Archiv štítku: !T.O.O.H.!

!T.O.O.H.! – Komouš

!T.O.O.H.! - Komouš

Země: Česká republika
Žánr: avantgarde / technical death metal / grind
Datum vydání: 1.5.2019
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Intro – Pak jí ruce svážu
02. Pak jí ruce svážu
03. Outro – Pak jí ruce svážu
04. Intro – Čarovné mlíčí
05. Čarovné mlíčí
06. Outro – Čarovné mlíčí
07. Intro – Poslední hon dcery doktora Hamky
08. Poslední hon dcery doktora Hamky
09. Outro – Poslední hon dcery doktora Hamky
10. Intro – Komouš
11. Komouš
12. Final Outro

Hrací doba: 17:32

Odkazy:
web / facebook / bandcamp / bandzone

K recenzi poskytl:
!T.O.O.H.!

Jen málokterá kapela má tak svojský zvuk jako !T.O.O.H.!. Jejich avantgardně technické deathgrindové cosi těžko hledá konkurenci, a tak si na svém písečku mohou dělat, co se jim zlíbí. „Pod vládou biče“ a „Order and Punishment“, toť jedny z nejlepších opusů vzniklých na našem území. Nelze opomenout ani prvotinu, často neprávem přehlíženou desku „Z vyšší vůle“, která jejich cestu a vyznění odpálila. Originalita a hudební kvalita těchto děl nezůstala bez povšimnutí, ostatně třetí album „Order and Punishment“ vznikalo a vyšlo pod hlavičkou stáje Earache Records. To se ale také začaly objevovat první vážné problémy.

!T.O.O.H.! ukončili svoji činnost dvakrát. Poprvé právě krátce po vydání „Order and Punishment“, kdy se kapela dostala kvůli rozpadu Elitist Records, partnerů Earache, do finančních problémů. O šest let později se vrátili jako duo – tedy bratři Schizoid a Humanoid – z čehož později vzešla nahrávka „Democratic Solution“, proklamovaná jako úplně poslední. Humanoidova paranoidní schizofrenie byla neslučitelná s živým vystupováním a fungování kapely pouze jako studiového projektu pro něj postrádalo smysl. Takže konec podruhé.

Jak čas plynul, zřejmě došlo k přehodnocení celé situace a před dvěma lety bratři Veselí oznámili, že !T.O.O.H.! jsou zpátky. Tedy pouze jako studiový projekt. Nové album bylo plánováno na rok 2018, a to, jak dnes již víme, nevyšlo. Není ale třeba zoufat, protože vyjde snad brzy. Dokonce už má i název – „Free Speech“ – a bude obsahovat dvanáct skladeb. Ochutnávkou toho, co za zvěrstva si tentokrát chlapci připravili, budiž EP „Komouš“.

Při zběžném pohledu na základní informace o „Komoušovi“ se může zdát, že to má na pouhé épéčko nějak moc zářezů. Pravda, je jich tu dvanáct, avšak osm z nich je pouze intry respektive outry k hlavním čtyřem flákům, což je samo o sobě poněkud nestandardní. „Komouš“ vlastně představuje začátek chystaného „Free Speech“ a lze očekávat, že tam už budou jednotlivé části skladeb hozeny do jedné stopy. Je to ale příjemný vtípek, !T.O.O.H.! vlastní. Podobně nestandardní je samozřejmě také hudba, protože přeci jenom jsou to stále, rozpady-nerozpady, nemoci-nenemoci, !T.O.O.H.!.

Po posledním řadovém albu „Democratic Solution“ a sólové tvorbě Jose Veselého (Humanoida) včetně projektu §§ si už nikdo nemohl být dopředu jistý, kam kroky znovuobnovených !T.O.O.H.! povedou. K radosti většiny má však „Komouš“ blíže k původní tvorbě !T.O.O.H.!. Zpět jsou tedy kytarové riffy, živé bicí, melodické sólování i extrémní vokály. Co ale z „Democratic Solution“ zůstalo, jsou podobné postupy ve strukturách písní a rovněž tak používání elektroniky, především v intrech a outrech.

