Konec 1.7.2021 H. Rozhodli jsme se ukončit činnost Sicmaggot. Respektive tedy já jsem se rozhodnul se na psaní vykašlat a ostatní se rozhodli nepokračovat beze mě.
Už mě to nebaví a ztratil jsem motivaci se tímhle dál zabývat, což ostatně asi šlo vidět i na samotném fungování. Moje články stály za lejno, kolikrát jsem ani nebyl schopen ráno vydat recenzi, nedokážu v rozumné době reagovat na emaily a na sociální sítě z vysoka prdím už nějakou dobu. Zároveň ale nechci držet stránku uměle při životě, i když reálně umřela; přijde mi důstojnější skončit, dokud to ještě jakž takž funguje.
Kolegové jsou šikovní a určitě nebudou mít problém rychle si najít angažmá jinde, budou-li chtít. Až se tak stane, klidně to tu aktualizuju, abyste jejich psaní mohli sledovat dál. Já osobně nebudu dělat nic, přinejmenším na nějakou dobu.
Jestli se najde blázen, kterého konec Sicmaggot zamrzí, tak sorry.
Nový eintopf, nový psavec 28.2.2021 H. Do rubriky site news nic nepřibylo dlouhou dobu, ale to souvisí s tím, že se dlouhou dobu nic zvláštního nedělo. Zrovna teď ale za zmínku určitě stojí, že jsme se rozhodli začít s další variací na eintopf.
Koncept tohoto článku bude malinko jiný než u standardních hudebních a filmových eintopfu. Nebude se totiž týkat nadcházejícího měsíce a toho, na co se těšíme, nýbrž měsíce uplynulého a toho, co nás během něj nejvíc bavilo. Navíc jej hodláme pojmout do větší šíře, takže se v něm nebudou objevovat jen filmy nebo hudební desky, ale kultura obecně, tedy i knihy, videohry nebo cokoliv dalšího, co koho z nás napadne. Jmenuje se to Kulturní svinstvo a bude to vycházet pátý den v měsíci.
No, a v neposlední řadě se zde postupně začnou objevovat příspěvky od nového člověka. Jestli v poslední době po očku sledujete komentáře, tak si asi tipnete. Na příslušné stránce už každopádně najdete jeho profil. Říká si Sokol, doktor z hor.
Nic zásadního se neděje… 13.10.2019 H. Už je to rok a půl, co jsem naposledy psal nějaké pindy do sekce s honosným názvem site news. Od té doby se toho ale moc zásadního neudálo, jen pár drobností. Čili moc nebyl důvod se obtěžovat. Když tak o tom přemýšlím, možná je to svým způsobem dobře, že se neděje nic velkého…
Pojďme nicméně zmínit alespoň ty drobnosti. Trochu jsem pošteloval rozdělení sekcí v hlavním menu i na domovské stránce. Předně jsem upozadil rozhovory, jelikož na ně prudce prdíme a asi už navždy prdět budeme. Budu k vám upřímný – mě osobně nebaví a nikdy nebavilo je připravovat, takže nemám motivaci se s tím otravovat. Obzvlášť když si vzpomenu, jak se při poslední vlně pokusů o rozhovory neráčila odpovědět skoro žádná kapela, ačkoliv rozhovor přislíbily všechny. Nikdo z kolegů se k vytváření rozhovorů zjevně taky nemá (ne, že bych jim to vyčítal), tudíž moc nečekejte, že se to ještě někdy změní.
Dál jsem trochu poupravil a updatoval různé texty na odkazech, které se v hlavním menu skrývají pod položkou info, což je přesně ta část stránky, kam asi nikdo nikdy neleze. Takže je vám to nejspíš stejně u zadku. Kdyby někdo ale dostal záchvat masochismu a chtěl si počíst o naší historii, prozkoumat náš manifest (asi přehnaně okázalé pojmenování) nebo tak něco, má možnost.
A konečně jsem spravil kurzory v hlavním menu. Inspirovali mě testeři u nás v práci, kteří kurzory strašně hrotí, takže jim můžete podě(v)kovat.
