Země: USA Žánr: slasher Rok vydání: 1981 Režie: Rick Rosenthal Hrají: Jamie Lee Curtis, Donald Pleasence, Charles Cyphers, Jeffrey Kramer, Lance Guest Hrací doba: 92 min Odkazy: web / facebook / twitter Zdroj fotek: IMDb.com

Pokračování Halloweenského filmového kultu na sebe nechalo chvíli čekat a nakonec dorazilo tři roky po originálním snímku. Původně se měla dvojka odehrávat několik let po událostech jedničky a Michael Myers měl vraždit v nějaké výškové obytné budově, ale tento nápad byl nakonec zavržen. Namísto toho výsledný snímek pokračuje přesně tam, kde „Halloween“ skončil. A to doslova.

Několik prvních minut „Halloween II“ se totiž shoduje s několika posledními minutami prvního dílu. Doktor Sam Loomis na svého maniakálního pacienta šestkrát vystřelí a ten vypadne z okna. Jenže když se jde Loomis podívat, na zemi pod oknem nikdo není, což znamená jediné – Halloweenská noc ještě nekončí, protože Michael Myers tam stále někde venku je, na hlavě má bílou masku a v ruce ostrý nůž, jejž se nebojí použít.

A hlavně – Michael Myers zjevně patří k té sortě lidí (?), kteří neradi odcházejí od rozdělané práce. Jeho cíl ve druhém díle je tedy zřejmý – Laurie Strode v podání Jamie Lee Curtis, jež v prvním díle o vlásek unikla smrti. Navíc je ve druhém díle odhaleno, že nejde o náhodu a mezi ní a Myersem existuje jistá spojitost. Poté, co byla zachráněna doktorem Loomisem, je Laurie převezena do nemocnice, kam za ní míří i zabiják. A chuť zabíjet si samozřejmě bere s sebou.

Komu v jedničce scházelo víc krve a násilí, toho „Halloween II“ z tohoto ohledu uspokojí více. Michael Myers už tentokrát nemusí sledovat a vyčkávat, protože dvojka na svého předchůdce kontinuálně navazuje, takže už je vlastně rozcvičený a může se okamžitě pustit do krvavého díla. A tentokrát vystaví o něco mrtvolnější účet.

Je zajímavé, že snímek ve své původní podobě, jak jej natočil režisér Rick Rosenthal, byl o poznání méně násilný. Výsledek prý byl příliš krotký, takže na plac nastoupil John Carpenter, režisér jedničky a v případě „Halloween II“ původně pouze scénárista, producent a autor hudby, a dotočil několik krvavých scén, které se do filmu přidaly. Rosenthal s těmito dotáčkami (a tedy vlastně i s výslednou podobou snímku, jak jej známe) hrubě nesouhlasil. Existuje však i vzácná televizní verze, jež se k původnímu Rosenthalovu podání hodně blíží. Zároveň s krvavějšími záběry pro dvojku navíc Carpenter zpětně přitočil i několik scén pro jedničku, které byly přidány k televizní a VHS verzi, aby byly oba snímky provázanější.

Nicméně zpátky k tomu, co se v „Halloween II“ skutečně děje. Ačkoliv se druhý díl hodně snaží a má několik velmi dobrých a napínavých momentů, svého předchůdce pokořit nedokázal. Dvojka má mnohem blíže k tomu, co je dnes chápáno pod pojmem slasher horor, a jak již padlo, nabídne víc násilí i smrti, byť nutno dodat, že navzdory Rosenthalovu názoru se nejedná o samoúčelná jatka. Jenže vždy je to něco za něco a za oběť tomuto směřování padla hutná atmosféra jedničky. John Carpenter dokázal u původního „Halloweenu“ vytřískat z minima naprosté maximum. Formálně se tam toho velkou část stopáže zas tolik nedělo, ale atmosféra byla pořád natolik strhující, že člověk od toho nedokázal odlepit oči. „Halloween II“ už takhle velkou sílu bohužel nemá.

I přesto má dvojka své nesporné přednosti a navzdory tomu, co jsem právě prohlásil, se vůbec nejedná špatný film, právě naopak. Dvojce přitěžuje pouze to, že musí být srovnávána s téměř dokonalou jedničkou, jež patří k největším hororovým klasikám a může sloužit jako esenciální ukázka pečlivě budované filmové hrůzy. „Halloween II“ je ale stále výborná podívaná se svými vlastními přednostmi a napětí jí rozhodně neschází. Zcela jistě se jedná o důstojné pokračování, jež svému předchůdci ostudu nedělá. Vlastně je svým způsobem jedině dobře, že se snímek nese v trochu odlišném duchu a nesnaží se být prachsprostou kopií originálu. Upřímně řečeno, pokud by všechny druhé díly dopadaly stejně dobře jako „Halloween II“, byl by život filmového fanouška o dost sladší.