Tematické články

  • Redakční eintopf – speciál 2018: Cnuk

    24.1.2019

    Cnuk

    Idles

    Minulý rok jim první příčka mé top pětky o kousek utekla, avšak tentokrát si to s albem „Joy as an Act of Resistance“ už plně zaslouží. Energií nabitý post-hardcore punk plný trefných sloganů a okázalé nápaditosti. To jsou poslední Idles. Čtrnáct písní, které fungují jak samostatně, tak dohromady. Pohledy na problémy současné Británie, svazující společenské tendence i osobní vypořádání se se životem. Jedna z nejlepších kytarových nahrávek posledních let, dost možná budoucí klasika. Neuvěřitelná je rovněž skutečnost, že minulá (loňská!) deska „Brutalism“ nebyla o nic horší, ba naopak, nezaostává vůbec v ničem. Idles se zkrátka vyplatí sledovat. | Co dodat k Voivod. Vždy to byla naprosto svá kapela, s vlastními pravidly a originálním rukopisem, na hony vzdáleným všem ostatním. „The Wake“ je opět zastihlo v prvotřídní formě. Psychedelický, progresivní metal punk vyprávějící téměř hodinový ...

  • Redakční eintopf – speciál 2018: Metacyclosynchrotron

    21.1.2019

    Metacyclosynchrotron

    Altar of Perversion

    Za uplynulé měsíce vnímám nedostatky a plané pasáže desky výrazněji než v čase psaní článku a z elitní pětky je také nejméně poslouchaná. Avšak v recenzi jsem psal, že na mě deska působí jinak než většina hudební produkce, takže když už si na „Intra naos“ vyhradím čas a pozornost, bývá to natolik VELKÉ, až jsem album začal subjektivně vnímat jako blackmetalovou (nebo prostě hudební) odpověď na Jungovu „Červenou knihu“. Ostatně za svými slovy, že se jedná o vznešené a hluboké dílo až numinózních kvalit, si stále stoprocentně stojím. | Z formálního hlediska je debut Adaestuo takový, jaký jsem očekával, avšak obsah svou silou a velkolepostí moje krotké fantazie překonal. Trojice má mimochodem skutečně natočený materiál pro další dlouhé desky a k tomu ještě dále nahrává a tvoří, takže sledovat další kroky Adaestuo ...

  • Redakční eintopf – speciál 2018: Onotius

    18.1.2019

    Onotius

    Abigor

    Pravěká syrovost otců zakladatelů se zde střetává s nápaditostí současných blackových avantgard a utváří tak koktejl, který není radno ponechat bez okoštování. Z nějakého mně docela neznámého důvodu nahrávka schytala docela rozporuplná hodnocení, nicméně já na ni ani s odstupem roku nemohu dát dopustit. Pravda, není to žádná revoluce, ale jde o velmi kompaktní a neuvěřitelně povedenou fúzi starého a nového, jež disponuje výtečným songwritingem, pohltivou atmosférou (ke které i ten prasácký zvuk prostě patří) a především jakousi těžko popsatelnou živočišnou esencí, jež mne nutí se k ní opět vracet. Skvost. | Doomovější a tajemnější než kdy dříve. Pravda, o špetku méně vyrovnané než výtečný předchůdce „Empty Space Meditation“, přesto odzbrojující a neustále bavící. Podmanivé kompozice člověka v klidných ambientních momentech přivedou do klidu, aby jej pak v těch vygradovaných pasážích dovedly nadobro zničit. Hypnóza. ...

  • Redakční eintopf – speciál 2018: H.

    15.1.2019

    H.

    H E X

    Přesně tohle mám strašně rád a nikdy mě to nepřestane bavit. Neznámé jméno, očekávání na nule, poslech jen tak na zkoušku – a prásk! Člověk má hubu dokořán, čelist hledá někde pod stolem, neví, co má dělat, jestli šílet radostí anebo se zakonzervovat do nejvyššího stádia pozornosti, aby mu neunikla ani vteřinka. Nestává se to často, že bych narážel na muziku, o níž mohu bez obav říct, že je naprosto fenomenální a fantastická, ale to je vlastně dobře, protože pak ten pocit a dětská radost z objevu nezevšední. Já jsem tohle všechno našel u švýcarských H E X. Naprosté posluchačské uspokojení, dokonalost, nádherná věc. | V jistých ohledech vlastně nejsem tak náročný. Stačila by mi jedna geniální deska za rok, abych byl spokojen. Zatímco v roce 2017 se mi nepodařilo nalézt ani jednu, rok ...

