Archiv štítku: Terminal Prospect

Terminal Prospect – Redefine Existence

Terminal Prospect - Redefine Existence
Země: Švédsko
Žánr: thrash / death metal
Datum vydání: 5.4.2013
Label: Gravity Entertainment

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Metal Promotions

Stejně jako v případě drtivé většiny promáčů, jež mi díky našemu blogu prošly pod rukou, ani od Terminal Prospect jsem nečekal žádné zázraky. Prostě další z mnoha spolků, které se po vzoru úspěchu Legion of the Damned zaměřily na kombinaci thrash a death metalu, což je samo o sobě natolik limitující spojení, že jediným faktorem, který oddělí špatnou a povedenou desku, je energie, která na posluchače udeří. A v tomto ohledu na tom Terminal Prospect s druhou řadovkou “Redefine Existence” nejsou vůbec špatně, protože přesně tohle je aspekt, který jejich novince nechybí.

Abych vás ale neuvedl v omyl. Nejedná se o úplně bezhlavou rubanici bez špetky zamyšlení. Terminal Prospect ctí své severské kořeny, což v jejich případě znamená, že krom thrash/deathového nářezu se připravte taky na kytarové momenty, které místy zabloudí až k melo-deathovému výrazu. Zpěvák Kristian Norelius je správně řízný někde na půli cesty mezi Millem Petrozzou a Peterem Tägtgrenem, přičemž druhé jméno berte s notnou rezervou, protože mám na mysli především podobnost ve frázování a vyšších hlasových polohách. Jak se u takového alba sluší a patří, jde se zhurta na věc. Úderné a škrkané kytary, pronikavé bicí a pod nánosem tuny riffů zahrabaná basa, přesně o tohle tu jde. První dvě pecky jsou sice ukázkově zběsilé a bez respektu vás roztrhají na kusy, ale mě víc zaujala taková “The Edge of Confusion”, v níž se ubere na rychlosti a agresivitě, díky čemuž si na své si přijdou milovníci sólové kytary. Škoda, že takových skladeb na albu není víc, protože by pak poslech dostal nový rozměr. Na druhou stranu, ani oldschoolová “Resurrection” nehraje druhé housle.

Díky krátké stopáži se “Redefine Existence” stala takovou chuťovkou, jíž jsem si však dopřával tak často, až jsem si ji oblíbil. Neříkám, že je to kdovíjaké umění, ale při poslechu aktuálního počinu tohoto kvarteta jsem se slušně bavil a přestože nemůžu zaručit, že i po roce se k tomuto albu vrátím, nemohu jinak, než sáhnout po nadprůměrném hodnocení.