Země: Bělorusko Žánr: black metal Datum vydání: 18.1.2014 Label: selfrelease Odkazy: – K recenzi poskytl: Against PR

O tom, že Zaklon nepatří k nejznámějším black metalovým uskupením, zřejmě není třeba debatovat. Patrně nejzajímavější je na tomto jednočlenném projektu, vedeném jistým Temnarodem, jeho původ. Bělorusko není destinací, ve které by bylo metalu obecně přáno, a tudíž je dost možné, že se Zaklon na zdejší scéně těší výsadnímu postavení. Ne díky kvalitě, kterou v hudbě Temnaroda nejsem s to najít, ale kvůli solidní dávce let, jež na scéně strávil. Zlo Zaklon šíří počínaje letopočtem 1999, respektive pak rokem 2004, kdy projektu vychází první veřejný demáč. Demo dává demo a přichází rok 2010, který se nakonec ukazuje jako zlomový. Zaklonu vychází první řadovka a začíná nesmírně potentní období, kdy v pětiletém rozmezí vychází hned čtyři plnohodnotné desky. “Nikoli…”, o které bude v následujících řádcích řeč, je tou poslední z nich.

Upřímně si nemyslím, že by se za těch x let od vydání prvního dema něco drasticky změnilo. “Nikoli…” si totiž není těžké splést s na koleni tvořenou nahrávkou nově vzniknuvší kapely, což pro víc než 15 let tvořící projekt není oslnivá vizitka. Navzdory neznalosti minulých počinů je jistota, že Zaklon neprošel jakýmkoliv vývojem a hudebně zamrznul někde v polovině 90. let, takřka stoprocentní. Což o to, proč si čas od času takový oldschool nepustit. Jenomže když se hudební neohrabanost, skladatelská impotence a nulová atmosféra spojí dohromady, je v tu chvíli úplně jedno, o jaký stupeň undergroundové zapadlosti jde.

Stopáž jednotlivých skladeb přesahuje nejednou desetiminutovku a na první pohled dává tušit, že by songy mohly oplývat solidním vývojem. Bohužel, zdání klame. Jednotlivé písně vedou jaksi do nikam a leze z toho jen nezáživné repetitivní cosi. A když už se přeci jen objeví nějaký solidnější moment, zabije to Temnarodův vokál, který mě na nahrávce vzhledem ke stereotypnosti častokrát i obtěžuje. Nejzajímavější jsou patrně ambientní vložky a intro. Jinak je to, vážení, těžká nuda. V rámci možností poslouchatelná, ale přetěžká.