Země: Řecko Tracklist: Hrací doba: 47:01 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Hlavní tahák Yoth Iria je asi jasný. Jedná se totiž o návrat člověka, jenž kdysi stál u zrodu helénského black metalu a hrál na obou albech, která tento subžánr definovala. Oním člověkem je Dimitris Patsouris známý též jako Mutilator. Baskytarou a texty kdysi přispěl jak na „Thy Mighty Contract“ (1993) od Rotting Christ, tak „His Majesty at the Swamp“ (1993) od Varathron. Mutilator se v obou kapelách angažoval v první polovině devadesátých let a posléze zmizel z očí. Prostřednictvím Yoth Iria se k black metalu vrací.
Když se ale bavíme o sestavě Yoth Iria, rozhodně by nebylo fér opomenout další zúčastněné. Druhým členem formace totiž není nikdo jiný než George Zacharopoulos nebo také Magus Wampyr Daoloth případně The Magus, jedna z ústředních postav dalšího řeckého kultu Necromantia a dále také člen Thou Art Lord. Shodou náhod se také on podílel na „Thy Mighty Contract“ i „His Majesty at the Swamp“ – na první jmenovaný titul přispěl klávesami a doprovodnými vokály, na ten druhý klávesami a studiovou prací.
Mezi pravidelnými hosty na nahrávkách Yoth Iria pak najdeme další zajímavá jména. Na kytaru hraje George Emmanuel z Lucifer’s Child a mimo jiné i dlouholetý koncertní kytarista Rotting Christ. Do škopků pak tříská Giannis Votsis, jehož můžete znát z Embrace of Thorns, Nigredo, Caedes Cruenta nebo Thou Art Lord.
„As the Flame Withers“ z letošního ledna sice platí za dlouhohrající prvotinu Yoth Iria, ale už loni kapela stihla nějaké neřadovky. Vůbec poprvé se prezentovala skrze minialbum „Under His Sway“, které bylo vcelku fajn a nabídlo příjemný výpravný black metal, na němž šlo jasně poznat, z jaké scény Yoth Iria pocházejí. Nádech některých období Rotting Christ to nesporně mělo, zároveň ale nešlo o vyloženou kopírku něčeho jiného, spíš šikovné poskládání známých a objevených elementů subžánru zahrané s nadhledem zkušených mazáků a složené se stejnou jistotou. Nebyl tedy jediný důvod obávat se o kvality „As the Flame Withers“, které přináší sedm nových písní společně s již známou „The Red Crown Turns Black“, jež se objevila na druhé loňské nahrávce, podzimním splitku s krajany Kawir.
V krátkosti bych to řekl asi tak, že „As the Flame Withers“ je taky fajn, ale méně fajn než „Under His Sway“. Základní směřování sice zůstalo stejné, ale materiál na řadovce se mi obecně zdá melodičtější a naopak méně epický. Ne snad, že by se na EP melodie neobjevovaly, viz třeba „Sid-Ed-Djinn“, stejně tak se i na „As the Flame Withers“ najdou výpravné momenty, ale takový povšechný dojem z toho mám já. Ale může to být dáno i tím, že na minialbu se nacházely jen dva tracky a jeden cover Rotting Christ a zrovna tyhle dva mi sedly o něco víc.
„As the Flame Withers“ bych se nicméně pořád nezdráhal označit za poměrně dobrou desku. Poslouchá se to strašně dobře, navzdory melodičnosti muzika nikdy nesklouzává ke kýči, čehož si cením, protože jestli něco z duše nenávidím, pak je to kýč. Trvanlivost mě taky docela překvapila, protože nahrávka mě bavila déle, než bych u striktně písničkového a vesměs melodického počinu čekal.
Jestli něco táhne desku dolů, je to podle mě absence nějakého skutečně kulervoucího hitu nebo mocných momentů, při nichž bych pravidelně míval poluci do spoďárů. Celkový dojem za mě ok, ale na onom obecném pocitu to „As the Flame Withers“ vzhledem ke svému ladění nedotáhne zas tak vysoko. Právě to v mých očích zabraňuje debutu Yoth Iria v tom, aby se vyškrábal do vyšší třídy. Ve finále tedy jen lehce nadprůměrná, přesto sympatická práce.