  • Friday the 13th: ohlédnutí za sérií

    16.10.2018

    H.

    Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

    „Pátek třináctého“ je pojem a zpochybňovat jeho status hororové legendy by bylo takřka kacířské. Jason Voorhees, mačeta, hokejová maska – to je nerozlučná trojka, která je a už navždy bude zapsaná zlatým písmem v žánrových análech jako jeden z nejvýraznějších filmových vrahů všech dob. Na retardovaného klučinu, který se v pěti letech utopil, je to víc než obstojná kariéra! Kultovní hororová série si samozřejmě zaslouží speciální péči. Recenze na všechny dosavadní díly (s výjimkou crossoveru „Freddy vs. Jason“, který si schovám až na dobu, kdy tu bude také kompletní „Noční můra v Elm Street“ – i proto tenhle biják není ani obsažen ani zde) proto nyní doplním i shrnutím / žebříčkem celé série, kde se dozvíte, jak si podle mě jednotlivé části stojí ve vzájemném srovnání. A stejně jako první recenze na originální símek ...

  • Night of the Living Dead: ohlédnutí za sérií

    9.9.2018

    H.

    Night of the Living Dead (1968)

    Podobně jako u dalších dlouhých a velkých (a nejen) hororových sérií, i Romerova zombie sága si zaslouží rekapitulaci. Ačkoliv v tomto případě může být trochu zavádějící mluvit čistě o Romerově sérii, jelikož on sám má na kontě „jen“ šest nemrtvých fláků. Nicméně vzhledem k tomu, že jde o kultovní záležitosti a v některých případech zásadní díla pro svůj žánr, vznikla i slušná řádka remaků, které jsou sem zahrnuty taktéž. Ne ale všechny, poněvadž jak známo, první „Night of the Living Dead“ z roku 1968 je volným dílem, které tím pádem může remakovat úplně každý. A nakoukat to všechno… asi by mi praskla hlava. Do článku jsou tedy vybrány pouze ty snímky, které jsem se zde recenzoval (pro přesun na jednotlivé recenze klik na příslušné nadpisy), což ale pořád dělá slušný seznam o jedenácti položkách, v němž po mém soudu ...

  • Cesta do hlubin redaktorovy duše: Cnuk

    11.8.2018

    Cnuk

    Kabát – Colorado

    Již nějakou dobu tu na vás sypeme relativně velké množství recenzí a dalších článků, ačkoliv pro většinu z vás jsme asi jenom nicneříkající přezdívky… před nějakými třemi lety tedy vznikl nápad říct čtenářům něco o nás, dát redaktorům nějaký prostor, aby řekli něco o sobě. Samozřejmě nikdy nebylo úmyslem otravovat vás intimnostmi – vždy šlo o něco, co se týká hudby. Každý redaktor tehdy dal dohromady pět alb, která jej podle jeho názoru nejvíce ovlivnila v jeho hudebním vývoji, a napsal o nich menší povídání. Nemuselo jít nutně o desky, jež bychom dodnes bezmezně milovali, ale svého času nás někam posunuly, změnily nám názor na hudbu, měly na nás nějaký vliv a (jakkoliv to může znít nadneseně) měly podíl na tom, co posloucháme dnes. Od té doby se ovšem skladba redakce značně proměnila. Z tehdejší sestavy, jež ...

  • Cesta do hlubin redaktorovy duše: Metacyclosynchrotron

    22.7.2018

    Metacyclosynchrotron

    Rammstein – Live aus Berlin

    Již nějakou dobu tu na vás sypeme relativně velké množství recenzí a dalších článků, ačkoliv pro většinu z vás jsme asi jenom nicneříkající přezdívky… před nějakými třemi lety tedy vznikl nápad říct čtenářům něco o nás, dát redaktorům nějaký prostor, aby řekli něco o sobě. Samozřejmě nikdy nebylo úmyslem otravovat vás intimnostmi – vždy šlo o něco, co se týká hudby. Každý redaktor tehdy dal dohromady pět alb, která jej podle jeho názoru nejvíce ovlivnila v jeho hudebním vývoji, a napsal o nich menší povídání. Nemuselo jít nutně o desky, jež bychom dodnes bezmezně milovali, ale svého času nás někam posunuly, změnily nám názor na hudbu, měly na nás nějaký vliv a (jakkoliv to může znít nadneseně) měly podíl na tom, co posloucháme dnes. Od té doby se ovšem skladba redakce značně proměnila. Z tehdejší sestavy, jež ...

