 |
|
Země: Slovensko Tracklist: Hrací doba: 40:23 K recenzi poskytl:
|
„Vinylized Vol.7“ je kompilace vydaná slovenským labelem 4mg Records, které představuje slovenské undergroundové skupiny z různých elektronických žánrů. Samotný název kompilačky prozrazuje hned dvě věci – pro 4mg Records nejde o ojedinělé vydání, protože už se jedná o sedmý takový výběr. Zároveň titul prozrazuje, že skladby jedenácti projektů byly vyryty v podobě drážek do asfaltu. To mi na poměr kompilací nepřijde úplně běžné a za zmínku to asi stojí, i když se jedná jen o černý vinyl v obyčejné bílé kapse. V neposlední řadě asi stojí za upozornění, že nejde o nejčerstvější záležitost – kompilace vyšla v květnu 2018 a od té doby se už objevila i osmička (březen 2019). Tuhle placku jsem dostal k balíku od Sky Burial / Nomad Sky Diaries a v rámci filozofie, že všechny zaslané fyzické nosiče se recenzují, sem právě přistává tenhle vejblitek.
Odmítám procházet všechny songy po jednom. Namísto toho radši zmíním jen těch pár, co z nějakého důvodu za zmínku stojí, protože mě něčím zaujaly a ze zbytku určitým způsobem vystupují.
Na celé kompilaci jsem v předstihu znal jediný projekt, a to Kurkus. O nich jsem se dozvěděl díky tomu, že před několika lety v Rock Café předskakovali české EBM legendě Vanessa na jejím posledním rozlučkovém koncertě (jak už ale nyní víme, byl to kec a o poslední vystoupení nešlo). Jejich „Cardo“ se mi z celé nahrávky líbí suverénně nejvíc, což neříkám kvůli tomu, že jsem je jako jediné znal předem. Jde o chytrou elektroniku s výbornou melodií ve zpěvu.
„Cardo“ pro mě docela zásadně převyšuje vše okolo a snad jediné, co ustojí srovnání, je „Self“ od MISSandTROOPS s hezky posmutnělou náladou. Mohli byste si myslet, že tyhle songy vyzdvihuji kvůli tomu, že se díky zpěvu i stylu vymykají okolnímu technu, ale není to tak úplně pravda, poněvadž třeba melancholický „Night Song“ od Martina Albrechta a Michala Kochanika mě vůbec nebere.
Největší klystýr kompilace nicméně přichází hned v jejím úvodu. „A Glimpse of Joy“ od Martina Huby je neposlouchatelná mrdka. Tohohle pozitivního kýčovitého hnusu jsem se napoprvé tak leknul, že jsem elpíčko okamžitě zastavil a nějakou chvíli se mi vůbec nechtěl zkoušet ten zbytek s obavou, že by to snad celé mohlo být v podobném duchu.
Zbytek kompilace je vesměs standardní techno, které se sice dá poslouchat, ale žádný song mi teda koule neurval. Snad jedině „Epi Fit“ od Attic Squad má trochu něco do sebe a „Klaus S Ms2005“ od Bartek(a?) je docela přísný diktát, který mi trochu připomněl časy strávené poslechem německé rychty Shnarph!. Na závěr ještě dodám, že Imiafan je projektem majitele 4mg Records. Patří mu poslední stopa „Pod čiarou“, zde prezentovaná v mixu od Marakiho z Attic Squad.
Celkově vzato pro mě „Vinylized Vol.7“ moc zajímavou plackou není. Poslech kompilací většinou považuji za ztracený čas a tuhle konkrétní jsem valil jen z povinnosti. Pár songů je oukej, ale opravdu dobré tak jeden (Kurkus) až dva (MISSandTROOPS), zbytek mi byl vlastně docela u fekálu. Ale jasně, určitě nejsem úplně cílovka a tyhle věci poslouchám víc okrajově než aktivně. Na druhé straně bylo zajímavé se dozvědět, že i na Slovensku se tomuto druhu muziky věnuje tolik interpretů, o čemž jsem doteď neměl tušení. Ne snad, že bych tuhle informaci ke svému životu úplně potřeboval…
