Twilightfall - The Energy of Soul

Twilightfall – The Energy of Soul

Twilightfall - The Energy of Soul
Země: Ukrajina
Žánr: melodic death / thrash metal
Datum vydání: 11.8.2014
Label: Svarga Music

Tracklist:
01. The Energy of Soul
02. Spirit of Ancestors
03. A Mirror of Dreams and Reality
04. Welcome to New Day
05. Your Chance
06. Go a Long Way to Each
07. Storm

Hodnocení: 4/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Against PR

Twilightfall je jedna z těch kapel, od kterých jsem toho už v předstihu moc nečekal. Není to sice zrovna fér přístup, ale tak to prostě je. Znáte to, pustíte si ukázku nějaké desky a alespoň rámcově jste schopni říct, jestli vás to teoreticky může oslovit nebo naopak. A “The Energy of Soul” je z těch případů, kdy jsem si říkal, že upřímnou radostí asi skákat nebudu, ovšem i tak jsem byl schopný album přijmout a klidně si jej užít. Z technického hlediska se “The Energy of Soul” nic moc vytknout nedá, ale je tady jedno velké subjektivní mínus, které v mých očích i takhle vypiplanou desku sráží. O co jde? Je to zatraceně umělé a neosobní.

Protože nepředpokládám, že Twilightfall jsou výrazně profláknuté jméno, tak si odbudu takovou tu nezbytnou formalitu prostřednictvím letmého výletu do historie. Tahle čtveřice pochází z Ukrajiny, kde vznikla v roce 2010 a nyní vydává své první album “The Energy of Soul”. Při pohledu na sestavu jsem se toho moc nedozvěděl, nicméně jako tahoun této kapely je prezentován jistý Iuri Kireev, jenž si říká Wortherax a jenž má za sebou působení v několika kapelách, z nichž jako ta nejslovutnější se mi zdála Nokturnal Mortum, ačkoli jsem o nich nikdy neslyšel. A totéž by platilo o ostatních členech, kteří se na nějakou dobu v něčích řadách mihli, ale nejedná se o něco, co by stálo vyloženě za řeč.

Co však bližší náhled přímo vyžaduje, je jejich debut. Jak jsem již řekl, v souvislosti s “The Energy of Soul” máme tu čest s prvním albem formace, ale je znát, že členové nejsou žádní břídilové. Zejména Wortherax, který v rukou dřímá kytaru a zpívá, je správný tahoun pro melodicko death metalovou sebranku. Jeho kytarová zručnost a lehkost, s jakou tasí z rukávů jednu melodickou vyhrávku za druhou, je opravdu obdivuhodná a jeho vokál není taky špatný. Zapomeňte však na střídání protichůdných vokálních poloh ve stylu švédských Soilwork, protože Wortherax po celou dobu tahá ze svého nitra growling. Ten není tak hutný, jak bych si třeba já představoval a občas zní jako lehce agresivní řev s náznakem civilního hlasu, ale jako kontrast k extrémně melodické formě death metalu, jak ji spolu se svými kumpány předvádí, padne bez větších obtíží.

Jestli jsem o Twilightfall ještě něco neprohlásil, tak to, že jejich tvorba je neoriginální, protože jestli mě na “The Energy of Soul” něco (mimo jiné) otravuje, tak je to způsob, jakým je z jejich tvorby cítit tvorba Children of Bodom a Wintersun. Twilightfall sice přináší do detailu vymakanou sedmičku skladeb, které přesně podle svých předloh umně kombinují ostré kytarové riffy s velmi, ale opravdu VELMI melodickými vsuvkami a kudrlinkami, jichž je na albu tolik, že kdyby se ještě trochu přidalo, tak by se mohlo stát instrumentálním počinem a zpěv by nebyl takřka potřeba, ale v jejich podání je to spojení velmi umělé.

Je jasné, že když je tahounem kapely sólový kytarista, tak se chce taky patřičně vytáhnout, ale Twilightfall tím ztrácí tah na branku a tam, kde bych uvítal šlapavou pasáž a přitvrzení (a kam by se taky jinak nabízelo), tak se i nadále kompozice točí kolem melodických hrátek kytar a kláves, které rytmickou kytaru takřka nepustí ke slovu. Z tohoto důvodu mě třeba nebaví úvodní titulka (a spolu s ní dalších pár kusů), jež je sice rytmicky jedna z těch rychlejších kousků, ale chybí ji odvaha se utrhnout ze řetězu. Závěrečná pasáž s kytarovým sólem to už nezachrání. Vím, že možná zním jako rozmazlené děcko, které si u sladkého stěžuje, že to je moc sladké a u kyselého zase moc kyselé, ale takhle to s “The Energy of Soul” cítím. Té melodiky je tam prostě tolik, že nebýt agresivních vokálů, tak mám pocit, že poslouchám Sonatu Arcticu se vší tou hloupou naivitou kolem.

Snad jedinými skladbami, která mě opravdu baví, jsou “Your Chance” a hlavně “A Mirror of Dreams and Reality”, jež i přes všechny výše uvedené neduhy nepůsobí zas tak škrobeně jako její kolegyně a i přes delší stopáž, která se zastavila za šestou minutou, nenudí a dobře šlape. Ten zbytek je jako kulisa velmi dobrý společník, ale při soustředěném poslechu jsem měl pocit, že poslouchám jednu jedinou skladbu, která se natáhla na 40 minut, protože při všem tom kytarovém sólování jsem ani po delší době nepřišel na způsob, jak do skladeb proniknout a užívat si hudbu samotnou, což není zrovna dobrá vizitka.

Přemýšlel jsem, jestli mě prostě Twilightfall jen nezastihli ve špatné náladě, ale mám “The Energy of Soul” v přehrávači už hezkých pár týdnů, tu a tam se k němu i odstupem vracím a většinou to končí tak, že jej někde v půlce vypínám, protože se nudím. Věřím, že posluchači, kteří severskou melodiku milují, budou nejspíš z tohoto alba v rauši, ale já si pro uspokojení svých tužeb radši pustím jiné party, které death metal s melodií kombinují lépe, živelněji a mému uchu malebněji.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.