Země: Polsko Žánr: death metal Datum vydání: 12.8.2016 Label: Nuclear Blast Tracklist: 01. Parabellum 02. Prayer to the God of War 03. Pięść i stal [Panzer X cover] 04. Overkill [Motörhead cover] Hrací doba: 13:37 Odkazy: web / facebook / twitter

Jestli se polským velikánům Vader a zejména jejích lídrovi Peterovi nedá něco upřít, tak je to neúnavnost a pracovitost, s jakou ke své kariéře přistupují. Takto pracovitou partu, jež své fanoušky pravidelně zásobuje novými (i když ne řadovými) alby, byste na poli mainstreamového death metalu hledali jen těžko. Od vydání poslední řadové desky „Tibi et igni“ uběhly zhruba dva roky, vypuštění nového počinu „The Empire“ je na dohled, a přesto Vader přispěchali s EP „Iron Times“, jež je další z řady menších výplní jejich bohaté diskografie a kterému se podívám na zoubek.

Když už jsem nakousl onu pracovitost, tak je nutno říct, že Vader již koncem loňského roku vydali album předělávek „Future of the Past II – Hell in the East“, v němž se na rozdíl od prvního dílu z roku 1996 zaměřili ani ne tak na známé hity svých oblíbenců, ale na zapadlé kapely bývalého východního bloku, mezi nimiž převládají polské skupiny, ovšem dostalo se třeba i na Krabathor a jejich klasiku „Totální destrukce“. Zpět ale k „Iron Times“, jež má na rozdíl od zmíněného počinu plného coverů fungovat zejména jako lákadlo na „The Empire“, které si svou cestu mezi posluchače proklestí začátkem listopadu. Hlavní otázka tedy je, zda má toto čtyřskladové EP nějaký smysl, nebo je to jen další z řady pokusů, jak od skalních vylákat nějaké chechtáky.

Abych pravdu řekl, tak si myslím, že bez „Iron Times“ by se dalo úplně s klidným srdcem žít, protože krom ústřední skladby „Prayer to the God of War“ neobsahuje moment, kvůli němuž bych se měl do tohoto EP pouštět dobrovolně někdy v budoucnu. Začnu však od jeho druhé poloviny, kterou tvoří covery. Což o to, předělávky z dílny Vader mám docela rád a třeba zmíněná dvojice alb „Future of the Past“ je v tomto ohledu solidní prací na dané téma, ale při poslechu „Iron Times“ jsem nepřišel na chuť ani „Pięść i stal“ od Panzer X a už vůbec ne „Overkill“ od Motörhead. V originále znám pouze druhou jmenovanou, takže k „Pięść i stal“ jen tolik, že je to slušná hitovka ve středním tempu. Co se „Overkill“ týče, jsem toho názoru, že s takovou klasikou si to chce trochu pohrát, aby dostala nový rozměr, protože takhle je to jen tvrdší verze legendární písně, jež měla v podání Lemmyho party mnohem větší koule.

To hlavní na „Iron Times“ se však nachází v první polovině, již tvoří dvojice nových písní „Parabellum“ a „Prayer to the God of War“, jež se samozřejmě objeví na novém albu. Každá z nich představuje trochu odlišný pohled na tvorbu Vader, jak ji pánové na posledních albech prezentují. „Parabellum“ je klasický deathmetalový vál v rychlém tempu, tedy přesně to, co umí Vader nejlíp. Mně se ovšem o malý kousek víc líbí následující „Prayer to the God of War“, která dokazuje, že thrash metal koluje Peterovi v žilách skoro stejně silně jako death metal. Netvrdím, že je to vrchol umění a zejména přímočaré kytary připomínají kteroukoli kapelu ze zapadákova, ovšem jako celek je to takový nářez, až jsem si ji z celého EP oblíbil nejvíc a jen kvůli ní jej nakonec otočil víc než jednou.

Nepochybuji o tom, že „The Empire“ bude maso, jímž Vader navážou na své poslední počiny a potvrdí tak svůj status jedné z největších polských metalových kapel, ale ruku na srdce: kdyby „Iron Times“ nikdy nespatřilo světlo světa, tak se vůbec nic nestane. Zbytečná záležitost, na niž si po týdnu nevzpomenu.