Night of the Living Dead (1968)

Night of the Living Dead (1968)

Night of the Living Dead (1968)

Země: USA
Žánr: horor

Originální název: Night of the Living Dead
Český název: Noc oživlých mrtvol

Rok vydání: 1968
Režie: George A. Romero
Hrají: Duane Jones, Judith O’Dea, Karl Hardman, Marilyn Eastman, Keith Wayne, Judith Ridley

Hrací doba: 96 min

Zdroj fotek: IMDb.com

Relativně nedávno světem proběhla zpráva, která musela zarmoutit snad každého příznivce kvalitního hororu – na rakovinu plic zemřel George Andrew Romero, jedna z velkých žánrových ikon. Legendární režisér patří k pionýrům hororu, především tedy zombie subžánru, který by bez jeho přispění zcela jistě nevypadal tak, jak dnes vypadá. Cestu napříč Romerovou zombie ságou začneme právě dnes a samozřejmě nemůžeme začít nikde jinde než u slavné „Noci oživlých mrtvol“

Nebál bych se tvrdit, že „Noc oživlých mrtvol“ patří k naprosto zásadním žánrovým milníkům, které horor jako celek posunuly někam dál, a v rámci odvětví chodících nemrtvých lačnících po čerstvém mase je základním stavebním kamenem. Právě tato atmosférická lahůdka z roku 1968 stanovila mnohé standardy zombie filmů a snad jako první přišla s dnes již typickým pojetím zombies. To jsou věci, za něž by si snímek za každých okolností zasloužil uznání. Nicméně to, co svůj žánr posune kupředu, nutně nemusí bezchybně fungovat i téměř padesát let po svém vzniku. To se ovšem netýká „Noci oživlých mrtvol“, jež prokazuje svou nadčasovost a spolehlivě dokáže zapůsobit i dnes.

Samozřejmě, že z dnešního hlediska film působí staře, možná až trochu zastarale, obzvlášť pro diváka, jenž je zvyklý na moderní nemrtvé, kteří při lovení potravy neváhají pořádat sprinterské závody. Ale to je nakonec naprosto logické a hlavně – nemyslím to nijak pejorativně. „Noc oživlých mrtvol“ je do morku kostí oldschool záležitost, kde se zombies pomalu potácejí. Vytrvalost a houževnatost jim ovšem nechybí a jejich nebezpečnost roste přímo úměrně s jejich počtem. Zde tento aspekt možná ještě není tak patrný, ale třeba ve volném pokračování „Úsvit mrtvých“, o němž si povíme někdy příště, hraje otázka nemrtvé kvantity ještě větší roli. To už ovšem předbíháme…

„Noc oživlých mrtvol“ zpočátku nic nevysvětluje, vlastně ani na nic nečeká. První minuty sledujeme, jak sourozenci Barbra a Johnny přijíždějí na hřbitov navštívit hrob svého otce. Vtom je napadne nepřívětivě vyhlížející individuum. Barbra utíká, netuší, co se děje, nic nechápe, ale chodící umrlec jí je pořád v patách. Nakonec se skryje v domě, který je až na jednu hnijící mrtvolu v patře zdánlivě prázdný. Postupně se zde sejde sedm lidí a kolem jejich útočiště se srocují hordy nemrtvých, kteří jsou s rostoucím počtem, hladem a postupující tmou stále odhodlanější. Nebezpečí ovšem nečíhá jen venku, nýbrž i uvnitř domu, kde je sedm lidí zavřených na malém prostoru, nikdo nic neví a veškeré informace se dozvídají z televizního nebo rádiového vysílání. Narůstá ponorka, paranoia, šok z prožité hrůzy, neshody, dohady o dalším postupu…

Jestli v něčem „Noc oživlých mrtvol“ exceluje, je to jistě atmosféra – i po těch letech je ohromně silná, těžká a syrová. Obzvláště v první třetině, kdy hrdinové nemají žádné informace a nic nechápou, se daří vykreslit bezvýchodnost a strach nanejvýš poutavě. Nicméně ani následná pomalejší část věnující se prokreslení postav, ani nevyhnutelné finále s útokem nemrtvých hord z vysoké laťky nijak neslevují. Snímek i dnes dokáže připoutat a napnout. Vyděsit už asi ne (ačkoliv ve své době byl považován za vysoce kontroverzní, násilný a krvavý), ale zapůsobit stále umí. Silné atmosféře paradoxně přispívá i černobílý obraz – paradoxně proto, že v té době se již barevné filmy točily, jenže už nezbyly peníze na převod do barev. Zdánlivou nevýhodu však „Noc oživlých mrtvol“ přetavila v jednu ze svých velkých předností.

Night of the Living Dead (1968)

Ale i to dokazuje, že k fantastickému filmu není nutný štědré finanční zajištění. „Noc oživlých mrtvol“ je nízkorozpočtová záležitost v podstatě dělaná na koleně. Přesto se stala obrovským kultem a legendárním hororovým počinem, jenž svůj žánr posunul kupředu. V tomto případě je ovšem veškerá chvála plně zasloužená – kredit „Noci oživlých mrtvol“ totiž nezajišťuje jen historický význam či nostalgie, ale skutečné kvality snímku, díky nimž jde dodnes o skvělý horor. Naprostá povinnost pro všechny, kdo to s filmem (nejen s hororem) myslí alespoň trochu vážně.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.