Když se dívám na „Komouše“ s větším odstupem, zařadil bych ho někam na půl cesty mezi původní tvorbu a „Democratic Solution“. !T.O.O.H.! nejdou pouze bezhlavě po oživení starých časů a zavděčení se všem dávným fanouškům. Nebojí se dále pokračovat a vyvíjet to, s čím začali naposledy. Osobně jsem rád, že opět používají klasické nástroje, jelikož to pro mě bylo hlavní překážkou při poslouchání minulé desky. Přeci jenom, riffování, sólování a bubenické eskápady pro mě tvořily onen nezaměnitelný punc !T.O.O.H.!. A samozřejmě také textová stránka, tu ostatně myslím dostatečně ilustruje už výpravná obálka určena titulní skladbě.

TOOH

„Komouše“ tedy lze považovat za návrat těch technických, deathgrindových a zároveň stále vysoce avantgardních !T.O.O.H.!. Avantgarda působí stále velice silně, ale trochu jinak než tomu bylo v minulosti, a to právě díky jistým podobnostem s „Democratic Solution“. Zdejší vály jsou dostatečně chaotické, cirkusácky úchylné předehry a dohry je dělají ještě zvláštnějšími a texty o análních znásilněních, nadpřirozených vlastnostech neznámého mužíka, vraždách čtyř psů i s paničkou a týrání vězňů v uranových dolech pobaví, ale ta esence prvotřídního skladatelství tu přítomna není.

Nejvíce mě baví úvodní „Pak jí ruce svážu“ a „Komouš“. Ony vsuvky mezi písněmi jsem nejprve bral jen co do počtu, ale později poslech začínají i zpříjemňovat, kdy jeté mezihry ještě umocňují už tak perverzní zážitek. V případě „Čarovného mlíčí“ pak seznamují posluchače i s detaily napínavého příběhu. Ani jednu ze čtyř nových skladeb však nelze nějak rovnocenně porovnávat s těmi staršími z předních alb. Nedosahují jejich úrovně, ale osobitost !T.O.O.H.! „Komoušovi“ nechybí, stejně jako tomu bylo v případě „Democratic Solution“. Oproti němu ale „Komouš“ zní i hudebně daleko více jako původní !T.O.O.H.!.

EPčko „Komouš“ přesto vnímám jako dobrou jednohubku k chystané desce. Jestli mělo navnadit na řadovku „Free Speech“ (jakože jasně, že mělo), tak se to u mě zadařilo. Jsem realista, nečekal jsem a ani nečekám další „Pod vládou biče“, nečekal jsem vůbec nic. „Komouš“ mě tak vlastně příjemně překvapil. !T.O.O.H.! nadále znějí naprosto netradičně a opět posouvají svůj zvuk trochu jinam, řekl bych správným směrem.


Bratrské duo !T.O.O.H.! chystá ochutnávku před novým albem a nabízí merchandise

V roce 2017 znovu aktivovaná šílenost !T.O.O.H.! hlásí, že před nahráváním pátého alba Free Speech, proběhne studio session za účelem zaznamenání tří nových skladeb na digitální Ep, které ponese název “Komouš”. Bratři v současné době tvoří pod značkou !T.O.O.H.! již jenom jako studiový projekt (hlavní mozek kapely Humanoid trpí schizofrenií). Pro své fanoušky také připravili u firmy Crystal production kvalitně potištěná trička s motivy prvních tří alb (Z vyšší vůle, Pod vládou biče, Řád a trest). Cena je 400,- Kč za kus + poštovné. Objednávky přijímají na adrese: tooh2017@email.cz.

[tisková zpráva]

!T.O.O.H.!


!T.O.O.H.!: obnova činnosti

Domácí kultovka !T.O.O.H.! hlásí obnovu své činnosti, nyní však čistě jako studiový projekt. Nové album zpívané česky je již v přípravě a bratrské duo jej plánuje vydat v roce 2018. Měly by se zde objevit následující skladby:

• Pak jí ruce svážu
• Čarovné mlíčí
• Poslední hon dcery doktora Hamky, majitele nejedné golfové jamky

!T.O.O.H.!


Novinky 28-3-15

Arcturus - Arcturian

>>> Členové dnes již nefungujících kultovních death metalistů !T.O.O.H.! vydali nové album svého dalšího projektu §§. Novinka se jmenuje “Beyond the Earthly” a ve formátech wave a mp3 ji můžete stahovat na Mediafire, popř. poslouchat na YouTube.