  • Cesta do hlubin redaktorovy duše: Onotius

    15.7.2018

    Onotius

    Radůza – …při mně stůj

    Již nějakou dobu tu na vás sypeme relativně velké množství recenzí a dalších článků, ačkoliv pro většinu z vás jsme asi jenom nicneříkající přezdívky… před nějakými třemi lety tedy vznikl nápad říct čtenářům něco o nás, dát redaktorům nějaký prostor, aby řekli něco o sobě. Samozřejmě nikdy nebylo úmyslem otravovat vás intimnostmi – vždy šlo o něco, co se týká hudby. Každý redaktor tehdy dal dohromady pět alb, která jej podle jeho názoru nejvíce ovlivnila v jeho hudebním vývoji, a napsal o nich menší povídání. Nemuselo jít nutně o desky, jež bychom dodnes bezmezně milovali, ale svého času nás někam posunuly, změnily nám názor na hudbu, měly na nás nějaký vliv a (jakkoliv to může znít nadneseně) měly podíl na tom, co posloucháme dnes.

  • Halloween: ohlédnutí za sérií

    27.5.2018

    H.

    Halloween

    Nyní už máme za sebou jednotlivé recenze na všech deset filmů hororové ságy „Halloween“ – osm „starých“, dva remaky a navrch jako bonus dvě porno parodie, které však do oficiální série samozřejmě nepatří. Myslím, že taková hromada kinematografického materiálu si zaslouží, abychom se za ní ohlédli ještě jednou, tentokrát z makroskopického hlediska. Následující text se samozřejmě nezabývá porno parodiemi, když do série reálně nepatří. Ve výčtech a na obrázcích jsou jednotlivé díly odkazovány pomocí H + příslušné číslo v pořadí (s výjimkou sedmičky značené jako H20). Pod H1 a H2 se rozumějí originální staré filmy, remaky jsou označeny jako H1r respektive H2r.

  • Redakční eintopf – speciál 2017: Mythago

    1.2.2018

    Mythago

    Saiva

    Kdo někdy slyšel o Lönndom případně LIK, tomu by ani jméno Saiva nemuselo být tolik cizí. Ano, jedná se o sólový projekt Andrease Pettersona, který se na prvních dvou zmíněných v minulosti podílel. A po poslechu „Markerna bortom“ musí být každému jasné, kdo byl tažnou silou Lönndom, minimálně na „Viddernas tolv kapitel“. Dalo by se skoro říct, že debutová deska Saiva je převedením „Viddernas tolv kapitel“ do metalové podoby. Ale hlavně – i přes poklidnější tempo, značně čistý a téměř jemný zvuk kytar s minimem zkreslení a výrazně převažující čisté vokály (dokonalé dvojhlasy!) zde byl Petterson ani ne tak za pomocí hudby, nýbrž atmosféry z ní plynoucí schopen stvořit uzavřený svět nasáklý přesně tou ponurostí a melancholií, kvůli níž black metal vyhledávám nejvíce. Ostatně to je důvod proč se v tomhle shrnutí Saiva nenachází jednou, ale ...

  • Redakční eintopf – speciál 2017: Cnuk

    28.1.2018

    Cnuk

    Power Trip

    Jedničkou uplynulého roku je pro mě album „Nightmare Logic“. Power Trip s ním zaslouženě uspěli a konečně se dostali do vyšších příček metalové hierarchie. Trochu mě to samotného překvapilo, jelikož už debut „Manifest Decimation“ byl vysoce kvalitní a není rozhodně o nic horší než letošní placka. Je pravda, že ta má o něco jasnější produkci a písně mají větší hitový potenciál, takže to dohromady leze lépe do ucha a funguje to takřka na první dobrou. Jejich thrash říznutý hardcorem na mě zkrátka funguje a lehce rozemlel všechno ostatní na padrť. Je to zároveň jediné album roku 2017, které vnímám jako něčím výjimečné a zarylo se ve mně opravdu hluboko. Power Trip vůbec navrátili mou víru v thrash a ukazují, že i dnes má co nabídnout.

