Země: Rusko Žánr: ritual folk Datum vydání: 25.3.2018 Label: Cold Spring Tracklist: 01. Darraðarljóð / The Song of the Valkyries 02. Ragnarök 03. Midsommar 04. Hávamál 05. Norður / Yule Song 06. Tagelharpa Song 07. Deyr Fé / The Heritage 08. Völuspá 09. Sigrdrífumál / The Ballad of The Victory-Bringer Hrací doba: 54:27 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Za ty roky, co na Sicmaggot, ze mě stal učiněný odborník na vytváření restů a na pozdní recenzování. Zatímco prakticky všichni okolo se snaží vydávat recenze, dokud je album aktuální, ideálně co nejdříve po vypuštění desky, já na to tak trochu seru. Téměř ve všech případech píšu o tom, co vyšlo před půl rokem, protože před půl rokem jsem psal o tom, co vyšlo před rokem, a za půl roku budu psát o tom, co vychází teď. Jsem prostě o šest měsíců zpomalený.

Že něco píšu za půl roku ovšem neznamená, že to začínám poslouchám až po půl roce. Někdy jsem prostě jenom líný kokot a pak z toho vznikají vtipně bizarní trapasy jako třeba v případě Nytt Land, kdy se k albu dostanu už nějaký ten týden před březnovým vydáním, prakticky ihned jej začnu poslouchat, ale recenzi si jak pán napíšu až v srpnu.

Nicméně zajímavá muzika zůstane zajímavá i po půl roce a psát o ní i s odstupem stále má svou hodnotu. Což o Nytt Land rozhodně platí. Tuhle sibiřskou folkovou formaci jsem poprvé potkal v roce 2015, kdy vyšlo její první album s názvem „Hávamál“. A už tehdy mě Rusové zaujali a měl jsem v plánu je na naše stránky někdy protlačit skrze nějaký článek. Přesto se mi Nytt Land posléze trochu ztratili z dohledu a vydání dalších počinů „Sköpun“ a „Fimbulvinter“ jsem trochu přehlédl. O to příjemnější bylo opětovné shledání v letošním roce, kdy se objevil čtvrtý dlouhohrající počin „Oðal“.

„Oðal“ má možná takový trochu nevýrazný obal, prakticky černý jen s logem skupiny. Jednodušší už to skoro ani nemůže být. O náplni desky to ale naštěstí neplatí. Folk v podání Nytt Land dýchá šamanským primitivismem a jakousi prastarou aurou (ačkoliv přinejmenším do určité míry romantickou, nikoliv autentickou, ale to nakonec nijak nevadí… vždyť jak moc dnešní kapela vůbec může být autentická, věnuje-li se hluboké minulosti?), nechybí jí ani darkambientní plochy, přesto nejde o hudbu, která by nedokázala nabídnout výrazné nápady a zapamatovatelné momenty.

Zatímco většina současných folkových skupin se snaží sázet především na celkovou atmosféru a esence písně jim uniká (řečeno méně diplomaticky: všichni se snaží znít jako Wardruna), Nytt Land takoví nejsou. Jejich skladby jsou nakonec pořád písničky (čemuž silně napomáhá výraznější rytmická složka), ale v tom dobrém slova smyslu, a to vše aniž by Rusové museli cokoliv ubírat z atmosférické složky, která je silná a podmanivá.

Zní to až moc dobře? Možná zní. Jenže „Oðal“ je vážně vysoce povedená deska, jež jde nad rámec kvazi-atmosférického pidlikání a skutečně předkládá skladatelsky propracované kompozice, jimž kupříkladu nechybí výrazná gradace. Nijak nepatřičně nevyzní ani výraznější melodie jako třeba v osmé „Völuspá“. Neberte to ale tak, že zmínka téhle skladby jako jediné naznačuje něco o vrcholu. Tak to není. Kdybych totiž musel vybrat nějaké dvě, tři nejvýraznější položky tracklistu, nevěděl bych si úplně rady, protože jejich jmenováním bych nutně upozadil ostatní, což rozhodně nechci. A to je vždycky dobré znamení.

Žádný zvrat nebo stočení kormidlem v hodnocení na konci nepřijde. „Oðal“ je jednoduše výborné album, dost trvanlivé, poutavé a s fungující atmosférou. Což je ve své podstatě vše, co člověk může od tohoto žánru žádat. Jednoznačná spokojenost.