Země: USA Žánr: rock / dream pop Datum vydání: 17.1.2014 Label: Rough Trade Records Hodnocení: 8/10 Odkazy: web / facebook / bandcamp

Vybavíte si pod názvem Warpaint do černa oděnou a make-upem pomatlanou black metalovou chásku? Jestli ano, nejste sami. O to větší je pak překvapení, když máte co dočinění s ryze dívčím kvartetem, u kterého podobnost s černým kovem končí u samotného názvu. Warpaint totiž hrají něco, co by se dalo popsat jako melancholický psychedelií načichlý dream pop. K poslechu letošní eponymní nahrávky, tedy “Warpaint”, jsem se dostal po cestě, která je v mých nemetalových toulkách poměrně zajetá – přes obal. Na něm se skví dívka v jakémsi psychedelickém oparu a sluší se dodat, že tato volba, byla vzhledem k celkové atmosféře desky volbou navýsost výbornou.

Již “Intro”, které začíná evidentní chybou, napovídá, že půjde o nahrávku nesmírně pokornou, skromnou a v neposlední řadě výtečnou. Když začíná hrát “Love Is to Die”, člověk pomalu začíná zjišťovat, že tahle deska bude mít sílu. Výtečné vokály, úžasná atmosféra. No, a tak to platí od samotného začátku až do konce. Méně hitové, ale o to atmosféričtější jsou následující “Hi” nebo “Biggy”, které si hrají s trip-hopovými rytmy a opět vynikajícími vokály. Nejminimalističtější skladbou je “Teese” a “Go In”, jež směřují až někam k downtempu, přičemž druhá jmenovaná mi jede ze všech skladeb nejmíň. Atmosféru může zdánlivě narušit až hitovější “Disco/Very”, která se však díky svému naturelu své místo opět má. A vlastně to samé by se dalo říct i o “Feeling Right”, jež se pro mě stala samotným vrcholem desky.

Nemá cenu se tvářit, že Warpaint nahrály album zcela bezchybné, protože tak to rozhodně není. Za sebou mám přes deset poslechů a je jasné, že prověrkou času několik skladeb neprošlo s takovou ctí jako při prvních seznamováních. Je pravda, že teď už mě “Warpaint” jako celek nebaví jako před týdny, ale i tak jde stále o nesmírně fajnové poslechy, už už se člověk ptá, co přijde příště. Letos to jsou tři excelentní písně, spousta výtečných a k tomu všemu navrch ještě kotel sympatie. A to na osmičku stačí, ne?