The Stone - Nekroza

The Stone – Nekroza

The Stone - Nekroza
Země: Srbsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 1.10.2014
Label: Folter Records

Tracklist:
01. Kamenolom
02. Košmar
03. Crno zrno
04. Dani crni
05. Lov na veštice
06. Sunovrat
07. Nekroza
08. Mrak
09. Pesimizam
10. Predgroblje

Hodnocení:
H. – 7/10
Ježura – 7/10

Průměrné hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Metal Promotions

Srbové The Stone už nějakou dobu patří mezi nejznámější black metalové formace Balkánu a od začátku nového tisíciletí, kdy si změnili název z původního Stone to Flesh, se jim už dávno podařilo si vydobýt respekt na undergroundové scéně v celoevropském měřítku. Ani českému posluchači nemůže být tato formace neznámá, jelikož na našem území koncertovala již mnohokrát a třeba LP druhé desky sólového projektu kytaristy Kozeljnika také vydávala česká firma. Co je ovšem to hlavní, kariéru skupiny lemuje také množství podařených desek a vlastně lze vcelku bez uzardění tvrdit, že vyloženě špatné album ještě The Stone nevydali – a my si nyní povíme, zdali je toto tvrzení aktuální i po vydání šesté studiové nahrávky s názvem “Nekroza”.

Rozhodně je chvályhodné, že Srbové ve své tvorbě nestojí na místě, a když člověk porovná “Nekroza” třeba s tím, co The Stone předváděli na svém debutu “Словенска крв” z roku 2002, ten rozdíl je opravdu citelný, a to nejen ve zvukové stránce, ačkoliv se kapela stále drží v hájemství black metalu. Pocitově největší posun se udál s příchodem poslední desky “Golet”, jež vyšla před třemi lety. Zatímco “Umro” z roku 2009 mělo ještě relativně syrový sound, na “Golet” se zvuk The Stone znatelně vyčistil, což však hudbě kapely na poutavosti nijak zvlášť neubralo, alespoň tedy dle mého názoru. Určitě se našli lidé, jimž “Golet” nesedlo, ale já s ním problém nemám, a když The Stone vybalí nářezy jako “All Graves Gaping Wide”, nechápu, co na tom koho nebaví. V neposlední řadě se pak na “Golet” objevila ještě jedna velice podstatná novinka – kapela se poprvé oprostila (i když jen částečně) od jednoho ze svých poznávacích znamení, jímž byly texty v srbštině, a několik skladeb bylo nazpíváno v angličtině.

V ohledu textů se “Nekroza” vrací k původnímu pojetí, což v překladu znamená, že novinka je opětovně kompletně v srbštině. To mi upřímně řečeno vyhovuje, protože multijazyčnosti na deskách obecně příliš neholduji a zároveň se mi líbí, když skupiny zpívají ve svém rodném jazyce, tudíž návrat k srbštině na aktuální nahrávce rozhodně kvituji. Po stránce hudební a zvukové se však The Stone do minulosti neobracejí a naopak pokračují v cestě, jakou sami sobě nastolili s “Golet”. Dokonce bych řekl, že sound “Nekroza” je ještě o kousek čistší a z pohledu průměrného metalového fanouška “lepší”. Ve skutečnosti je však otázkou (a u black metalu obzvlášť), jestli to je skutečně lepší. Sám za sebe mohu říct, že by mi trochu větší špína nevadila… třeba u “Golet” jsem si nestěžoval, protože tam to ještě bylo vybalancováno více než dobře, takže kdyby na tom byla “Nekroza” obdobně, byl bych spokojený, ale v její současné podobě je to možná čisté až moc, jelikož The Stone teď znějí jako kapela středního metalového proudu a jsou vcelku lehce stravitelní i pro někoho, kdo si nelibuje v black metalových garážích (připomínám však, že se stále bavíme o zvuku, ne nutně o samotné hudbě).

