V/A - Cold Wind Is the Promise of a Storm

V/A – Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2

V/A - Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2
Země: Polsko
Žánr: post-rock
Datum vydání: 28.2.2014
Label: Post-rock PL

Tracklist:
01. Sounds Like the End of the World – Watching Alex
02. Echoes of Eon – Kallisto
03. Feather Child – Identity Disorder
04. Hegemone – False Presence
05. Sleepless Waves – Parallelism
06. Cereus – Cassiopeia
07. Vastness – Dawn
08. Miasme – Falka
09. Underfate – Beyond the Sun
10. Ayden – Antykwariat
11. Besides – And If I…
12. Sundrugs – Emerald
13. By Million Wires – 87 Weeks
14. Outre – Kether
15. Cerebus – Suite (extract)
16. Tom Sawyer – Flight to Another Galaxy
17. Coffinfish – Ocan of Fear (Unknown Ship, Bermuda Triangle)
18. Those Who Dream by Day – Stories We Were About to Create
19. Echoes of Yul – Bruise
20. Beyond the Event Horizon – Post Waltz

Hodnocení: 5/10

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Hellthrasher Productions

Pakliže náš skromný hudební plátek sledujete dlouhodoběji, hádám, že vaše oko nepřehlédlo několik recenzí na klasické řadovky, EP a sem tam i na nějaký ten split. Drtivá většina kompilací se však našim řádkům vyhnula. A ono není moc divu… jasně, třeba takové tributy jsou fajn věc, zvlášť když onou uctívanou onu uctěnou kapelu máte rádi. Nicméně častěji se v kompilacích prostě neděje nic nového. Docela často to končí tak, že se na disk jen natáhnou starší písničky jednoho či více interpretů, trocha bonusového materiálu a ono si to se štěstím pár die-hard fandů obstará. Almanach “Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2”, čítající hned dvacítku skladeb, mapuje polský post-rock. Ten má podle všeho čas od času odbočit k bahnitému sludge nebo black metalu. Říkám si, sláva, konečně pravdivá informace v záplavě těch přehánějících žvástů ze strany vydavatelství.

Ještě než definitivně přejdu k hudbě, musím uznat, že obal je vyveden moc pěkně a přesně vystihuje náladu většiny skladeb, což s povděkem kvituji. A teď už muzika. Jak jsem naznačil, hlavní slovo má na “Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2” definitivně instrumentální post-rock. Téměř v každé skladbě má hlavní roli a sem tam kolem něj, často jen náznakem, proběhnou vlivy dalších žánrů, metalových, tak i ambientních. Koneckonců ambient se často stává takovým odlehčenějším bratříčkem post-rocku, což se na kompilaci do posledního tónu potvrzuje.

Dá se říct, že žánrově jsem dostal to, co jsem očekával, žel jen v průměrné kvalitě. Většina songů se nese na lehkých post-rockových vlnách, ovšem jádro posluchačského blaha ponejvíc míjí. Na druhou stranu, dalo se to očekávat. Musel bych být hodně velký optimista (mimochodem, k tomu mám hodně daleko), abych si jen v koutku duše myslel, že z “Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2” vzejde nějaké veledílo. Úplně všech písní se totiž chopily naprosto neznámé kapely, o nichž jsem se byl schopen dovědět základní informace jen z přiloženého digitálního bookletu, dá-li se tomu tak říkat. Ten je mimochodem moc pěkně zpracovaný a jen potvrzuje, že vizuální stránka kompilace zaslouží pochvalu.

Jít krok sun krok od jedné k druhé písničce tak úplně nemá smysl. Bohužel, ale je to tak. Až na pár výjimek by totiž nebylo co popisovat. Minimálně u deseti písní bych mohl jen konstatovat, že se jedná o veskrze příjemnou post-rockovou věc s ambientním začátkem, sem tam vokál, sem tam tvrdší kytara, ale celkově šeď šeď a ještě jednou šeď. Toho zajímavého je na “Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2” opravdu hodně málo. Naštěstí pár songů z té šedi dokázalo vybruslit. Které to jsou?

Velký podíl z celkové stopáže tvoří instrumentální pasáže. O to víc potěší, když člověk až v šesté skladbě “Cassiopeia” od jakýchsi Cereus zaslechne vokál. Vůbec skladby obdařené zpěvem potěšily víc, třeba “Antikwariat” od Ayden mi je hodně sympatická. I když vlastně vůbec nepřipomíná antikvariát, jak titulek naznačuje, ale spíš loňskou novinku Heiden, což ostatně není na škodu. A když už jsme u toho připodobování, skladba Toma Sawyera (představitele polského post-rocku!) nechává hlavně v první polovině vzpomenout na novou éru Neigových Alcest. Nejvíc mě však zaujaly skladby od drone/ambientních těles Echoes of Yul a Sundrugs. Oba zmíněné projekty totiž dokázaly zaujmout nejen na bázi kulisy k běžné práci, ale i na úrovni hudebního prožitku. Jen škoda, že takové záležitosti tvoří sotva pětinu stopáže.

Ještě před poslechem kopilačky jsem očekával, že vyberu hned několik písní, které zní aspoň v rámci možností odlišně, dopadlo to však úplně naopak. Kdyby se totiž jednalo o plnohodnotnou desku (nebo spíš dvojcédéčko), ani bych se tomu nepodivoval. Nejenže všechny songy jsou si žánrově hodně podobné (což by v případě kompilace ani nepřekvapilo), ale i zvukově jsou si hodně blízko, což alespoň pro mě překvapující je.

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak se k “Cold Wind Is the Promise of a Storm, compilation vol. 2” postavit, nejen co se týče textového, ale také číselného hodnocení. Pro zvláštní případy jsme si tu vymysleli záchranu v podobě “Hodnocení: bez hodnocení”, ovšem nakonec za tuhle brzdu nezatáhnu. Finální pocit z desky je u mě totiž vždycky stejný, v “Cold Wind Is the Promise of a Storm: Post-rock PL compilation vol. 2” totiž vidím takovou pohodovou na dva poslechy, ale nic víc. Všechny skladby jsou až na pár výjimek na stejné úrovni a k těm několika silnějším kapelám za tu průměrnou známku směřuje omluva.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.