 |
|
Země: Vietnam / USA Tracklist: Hrací doba: 69:25 Odkazy: –
|
Raw black metal z Vietnamu člověk asi nepotkává každý den, takže už jen z tohohle důvodu bude zajímavé si zde kapelu jako Vothana představit. I když je možné, že mi to „z Vietnamu“ bude někdo rozporovat. Všechny texty a většinou i názvy nahrávek / skladeb jsou sice vietnamsky a Lord Vô Thần Nebulah, hlavní předák Vothana, pochází z Vietnamu, avšak aktuálně přebývá ve Spojených státech amerických. Někdo by tedy mohl Vothana vnímat spíše jako americkou skupinu. To už ponechám na vašem vlastním uvážení.
Nelze nicméně rozporovat, že vietnamské kořeny jsou tu dost cítit, ať už kvůli jazyku použitém pro texty, textové tématice (vedle standardního anti-náboženského postoje se lyrika věnuje i vietnamské historii) nebo názvům. To samé už nicméně nejde tvrdit o hudební stránce věci, protože tady je produkce Vothana relativně standardní. Což může jeden chápat jako promarněnou příležitost na stvoření originálně znějící záležitosti – a osobně bych takovému dojmu určitě rozuměl.
Na druhou stranu je ovšem svým způsobem i sympatické, že se Lord Vô Thần Nebulah ani nesnaží o takhle jednoduše se nabízející koncept (něco se objeví prakticky jen v krátkém intru „Death Before Dishonour“ a v krátkém outru „Nghe Tiếng Còi Báo / Hear the Sirens Echo“, což je na bezmála sedmdesátiminutové nahrávce úplné nic) a radši dává přednost žánrové ortodoxnosti a věrnosti stylovým kořenům.
Většině z vás to asi nebude na první pohled znít jako něco chvályhodného, protože vás zcela logicky napadne, jestli k tomu milionu worship-kapel fakt potřebujeme ještě další. U Vothana mám nicméně dojem, že se nejedná o pouhou pózu a tupé následování žánrových dogmat, nýbrž upřímné přesvědčení a životní filozofii. O tom svědčí i manifest uvnitř „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“ odsuzující komercializaci či snahu o posun hodnot black metalu a tvrdící, že skutečný black metal nemá uspokojovat ani bavit, nemá se zajímat o úspěch, slávu či finanční zisk a vždy by měl být netolerantní.
O tom, že se nejedná jen o plané pindy, svědčí hned několik skutečností. Vznik Vothana se datuje až do roku 2003, přičemž první dlouhohrající deskou je právě až letošní „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“. Předcházela jí dlouhá éra vydávání kazetových demosnímků nebo maximálně sedmipalcových ípek, obojí ve velmi omezených nákladech, což jasně ukazuje, že snaha o zviditelnění nebo snaha prorazit pro Vothana nikdy nebyla na pořadu dne. O kompletní ignoraci sociálních sítí a obecně webové prezentace snad ani nemá cenu hovořit.
Přístup sám o sobě nicméně nezaručuje také kvalitní hudební výsledek. „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“, které jen tak mimochodem prozatím vyšlo pouze na LP a MC, své nedostatky určitě má. Desku lze po tolika letech chápat jako definitivní manifest Vothana nejen díky zmiňovanému textu, ale celkově, jako monument toho, o čem svět téhle skupiny je. Proto lze rozumět rozmáchlosti alba.
Přesto je sedmdesát minut syrového a ve své podstatě neinvenčního black metalu příliš, a to i pro posluchače, který se v raw black metalu vyžívá. Dovolím si tvrdit, že tahle odnož černého kovu mě oslovuje, ale i tak mi „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“ přijde hrozivě dlouhé. Určitě jsem zvládnul sjet nahrávku na jeden zátah celou, a to nejednou, ale nemohu tvrdit, že bych jí vždy celou vnímal a dokázal jí věnovat pozornost. Ani nemluvě o tom, že veškeré skladby mezi sebou dost splývají.
To všechno ale plyne z jediné věci, a sice že muzika Vothana prostě není žádná extrémní síla. Řekl bych, že nabízený materiál je maximálně lehce nad průměrem, výš ani omylem. A to jak kvalitou, tak i svým vyzněním, poněvadž „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“ neexceluje ani atmosférou, ani agresí. Ještě první čtyři písně na stranách A a B znějí poměrně slušně (ačkoliv netvrdím, že by byly v celé své délce nějak úžasné), ale druhý vinyl už se mi zdá výrazně horší a songy jako „Vinh Quang / Glory“ či „Nghe Tiếng Còi Báo / Hear the Sirens Echo“ (paradoxně dva nejdelší z celého alba) obsahují i vyloženě slabé a mdlé pasáže.
Nechci na „Không Bao Giờ Nộp / Never to Submit“ nakydat zbytečně moc špíny, protože pohoršení nebo odpor si Vothana určitě nezaslouží. Přístup je mi sympatický, poslouchat se to určitě dá a vlastně to bylo i zajímavé slyšet. Moje sdělení je, že se tu prostě v jádru neodehrává nic zvláštního a na elitu raw black metalu hodně schází. Jméno si pamatovat asi budu, ale vracet se rozhodně nehodlám.