>>> Norští Arcturus v květnu vydají svou dlouho očekávanou novinku “Arcturian”, která bude prvním dlouhohrajícím počinem kapely od “Sideshow Symphonies” z roku 2005. Norové nyní zveřejnili první singl – “The Arcturian Sign” poslouchejte na YouTube.

>>> Jihočeští grindeři БУТ hlásí doplnění své sestavy poté, co je v září loňského roku opustil kytarista Honza. Do kapely nyní přicházejí hned dva noví členové – Michal “Hubajs” Hubáček (ex-Gride, ex-Yorpu) a David “Mikša” Mikšík (ex-Gride, ex-Dny). Mimoto БУТ prozradili, že již začali pracovat na materiálu na dalším albu.

>>> Kultovní grind/death metaloví veteráni Carcass z Velké Británie dostali zákaz na hraní v Malajsii – kapela zde měla vystoupit v květnu, ale nedostala víza kvůli obsahu svých textů. Zajímavostí ovšem je, že v loňském roce už Carcass v Malajsii hráli bez problémů.

>>> Thrash metalisté Flotsam and Jetsam se pustili do natáčení svého dalšího, celkově dvanáctého alba. Více informací o novince prozatím není k dispozici, kapela však zveřejnila záběry z nahrávání bicích stop.

>>> Thrash metalová stálice Overkill rozšířila smlouvu se svým dosavadním labelem Nuclear Blast, který kapelu doposud vydával v Evropě – od nynějška se budou Nuclear Blast starat o Overkill celosvětově. Prvním počinem nové smlouvy bude vydání speciálního boxu s kompletní starou tvorbou skupiny.

>>> Ostravští power metalisté Salamandra vypustili do světa nový videoklip “Devil’s Apprentice”. Sledujte na YouTube.

>>> Švédští black metalisté Shining vypustili do světa nový song “Framtidsutsikter”, který se objeví na jejich chystané albu “IX – Everyone, Everything, Everywhere, Ends”, jež vyjde 20. dubna u Season of Mist. Skladbu si můžete pustit tady.


!T.O.O.H.! – Democratic Solution

!T.O.O.H.! - Democratic Solution
Země: Česká republika
Žánr: avantgarde metal
Datum vydání: 13.8.2013
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Právo
02. Boubelovo životakončení
03. Lotrova pomsta
04. Kokarda pýchy
05. Demokratické řešení
06. Vítat
07. Marš pucfleku!
08. Lizzie
09. Konec kontinentálního kontejneru [new version]
10. Z terária do kolumbária [new version]
11. Aura & Ziata [new version]
12. Pošťák [new version]
13. Instrumental

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Asi málokdo by nesouhlasil s tvrzením, že mezi českými extrémně metalovými skupinami patří !T.O.O.H.! k absolutní špičce. Nebál bych se dokonce tvrdit, že jde v rámci žánru o legendární kapelu. Jejich počin z roku 2005, geniální a naprosto šílené dílo “Řád a trest”, si dokonce troufnu označit za své nejoblíbenější české album vůbec. O problémech, které nastaly ohledně jeho vydání, asi slyšel každý fanoušek kapely, následný rozpad skupiny pak znamenal velkou ztrátu pro všechny příznivce avantgardní hudby. Asi tudíž nemusím popisovat, jakou radost ve mně vyvolalo zjištění, že se kapela dává dohromady, pracuje na nové desce a plánuje i koncertní činnost. Bohužel, koncert se odehrál jen jeden, po němž !T.O.O.H.! oznámili, že další živá vystoupení již neplánují a provozovat kapelu jako studiový projekt nehodlají. A tak jediným hmatatelným výsledkem jejich krátkého obnovení bude album nazvané “Democratic Solution”. Jak si tedy legendární kapela poradila se svým vlastním epilogem?

Jak se dalo čekat, tak nějak po svém. “Řád a trest” bylo stvrzením unikátního zvuku, který !T.O.O.H.! dlouho budovali. S agresivitou grindcoru, brutalitou death metalu, nepředvídatelností avantgardy a navíc krásou v podobě skvělých melodií, tedy zvukem, který kapela na “Řád a trest” vypilovala k dokonalosti, se můžeme rozloučit. Novinka “Democratic Solution” je metalové album, o tom není pochyb, hlavní roli na něm však hraje elektronika. Změna je to tak razantní, že první vypuštěnou skladbu “Právo” považovali fanoušci za pouhou demoverzi, na rychlo postavenou za účelem zaznamenání myšlenek, které budou později nahrány “pořádnými” nástroji.

