Thraw - Decoding the Past

Thraw – Decoding the Past

Thraw - Decoding the Past
Země: Slovinsko
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 31.10.2013
Label: Metal Tank Records

Tracklist:
01. Obscene Anatomis
02. Induced Adrenaline
03. Beats of Aggression
04. Pandemic Reflection
05. Injecting Hate
06. Factual Perpective
07. Insanity is Unquestionable
08. Thraw

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Metal Tank Records

No vida. Je tomu necelý rok, kdy jsem v recenzi slovinských thrash metalových dravců Panikk předvídal, že si na ně už nejspíš nikdy nevzpomenu, a je to tady. Já si vzpomněl. Nebudu lhát, že by se tomu stalo jen tak bez příčiny a zasteklo se mi po jejich loňském debutu, ale na vině jsou jejich krajané, kteří u stejného labelu vydávají své první dlouhohrající album. V tomto případě máme tu čest s pěticí Thraw, jejichž první počin, který navazuje na sérii demáčů a jednoho EP, dostal do vínku název “Decoding the Past”.

Hned na úvod si odbudu to, co jsem měl původně v plánu ke konci recenze, a sice srovnání se zmíněnými Panikk, protože přeci jen, stylové zaměření a národnostní příslušnost obou part k tomu přímo svádí. Jakkoli jsem od Thraw očekával porci obyčejného thrash metalu na oldschoolových základech, tak jsem jej dostal, ale na jejich obranu říkám, že ne zas tak úplně obyčejného. Zatímco Panikk sází na bezútěšnou energičnost a přímočarost, tak Thraw se k tomuto stylu staví jinak a orientují se směrem k techničtějším bandám. A protože to dělají velmi dobře, jejich počin mi přijde o něco zajímavější a hlavně povedenější. Stejně jako jejich kolegové, po inspiraci se poohlíželi u zámořských kolegů (myšleno vzorů). Propagační řeči hovoří o spojení legend Dark Angel, Sadus a Forbidden a musím říct, že to má něco do sebe. Na “Decoding the Past” slyším v hojné míře hutné technické riffy, které bourají zdi, ve stylu Dark Angel a pronikavou baskytaru, která jako by vypadla z alb Sadus. Nechybí ani ty melodie, tentokrát dle vzoru Forbidden, ačkoli nejsou v případě slovinských mladíků tak pronikavé a nápadné, jako tomu bylo u Forbidden na opusu “Twisted into Form”, ale náznaky zde jsou. Ale dost už bylo srovnávání. Stylově znalí posluchači už teď vědí, co od Thraw očekávat a těm ostatním stejně doporučím si “Decoding the Past” vyslechnout, poněvadž nejenže to je album vyrovnané, chytré a přesto agresivní, ale mohlo by být slibným odrazovým můstkem pro poznání vyjmenovaných veličin.

Nemá cenu se bavit o nějaké stylové originalitě, proto tady Thraw samozřejmě nejsou, ale “Decoding the Past” je tak sympaticky vyrovnané album, kterému nechybí jistota starých bardů a přitom agrese mladých pásků, že není problém na tohle všechno zapomenout a nechat se unášet na vlně kytarového dvojspřežení, jehož hnacím motorem jsou riffy, které jsou střídavě přímočaré a technicky promyšlené. Skladby se mění od mocného riffingu k mnohdy až groovy zatěžkaným pasážím, jímž velí pomalejší tempo a přesná spolupráce bicích a už zmíněné výrazné baskytary. Ta se nejednou ve výsledném mixu osamostatní, aby zdůraznila už tak nebývale výraznou roli, za což dávám palec nahoru. Takovou typickou písní alba by se mohla stát druhá “Induced Adrenaline”, v níž je toto všechno v míře vrchovaté a třešničkou na dortu je sloganovitý refrén s mohutným sborovým halekáním, které je zhutňováno dvoukopákovou smrští. Jediné, co skladbě vyloženě chybí, je kytarové sólo, protože ty jsou jinak ozdobou nejedné písně. To v úvodní “Obscene Anatomist” je jedno z těch nejpovedenějších a klobou dolů před šestistrunnou dvojicí Ozbej a Domen, která je samořejmě v takto laděné kapele vytažená pořádně do popředí, ale protože jim to hraje náramně, tak to je jedině k prospěchu věci.

Přestože jsou Thraw orientování směrem k techničtějšímu pojetí thrashe, neděje se tak na úkor nezbytného tahu na branku, bez něhož se obyčejně sklouzává k samoúčelné exhibici bez špetky energie. I když se dostane na akustické kytary (úvod “Pandemic Reflection”) a zatěžkané mezihry (“Thraw”), tak většinou se frčí v rychlém tempu, které je popoháněno kupředu skvělými bicími. Pravda, že mně nejvíc šmakovaly úderné pasáže s kadencí kulometu, ale ani pomalejší momenty, které stojí na klasičtějších metalových pochodových rytmech, nejsou marné. A protože jsou bicí nazvučeny přesně podle mého gusta, tedy každý úder masivní a čitelný, tak je velmi lehké jim podlehnout. Hovořit v případě “Decoding the Past” o nejlepších nebo naopak nejslabších skladbách, je zbytečné, protože jak už jsem říkal, deska je to (ne)skutečně vyrovnaná a na kvalitativní výkyvy směrem nahoru a dolů rovnou zapomeňte, protože tenhle zářez je nejsilnější jako celek.

Co víc dodat, aniž bych se už příliš neopakoval… Překvapení? Jo, určitě. Vlastně docela dost příjemné. Jak je u mě v případě promáče dobrým zvykem, nečekal jsem vůbec nic a nakonec se z Thraw vylíhla slibná a zajímavá parta, jejíž debut funguje v horším případě jako reminiscence starých bardů a v tom lepším jako poznávací zájezd napříč historií thrash metalu. Já se poslechem bavil a tuším, že ještě nějakou dobu bavit budu, takže slušná sedmička je adekvátní známkou zážitku, který jsem od “Decoding the Past” obdržel. Takových kapel, které recyklují, ale dělají to přirozeným a vlastním, docela zábavným způsobem, jen víc.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.