Tome of the Unreplenished - Cosmoprism: The Theurgy - Act I

Tome of the Unreplenished – Cosmoprism: The Theurgy – Act I

Tome of the Unreplenished - Cosmoprism: The Theurgy - Act I

Země: Velká Británie / Kypr
Žánr: noise / power electronics / black metal / experimental
Datum vydání: 3.2.2016
Label: I, Voidhanger Records

Tracklist:
01. Exileosis
02. Dead Body of God
03. Sapient
04. Black Hole Resident
05. Hypostasis

Hrací doba: 30:50

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
I, Voidhanger Records

Vantablack je nejčernější známá látka. Barva tak černá, že když na ni dopadne světla, je pohlceno – vantablack je totiž schopno absorbovat až 99,965 % viditelného spektra. Kruh na obálce „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ vypadá takto temně. A hudba, již pod sebou ukrývá, je temná stejně tak.

Tome of the Unreplenished fungují několik jednotek let. Za tu dobu stihli vydat bezejmenné EP (2013), desku „Innerstanding“ (2015) a čerstvě další minialbum, jímž je právě „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“, které dle názvu slibuje, že bude první částí většího konceptu. Nedokážu novinku srovnat s jejími předchůdci, protože jsem je neslyšel. Mohu však ihned říct, že na základě „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ si je moc rád zpětně dostuduji, protože pokud půjde o jen poloviční peklo jako novinka, pořád to bude setsakra velký hnus.

Člověk versus kosmos, kosmos versus člověk. Tome of the Unreplenished na „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ pracují s konceptem, že při bádání o vesmíru a jeho vztahu k člověku se nevyhnutelně musí narazit entitu mnohem většího rozsahu než lidstvo samo. Ať už má jít o něco, co mnozí nazývají bohem, mimozemské civilizace nebo vlastní tíhu nekonečna. Právě okolo takových myšlenek se „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“, a jak lze asi odhadnout, pokus o akustické vyjádření nevyjádřitelného nebude probíhat skrze konvenční hudební zbraně, refrény nebo jednoznačné písňové struktury.

„Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ není ani tak nahrávkou s jasně danými konturami a rozlišitelnými skladbami, jako spíš sonický experiment snažící se zkoumat, kam až může sahat hloubka zvuko-hlukové jámy. Žánrově nevyhraněná směska noisu, power electronics a náznaků black metalu se s posluchačem nemaže a láduje do něj extrémně nehostinné audio plochy. Minialbum je sice rozdělené do pěti samostatných stop, ale ve finále jde o zcela marginální detail, poněvadž v jádru je „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ je především o zvukovém ataku, depresivní stísněnosti a neprostupné temnotě.

Cosi jako píseň je zde zcela nepodstatné, a to i navzdory skutečnosti, že třeba „Exileosis“ či „Hypostasis“ se ve svých začátcích dotýkají rituálního ambientu nebo třeba že „Black Hole Resident“ dokonce obsahuje jednu melodii (!). Nakonec se totiž stejně vše musí podřídit hlukovému marastu, před nímž není úniku.

Tome of the Unreplenished – Cosmoprism: The Theurgy – Act I

Pouze bych si s Tome of the Unreplenished dovolil nesouhlasit v tom, že se vydávají na dosud neprobádané území. Podobně odporně znějící zvukové performance už v minulosti šlo slyšet i jinde. Ale ani to nic nezmění na skutečnosti, že se „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ v rámci rozsahu člověkem slyšitelných frekvencí nachází na hodnotách, jejichž poslech je většině lidí nepříjemný.

Samozřejmě, jako vždy se nabízí obligátní otázka – je tohle ještě hudba? Přijde na úhel pohledu. Rozhodně však dle mého lze „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ považovat za umění, protože předkládaná černočerná půlhodina splňuje veškeré atributy a nároky, jaké by měly být při posuzování uměleckosti uplatňovány. Hluk v podání Tome of the Unreplenished je ve své zvrácenosti v lecčems působivý a nedá posluchači spát. Nutí jej setrvat tam, kde by logika velela odvrátit se. A takové uhranutí je mnohem víc, než co vám může nabídnout konvenční produkce.

Hudební dobrodruzi by si „Cosmoprism: The Theurgy – Act I“ rozhodně neměli nechat ujít.

Tome of the Unreplenished – Cosmoprism: The Theurgy – Act I


10 komentářů u „Tome of the Unreplenished – Cosmoprism: The Theurgy – Act I“

  1. Asi čtu recenzi na něco ouplně jinýho. Tenhle nudnej a nevinnej blečíček se space hranolkou … to má jako být ta hluko- experimentální nahrávka? Mohl by jsi mi prosím osvětlit, kde tam slyšíš power electronics/ noise ? Kde je to temný? Na tom obale možná, ale jinak je to takový šolíchání, kosmo fotky hezký, souhrnem- pocit pilota, co vyvezl turisty tenhle týden už 30 x na oběžnou dráhu, uf, už abych byl doma, copak bude asi dneska k véče. Nudný, špatný, podprůměrný, recenze naprosto zavádějící.

        1. To je mi jasné, ale rozporuplné reakce na desky mě k nim lákají více, než ty uniformně pozitivní. A třeba bych Vás pak mohl rozsoudit. :)))

      1. Ahoj, já jsem Milan. Pokud je imbecil tvé příjmení, píše se na začátku velké písmeno. Jinak to ani být nemůže, protože jako příspěvěk do diskuse velkých kluků je to dost nedostatečné.

    1. No, to vážně skoro vypadá, jako kdybychom každý poslouchali něco jiného, heh. Hele, mně to přijde super a rozhodně si to koupím; takhle podle mě žánrovej standard nebo „nevinnej blečíček“ nezní. Ty si zjevně myslíš opak, oukej, nic proti tomu. Však o nic nejde a není nutno to takto hrotit :) Při psaní jsem se možná trochu nechal unést, ale i to je občas nutné, aby to pro mě nebyl takovej stereotyp. Nicméně uznávám, že „space hranolka“ je vážně cool obrat (bez ironie).

      1. Pfff, no jestli za tenhle neumětelskej pokus o penetraci vesmírné blány chceš utratit prachy, tak máš nejspíš ukrutnej zánět špekulánia.. ale jak jak říká moudré úsloví ” kolik třešní, tolik višní . ” Hrotit se musí, nejsme profesoři na FF, to by pak nebyla žádná debata item sranda. Já právě mám podobný zvěřince, jaký popisuješ v recenzi dost v oblibě… jenže na tý desce se nic z toho nenachází, pro mý ucho ne.

        1. Už jsem utratil prachy i za mnohem větší hovadiny, například mám doma dvě cédéčka Odraedir (dokonce podepsaná), haha!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.