Země: USA Žánr: black / death metal Datum vydání: 13.4.2018 Label: Ván Records Tracklist: 01. Initium 02. Death Wish 03. A Mort 04. The Womb 05. Au Dela 06. Iron & Blood 07. Father Qayin 08. For the Love of Death Hrací doba: 43:45 Odkazy: facebook / twitter / bandcamp K recenzi poskytl: Sure Shot Worx

V případě Texasu si člověk asi na první dobrou nevybaví spojitost s temným extrémním metal. Když má jít o vztah mezi tímhle americkým státem a tvrdou hudbou, asi největšího věhlasu a vlivu dosáhla Pantera. Nicméně i zde se najdou undergroundové smečky, jejichž hudba má určitou hloubku a svou duší uctívá Ďábla.

Pod prapodivným názvem Škáŋ se skrývá čtveřice, která o sobě už dříve dala vědět nějakými minialby, ačkoliv její historie se příliš hluboko do minulosti netáhne. To zásadní se začíná dít roku 2016, kdy se kapely ujímají němečtí Ván Records a posílají do světa první dvě EP, která mají být první respektive druhou částí cyklu čtyř velmi limitovaných krátkohrajících nahrávek. Další dvě části měly následovat ten samý rok a posléze měly být všechny skladby vydány společně jako deska.

I přes avizované plány však ke třetí a čtvrté části cyklu prozatím nedošlo a tím pádem ani k jejich zmiňovanému zkompilování do podoby jednoho vydání. Namísto toho Škáŋ po dvouleté odmlce přišli s dlouhohrajícím debutem „Death Crown“, jenž spatřil světlo světa letos na jaře. Pod jednoduchou obálkou s logem kapely se ukrývá poměrně zajímavá muzika, která za kousek vaší pozornosti stojí, tak se na ni pojďme v rychlosti podívat.

Intro „Initium“ je oukej, ale žádná velká šleha. Poté se rozjede „Death Wish“, na jejímž základě by se dalo soudit, že Škáŋ nebudou hrát nějaké velké zázraky. Tenhle track totiž svou kvalitou asi nikomu nezpůsobí infarkt. Sem tam motiv je sice fajn, ale nejzajímavější mi přijde minimalističtější finále a zvláštně znějící sólo. Soudě čistě na základě „Death Wish“, člověk by asi řekl, že je solidně odehraný black / death metal, ale s nepříliš velkou přidanou hodnotou.

Celkový obraz „Death Crown“ je ovšem naštěstí o mnoho poutavější a hned vzápětí to Škáŋ předvedou. „A Mort“ má sice jen dvě a půl minuty, ale proti předchozímu zářezu je to změna jak čuně – pomalé tempo, hypnotická rytmika, atmosféra okamžitě začne makat jak o život. V obdobném duchu pokračuje také „The Womb“ se skvělými kytarovými výjezdy nad rámec základního motivu. Silnou náladotvorností se může pochlubit i následná „Au Dela“, přestože ta už vynechává metal a působí více jako mezihra před závěrečnou částí alba. Každopádně, právě tato trojice skladeb mi na „Death Crown“ přijde suverénně nejlepší, a jestli kvůli něčemu album stojí za pozornost, pak jistě kvůli tomuhle. Ale nejen kvůli tomuhle, protože i následující tracky se mohou pochlubit nemalou kvalitou.

Poslední tři songy se zdánlivě vracejí k modelu nastolenému v „Death Wish“, ve všech třech případech se tak nicméně děje v o poznání zajímavější formě. Kupříkladu „Iron & Blood“ hodně povyšuje krásné kytarové sólo, které se táhne přes celou druhou polovinu metalové části písně, aby posléze odeznělo v poklidném outru. „Father Qayin“ a „For the Love of Death“ slibují zajímavější poslech čistě z titulu svých délek bezmála deseti respektive jedenácti minut. Pozitivní zprávou je, že se nejedná o plané sliby a obě kompozice skutečně mají co nabídnout.

Jednoznačně nejslabší skladbou na „Death Crown“ je tedy ta, která celou desku otvírá a měla by sloužit jakožto první dojem i jako návnada na další průběh nahrávky. Netvrdím, že je to vyloženě špatný song, ale z celé kolekce je nejméně osobitý a nejvíce obyčejný. Albu jako celku se nicméně vyplatí dát šanci, jelikož se jedná o nanejvýše zajímavý debut, na němž je znát umělecká vize i schopnost tuto přetavit v odpovídající výsledek. Dost povedená placka. Takže se nenechte dlouho přemlouvat.