Pak mě ještě napadá, že jsem tu doposud oficiálně nezmiňoval poslední změny v redakci. Po spoustě let loni skončil Onotius (poslední článek mu vyšel ještě letos zkraje roku), odešel i Mythago a postupně rovněž uvadla aktivita Zajuse, který sice oficiálně výpověď nedal, ale nějak jsme spolu úplně přestali komunikovat. Třeba se však ještě někdy vrátí, jak už to ostatně udělal několikrát, haha. Každopádně, čest jejich památce.
Na druhé straně, naše řady rozšířil nový zvrhlík Dantez. I když už to udělal asi tak před půlrokem, takže hádám, že jste ho stačili sami zaregistrovat. Mě osobně jeho psaní baví, tak snad jste spokojeni i vy. Jestli ne, máte smůlu.
To je pro dnešek všechno. Chystáme hromadu recenzí na muziku i bijáky (zítra vyjdou trojité kecy o nových Blut aus Nord, ale to zmiňuju jen kvůli tomu, abych sem mohl dát nějaký obrázek a dávalo to smysl) a rád bych se v dohledné době dokopal i k dalším retro recenzím.
Pokud by se našel nějaký blázen, který by se k našemu literárnímu pohoňkávání chtěl přidat, ať se ozve na mail.
Filmy, komentáře, instagram 23.4.2018 H. Po nějaké době opět pár (ne)zajímavých kravinek z interní kuchyně…
Kdysi dávno jsme začínali jako výhradně novinkový blog. Od té doby se hodně změnilo – žánrové zaměření i rozpětí, orientace na recenze a tak dále. Vždy jsme ovšem byli stránkou především o hudbě, na čemž se nic – alespoň zatím – měnit nebude. Přesto se filmy v poslední době staly pevnou součástí našeho obsahu.
Po nesmělých začátcích už stihnul filmový koutek hezky nakynout o kopu článků, poté jsem kinematografický rozsah rozšířil i na třetí eintopf a nyní následuje další logický krok – filmové novinky. Možná jste si všimli, že v posledních dnech se už začaly objevovat.
Nevím, kolik z vás ty moje hovadiny o filmech skutečně čte a kolik z vás to zajímá, ale to je nakonec jedno. Hlavní je, že mě to baví. Pokud vás tyhle články nezajímají nebo jsou vám volné, klidně je přeskakujte. Anebo mi klidně napište do komentářů, že jsem kokot, pak se vzájemně pošleme do všech prdelí a na světě zas bude krásněji. Anebo taky ne. Ať tak či onak, filmové novinky budou a filmový koutek rozhodně také. Jestli ale čekáte komerční píčoviny, můžu vás poslat do… Metalopolisu, tady se samozřejmě pojede hlavně v hororech a obecně nepříjemných bijácích.
Dost kydů, přesuňme se radši k druhému tématu. Jak nejspíš víte (ačkoliv by bylo příjemnější, kdybyste nevěděli), začínali jsme na blogísku. Po přestěhování na webíček jsem postupně přesunul všechny velké články (recenze, reporty, rozhovory, eintopfy atd.), ale původní diskuze zůstaly jen na blogu… až donedávna. Nakonec jsem se rozhodnul zapracovat i na komentářích, takže nyní u všech starších článků najdete i jejich originální diskuze. Paráda, ne? Věřím, že jste po tom všichni toužili…
Mimochodem, posledním zbývajícím obsahem blogu, jejž jsme na web doposud nepřesunuli, jsou novinky. Ale ty už samozřejmě stěhovat nehodlám, protože to nikoho nezajímá.
No, a poslední téma dnešního kvazi-literárního vejblitku zajisté potěší všechny příznivce (a)sociálního síťování. Rozhodl jsem se tak trochu vydlabat na Google+, protože podle mě stojí za hovno (já teda na něj dlabu už nějakou dobu, akorát až teď to říkám nahlas). Namísto něj jsem zřídil Instagram, takže jestli toužíš vidět, jak hashtaguju až do bezvědomí, tak to lajkni. Anebo followni. Anebo sleduj. Co já vím, tu terminologii ještě nemám nacvičenou…
Nový eintopf, obměna redakce, minulost 12.11.2017 H. Po nějaké době se opět hlásíme s několika organizačními drobnostmi.
