We Butter the Bread with Butter - Goldkinder

We Butter the Bread with Butter – Goldkinder

We Butter the Bread with Butter - Goldkinder
Země: Německo
Žánr: deathcore / metalcore / electro
Datum vydání: 9.8.2013
Label: Visible Noise / BMG

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

We Butter the Bread with Butter je kapela, u níž mě vždycky fascinoval hodně sympaticky šílený název, ale jaksi jsem tak nějak neměl náladu na to, abych se vyhecoval k ozkoušení samotné hudební produkce. Ledy byly konečně prolomeny se srpnovou novinkou “Goldkinder”, čemuž možná trochu napomohlo i docela zábavné vystoupení v Josefově na Brutal Assaultu, nicméně musím říct, že i přes jisté nepopiratelné kvality alba má očekávání nebyla úplně splněna.

A jaká ta očekávání byla? Jednoduše jsem doufal, že až “Goldkinder” proženu přehrávačem, vyvalí se na mě po čertech zábavný metalcore poháněný prímovou elektronikou, nečekal jsem nějakou přehlídku hudební inteligence, ale chtěl jsem slyšet muziku, která bude mít kule, tah na bránu a bude mě bavit. Formálně jsem to vlastně i dostal, tedy minimálně co do té žánrové podoby, jelikož s tou zábavností to až tolik žhavé není. Ne, že by mě “Goldkinder” úplně nudilo, když si to člověk pustí jako neobtěžující podklad k nějaké práci, tak to relativně funguje, moc to sice nevnímám, ale podvědomě si u toho podupávám nohou. Když jsem ovšem z toho alba chtěl vyrazit byť i jen o kousíček víc než jen kulisu, jíž pořádně ani nevěnujete pozornost, tak se ukázalo, že na to už “Goldkinder” bohužel nemá.

Některé songy vlastně šlapou docela parádně a dalo by se říct, že právě v nich We Butter the Bread with Butter dokážou onu představu zábavnosti naplnit, což je případ třeba “Meine Brille”, “Viva Mariposa” nebo “Fall”. Jiné kusy jsou ale na druhou stranu vyloženě otravné, viz třeba “Super heiß ins Trommelfell (S.H.I.T.)” a hlavně fakt hodně blbá “Krieg aus Gold”, která je jednoznačně nejhorší písničkou alba. Pak je tam taky dost songů mezi tím, že to není fail, ale do nějaké pecky to má taky dost daleko. Ve výsledku se z toho sice poskládala deska, která se rozhodně dá poslouchat, člověka neurazí, pořád je lehce nad průměrem a vlastně dokáže na několik málo poslechů i trochu zabavit, ale po těch pár posleších se z toho stane docela nuda. Škoda, určitě je tam potenciál i na víc…


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.