Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra - Fuck Off Get Free

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra – Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra - Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything
Země: Kanada
Žánr: experimental rock
Datum vydání: 21.1.2014
Label: Constellation

Hodnocení:
H. – 6,5/10
Atreides – 8/10
Zajus – 7,5/10

Průměrné hodnocení: 7,3/10

Odkazy:
web

První pohled (H.):

O existenci Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra (jak v současné podobě, tak i pod předchozími modifikovanými názvy) mám ponětí už nějakou dobu, k poslechu samotné hudby jsem však nikdy nebyl s to se donutit. Jak už tomu tak v podobných případech bývá, oním impulsem to změnit byla samozřejmě nově vydaná deska, jež nese název “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything”

Předně se mi hodně líbí, že skupina naplnila má očekávání v tom smyslu, že je její sound opravdu nevšední a do jisté míry i originální. Jak hojně využívané housle, které mnohdy pomalu zastávají úlohu kytary, tak i třeba velmi zvláštní vokální stránka dávají celému “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything” punc něčeho, co neslyšíte na každém rohu – a to je samozřejmě skvělé.

Přestože je mi však celé počínání Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra a unikátnost jejich zvuku velice sympatická, nemohu bohužel tvrdit, že by deska byla bez chyby. Počin se rozjíždí naprosto úžasně a hned první skladba “Fuck Off Get Free (For the Island of Montreal)” je takřka po všech stránkách excelentní… je to náročná zvuková stěna, jejíž cihly ale tvoří velké množství malých a promyšlených detailů. Finále písně je pak doslova fantastické a vlastně se jedná o takový předčasný vrchol nahrávky.

Druhá “Austerity Blues” je stále skvělá, ale už o trochu méně, třetí “Take Away These Early Grave Blues” vlastně také, ale zase ještě o další trochu méně… a tak dále. Čím déle album hraje, tím mi přijde méně záživné, a zatímco první tři songy (už jen díky onomu neotřelému soundu) mě obrovsky baví, druhé tři jsou na tom o poznání hůře. “Little Ones Run” a “Rains Thru the Roof at Thee Grande Ballroom (For Capital Steez)” jsou sice docela krátké, ale vesměs úplně prázdné a zbytečné. “What We Loved Was Not Enough” je na tom oproti nim lépe, ale na to, co skupina předvádí ze začátku alba, to nemá. I přesto jsem si však z prvního setkání odnesl veskrze pozitivní dojmy a až budu mít čas, rád prozkoumám i zbytek tvorby.


Druhý pohled (Atreides):

Na rovinu se přiznám, že v hodnocení letošní desky kanadských experimentátorů Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra (což je asi tak desátá verze jména tohoto prapodivného uskupení a věřím, že zdaleka ne poslední) v čele s Efrimem Menuckem jsem dost silně zatížený jejich březnovým koncertem na Dobešce. Přece jen, z “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything” přehráli většinu skladeb a ve všech případech to byl zážitek několikanásobně intenzivnější, než jaký nabízí studiový poslech. V podstatě ale všechno, co mě uzemnilo živě, mě dokázalo spolehlivě uzemnit i z reproduktorů či sluchátek.

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra na letošní desce vynikají především ve dvou věcech. První je nezvykle intenzivní kombinace dvou houslí v podání Jessicy Moss a Sophie Trudeau a Menuckovy kytary, která si to celou dobu hasí někde na pomezí post-rocku a sludge. Ve spolupráci s basou (či kontrabasem) dokáže ústřední trio ztvárnit prakticky vše, od procítěných momentů až k brutálním valivým stěnám, které tu a tam přesáhnou až do noisu. V obou případech jde o chvíle, které prakticky nemají daleko k dokonalosti, tím spíš, když se k nim přidá zpěv.

Sborový projev je druhou vlastností, která tvorbu Kanaďanů na “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything” definuje. Více či méně se na něm podílejí všichni členové, a i když je v čele hlavně Efrim doprovázený Jessicou a Sophie, nad intenzitou, napětím a emocemi, jakých Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra dosahují jen samotným zpěvem, zůstává rozum stát. A to nemluvím o tom, když se instrumentální stránka snoubí s tou vokální. Kombinace obojího v nechává na albu jen několik málo slabších míst, stejně tak se ale najde pár skladeb, jenž jsou výbornými až geniálními momenty vyloženě nacpané k prasknutí – jmenovitě trojka “Take Away These Early Grave Blues” excelující výbušností a intenzitou hlukových stěn a baladická “What We Loved Was Not Enough”, ždímající zejména v samém závěru pocity po litrech.

Samozřejmě, pár neduhů se najde a většinu jich vyjmenoval Zajus pode mnou, stejně jako se najde i ždibec vaty, který celek trochu kazí, sic to nevidím tak černě jako kolegové. “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything” je totiž přinejmenším výbornou nahrávkou a neznat živou podobu, asi bych z rukávu tahal i vyšší hodnocení. Takhle je to “jen” za osm, protože zase až tak intenzivní a emocionální to z desky prostě není.


Třetí pohled (Zajus):

V době, kdy jméno dnes již legendárních kanadských post-rockerů Godspeed You! Black Emperor nezadržitelně rostlo, se jejich kytarista Efrim Menuck rozhodl pro založení vlastní kapely, kde by mohl zdokonalovat své skladatelské umění bez ohledu na ostatní členy Godspeed You! Black Emperor. Pod názvem A Silver Mt. Zion tak vznikl projekt, který má k dnešku na svědomí sedmero dlouhých počinů, z nichž poslední vyšel právě letos.

Za jeho zvláštním obalem se schovává zvláštní hudba, která, ač nedosahuje kvalit vrcholných počinů Godspeed You! Black Emperor, by rozhodně neměla být opomíjena. Silver Mt. Zion představují vlastní pojetí experimentálního rocku, v němž místo kytar hrají prim housle. To má své pozitivní, ale i negativní dopady. Mezi ty pozitivní patří především neotřelost a schopnost vytvářet spolu s výraznou basou dosti chaotickou zvukovou zeď, která vás při poslechu alba uzavře a nepustí. Jenže na druhou stranu zní album zejména v pomalejších částech zbytečně utahaně. Tak tomu je například v první polovině úvodní (skoro)titulní skladby nebo v několika momentech čtvrthodinové “Austerity Blues”. Naopak při ve vyšších rychlostech vynikne souhra nástrojů výtečně, čemuž napovídá i velice intenzivní a vysoko posazený zpěv.

Nejvíce jsem si oblíbil dvojici “Take Away These Early Grave Blues”, která má energický punkový nádech, to vše s houslemi jako hlavním nástrojem, a pomalejší “What We Loved Was Not Enough” s celou škálou skvělých vokálů a krásných melodií. Ty skvěle doplňuje krátká a uklidňující “Little Ones Run”, která úspěšně ředí napětí mezi těmito dvěma velice emotivními skladbami.

“Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything” je tak velice specifická záležitost, která potěší hlavně příznivce netradičních řešení a hudby s nádechem post-rocku. I přes plejádu různých řešení je jejím cílem hra s emocemi a zde vítězí na celé čáře, neboť housle prostě svedou to, co by v tomto ohledu kytara zvládala velmi těžko.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.