Tak tedy dobrá, rytmická kytara byla nahrazena elektronikou, která je stále spíše zamaskovanou kytarou, takže jde jen o “efekt”. Jenže tak tomu není. Elektroniky je zde více, tvoří podklad skladeb, nahrazuje baskytaru (která tam někde může také být, ale kdo ví?). Ve výsledku je tak na “Democratic Solution” prolnuta kytara s elektronikou takovým způsobem, že často není možné najít přesné hranice, kde jedno končí a druhé začíná. Obvykle se k samotnému zvuku dostávám až na konci recenze, protože vedle samotného obsahu písní není ani náhodou tolik důležitý, ale tentokrát prostě nemůžu jinak. Zvuk mi poslech alba znesnadňuje a bylo by naivní si nalhávat, že je to jen kvůli nenaplněným očekáváním.

Po rozpadu !T.O.O.H.! v roce 2005 se baskytarista Freedom a kytarista Wokis vydali hledat štěstí ve vlastním projektu Duobetic Homunkulus (který shodou okolností letos vydal v pozměněné sestavě skvělé debutové album) a na “Democratic Solution” tudíž figurují jen zbylí dva ústřední členové, bratři Schizoid (bicí) a Humanoid (vše ostatní). Neměl by tak chybět klasický Humanoidův šílený jekot, ale i ten novinka postrádá. Místo něj dostaneme čistý zpěv hodně netradičního vyznění. Ze štěkání odporných textů se tak stalo spíše hulákání hospodských zpívánek, ale to koneckonců ničemu nevadí. Texty každopádně zůstaly stejně nechutné, jako tomu bylo dříve, což berte jako pozitivní zprávu, protože co by bylo album !T.O.O.H.! bez textů o análních radovánkách, to si ani neumím představit.

Až doteď se mohlo zdát, že jsem s “Democratic Solution” těžce nespokojen a musím mu tak vystavit jedině nízké hodnocení, ale to by byla mýlka. Ještě přichází jedna kapitola, a to ta nejdůležitější – hudba samotná. A zde !T.O.O.H.! dopadli o mnoho lépe. Devítka nových skladeb (včetně dvou instrumentálek), jež album přináší, je drtivá, mozek vypatlávající, různorodá a hlavně hrozně zábavná. Jakmile se dostanete přes šok se zvukem, což může být záležitost mnoha poslechů, zjistíte, že dobrými nápady kapela opět nešetřila. Tak třeba zmíněná skladba “Právo”, která desku otevírá, zaujme třeba nápaditým textem, popěvkem, který z hlavy nevyženete (“lá-lá-la-lá, droždí!”) a jedním z mála kytarových sól. Jednoduše všude lze nalézt silné momenty.

Z instrumentálek zaujme hlavně dvouminutová “Lizzie”, která zní jako nic jiného na desce. Její jemná a krásná kytarová melodie by měla album uzavírat a fungovat tak jako uklidnění pocuchaných nervů. Že album neuzavírá, způsobuje čtveřice předělávek starších písní, mezi kterými nalezneme například i “Konec kontinentálního kontejneru” z předchozí desky. Obecně mám za to, že předělávat jakoukoliv hudbu je ošemetné, a tak můžu jen konstatovat, že !T.O.O.H.! oblékli staré písně do nového kabátu důstojně, ovšem stejně mnohem raději sáhnu k jejich původním verzím.

Většina kapel trpí ztrátou vlastní identity, jejich hudba zní jako hudba někoho jiného, úspěšnějšího, málokdo si troufne tvořit něco nového. !T.O.O.H.! do této kategorie nikdy nepatřili a vždy měli vlastní ksicht a co je obdivuhodné, i přes nešetrný chirurgický zásah (nebo těžkou autonehodu, nazvěte si změnu zvuku, jak je libo), která je zbavila většiny původních identifikačních znaků, je stále dokonale poznáte. To je známka pořádného charakteru, který je třeba ocenit. Že je výsledek spíše na půli cesty a skladatelská stránka tu zvukovou překonává o několik tříd, s tím nic nenaděláme. Možná, že kdyby se SchizoidHumanoidem rozhodli přeci jen nahrát další album, bylo by opět o krok blíže ke kvalitám starších počinů. Koneckonců, k dokonalosti alba “Řád a trest” se také propracovávali mnoho let. Jestli má ale “Democratic Solution” být posledním počinem v historii kapely, je možná trošku škoda, že nezní o něco více jako jeho předchůdce.

