Vomiting Corpses - Coma The Spheres of Innocence

Vomiting Corpses – Coma: The Spheres of Innocence

Vomiting Corpses - Coma: The Spheres of Innocence
Země: Německo
Žánr: death metal
Datum vydání: 1.6.2014
Label: Wardead Records
Původní vydání: 1995, Invasion Records

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Transcending Obscurity PR

Jestli chcete na svojí kapelu hlavně balit holky, musíte si dát nějaké prďácké cool jméno, aby to znělo trochu tvrďácky, ale taky trochu romantika… příklad si můžete vzít třeba z Vomiting Corpses. Něco víc romantického než “Blijící mrtvoly” asi těžko vymyslíte…

Ten začátek jsem si nemohl odpustit, protože ten název Vomiting Corpses mě fakt baví, ale teď už vážně. Tahle skupina nejsou žádní mladíci, protože jejich vznik se datuje už do roku 1988. Za sebou však zanechali jen dva demosnímky a jednu řadovou placku “Coma: The Spheres of Innocence”, aby se v témže roce, kdy ji vydali, tedy 1995, rozpadli. V roce 2007 podle všeho přišla obnova činnosti, ale žádné další nosiče se doposud neobjevily. Jak už jistě správně větříte (ostatně už jen podle hlavičky minirecenze), podíváme se na reedici první a jediné fošny.

Na nové edici se kromě samotné desky nachází jako bonus ještě demo “Cold Blood” z roku 1994. Na původním “Coma: The Spheres of Innocence” bylo devět válů, na nové verzi jich však je jen sedm – u chybějících dvou (“Cold Blood” a “When Doves Cry”) byly použity jen verze z dema. Nechápu proč, podle mě by mělo být dlouhohrající album přednější, stejně tak netuším, proč u dalších songů, které se objevily na albu i demíčku, nevadilo je použít dvakrát. Inu, asi záhada…

Co se týče hudební stránky věci, Vomiting Corpses tehdy hráli to, čemu se dnes říká oldschool death metal – a tím je řečeno úplně a naprosto vše. Obhroublé riffy, chropot, trochu špíny, všechno to tam je. Co do kvality mi to však jako nějaká extra bomba nebo neprávem opomenutý kult nepřijde, i přes pár záblesků snahy o nějaké ozvláštnění (čistý zpěv v “Si Vis Pacem”, sem tam slušná melodie) mi to většinou splývá, přijde mi to pořád na jedno brdo a nijak extra mě ta muzika nesebrala. Je pravda, že fakt nejsem fanda stylu, takže pokud jste někdo fanatik do death metalu staré školy, klidně tomu ten poslech dejte, asi se vám to bude líbit, ale já už si to docela určitě nikdy nepustím.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.