  • Redakční eintopf – speciál 2017: Metacyclosynchrotron

    23.1.2018

    Metacyclosynchrotron

    Rebirth of Nefast - Tabernaculum

    Recenze hovořila jasně, „Tabernaculum“ je prvotřídní dílo; blackmetalové mistrovství, které po všech směrech překonalo mé představy, a tedy jasná letošní jednička. Nadšení samozřejmě s postupem času trochu zesláblo a desku si nepouštím tak často, ale soustředěný poslech je stále radostí a digipak se mi v posledních měsících obvykle válel v bezprostřední blízkosti věže. | Kruté obětiny a úlitby krve mimozemským bohům v hlubokých kamenných útrobách prehumánní svatyně zčernalé mastným dýmem nevyhasínajících ohňů. Osvícení skrze degradaci těla, mysli i ducha. Červená tma. Fialový dým. Paralyzující strach. Extatické zhnusení. Tvary, plameny, křeče. Hlasy. Smrt příčetnosti, sláva halucinogenům! Těm hudebním (jako je tenhle) zvlášť.

  • Redakční eintopf – speciál 2017: Onotius

    20.1.2018

    Onotius

    Ulver

    Troufnu si říci, že pramálo kapel se může pyšnit tak ambiciózní poutí napříč všemožnými hudebními žánry jako norští Ulver. Netřeba asi dlouze rozebírat, jak se z osidel black metalu vydali vstříc zákrutům neofolku, psychedelického rocku, elektroniky, neoklasické hudby a tak dále. To proč tohle vše zmiňuji, je pochopitelně z toho důvodu, že jejich poslední výpad směrem do synthpopu mě uhranul. A to do té míry, že jsem se nakonec rozhodl po zvážení mu přenechat výsostnou pozici na špici svého hudebního žebříčku za rok 2017. Ulver zde na rozdíl od předloňského „ATGCLVLSSCAP“ jdou na věc o poznání přímočařeji, neztrácejí ale nic ze svého kreativního ducha a citu pro kompozici. Jejich zhudebnění slavné vraždy Julia Caesara přenáší na pozadí úderných beatů typickou tajemnou a neopakovatelnou melancholickou atmosféru prostřednictvím podmanivých melodií, které ale rozhodně nesklouzávají do plané líbivosti a připitomělé banality. ...

  • Redakční eintopf – speciál 2017: Zajus

    17.1.2018

    Zajus

    Der Weg einer Freiheit

    „Finisterre”, konec světa, ne v onom apokalyptickém, nýbrž geografickém významu, hlásají Der Weg einer Freiheit, ovšem já hrubě nesouhlasím. Tak jako bylo pro cestovatele z východu Finisterre koncem světa, mohlo být pro potenciální cestovatele ze západu jeho začátkem, a přesně tak je třeba se na desku dívat. Ano, je to atmosferický black metal, ale nemá v sobě ani špetku deprese či nihilismu, naopak překypuje nečekaně pozitivní energií i ve chvílích největších bouří. „Finisterre” není ani přehnaně zapamatovatelné, vlastně nyní, když jsem ho už dobrý týden neslyšel, si toho z něj mnoho nevybavuji, a přesto vím, že stačí ho spustit, a vše se okamžitě vrátí na své místo. Chtělo to pár poslechů, nakonec si mě však album získalo.

  • Redakční eintopf – speciál 2017: H.

    15.1.2018

    H.

    Black Cilice

    V uplynulém roce mě nejvíce bavil raw black metal a v jeho rámci mě nejvíce položila deska „Banished from Time“ od portugalského zla Black Cilice. Již v červencové recenzi jsem psal, že dané album je dokonalou ukázkou toho, jak by měl dle mého názoru black metal ve své nejčistší podobě znít, a za tímto tvrzením si bez obav stojím i nyní. Podobně jako za dalšími silnými verdikty, jako například že „Banished from Time“ plnými hrstmi rozhazuje to, díky čemu se pro mne stal black metal nejvyšší prioritou mezi všemi hudebními žánry. Ani nyní, již téměř rok od vydání alba, ze mě nadšení nevyprchalo, a když to teď při psaní těchto řádků opět poslouchám, nemám o volbě nejlepší dlouhohrající nahrávky roku 2017 pochybností. Možná může vypadat zvláštně, když na piedestal dosazuji desku, jejíž podstata je vlastně ...