Do levého menu konečně přibyla možnost přihlásit se k odběru newsletteru. Plánujeme, že bude chodit jednou týdně. Zadáte email, přijde zpráva s odkazem pro potvrzení, pak už jen budete dostávat výluh toho, co za předchozí týden vyšlo. Prostě klasika.
Další novou věcí je třetí eintopf. K albovému a koncertnímu se nově přidává i filmový. Můžete argumentovat, že jsme stránka o muzice, tak co to kurva vymýšlíme za hovadiny, ale… filmový koutek, který jsme zavedli na začátku letošního roku, se docela rozjel a hodně mě baví. Nevidím důvod, proč tedy kinematografii nedat další prostor, když už beztak patří k legitimnímu obsahu webu. Na zaměření primárně na hudbu to navíc nemění vůbec nic.
Jízdní řád eintopfů bude následující: předposlední den předešlého měsíce – filmový, poslední den předešlého měsíce – koncertní, první den nového měsíce – albový. Kdyby to chtěl někdo úplně polopaticky, tak viz listopadové eintopfy, které vyšly: 30. října filmy, 31. října koncerty a 1. listopadu alba. Podobně jako u koncertní, ani filmový není povinný pro celou redakci a každý z nás do něj bude přispívat dle svého uvážení.
Třetí záležitostí, o níž bych se tu chtěl zmínit, jsou změny v redakčních řadách. Po téměř šesti letech věrné služby nás před časem opustil Kaša. Mohli jste si všimnout, že jeho aktivita postupem času uvadala a v posledních měsících již byla sporadická. Změna životních priorit, časově náročné zaměstnání, rodina… však si to určitě umíte představit. Každopádně, Kaša tu po sobě zanechal mraky povedených článků a má na kontě druhý nejvyšší počet recenzí ze všech současných i bývalých redaktorů. Za což mu patří dík.
Vedle Kaši nás čerstvě opouští i Skvrn (dříve Kaňour), jenž tu strávil čtyři a půl roku. Jemu psaní pro Sicmaggot přestalo dávat smysl a zřejmě mu přestal vyhovovat směr, jakým se stránka ubírá. Což je ale v pohodě, protože samozřejmě nemá smysl se nutit, když se na to někdo necítí. Každopádně i Skvrn sem napsal hodně dobrých článků a rozhodně se nemá za co stydět. Za což i jemu patří dík.
Na druhou stranu, asi jste zaregistrovali, že už pár měsíců nazpátek jsme do redakce přijali nového borce s přezdívkou Mythago. Seznam jeho vydaných článků najdete tady.
V neposlední řadě mám na srdci ještě jednu věc. Když jsem na začátku letošního roku psal podobný článek jako tenhle, mimo jiné jsem zde zmiňoval, že do budoucna plánuju novou rubriku, kde budou dostávat prostor starší desky. Nicméně už tehdy jsem tak trochu tušil, že se k tomu asi nedokopu během prvního kvartálu. A jak vidno, tušil jsem správně.
Jde o nápad, který tu visí už mnohem déle, pomalu roky. Dlouho jsem si pohrával s myšlenkou, že by to chtělo sekci, kde bychom měli možnost masturbovat nad legendárními alby, vytahovat zapomenuté obskurnosti nebo dávat prostor i skupinám, nad nimiž se již zavřela voda a jejichž existence patří minulosti. No, abych to zkrátil – jednu nudnou neděli (shodou náhodou to bylo dnes) jsem si jednoduše řekl, že dokud budu čekat, až na to bude víc času, nedočkám se nikdy. Navíc mám pocit, že tuhle sekci nutně potřebujeme, protože je prostě ostuda, že tu ani po víc jak jedenácti letech fungování nemáme jedinou recenzi na kapely jako Bathory, Celtic Frost a tuny klasik. Právě takovéhle veličiny zde nejspíš budou v počátcích mít převahu.
