 |
|
Země: Polsko Tracklist: Hrací doba: 42:15 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
V poslední době se nám tu v recenzích roztrhl pytel s debutující blackmetalovými smečkami z Polska. Totenmesse budiž dalším takovým přírůstkem a opět dost zajímavým. Tentokrát to sice není až taková pecka jako v případě Kły anebo Gorycz, jejichž počiny mě osobně bavily o něco víc (byť jsou oba trochu jinde), to mohu prozradit hned zkraje, ale i tak se jedná o dobrou záležitost, která za pozornost stojí. Obzvlášť jestli vám tyhle polské záležitosti chutnají podobným způsobem jako mně.
Začněme představením sestavy, protože i v případě Totenmesse se v ní ukrývají známé firmy, s nimiž se posluchač sledující polskou scénou nejspíš už nejednou setkal. Páteř sestavy tvoří borci z kapely Hell United, která už sice nyní nefunguje, ale na její solidní druhou desku „Aura Damage“ z roku 2012 si možná vzpomenete. V Totenmesse tedy působí tři čtvrtiny Hell United, což se na debutu „To“ také podepisuje, protože mnohé postupy se otírají i o death metal, jenž Hell United cizí rozhodně nebyl. Dvojici kytaristů a baskytaristu pak doplňuje bubeník Priest z Massemord, Odraza a Voidhanger a zpěvák Stawrogin z Massemord, Odraza a Biesy. I Totenmesse lze tedy zařadit do početné rodinky projektů nějakým způsobem napojených na koalici Let the World Burn (Massemord / Furia), což je obecně hodně zajímavá směska kapel, jejíž průzkum mohu jenom doporučit.
Nicméně zpátky k Totenmesse respektive k „To“. Hned na první pohled upoutá pozornost zvláštní fialovo-černé ladění celé nahrávky. Což se mně osobně prakticky ihned zalíbilo. Těšil jsem se tedy na poslech… a ten mě zpočátku trochu zklamal. „To“ na první pokusy nezní nijak zvláštně, naopak se mi nejdřív zdálo trochu nevýrazné. Vzpomínám si, že jsem něco podobného psal už u Gorycz, ale v jejich případě bylo cítit, že materiál má velký potenciál, a jakmile se člověk překlenul přes počáteční fázi, „Piach“ ukázkově rozkvetlo.
Debut Totenmesse je v tomhle ohledu trochu jiný. U něj jsem měl spíš pocit, jako kdybych pořád neměl dost naposloucháno, takže jsem „To“ dával další šance a album si mě získávalo velmi pozvolna. Snad to bude i tím, že deska nepřináší moc skutečně výrazných momentů, které by člověka vyloženě strhly, spíše plyne v takové jednolité náladě. Přestože samotný materiál je vlastně relativně pestrý. Totenmesse umějí muziku zahustit, jdou jim i „pohodlná“ střední tempa nebo nenápadné melodické linky, a dokonce ani chytlavější pasáže v jejich podání neznějí prvoplánově nebo otravně.
Všehovšudy bych tedy řekl, že „To“ asi nikoho nesloží a nemá žádné odzbrojující momenty (ačkoliv pár vystupujících se nakonec najde, viz třeba závěr „Kaiser Tot“), ale nechybí mu jisté charisma, díky němuž si nakonec posluchače na svou stranu získá. Určitá umírněnost a nenápadnost se posléze dokonce stane předností Totenmesse.
Jeden vyloženě slabý moment nicméně na nahrávce vnímám. Mám tím na mysli jedinou nepůvodní skladbu Totenmesse – uprostřed alba se totiž nachází cover „21st Century Schizoid Man“ původně od King Crimson. Pominu, že předělávka zrovna tohohle slavného kusu asi nikoho neoslní svou unikátností. Víc mi totiž vadí, že onen slavný motiv se k celkové náladě „To“ prakticky vůbec nehodí. Anebo to podání prostě není ono. Nevím. Každopádně se pro mě jedná o jasného kandidáta na přeskočení, což je trochu pruda, obzvlášť takhle v prostředku.
S vlastními písněmi Totenmesse jsem ovšem nakonec docela spokojený. Není to sice taková pecka jako jiné desky, které se v Polsku dají najít, ale líbí se mi, že „To“ má určitý vlastní ksicht. Něco mě pořád nutí nahrávku poslouchat, přičemž únava materiálu se doposud nedostavila, což asi mluví samo za sebe. Není to povinnost, ale pokud se vám polský black metal líbí, pak si nejspíš najdete cestu i k Totenmesse a oceníte to. Navzdory počáteční nedůvěře jsem ve finále došel k názoru, že i tohle je povedená věc.