Země: USA Žánr: western / vampire horror Originální název: Od soumraku do úsvitu 3: Katova dcera Rok vydání: 1999 Režie: P. J. Pesce Hrají: Marco Leonardi, Michael Parks, Ara Celi, Temuera Morrison, Rebecca Gayheart, Lennie Loftin Hrací doba: 94 min Zdroj fotek: IMDb.com

Je docela zajímavé, že „Od soumraku do úsvitu III: Katova dcera“ bylo natočeno dříve než „Od soumraku do úsvitu II: Krvavé peníze“, ale právě „Krvavé peníze“ byly puštěny do oběhu dříve, pročež jsou druhým dílem. Už v článku, v němž jsem psal pár svých bezvýznamných tlachů ke dvojce, jsem se prohlásil, že je tato nejhorším z trilogie „Od soumraku do úsvitu“ nejhorší, z čehož přímo vyplývá, že „Katova dcera“ je o něco lepší než její předchůdce. To je dobře. Jenže nikoliv se dvojkou, nýbrž s jedničkou musí být „Katova dcera“ poměřována, abychom byli schopni odpovědět na otázku, zdali obstála a jestli má její existence smysl. Odpověď asi tušíte – původní „Od soumraku do úsvitu“ je samozřejmě lepší a o hodně.

Druhý díl se pokusil přijít s nějakým vlastním ksichtem a zkusil se na svět upírského doupěte v Mexiku podívat trochu jinou optikou než jednička (snad i proto tam nakonec ono doupě v podstatě ani nebylo, svou roli však prý sehrál i rozpočet). Jasně, ve výsledku to bylo céčko jak poleno, ale dejme tomu. Naproti „Katova dcera“ ve velké míře sází na jistotu a vlastně jen kopíruje první „Od soumraku do úsvitu“. S jedním rozdílem – děj byl přesunut do minulosti. Dle jedné zmiňované historické postavy nejspíš na začátek 20. století, což filmu dodává příjemný westernový nádech. To je asi největší invence, s níž trojka přišla.

Dějová linka je takřka totožná jako u jedničky. Dlouhou dobu se toho moc neděje. Nebo tedy děje, ale nehrají v tom žádnou roli upíři ani žádná jiná havěť, která ráda pije, saje a tak podobně krev. Opět se prchá před zákonem, zákon (včele s katem, jehož dceru si vzal bandita s sebou) je tentokrát kriminálnímu živlu v patách, do toho se zamíchají další postavičky jako stárnoucí spisovatel, který se chce přidat k mexickému revolucionáři, holka, co se chce stát banditou, nebo páreček křesťanských misionářů. Všichni tihle se tak různě potkávají, vzájemně se nasírají, zase se rozcházejí a ve finále se se jich půlka mezi sebou chce zabít. No, to je nakonec vedlejší.

Důležité totiž je, že po necelé hodině konečně všichni postupně nalezou do starého dobrého Titty Twisteru a nastane to, na co divák čeká už pěkně dlouho – na upírskou řežbu. Prostě, jak už bylo řečeno, úplně stejný vývoj jako první díl, a kdyby někdo náhodou originální „Od soumraku do úsvitu“ neviděl, tak ten přerod je podobně rychlý. Zde lze ale vytýkat, že mlátička mezi návštěvníky a upíry tentokrát není příliš dlouhá a těch pár postav, které okamžitě nezdechnou, se velmi rychle uklidí do sklepení a začnou hledat cestu ven. Hledání sice není dvakrát úspěšné a dojde na další konfrontaci s nemrtvými, ale i tak to není taková nonstop jízda jako u prvního dílu.

Až na tenhle detail „Katova dcera“ dost okatě kopíruje osu jedničky, ale pár drobností je povedených a lze je ocenit, stejně jakože se film nebojí krve a nahoty (přišlo mi, že obojího u dvojky trochu ubylo). Na mysli mám kupříkladu taneček před zakousnutím oběti nebo ukopnuté koule (doslova, haha) a třeba upíří babička olezlá červy je taky povedená. Možná je to paradoxní, ale trojka i navzdory opisování od originálu funguje mnohem lépe a baví víc než „Krvavé peníze“, které se to snažily pojmout jinak.

Pokud se dokážete přenést přes skutečnost, že je „Katova dcera“ vlastně obšlehem jedničky jen v jiné historické době, pak dostanete možná až překvapivě koukatelný a docela sympatický škvár. Jako nenáročná oddechovka to je vlastně v klidu. Samozřejmě, že nic víc než skrz naskrz béčková sranda to není, ale nějak mě tenhle film neuráží a nevysírá. Možná to bude i tím, že jsem to čekal horší, ale prostě je to v cajku. Když se chce člověk pobavit, tak se pobaví.