Samozřejmě, že by to šlo cpát i mezi normální recenze (jak se ostatně tu a tam nárazově stalo – takové články budou do nové sekce zpětně přesunuty), ale přijde mi lepší to mít ve vlastní rubrice s všeříkajícím názvem – minulost. Už jen z toho důvodu, že nepůjde o recenze v pravém slova smyslu, ten styl psaní se musí nutně lišit, když člověk píše o vykopávce a když o novince. Logicky naroste podíl historického balastu v textu. Přinejmenším takový je plán. Ale tak všichni víme, že plány jsou od toho, aby se měnily, takže kdoví, jak to bude reálně vypadat, až se to rozjede. A také nevím, v jakém duchu se svých eventuálních příspěvků zhostí kolegové, budou-li v budoucnu do minulosti (to je obrat, có?) také přispívat.
Musím ovšem říct, že primárním zájmem stále zůstanou recenze na novinky. Nerad bych se dostal do stavu, kdy bychom se proměnili v místo pro nostalgické vzpomínání a ztratili chuť sledovat aktuální dění.
Na závěr můžu snad jen dodat, že obal první desky Bathory tu není jen tak náhodou…
Omezený provoz 4.3.2017 H. Jak jste si asi všimli, aktuálně nefungujeme úplně na sto procent. Důvod je jednoduchý – šéfredaktor se právě přestěhoval a zatím je bez internetu. Někdy během příštího týdne bychom snad mohli začít jet v obvyklé kadenci, teď zatím ještě pár dnů budou vycházet jen recenze (snad).
EDIT 6.3.2017: Už jedeme zase v tradičním režimu.
Roční bilance a (staro)nový redaktor 8.1.2017 H. Přelom roku s sebou vždy nutně přináší i čas pro bilancování. A jak se již stalo tradicí, ani my v tomto ohledu nebudeme vymýšlet nic zvláštního a přispějeme svou troškou do mlýnice seznamů toho nej, co se loni v hudebním světě objevilo. Jinými slovy, obligátní roční eintopf je za dveřmi. Většina redaktorů už má své příspěvky odevzdané a zítra v podvečer to odpálíme první částí, jíž se sebestředně ujme má maličkost. Další díly by pak měly následovat v rozmezí tří dnů.
Pokud půjde vše dle očekávání, čeká nás protentokrát jen pět žebříčků, o něž se kromě mě postarají Kaša, Skvrn, Onotius a Metacyclosynchrotron. Kolega Cnuk nastoupil čerstvě a po drtivou většinu loňského roku součástí redakce nebyl, tudíž jsme se dohodli, že roční shrnutí psát ještě nebude. Podobně je na tom i další „nováček“, čímž se dostáváme ke druhému důležitému sdělení tohoto textu:
Jsme rádi, že mezi sebou můžeme opět přivítat kolegu Zajuse, jenž si dal koncem roku 2015 přestávku od psaní. Nyní se nám vrací jako bumerang a opět začne tu a tam přispívat. A vše napovídá tomu, že po dobu, kdy jsme ho nehlídali, jeho vkus ještě více zvlčil a utekl od metalu, takže se určitě máte na co těšit! Zajusův aktualizovaný profil již naleznete na příslušné redakční stránce, jeho první po-návratovou recenzi na desku „The Impossible Kid“ od Aesop Rocka čtěte tady.
Novoroční změny 1.1.2017 H. S novým rokem jsme se rozhodli udělat pár menších změn či novinek, k nimž by asi bylo záhodno říct pár slov.
Předně jsme již na konci letopočtu s pořadovým číslem 2016 přijali nového kolegu, jenž si říká Cnuk. Pár drobností o jeho vkusu najdete na příslušném místě v informacích o webu a venku už má i svou první recenzi – na desku „Životy těch druhých“ od Kovadliny. Jak vidno, jedná se o žánr, který u nás zrovna nefrčel, ale tak je to správně, protože k čemu by nám byl, kdyby to tu nijak neobohatil, haha. Snad se mu bude prášit od klávesnice a snad se vám jeho výtvory budou aspoň trochu zamlouvat.