  • Nekhrah: „Foredoomed“ song stream

    24.8.2017

    Sicmaggot

    Nekhrah - Cosmic Apostasy

    Nekhrah je nová kyperská formace, jejíž členové ovšem nepocházejí jen z Kypru, ale i z Řecka a Rumunska. Až doposud měla kapela na kontě pouze jeden demosnímek, který navíc vyšel pod dřívějším názvem Impalement, ale to se brzy změní. 29. září se objeví debutová dlouhohrající deska „Cosmic Apostasy“. My vám nyní nabízíme ukázku z této nahrávky – poslouchat můžete v přiloženém Soundcloudovém přehrávači. Sestava Nekhrah: A. – vokály, texty C. – kytary, texty M. – bicí T. – baskytara Nekhrah online: Facebook Tracklist „Cosmic Apostasy“: 01. Acheron 02. Cosmic Apostasy 03. Closed Casket Funeral 04. Foredoomed 05. The Face of Pain 06. Acts of Troth 07. Nekhrotise 08. Let There Be Nothing

  • Biesy: „Czerń​ ​nas​ ​prosi​“ videoklip

    24.8.2017

    Sicmaggot

    Biesy - Noc lekkich obyczajów

    Biesy je novým blackmetalovým projektem z Polska, za nímž stojí PR, který má na svědomí hudební i textovou stránku. V sestavě mu vypomáhají vokalista Stawrogin (Odraza, Massemord) a bubeník MP (Outre). Formace vydává 9. září svůj dlouhohrající debut „Noc​ ​lekkich obyczajów“, který bude k mání u Third Eye Temple ve standardní (jewelcase CD) a limitované (slipcase CD) edici. Předobjednávat lze zde respektive zde. Biesy nyní zveřejňují videoklip ke skladbě „Czerń​ ​nas​ ​prosi​“, na nějž se u nás můžete podívat v premiéře zde.

  • Mayhem, Inferno: Purgatorium Europæ Septentrionalis Tour

    21.4.2017

    Metacyclosynchrotron

    Mayhem

    V koncertním eintopfu jsem zmiňoval výlet do maďarské Budapešti za koncertem Mayhem a tuzemských Inferno. Přiznám barvu, že jsem tam nejel se pouze mrknout na koncert, ale společně s Infernem, jimž jsem v rámci turné vypomáhal převážně s prodejem merche, ale i taháním beden, tlumočením, managováním a vším možným, co se zrovna naskytlo. Neberte to, prosím, jako chvástání. Tímto chci osvětlit původ všelijakých bonusových a zákulisních informací, jež se v následujících řádcích objeví. Plnohodnotný tour report, který by detailně rozvedl každou štaci Inferna na Purgatorium Europæ Septentrionalis, nemám čas ani chuť psát. Proto tato kratší, zhuštěnější forma, kde hraje prim maďarská zastávka s příležitostným ohlédnutím za předchozími koncerty, jichž jsem byl svědkem. Pro pořádek, celé turné čítalo dvaadvacet zastávek. Před Mayhem obvykle hráli britští Dragged into Sunlight, na vybraných koncertech bylo předkapel více. Inferno pak byli přizvání ...

  • Sauron: „Klasztor“ song stream

    25.1.2017

    Sicmaggot

    Sauron - Klasztor

    Dráha polských pagan blackmetalových veteránů Sauron započala před cca čtvrtstoletím a jako u většiny začínajících kapel se první roky jejich existence nesly ve znamení demosnímků. Ve skutečnost Sauron ve své rané éře stačili vydat pouze dema, přičemž to druhé z nich neslo název „The Baltic Fog“ a na svět bylo vyvrhnuto v roce 1995 na audiokazetě. Již loni došlo k první reedici „The Baltic Fog“ opět na MC a letos, konkrétně 3. března, se demosnímek dočká i své vinylové edice. Počin vyjde u Wheelwright Productions a bude se pyšnit novým masteringem, novým přebalem z dílny Magadeleny Jędrzejczak-Nalazek a přiložen bude i velký plakát. Limitace elpíčka činí 200 kusů. Jako ochutnávku před březnovým vydáním vám nyní přinášíme stream skladby „Klasztor“. Prahnete-li po syrovém soundu pohanského black metalu z 90. let, pak poslouchejte níže!


Od hudebních fandů pro hudební fandy