Abych řekl pravdu, zpočátku mě “Nekroza” příliš nebavila a oproti “Golet” (a vlastně i oproti “Umro”, “Магла” a tak dále) mi novinka přišla docela slabá, byť z obecného hlediska stále velmi solidní. Hlavně mi vadilo, že zde bylo docela málo těch opravdu kulervoucích momentů. Neříkám, že tam nebyly žádné, asi ten nejvýraznější měla na svědomí čtvrtá “Dani crni”, ale v porovnání s tím, v jaké hustotě se vyskytovaly ještě na “Golet” (kde hned rozjezd v podobě “Sekao duboko, zakopao plitko” a “All Graves Gaping Wide” drtí nehorázným způsobem), to byl znatelný pokles.

Jak ale na startu poslouchacího procesu převládalo mírné zklamání, postupně si “Nekroza” sedla a začala mě bavit i jako celek. Ony songy, které nahrávku táhly od začátku (čímž mám vedle “Dani crni” na mysli především dvojici “Sunovrat” a “Mrak”), zůstaly na pozicích vrcholů, ale ten zbytek také prokoukl, díky čemuž nakonec nemám problém označit jako povedené i kusy jako třeba titulní “Nekroza”, “Crno zrno”, “Lov na veštice” nebo závěrečnou “Predgroblje”. Zejména v kytarové práci jsou The Stone skutečně zábavní… inu, je prostě znát, že hlavním skladatelem skupiny je kytarista. Nicméně je důležité zmínit, že se tak neděje na úkor ostatních nástrojů a i bicí nebo baskytara mají po celém albu také své chvilky. Vokál Nefase se nese vlastně jen v jedné poloze po celou dobu trvání, ale o tom, že by nudil, se myslím mluvit také moc nedá.

Další pozitivní věcí je i délka… “Nekroza” trvá 56 minut, což na album čistokrevného black metalu není úplně nejméně, ale ke cti The Stone slouží, že i tahle stopáž v jejich společnosti ubíhá velice příjemně a člověk pomalu ani nezaregistruje, že to už vážně byla hodina. Tedy, tento stav samozřejmě nastane až v době, kdy se v albu trochu zorientujete, protože první poslechy zdaleka nejsou tak zábavné jako ty pozdější, kdy už se člověk v desce trochu vyzná – alespoň v mém případě to tak bylo.

I když jsem měl na úplném začátku spíš pocit rozčarování a na první poslech jsem snad album ani nedojel do konce, ve finále si “Nekroza” své místo v diskografii The Stone dokázala obhájit. Je pravda, že ani zdaleka se nejedná o nejlepší desku těchto Srbů, stejně tak by se našly i nějaké menší (a do jisté míry spíš jen subjektivní) výtky, třeba že zvuk by se mi asi líbil o trochu špinavější, ale ani to nakonec nic nemění na verdiktu, že The Stone s letošní novinkou opětovně potvrdili, že je jejich standard dost vysoký.


Další názory:

Starší tvorbu The Stone sice neznám, ale poté, co mě tahle kapela před časem velice potěšila naživo, jsem se do novinky “Nekroza” pustil s chutí a rozhodně toho nelituji. Black metal v srbském podání je totiž po kompoziční stránce nesmírně jistý, dotažený, plný nápadů a chytrých detailů, pestrý a posluchačsky atraktivní a navíc drží perfektně pohromadě a vysoko nastavenou laťku ani na moment nepodlézá. The Stone se nebojí sypaček, rozvážnějších pasáží ani melodií, ale přitom nejde o žádnou vyměklost a pořád máme co dočinění se zatraceně zlověstnou nahrávkou, které nechybí náležitá atmosféra, do níž se dá ponořit velmi snadno a užívat si ji se vším všudy. Snad jediný nedostatek spatřuji v tom, že by “Nekroza” mohla být snad ještě o kousek intenzivnější, protože ačkoli je to vyrovnaný a vysoce kvalitní počin, momenty, jako je třeba zničující refrén “Dani crni”, rozmáchlý a melodický závěr “Mrak” a další, dávají jasně na srozuměnou, že The Stone umí složit i materiál naprosto excelentní a ne jenom výtečný. I “výtečný” ale znamená, že se “Nekroza” pohybuje vysoko nad průměrem a dám ruku do ohně za to, že udělá radost snad každému, komu není black metal úplně cizí. Hodně silná sedmička
Ježura


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.