Sbohem, a díky za všechny riffy.


Redakční eintopf #53 – srpen 2013

Annihilator - Feast
Nejočekávanější album měsíce:
Annihilator – Feast


H.:
Watain – The Wild Hunt
Index očekávání: 7/10

Ježura:
Fleshgod Apocalypse – Labyrinth
Index očekávání: 7/10

Kaša:
Annihilator – Feast
Index očekávání: 7/10

nK_!:
DevilDriver – Winter Kills
Index očekávání: 7/10

Stick:
Annihilator – Feast
Index očekávání: 8/10

Atreides:
Watain – The Wild Hunt
Index očekávání: 5/10

Zajus:
!T.O.O.H.! – Democratic Solution
Index očekávání: 8/10

Skvrn:
Fleshgod Apocalypse – Labyrinth
Index očekávání: 6/10

Mechanick:
Newsted – Heavy Metal Music
Index očekávání: 6/10

Srpen vypadá na poměrně rozporuplný měsíc. Zatímco někteří členové redakce říkají, že to bude jen o málo menší sucho na dobrá alba, než byl červenec, jiní zase skákají radostí dva metry do vzduchu, že tak silný měsíc dlouho neviděli. Přesto všichni dokola opakují jen několik málo jmen – Watain, Fleshgod Apocalypse, Annihilator. Více zmínek se v jednotlivých textech ale dočkaly počiny třeba i od DevilDriver, We Butter the Bread with Butter, Norma Jean, Blackfield, Newsted nebo Turisas, které ovšem všichni zmiňují jako album, od něhož očekávají spíše průser. Tak či onak, k poslechu se zjevně něco vždycky najde. A která nahrávka že to vyhrála náš vysoce prestižní titul nejočekávanější desky měsíce srpna na Sicmaggot? Moc drtivým rozdílem to sice nebylo, přesto si mohou blahopřát kanadští thrash metaloví veteráni Annihilator, jejichž novinka “Feast” těch očekávacích bodíků nasbírala nejvíce…

H.

H.:

Srpen sice pořád není žádná sláva, ale naštěstí už to ani není taková mizérie jako červenec. Pořád tu nejsou žádné desky, kvůli jejichž vydání bych nemohl dospat, ale aspoň jsou tu dvě, o nichž můžu s klidem říct, že si je poslechnu s chutí. Tou první jsou Fleshgod Apocalypse, jejichž novinka “Labyrinth” podle mě bude buď opravdu pecka, nebo zklamání jak prase… snad se zadaří a symfoničtí mafioso se strefí do první možnosti. Tím druhým albem, na nějž se těším o kousek více, je “The Wild Hunt” od švédských satanášů Watain. Sice je už zdaleka nežeru tolik jako čtyři, pět let zpátky, ale když není na skladě nic lepšího, tak nakonec proč ne. Průser to určitě nebude, i když na druhou stranu nepředpokládám, že by Watain nějak zvlášť hodlali uhnout z cesty, kterou sami sobě nastolili (evidentně přelomovým) opusem “Sworn to the Dark”. Ten – dovolím si tvrdit – s největší pravděpodobností překonán nebude, protože to by Švédové museli z rukávu vysypat opravdu pekelně (a to doslova pekelně) silné skladby, aby to trumflo majstrštyky jako “Stellarvoe”, “Underneath the Cenotaph” nebo “The Serpent’s Chalice”. Když se ovšem Watain vytáhnou v +/- stejné formě jako na minulém “Lawless Darkness” (i když spíš radši to +), tak budu spokojený.

