je věnována temným stylům metalu jako Black metal, avantgardní metal, post black metal atd.

Tentokrát festival navštíví 3 největší města v ČR: Prahu, Brno a Ostravu! Jako headliner se představí unikátní post black metalisti Harakiri For The Sky z Rakouska, festivalová stálice ze Sibiře Welicoruss a avantgardní metalisti Lynchgate z Velké Británie! Kromě nich českou scénu budou reprezentovat metalové kapely z České republiky. Nepropásněte temný zimní večer plný metalové hudby ve vašem městě!

Potvrzené kapely:

HARAKIRI FOR THE SKY [AT, post black metal]
WELICORUSS [RU, symphonic black metal]
LYCHGATE [UK, avant-garde black metal]
SILVA NIGRA [CZ, black metal] pouze Ostrava
MALLEPHYR [CZ, black/death metal] pouze Praha
DESIRE OF SORROW [CZ, melodic black metal] pouze Brno
EMBRACE THE DARKNESS [CZ, melodic death/doom metal] pouze Brno
NEKTESM [CZ, black metal] pouze Ostrava
SORATH [CZ, black metal] pouze Praha

Hellhammer Festival 2017: Winter Edition

01/12 PRAHA:
https://www.facebook.com/events/1037416753057703/

02/12 OSTRAVA:
https://www.facebook.com/events/256757258065890/

03/12 BRNO:
https://www.facebook.com/events/438778653127204/

Předprodej vstupenek:
https://www.smsticket.cz/vstupenky/9955-hellhammer-festival-2017-winter-edition

Stranka festivalu:
http://hellblast-store.com/hellhammerfestival2017winter/

[tisková zpráva]


Koncertní eintopf – červenec 2017

Sol Sistere, Sorath, Goatcraft

Onotius:
1. Angrepp, Nornír, Mornavas, Sekhmet – Praha, 29.7. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Sol Sistere, Sorath, Goatcraft – Praha, 9.7. (event)

Cnuk:
1. Guns n’ Roses, Biffy Clyro – Praha, 4.7. (event)

Onotius

Onotius:

Ačkoliv pár zajímavých festiválků by se tu našlo, vyjíždět se nechystám a v tomhle ohledu budu sbírat síly na srpen. Pokud jde o klubové akce, je červenec sice slušná slabota, ale příležitost vytáhnout paty z domu se přeci jen najde. Devětadvacátého bude večírek plný správného špinavého nathrashovatělého black metalu v podání Angrepp po boku německých Nornír a českých Mornavas a Sekmeth. Čekám pravé undergrounodvé zlo, z něhož bude tuhnout krev v žilách a černě odění fanoušci pod pódiem utvoří pravý nihilistický bordel.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Bla, bla, bla, začíná festivalová sezóna, a tak dále a tak dále. Každopádně koncerty budou a jeden zajímavý bude například v Praze v Modré Vopici. V neděli 9. července tam zahrají Goatcraft ze Slovenska, domácí Sorath a Sol Sistere z Chile. S Goatcraft jsem se vlastně na Sicmaggot poprvé uvedl a už dlouho jsem si vyčítal, že jsem si jejich sporadické koncerty vždy nechal utéct. Sorath jsem navíc poctivě hustil ještě na základce, což dohromady dává dostatečný důvod udělat si výlet. Sol Sistere by také mohli příjemně překvapit, i když melodický black metal à la Dissection jsem nikdy moc nemusel. No, a pokud vás náhodou odrazuje, že je koncert v neděli, tak vězte, že by měl časově probíhat tak, abyste se nemuseli obávat krutého vstávání do arbeitu nebo čekání na první ranní vlak (pokud jste přespolní).

Cnuk

Cnuk:

Mým prvním přírůstkem do série koncertních eintopfů nebude nic menšího než vystoupení Guns n‘ Roses na letišti Letňany v Praze. Tahle kapela mě provází životem od dětství, jejich legendární „Appetite for Destruction“ bez jakéhokoliv váhání řadím mezi nejlepší alba rockové historie, zkrátka zakoupit vstupenku mi nedalo moc přemlouvání. Hlavně k tomu přispělo (asi jako u většiny návštěvníků) opětovné shledání původních členů, konkrétně Axla, Slashe a Duffa. Ty na probíhajícím Not in This Lifetime… Tour doplňuje dlouholetý člen kapely, klávesák Dizzy Reed, dále kytarista Richard Fortus a bubeník Frank Ferrer, kteří to v Axlově partě kroutí už taky nějaký ten pátek, a nakonec nový přírůstek do sestavy, klávesistka Melissa Reese.

Samozřejmě, že každého zajímá především zmiňovaná trojice. Právě díky nim je turné vůbec jedním z největších, nejvýdělečnějších a já nevím jakým nej ještě, které na naší planetě právě probíhají. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se na pódiu objevil také původní bicman Steven Adler, což se už párkrát poštěstilo, anebo třeba Angus Young, jako tomu bylo třeba naposledy v Hannoveru. Ke koncertu nemám žádná přehnaná očekávání, vlastně si raději ani nepouštím videa z již proběhlých zastávek, viděl jsem opravdu minimum, takže to budu mít celé jako překvapení včetně setlistu. Je mi jasné, že kapela bude šlapat, jediným otazníkem tak bude výkon Axla, který stál na posledních turné Guns n‘ Roses za starou belu, avšak s AC/DC si to dával nad očekávání výborně. Pro úplnost ještě také stojí za zmínku předkapela Biffy Clyro, kterou sice neposlouchám, ale určitě ji rád zkusím naživo.


Katalog Leviathan Records opět k dostání

Murderous Productions se podařilo získat a do své distribuce zařadit kompletní doposud nevyprodaný katalog kultovního českého labelu Leviathan Records. V časově omezené akci si nyní můžete doplnit sbírku o špatně sehnatelné kousky z 90. let, mezi nimiž se namátkou nacházejí jména jako Entrails, BigBoss, Silent Stream of Godless Elegy, Age of Storm, Astral, Enochian, Crux, Sorath, Sezarbil, Pergamen Luciferian či Euthanasia. V případě zájmu své kroky směřujte sem.