Nyní už ale ke změnám na samotném webu. Předně došlo k překopání úvodní stránky, kde se navýšil počet recenzí, minirecenzí a článků a v neposlední řadě se sem přesunuly novinky. Dovolíme si neskromně tvrdit, že skladba našich novinek je zajímavá a vcelku neobvyklá, protože sereme na spoustu áčkových kapel (o těch si přečtete všude jinde) a namísto toho tam radši cpeme podzemní hnusy. A tím pádem si myslíme, že si tahle sekce zaslouží být víc na očích, když jí věnujeme nemalou péči.
Dále přibyla nová rubrika filmový koutek, jejíž název snad hovoří za vše. Už teď byla možnost psát o filmech s tím, že takové věci se budou objevovat v Tématických článcích. Jenže jsme líná hovada a vesměs jsme na to dlabali, takže toho moc nebylo. Od nynějška bych ale rád psal o filmech systematičtěji a častěji, a tudíž jsem se rozhodl vyčlenit jim vlastní rubriku.
V souvislosti s filmovým koutkem by asi stálo zmínit ještě něco. Neočekávejte, že jeho náplní budou recenze velkých blockbusterů, které zrovna frčí v kinech. Na to jistě najdete množství jiných stránek, na nichž se to točí jen okolo filmu. Hodláme se soustředit spíše na starší věci a různé lahůdky. Spíš tedy čekejte céčkové horory, zapadlé fantasy braky, oldschoolové akčňáky, němé snímky, nezávisláky a různé další divnofilmy a zhůvěřilosti, sem tam i pocta nějaké legendě. To zní zajímavě, ne? První kousek už je tady!
V dohledné době by pak měla přibýt ještě jedna rubrika, jejíž název je taktéž výmluvný – minulost. Půjde o jakýsi střet filmového koutku (zaměření na starší věci) a klasických recenzí (tedy hudba). K tomu snad není příliš co dodávat – snad kromě přiznání, že tenhle nápad tu visel už roky, tak by to konečně chtělo uskutečnit. Ale znáte nás, jsme líná hovada… tak držte palce, ať to nakonec nevyhnije jako spousta jiných nápadů!
No, a dál už jen nějaké píčovinky. Do levého sloupce přibyl náhodný článek, kde se – a teď pozor, bude to nečekané – zobrazuje jeden náhodný článek. Vcelku fajn fíčurka, taky mě to mohlo napadnout dřív. Pak je trochu poštelované hledání a zobrazení štítků.
Nějaké další kraviny mám ještě v hlavě, tak to třeba ještě nebude všechno. Ale znáte to, jsem líné hovado… Kdybyste ovšem měli nějaký nápad, co by šlo předělat nebo zlepšit, klidně se ozvěte, třeba si to i vezmeme k srdci…
Reportová nálož v příštích dnech 22.10.2016 H. V blízké době nás čeká dost reportů. Už včera vyšlo povídání o koncertu Christian Death a Whispers in the Shadow (viz http://sicmaggot.cz/dLou1u). Dále budou následovat reportáže z vystoupení Enslaved / Ne Obliviscaris (Praha), Swans / Anna von Hausswolff (Praha) nebo Venom Inc. / Vital Remains / Mortuary Drape (Ostrava).
Aby toho nebylo málo, tak rovněž chystáme povídání o jednom koncertu, který již není úplně aktuální, ale zrovna za Priessnitz hrajících v Priessnitzových léčebných lázních stojí za to se ohlédnout i s odstupem. A jestli všechno půjde dle plánu, objeví se u nás kecy také o nějaké nehudební akci a případně ještě něco dalšího, u čeho si nejsme jisti napsáním, tudíž se o tom zatím nebudeme šířit.
A než tohle všechno stačí vyjít, tak už budeme budit veřejné pohoršení na dalších koncertech, tudíž příznivci reportů mezi vámi rozhodně nebudou strádat!