Ježura

Ježura:

Tohle léto je prostě slabé jako čajíček a zajímavou novinku aby člověk pohledal. Přeci jen je na tom ale srpen lépe než červenec takže tentokrát není až takový problém vybrat. Jelikož mě Watain nijak zvlášť netankují a u Turisas by index značil, jak velký průser odjejich novinky čekám, nezbývá jiná volba než italští Fleshgod Apocalypse s jejich albem “Labyrinth”. Jeho předchůdce “Agony” se vydařil náramně a sami hudebníci v posledních měsících na adresu svého nového dítka pěli až neuvěřitelně sebevědomé ódy, takže se zdá, že pokud se tyhle věštby alespoň trochu naplní, mohlo by jít o skutečně šťavnatou desku. Akorát mnou hlodá vlezlý dojem, že to nakonec až taková hitparáda nebude, protože ačkoli první vypuštěná skladba “Elegy” opravdu drtí, dost mě mrzí utopené kytary. Tak uvidíme, třeba to kvalita celého alba přerazí a skutečně půjde o skvělou desku…

Kaša

Kaša:

Vypadá to, že v srpnu se (krom ukrutného vedra) ničeho zajímavého nedočkám. Pravda, není to taková slabota jako v červenci, ale pořád žádná sláva. Z toho mála jsem si ale nakonec pár jmen vybral. DevilDriver se marně snaží navázat na svá první alba a nevěřím, že tomu bude s “Winter Kills” jinak, přesto jim ještě jednu šanci dám. Norma Jean už dávno ztratili punc originality a skladatelskou jistotu, která je doprovázela na opusu “O God, The Aftermath”, takže “Wrongdoers” sjedu jen tak z nutnosti, aby se neřeklo. Jason Newsted se svým EP “Metal” nepřesvědčil a pořád si nejsem jistý, zda “Heavy Metal Music” přinese takovou palbu, jakou bych od něj očekával. Normálně bych za sázku na jistotu pokládal “Blackfield IV” od Blackfield, jenže bez Stevena Wilsona, který se na novince podílel ještě míň než minule, to už prostě není ono. Nakonec jsem si tedy nechal “Feast” od Annihilator, což by (alespoň podle prvního singlu) mohla být slušná thrashová jízda, na kterou se v srpnu budu těšit nejvíc, tak snad mě Jeff Waters nezklame.

nK_!

nK_!:

Nestačím se divit. V srpnu by měla vyjít hnedka čtyři mnou očekávaná alba. Jedná se o novinky kapel Asking Alexandria, DevilDriver, Annihilator a Avenged Sevenfold. Nevídané, obvykle mám problém vybrat jedno. Největší zálusk mám samozřejmě na “Winter Kills” od mých milovaných DevilDriver, kteréžto budu také posléze recenzovat. Poslední fošna těchto Amerikánů se sice co do kvality nedokázala vyrovnat prvním dvěma deskám, ale jako taková nebyla špatná a uvidíme, co si na nás DevilDriver nového vymyslí. Zajímavý cover art slibuje mnohé, takže se nejspíš necháme překvapit.

Stick

Stick:

Mám pro Jeffa Waterse a jeho smečku slabost, takže i přes různé výkyvy, které se v jejich diskografii vyskytují, se na každou novinku Annihilator těším. Na minulém eponymním albu Jeff i spoluhráči prokázali, že jsou opět ve formě a připraveni trhat na kusy. Nyní se nás o tom pokouší přesvědčit i na obálce a já doufám, že obsah se nenechá zahanbit. Jasně, doby přelomových “Alice in Hell” či “Never Neverland” jsou nenávratně pryč, ale přesto si jsou Annihilator i vrchní principál schopni udržet kvalitu a své věrné nezklamat, a když už, tak ne moc často. Uvidíme tedy, co “Hostina” přinese, snad ne břichabol…

Atreides

Atreides:

Pokud pro kolegu H. byl červenec ve znamení mizérie, pro moji maličkost je tomu přesně naopak. Srpen je z mého pohledu na nové nahrávky naprostý průser. Moji volbu shrnu stručně: z toho kýble exkrementů, který se chystá v srpnu uzřít světlo světa, je “The Wild Hunt” to nejlepší, na co mohl můj zrak padnout, především díky koncertu, jenž se před pár lety odehrál v pražském Matrixu, na kterém Watain předvedli solidní vystoupení, z něhož jsem si odnesl převážně velmi dobré pocity. Asi to nebude taková sláva vzhledem k tomu, že v poslední době dávám přednost poněkud odlišným formám black metalu, ale vzhledem k tomu, že Fleshgod Apoalypse mi i přes veškeré očividné klady jejich tvorby příliš nevoní, stále je pro mě “The Wild Hunt” mnohem lepší volbou než nadcházející počiny Turisas, Equilibrium, Tarji, ReVamp a Saltiato Mortis dohromady. A vězte, že mít trochu podrobněji nastudovanou tvorbu Ulver, než jen z pár poslechů na youtube, zcela jistě by do srpnového eintopfu letěla jejich novinka “Messe I.X-VI.X”, na kterou si zaručeně posvítím.