Deset let Sicmaggot 30.7.2016 H. Já osobně jsem si nikdy nepotrpěl na nějaké patetické kecy a bilancování nebo abych každý rok psal, že zrovna slavíme narozeniny. Však i na nějaká vánoční přání a hodně štěstí do nového roku mám dlouhodobě na párku a nepíšu to, protože mi to přijde jako sračka a jistě to každoročně slyšíte všude možně, tak aspoň tady ten vyjebaný patos číst nemusíte. Nicméně dekáda fungování už není jen tak něco a před něčím takovým se musí poklonit i takový cynický zmrd jako já.
Je to tak, na chlup přesně před deseti lety na Sicmaggot – tehdá samozřejmě ještě na Sicmaggot blogu – vyšel krátce před půl devátou večerní historicky první článek (čtěte tady), u něhož to vlastně celé začalo.
Od té doby se stránka hodně proměnila a třeba u vydání inkriminovaného prvního článečku nikdo z nás z aktuální sestavy ještě nebyl. Zakladatel dávno odešel a postupně jsem to po něm převzal já, který se připojil před více jak osmi lety (safra, ono to fakt letí). Zaměřením jsme se stočili úplně jinam a o žánry, jaké v oné úvodní éře ještě před mým nástupem dominovaly, už zde nyní takřka nezakopnete (jakkoliv výjimky potvrzují pravidlo). A naopak hudba, o níž si tehdejší čtenáři mohli nechat leda tak zdát, je teď na denním pořádku. To společně s přesunem z blogu na vlastní doménu považuji asi za největší změnu, vedle níž je skutečnost, že vzhledově jsme dnes úplně jinde, docela marginální.
Za tu dekádu jsme stihli napsat takřka 2000 recenzí, dalších osm stovek malých recenzí, více jak tři stovky koncertních reportáží a hafo dalších článků. Na tom všem se podílelo více jak 40 lidí, z nichž (vynecháme-li aktuální redaktory) asi nejvíce do podoby stránky promluvili Corey(8) (ten už samozřejmě jen tím, že to celé založil), Ježura, Zajus, nK_! nebo Stick. V prvních letech po mém příchodu tu s tím ovšem docela hýbali i človíčci jako Earthworm či Seda. Dík ale patří všem, kteří měli ochotu sem v minulosti přispět (bez ironie) – čestný pomník s jejich jmény najdete tady.
No, a pak je tady samozřejmě současná sestava. Možná nejsme dokonalí, ale i tak věřím tomu, že lidé, kteří sem nyní píšou, tvoří texty, jejichž úroveň je o nějakou tu třídu výš než to, co zde vycházelo třeba v první pětiletce. Akorát teda já jim to trochu kurvím, ale to je holt ta nevýhoda, že mě nikdo vyhodit nemůže, haha! Sice nás není mnoho, ale to podle mě vůbec nevadí, protože mi přijde lepší mít malý kolektiv zapálenců se zajímavým vkusem a chutí psát víceméně pravidelně, než udržovat redakci o pár desítkách bezejmenných lidí, kde každý napíše jednu věc za pár měsíců. Tím pádem ani nadále nehodláme aktivně nikoho shánět… leda kdyby se někdo hodně zajímavý sám od sebe ozval, tak bych byl ochoten redakční řady rozšířit.
Ale i kdyby čistě teoreticky došlo k opačnému trendu a redakční stavy ještě prořídly (což už se doufám nestane), není se čeho bát. I v případě, že bych nakonec zůstal sám, to tu pořád bude fungovat dál a pořád budu s radostí vedle sebe vydávat recenze na okultní black metal, agro rap, popové škváry i neposlouchatelný noise. No, a to je vlastně všechno… a pak že je ta desítka nějaké terno, ha! Příští podobný canc očekávejte za dalších deset roků.
Mimochodem, kdybyste měli nějaké postřehy nebo tak cosi, ať už k obsahu nebo funkčnosti stránky, klidně napište (komentáře, mail, fejsíček, je to jedno)…
|