Zajus

Zajus:

Tentokrát je to obzvláště složité. Srpen přinese řadu alb a mezi nimi i jedno, na které jsem čekal mnoho let. Čeští !T.O.O.H.! vydají “Demokratické řešení”, svou labutí píseň, a uzavřou tak existenci jedné z nejlepších kapel domácí scény. Volba pro srpen by tak měla být jasná, ovšem nemohu popřít nejistotu, kterou jsem nabyl po poslechu první zveřejněné skladby “Právo”. Nahrazení kytar elektronikou by nevadilo, ovšem u kapely, kterou jsem si zamiloval částečně kvůli úžasným riffům a nádherným sólům, jde o krok hodně odvážný. I tak se na “Democratic Solution” těším a napjatě čekám, jak bude celé znít. V srpnu ovšem vyjdou také další desky, které slibují přinejmenším kvalitní poslech. Fleshgod Apocalypse vydají nástupce výtečné symfonické a brutální death metalové smrště “Agony”, která mě před dvěma roky řádně smetla. Němečtí We Butter the Bread with Butter zase plánují nástupce neuvěřitelně zábavné desky “Der Tag an dem die Welt unterging”. Z méně lákavých (a přesto zajímavých) alb nesmím opomenout nejhůře pojmenovaný počin století “Turisas2013” (asi tušíte od koho), šestou studiovku Norma Jean a “Late for Nothing” šílenců iwrestledabearonce, což bude první počin po výměně zpěvaček. Mohl bych pokračovat, ale asi by to k ničemu nebylo, a tak zmíním už jen poprockové Blackfield, jejichž novinka “Blackfield IV” bude prvním albem po oficiálním odchodu Stevena Wilsona, ačkoliv poslední “Welcome to My DNA” již jeho stopu neslo jen minimálně. Srpen tak bude překvapivě nabitý měsíc.

Skvrn

Skvrn:

Když se zadívám na seznam alb, která mají ještě letos vyjít, srpen bude zřejmě posledním slabším měsícem. I tak se naskytne pár desek, které pro mě mají význam sledovat a poslechnout si. Asi nejočekávanější z nich je pro mě novinka Italů Fleshgod Apocalypse. Ačkoli má za sebou tahle parta jen dva plnohodnotné počiny, získala si přízeň nejednoho metalového fanouška svým ojedinělým mixem technického, brutálního death metalu se symfonickými prvky. Čekám tedy intenzivní nálož extrémního metalu, která patřičně prověří mé sluchové orgány. Nic víc snad nemá cenu očekávat. Protipólem k desce Fleshgod Apocalypse bude zřejmě geniálně nazvaná deska Turisas, “Turisas2013”, která pojmenováním prozrazuje, o jakou věc asi půjde. Ale co, i zázraky se dějí… A i kdyby se zázrak nekonal, nezoufejme, všechno zlé však může být k něčemu dobré, adeptů na shit roku je relativně málo.

Mechanick

Mechanick:

Mám takový dojem, že nám srpen pořádně zatopí. Za dveřmi čeká cela řada žhavých a taky přinejmenším zajímavých hudebních náloží. Vyjdou noví Annihilator a první deska kapely Newsted. Na obě uvedené se těším a zároveň ve mně klíčí obava, zdali budou má očekávání naplněna. Především v případě Newsted. Na předešlém EP se Jason Newsted vytáhl se skladbou “Soldierhead”, která byla mozky vystřelující, ale zbytek matroše znatelně za touto peckou kulhal. Uvidíme, uslyšíme, jak to celé dopadne. V srpnu vyjdou i zaručené věci jako třeba EP švédských veteránů Grave a kvalitu očekávám i u Watain, kteří vydají novinku s divokým názvem “The Wild Hunt”. Neméně s nervozitou očekávaní jsou dozajisté Ulver s deskou nazvanou “Messe l.X-Vl.X”, We Butter the Bread with Butter, Fleshgod Apocalypse a Gorguts.